http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-prazskych-domacnostech-i-verejnych-budovach-jsou-tezke-kovy-na-vine-je-prevazne-vnitrni-vybaveni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V pražských domácnostech i veřejných budovách jsou těžké kovy. Na vině je převážně vnitřní vybavení

26.10.2017 09:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odborníci z Arniky letos v květnu odebrali vzorky z 26 domácností a 26 veřejných budov, aby zjistili, zda se v prachu uvnitř budov nachází těžké kovy. Ilustrační foto.
Odborníci z Arniky letos v květnu odebrali vzorky z 26 domácností a 26 veřejných budov, aby zjistili, zda se v prachu uvnitř budov nachází těžké kovy. Ilustrační foto.
V pražských domácnostech a veřejných budovách jsou lidé běžně vystaveni těžkým kovům včetně olova, kadmia a toxické rtuti, které se vyskytuje v prachu. Koncentrace olova v kancelářských budovách a na úřadech je dokonce desetkrát vyšší než v domácnostech. Zdrojem znečištění je zejména vnitřní vybavení místností. Důvodem vyššího zatížení některých budov mohou být také stavební materiály obsahující olovo nebo barvy s obsahem kadmia. Podíl průmyslových zdrojů se však nepodařilo odhadnout. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval spolek Arnika ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Analýza je k dispozici ke stažení z webu Arniky.
 

Odborníci z Arniky letos v květnu odebrali vzorky z 26 domácností a 26 veřejných budov, aby zjistili, zda se v prachu uvnitř budov nachází těžké kovy. Vzorky nechali zanalyzovat v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické na přítomnost arsenu, chromu, olova, kadmia a toxické rtuti, které patří mezi rizikové látky způsobující závažné zdravotní problémy, včetně rakoviny.

Současná česká, ani evropská legislativa přítomnost nebezpečných látek v interiérech nijak neřeší, ačkoliv se tam běžně vyskytují. Naměřené koncentrace byly proto porovnány s přísnými limity uvedenými ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví regulující obsah těžkých kovů na dětských pískovištích.

„V uzavřených prostorách trávíme více než tři čtvrtiny času. Naměřené hodnoty jsme proto srovnali s limity pro pískoviště, které patří mezi nejpřísnější,“ říká Karolína Brabcová, expertka na toxické látky ze spolku Arnika a dodává: „Velký význam to má hlavně pro domácnosti, kde se děti chovají podobně jako na pískovištích, pohybují se na zemi a vkládají si ruce do úst.“

Ukázalo se, že zátěž domácností a veřejných budov těžkými kovy je v Praze srovnatelná. Vyšší koncentrace olova v porovnání s limity pro dětská pískoviště byly naměřeny v 15 % a koncentrace toxické rtuti v 35 % domácností. Zvýšené hodnoty ve vzorcích z veřejných budov byly zaznamenány u olova ve 42 %, rtuti ve 46 % a kadmia v 54 % případů. V několika případech byla limitní hodnota pro olovo a kadmium překročena dokonce více než desetinásobně. Pravděpodobně je to dáno vyšší frekvencí pohybu osob.

Vyšší koncentrace olova ve veřejných budovách nejspíš pochází z vnitřního vybavení. Řada z nich totiž pochází z první poloviny 20. století. Interiéry jsou vybaveny nábytkem a zařízením obsahujícím vyšší množství olova, například lištami z PVC tvrzenými olovem pro zakrytí kabeláže. Pravděpodobně zde ani nedošlo k odstranění olovnatých nátěrů a výmalby. U kadmia pak byly nejvyšší hodnoty naměřeny v malířských ateliérech, kde se podle Arniky předpokládá použití pigmentů s vysokým obsahem kadmia. Těžké kovy uvnitř budov se tedy jeví jako dědictví minulosti.

„Těžké kovy se snažíme postupně vyřazovat z našeho života,“ komentuje výsledky náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská. „Zejména veřejné instituce by ale měly jít příkladem v tom, jaký používají stavební materiál a jaké vybavení kupují do svých kanceláří. V západním světě je běžné, že veřejné zakázky často požadují ve svých kritériích i ekologickou šetrnost požadované služby či výrobku,“ dodává Kolínská.

Těžkým kovům v budovách se lze vyhnout:

- pravidelným stíráním prachu a podlahy teplou vodou,
- zákazem kouření v uzavřených prostorách,
- odstraněním staré barvy a omítky obsahující olovo,
- důkladným ukládáním pracovního oblečení odděleně od domácího,
- ověřováním složení hraček a bytových doplňků, mohou obsahovat např. PVC,
- nekupováním levné kovové bižuterie – často se může jednat o slitinu s obsahem těžkých kovů.

reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist