Postřehy ke klimatickému summitu. Bylo to vůbec k něčemu?
Klimatolog Ladislav Metelka, který nyní působí u coby národní kontaktní osoba pro Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), je k výsledkům celkově spíš skeptický. „Takových ‚dohod, že se dohodneme‛ tady už bylo v minulých letech víc. I to odhodlání, že je třeba s tím něco dělat,“ říká Ladislav Metelka a dodává, že ona odhodlání většinou skončila v okamžiku, kdy se mělo rozhodovat o procentech snížení emisí pro jednotlivé státy. „A nečekám, že by to příští rok v Paříži dopadlo jinak.“
Na současných snahách mu vadí, že se rovnou mluví o snižování emisí skleníkových plynů. Možná by bylo lepší se nejprve dohodnout na datu, kdy přestanou emise růst, a teprve pak začít jedna o snižování. Jako paralelu dává příklad Montrealského protokolu, který reagoval na poškozování ozonové vrstvy. „Nedávno se objevily informace o regeneraci ozonové vrstvy. Je to celkem jasný doklad toho, že Montrealský protokol zafungoval. Ale ani ten Montrealský protokol při svém podpisu v roce 1987 problém ničení ozonové vrstvy neřešil, jen mírně oddálil,“ vysvětluje Ladislav Metelka. Státy se tenkrát dohodly na maximu toho, na čem byly schopny se dohodnout, to všichni vzali jako "strop". A smlouvu pak dál postupně zpřísňovali pomocí dodatků.
Podle Metelky by bylo lepší, aby státy státy podepsaly alespoň nějaké minimální závazky k redukci emisí skleníkových plynů. „Něco je lepší než nic. Příliš vysoký strop je pořád lepší než žádný strop. A každý strop se dá další dohodou upravit a snížit,“ říká Ladislav Metelka.
Klimatolog Radim Tolasz působí na Českém hydrometeorologickém ústavu. Podle něho měl Pan Ki-munův klimatický summit jediný smysluplný výsledek. Totiž že se o vlivu člověka na klima chvíli jednalo na vysoké politické úrovni. Jestli New York k něčemu byl, se uvidí podle toho, jestli příští rok v Paříži podaří uzavřít smysluplnou klimatickou dohodu.
Nedostatkem klimatického summitu v New Yorku bylo, že se ho nezúčastnila Čína, Indie, Rusko, významní hráči v klimatickém vyjednávání. A jak Tolasz upozorňuje, v médiích se informace o summitu a jeho agendě podařilo udržet jen pár hodin.
Vědec Alexander Ač pracuje pro CzechGlobe, Centrum výzkumu globální změny AV ČR připomíná, že už v roce 1992 se svět zavázal, že udrží koncentraci skleníkových plynů na takové úrovni, která zamezí nebezpečné interakci člověka s klimatem. Poznatky klimatologů od té doby pokročily do té míry, že vrcholní zákonodárci se zavázali zamezit oteplení o více jak 2 °C oproti předprůmyslové éře. I když s přibývajícími poznatky je i tento cíl je stále více v rozporu s "bezpečnou" hranicí oteplení, zdá se, že i tato hranice nám utíká. „Navzdory Kyotskému protokolu a prakticky každoročním globálním konferencím o klimatu, koncentrace skleníkových plynů neustále rostou rekordním tempem. Není tedy důvodu pro mnoho optimistický pohled do budoucna,“ říká Alexander Ač.
Problém vidí Ač v tom, že některé státy zřejmě nebudou ochotny přihlásit se k omezení emisí skleníkových plynů. Například indický ministr pro energetiku se nechal slyšet, že prioritou pro jeho zemi je řešení chudoby, a navzdory masivní podpoře obnovitelných zdrojů bude sehrávat zásadní roli při získávání energie uhlí a jeho využití by mělo rapidně růst. Rapidní růst emisí zřejmě bude pokračovat i v Číně, která je fabrikou světa a v emisích na obyvatele už překročila i Evropskou unii. „V takovém případě lze těžko čekat nastartování udržitelného a globálního poklesu emisí skleníkových plynů,“ komentuje to Alexander Ač.
Ač ale také upozorňuje i na pozitivní stránku summitu v New Yorku. „To, že za podporu klimatické dohody demonstrovalo rekordních 400 000 lidí, naznačuje zájem lidí o tento problém,“ říká Ač.
I podle Ače se prostě příští rok v Paříži ukáže, zda se představitelé zemí dokáží dohodnout. „A pokud se tam nedomluví opravdu závazné a právně vymahatelné cíle (například forma uhlíkové daně) pro globální snižování emisí, oteplení o více jak 2 °C už nebude v žádném případě možné zabránit,“ říká Alexander Ač. Není to podle něho konec světa, nicméně mnohé nezvratné změny podnebí se projeví s mnoha negativními dopady na miliony lidí. Podle poslední ekonomické analýzy, jejíž spoluatorem je Nicolas Stern, má svět na nastartování poklesu emisí nanejvýše 15 let. „Aby k tomu došlo, musí se závazná opatření přijmout prakticky okamžitě. Uvidíme tedy příští rok,“ říká Alexander Ač.
reklama
