Vědci objevili pravěkého ptáka s rozpětím křídel velkým jako karavan

Pravěký gigant měl rozpětí větší než je délka pořádné luxusní limuzíny nebo obytného auta. Konkrétně mezi šesti a více než sedmi metry. Podle vědců jde o ptáka s největším rozpětím křídel, který kdy brázdil nebe.

Pravěký letec jménem Pelagornis sandersi byl dvakrát větší než největší pták současné planety albatros královský. Jeho obrovské rozpětí křídel posouvá podle vědců horní limit velikosti tvora, který dokázal vlastními silami vzlétnout. Podle kostry vyhynulého zvířete je prý totiž zcela jasné, že to byl mistrovský letec.

„Pelagornis sandersi zřejmě dokázal překonat neuvěřitelné vzdálenosti, když křižoval nad oceány a hledal potravu,“ říká Daniel Ksepka, kurátor sbírek Bruceova muzea v Greenwichi.

Neznámou fosílii odkryli dělníci náhodou při stavbě letiště v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 1983. Nález byl tak veliký, že ho museli vykopat rypadlem. „Jen samotná vřetenní kost křídla byla delší než celá moje ruka,“ vzpomíná Ksepka.

Nález se skládal z několika kostí křídel a nohou a kompletně zachované lebky. Díky přítomnosti výstupků podobných zubům na horní a dolní čelisti zobáku vědci určili, že jde o dosud neznámý druh ze skupiny vyhynulých gigantických mořských ptáků z čeledi Pelagornithidae. Obrovský letec žil v období před 25 až 28 miliony lety.

Vědci nemají pochyby, že pravěký gigant skutečně létal. Jeho duté, jako papír tenké kosti, krátké nohy a obrovská křídla z něj prý dělala sebejistého obyvatele nebes. Na pevné zemi byl ale poměrně nemotorný.

Protože ale tvor překračuje svojí velikostí limity dosud považované za maximální pro létající ptáky, nebylo zcela jasné, jak mohl takový obr vzlétnout.

Pravěký pták byl pravděpodobně příliš velký na to, aby jednoduše mávl křídly a odstartoval z místa, ukázaly analýzy. Podle studie musel zřejmě startovat tak, že se rozběhl dolů z kopce do protivětru nebo využíval poryvů větru podobně jako dnešní letci na rogalech.

Jakmile byl ve vzduchu, stal se z něj díky jeho délce a tenkým křídlům neuvěřitelně účinný letec, který využíval stoupajících proudů vzduchu ke klouzavému letu. Díky mořským vzdušným proudům prý dokázal uskutečnit daleké výlety nad otevřené moře, aniž by musel mávat křídly. Jen občas se vrhl dolů na hladinu, aby ulovil kořist jako jsou olihně nebo úhoři. Právě dlouhé lety umožnili pravěkým ptákům přežít v místech, kde je výskyt potravy velmi nepravidelný.

„Pelagornithids byli jsou stvoření z fantasy románů, dnes zkrátka nic takového neexistuje,“ dodává Ksepka. Gigantičtí ptáci přitom žili na Zemi desítky milionů let, vymizeli na konci Pliocénu před třemi miliony let. Jaké byly důvody jejich vyhynutí ale vědci nevědí.

---

reklama

---