MŽP stahuje novelu vodního zákona. Názory na její skutečný dopad na cenu vody se různí

„Pokud bude novela po diskuzi s našimi koaličními partnery opět předložena, bude předlože v takové podobě, aby nemohla sloužit jako záminka pro navýšení cen vody,“ dodal ministr. Podle něj už dnes lidé v Česku platí za vodu více než v Izraeli, kde je voda mnohem vzácnější

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | NOBUHIRO ASADA / Shutterstock

  MŽP připravilo v minulých měsících v rámci doporučovaných opatření proti suchu novelu vodního zákona. Ta měla mimo jiné v následujících letech zvednout poplatky za odebírání podzemní vody tak, aby dorovnaly ceny za vody povrchové. Změny prošly podle ministerstva připomínkovým řízením a kompromisní zvýšení plateb, které z něho vzešlo a které úřad vypočítal na zhruba 106 korun na osobu a rok, mělo za sociálně únosné a politicky průchozí.

Nyní se ukázalo, že je to jinak. Proti plánované novele vystoupili politici ČSSD a ministerstvo životního prostředí se rozhodlo materiál z jednání vlády stáhnout. „Dopředu jsme avizovali, že návrh nepředložíme, pokud na něm nebude koaliční politická shoda,“ uvedl ministr Brabec.

“MŽP mělo a i nadále má ambici chránit podzemní vodu. Zvýšením poplatku za odběr podzemních vod chtělo MŽP motivovat vodohospodářské společnosti, aby tam, kde to jde, primárně využívaly povrchovou vodu a tu podzemní vodu, jejíž využití se rok od roku zvyšuje, ochránily a ponechaly na období sucha,“ vysvětluje náměstkyně ministra Berenika Peštová.

Zatímco průměrná cena za odběr povrchové vody dosahuje více než 4 korun za m3, poplatek za odběr podzemní vody pro pitnou vodu je stanoven na dvě koruny za m3, během 15 let se nezvýšil ani o haléř, zdůvodňuje svůj krok ministerstvo. Cenu podzemní vody by chtěl mít úřad v roce 2022 na úrovni 6 korun. Částka vybraná na poplatcích za podzemní vodu se dělí mezi Státní fond životního prostředí a krajské rozpočty. Tyto finance jsou poté investována zpět do vodohospodářské infrastruktury.

Podle lidí pohybujících se ve vodohospodářství, které oslovil server Průmyslová ekologie, ale ministerstvo ve svých propočtech opomenulo zohlednit skutečnou tvorbu cen vody v ČR, na kterou se vztahuje zákon o cenách. Ve skutečnosti by podle nich bylo zdražení ještě o 70 % větší, jelikož by se cena vody navýšila o technologickou spotřebu, ztrátu vody, zisk a daňové zatížení. Novela chce navíc snížit množství vody, od kterého odběratelé za podzemní vodu platí, na polovinu. Tím pádem by vznikla povinnost platit poplatky za podzemní vodu nově některým malým odběratelům.

Lidé z oboru upozorňují také na to, že by novela způsobila výrazné zdražení stočného v důsledku zvýšení poplatků za vypouštěné odpadní vody. Jiří Wanner ze společnosti IWA Distinguished Fellow i František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR, odhadují, že přijetí novely by ve skutečnosti nezdražilo vodu pro jednoho obyvatele v průměru o 100-200 Kč za rok, ale okolo 500 Kč/rok.

K novele má výhrady také Českomoravská konfederace odborových svazů a Svaz měst a obcí České republiky, podle kterého novela zatíží i obce novými investicemi do čištění odpadních vod. Ministerstva životního prostředí se naopak zastala Hospodářská komora ČR.

Ministerstvo podle Brabce bude nyní muset hledat jiný způsob, jak ochránit podzemní vody i jiný způsob financování dotací vodohospodářských projektů SFŽP. Novelu vodního zákona předloží znovu jedině za předpokladu, že na ní bude vládní shoda. „Pokud bude novela po diskuzi s našimi koaličními partnery opět předložena, bude předlože v takové podobě, aby nemohla sloužit jako záminka pro navýšení cen vody,“ dodal ministr. Podle něj už dnes lidé v Česku platí za vodu více než v Izraeli, kde je voda mnohem vzácnější.