Nová cesta invazních druhů rostlin vede přes eBay

Co musí mít rostlina, aby se úspěšně mohla šířit na velké vzdálenosti? Pokud jste odpověděli, že vzdušně lehká nebo v srsti zvířat snadno ulpívající semena, tak to už dnes neplatí. Jak potvrdil svým rozsáhlým výzkumem Christoph Kueffer z curyšského Institutu integrativní biologie, zásadní pro šíření invazních rostlin mezi celými kontinenty je dnes eBay.

Zlatobýl, netýkavka žláznatá nebo palmovitá žumara ztepilá. Co mají tyto tři rostliny společného? Ani jedna z nich není v Evropě doma. Kdysi je zámořští cestovatelé přivezli do Švýcarska coby okrasné zahradní květiny. A po nějaké době se tyto rostliny dostaly do volné přírody. V ní pak bez přirozených škůdců působí nemalé škody.

Pochopitelně, že problém biologických invazí není omezen jen na Švýcarsko nebo zmíněné květiny. Jenže zatímco dřív musel nadšený zahradník exotickou rostlinu vykopat a přinést přímo z její domoviny (nebo pracně klíčit její semena), dnes lze tuhle námahu odbýt několika kliky počítačové myši. Exotiku už nemusíte hledat, jednoduše si ji necháte poslat poštou až domů.

Svět se globalizuje, druhy včetně těch invazních se šíří rychleji. Kueffer si proto položil otázku, nakolik internetové prodeje exotických rostlin k tomuto trendu přispívají. Spolu s kolegy z Centra počítačových věd se pustil do padesátidenního monitoringu prodejů na eBay a devíti dalších inzertních platformách. Sledoval, které země a které druhy jsou obchodovány nejčastěji, jaká je frekvence obchodů a samozřejmě, jak často pravděpodobně putují mimo hranice svých rodných kontinentů rostliny s invazním potenciálem. A byl navýsost překvapen, když zjistil, co všechno je dnes možné přes internet sehnat.

Za padesátidenní monitorovací etapu se výzkumníkům podařilo zachytit stopu 2625 různých rostlinných druhů. Z nich se o 510 již ví, že někde na světě působí svými invazivními charakteristikami problémy. Dalších 35 pak spadalo přímo do žebříčku „Top 100 nejhorších rostlinných invazních druhů světa“, který každoročně aktualizuje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). „Vůbec jsme nečekali, že by globální obchod s rostlinami, o nichž se ví, že mají invazní potenciál, mohl být tak rozsáhlý,“ říká Franziska Humairová, která se na on-line výzkumu podílela.

Nejfrekventovanějším obchodovaným exotem s invazními choutkami byla marakuja (Passiflora edulis), která byla nabízena v průměru 90 x denně prodávajícími ze 17 zemí. Tento druh je důvěrně botaniky přezdíván Pohromou tropů. Podobně si stojí i „naše“ chrpa polní (80 x za den), která je zase postrachem severoamerických stepí. „Poměrně zajímavé bylo sledovat, že část kupujících pocházela z Austrálie, která se vůči dovozu jakýchkoliv nepůvodních biologických druhů ostře vyhrazuje,“ dodává Kueffer. „Překvapivě ale nemá žádné nástroje jak zajistit, aby na australský kontinent nezamířily invazní druhy koupené přes internetový bazar.“

---

reklama

---