http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecti-badatele-vyrabi-protilatky-s-pomoci-bakterii-krev-zvirat-uz-nepotrebuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Němečtí badatelé vyrábí protilátky s pomocí bakterií. Krev zvířat už téměř nepotřebují

11.1.2018 07:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Své alpaky si Institut Maxe Plancka drží ve volném výběhu na vcelku velké louce. Díky lehké imunizaci dvou alpak a jejich vzorku krve se vědci dostali na stopu, jak získat bakterie, které dobře naprogramovány mohou produkovat protilátky ve velkém, tedy bez další potřeby živých zvířat.
Své alpaky si Institut Maxe Plancka drží ve volném výběhu na vcelku velké louce. Díky lehké imunizaci dvou alpak a jejich vzorku krve se vědci dostali na stopu, jak získat bakterie, které dobře naprogramovány mohou produkovat protilátky ve velkém, tedy bez další potřeby živých zvířat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | I. Böttcher-Gajewski / MPI for Biophysical Chemistry
Protilátky na různé nemoci už není nutné získávat z krve zvířat, minimálně ne v takovém objemu, jako dosud. Tvrdí to biofyzikové a chemici z Institutu Maxe Plancka, kteří dokázali v laboratořích odvodit tzv. sekundární nano-protilátky.
 

Protilátky, krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni, jsou základním prvkem funkčního imunitního systému. V roce 1993 si belgičtí biologové povšimli toho, že dobře známou schopnost protilátek identifikovat a likvidovat cizorodé objekty, primárně viry a bakterie, lze využít i jinak. Třeba ve fluorescenční mikroskopii. S pomocí antigenů je totiž možné „vydráždit“ konkrétní protein a vymezit ho v objemu buňky, a s pomocí sekundárních protilátek jej obalit fluorescenčními barvivy, aby byl pod mikroskopem dobře patrný. A vlastně už mnohem dříve na diagnostické reakci protilátek s antigenem stavěly veškeré sérologické metody, bez nichž by se jen špatně vedlo současné humánní a veterinární medicíně. Tento pokrok medicíny a vědy ale nebyl a není zadarmo.

Problematizující, alespoň v etické rovině, je totiž otázka zdroje protilátek. Zdaleka se tu nepracuje jen s lidskou krví. Mnohem častěji jsou v oblasti výzkumu využívány protilátky získané z krevních vzorků myší, potkanů, králíků, prasat, hovězího skotu, opic či koní. Tento výčet původu protilátek není kompletní a navíc dává jen nejasnou představu o tom, kolik zvířat je dohromady ve hře. Stačí si ale představit, že po celém světě existují tisíce výzkumných ústavů a farmakologických laboratoří, které se bez každodenní spotřeby těchto protilátek neobejdou. Získávání protilátek není levné ani snadné a vyžaduje zástupy naočkovaných zvířat, produkujících díky uměle vyvolané imunitní reakci krev obohacenou o speciální protilátky. Realita živých zvířecích krevních konzerv je sice ospravedlněná nezbytností protilátek, ale morálně čistá zrovna není.

Podle vědců z Göttingenu by ale tato praxe mohla v dohledné době skončit. Ne že by se světový výzkum zříkal práce s protilátkami. Jen je tým Tino Pleiera dokázal "syntetizovat" uměle. I v jejich experimentech sice stály na počátku zvířata. Přesněji, dvě lamy alpaka. Proč? Krev lam (a také například velbloudů) je totiž z hlediska složení protilátek poněkud odlišná a obsahuje řadu nanoskopických tělísek. S těmi pak výzkumníci dále pracovali v laboratořích, až nakonec dospěli k tzv. sekundárním nano-protilátkám. V čem spočívá změna k lepšímu? Hlavní výhodou je, že je dokáží vyrábět i bakterie.

„Sekundární nano-protilátky můžeme vyrábět mikrobiologickou cestou prakticky v jakémkoliv měřítku, podobně jako pivo ve fermentoru,“ vysvětluje Dirk Görlich, vedoucí Institutu Maxe Plancka v Göttingenu. Krátce řečeno, zmíněné dvě lamy by mohly být jedny z posledních zvířat užívaných v praxi. K produkci sekundárních nano-protilátek by do budoucna postačil „vzorkovník“ několika živočichů, a nikoliv celá armáda proočkovaných krevních konzerv. V diagnostické praxi, například při fluorescenční mikroskopii, se navíc sekundární nano-protilátky zdají být efektivnější, než ty dosud běžně užívané. „Výsledky jsou velmi slibné,“ říká Görlich. „Očekáváme, že v řadě aplikací dokáže náš produkt v dohledné době plně nahradit konvenční protilátky od oslů, ovcí a koz.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist