Za loňský rok zabavili inspektoři tygří drápy, stovky vzácných kaktusů a slonovinu za miliony
“Velmi závažný je vzrůstající počet porušování zákonů v oblasti CITES a wildlife (divoké přírody). V roce 2016 byl v 56 procentech případů zjištěn v této souvislosti pachatel vietnamské národnosti, což je o 20 procent více, než v roce 2014,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. A dodává, že ČIŽP na závažných případech nelegálního obchodu se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi spolupracuje s celní správou a policií.
Mezi nejvýznamnější akce roku 2016 patří operace EBUR, kdy bylo v dubnu zadrženo 126 kg slonoviny za cca 6 milionů korun. Druhou velkou akcí byla operace Tygří oko probíhající od ledna do března, při níž bylo na Letišti Václava Havla Praha zkontrolováno 7370 zavazadel, u 2300 se provedla fyzická kontrola obsahu a ve 44 případech byla zadržena věc, která spadá pod ochranu CITES. Inspektoři přitom zadrželi medvědí žluč, tygří drápy, medicínu s mošusem, rohy antilopy sajgy a vývary obsahující biologický materiál z tygrů. Zajímavý byl rovněž záchyt špičáku levharta mandžuského, který patří mezi extrémně vzácnou kočkovitou šelmu, v přírodě jich je už jen cca 100.
V březnu 2016 bylo zabaveno sedm drápů a dva žlučníky z tygra. Dále bylo objeveno 64 kaktusů pašovaných z Bolívie. V červnu ČIŽP odhalila na Letišti Václava Havla Praha pašování 221 chameleonů a 11 gekonů z Madagaskaru. V říjnu byla zabavena soška z velrybí kosti. V listopadu se našlo 198 kaktusů pašovaných z Bolívie.
“Přes Českou republiku často putují zásilky typu slonovina, nosorožčí rohy nebo tygří kosti. Část výrobků je z ČR vyvážena do Asie a část výrobků má dokonce koncové využití zde v ČR, neboť máme poměrně silnou vietnamskou komunitu a i oni spotřebovávají toto zboží. Vypadá to, že se v ČR hodně obchoduje s produkty z tygrů, poté se vyvážejí do Asie. Dokonce máme podezření, že tygří produkty vznikají zde v ČR z tygrů, kteří se zde chovají v zajetí, a poté se od nás posílají do Asie. Nosorožčí rohy se také z části posílají do Asie a z části mají využití zde v ČR,“ říká Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES.
Úmluva CITES bojuje proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Regulace mezinárodního obchodu s těmito druhy je nutná kvůli efektivní ochraně některých druhů před vyhubením v přírodě. Regulace je prováděna systémem vývozních a dovozních povolení, která vystavují příslušné výkonné orgány členských zemí. Tato povolení jsou nutná při přechodu exemplářů CITES přes hranice států. V případě, že obchod ohrožuje daný druh na přežití, povolení nejsou žadateli vydána. CITES se vztahuje na živé organismy, ale také na jakékoli jejich části či výrobky z nich. Hlavním kontrolním orgánem CITES v ČR je Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje dodržování zákonů v oblasti CITES, může ukládat opatření a zjišťovat totožnost osob.
Přečtěte si článek ČIŽP: Každý šestý bižuterní výrobek představuje zdravotní riziko
Přečtěte si článek ČIŽP uložila v roce 2016 pokuty za 131 milionů korun - nejvíce za odpady
reklama
