Ústavní soud odmítl stížnost vodních cest na podporu kanálu u Přelouče

Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) bude muset znovu získat výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny pro stavbu zamýšleného plavebního kanálu u Přelouče. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost ŘVC proti zrušení výjimky, o kterém rozhodl vloni v září Nejvyšší správní soud. Vyplývá to z usnesení Ústavního soudu, které ČTK poskytlo ekologické sdružení Děti Země. Připravovaný projekt nemá ani po mnohaletém úsilí ŘVC potřebná povolení.

Podle soudu byla ústavní stížnost předčasná, neboť předchozí rozhodnutí soudů a ministerstva životního prostředí nebyla konečná. O výjimce z ochrany zvláště chráněných druhů organismů budou úřady znovu jednat. "Jde už o třetí soudní prohru ŘVC s touto stavbou u Ústavního soudu," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Ústavní soud v březnu 2012 pro neopodstatněnost odmítl ústavní stížnost ŘVC proti zrušení územního rozhodnutí a v srpnu 2012 i stížnost proti zrušení stavební povolení pro zařízení staveniště.

Podle ekologických aktivistů plavební kanál u Přelouče o délce téměř 3,2 kilometru přes Slavíkovy ostrovy zbytečně zničí biotopy více než 70 zvláště chráněných druhů organismů, zejména evropsky chráněných modrásků očkovaných a bahenních. Navzdory požadavku Evropské komise vláda tento týden lokalitu Louky u Přelouče nezařadila mezi evropsky chráněná území.

Od března rozhoduje o povoleních k vybudování plavebního kanálu namísto Pardubického kraje kraj Královéhradecký. Ministerstvo životního prostředí vyhovělo námitkám ekologických sdružení a kvůli možné systémové podjatosti pardubického hejtmanství agendu přesunulo na jiný úřad. Stavba kanálu má stát zhruba tři miliardy korun.

Plavební stupeň Přelouč je součástí dlouhodobých plánů splavnění Labe. Tříkilometrový kanál přes Slavíkovy ostrovy by obešel památkově chráněný přeloučský jez. V plánu je také plavební komora s vraty, dále nová přemostění a přeložky silnic. Zastánci splavnění tvrdí, že by se po vodě daly výhodně vozit nadměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

Kritici o výhodnosti lodní dopravy na tomto úseku Labe pochybují. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již před sedmi lety Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). "Ministerstvo dopravy věrohodným způsobem neprokázalo potřebnost investic na rozvoj a modernizaci labské vodní cesty. Nepředložilo žádné doklady, které by prokazovaly míru efektivnosti celkových finančních prostředků předpokládaných na dobudování labské vodní cesty," uvádí zpráva NKÚ z ledna 2009.

---

reklama

---