Stát by měl legislativně řešit světelné znečištění
"V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Kromě způsobu šíření světla je důležité řešit i barvu světla, která má velký vliv na člověka a jeho biorytmy," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Světelné znečištění není podle materiálu komplexně právně ošetřené, neexistuje jasná definice, který správní orgán chrání v tomto případě veřejný zájem, ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty. "Například ve stavebním zákoně a jeho vyhláškách jsou zmiňovány limity světelného znečištění, ty ale v žádných podzákonných normách neexistují. Obtěžování umělým světlem by ideálně mělo být minimalizováno už při plánování staveb," dodává ministerstvo.
Problém není pouze ve velkých aglomeracích, ale i v menších obcích, které nemají dostatek peněz na kvalitní osvětlení. "Tyto obce často instalují a provozují investičně nenáročné, avšak technicky často nevyhovující a provozně neefektivní osvětlovací soustavy, které jsou zdrojem zbytečného světelného znečištění," dodal úřad.
Do budoucna by tak měla pracovní skupina, která problém řeší, nadále fungovat. "Další ambicí bude v budoucnu předložit už konkrétní návrhy širší škály možných řešení, včetně možných legislativních úprav, návrhy technických norem nebo doporučení," uzavřelo ministerstvo.
Například hlavní město v polovině července oznámilo, že pražském Karlíně bude zmodernizováno 87 sloupů veřejného osvětlení. Má se tak snížit spotřeba elektřiny.
Celosvětově jde podle ministerského materiálu zhruba pětina energie na osvětlení, v EU jde o 15 procent. Podíl venkovního osvětlení je v EU zhruba 21 procent spotřeby. Náklady na nevyužité světlo jsou odhadovány na 5,2 miliardy euro ročně, tedy zhruba 140 miliard korun.
reklama