MF Dnes: Oteplování přichází bez lidské viny
22.7.2006 | PRAHA | MF Dnes
Česko-americký klimatolog George Kukla tvrdí: za dnešní změny klimatu může blížící se doba ledová
Země se otepluje stále rychleji, tvrdí nizozemští vědci v nedávno zveřejněné studii. „S tím naprosto souhlasím,“ říká významný americký klimatolog českého původu Dr. George Kukla. „Ale člověk na to má pramalý vliv.“
Během posledních sto let se výrazně zvýšila teplota zemského povrchu - skoro o 2 stupně Celsia. Většina ekologů tvrdí, že to zavinil člověk, neboť rostoucí průmysl a doprava „obohacují“ atmosféru skleníkovými plyny. Kukla to odmítá: „Klíčový vliv na naše klima má Slunce, příliv a rozdělení jeho energie. To rozhoduje.“
George Kukla od roku 1971 působí na Lamont-Doherty Earth Observatory při Kolumbijské univerzitě v USA. Patří mezi ty americké klimatology, kteří při slyšeních v kongresových výborech USA poukazovali na malý vliv lidské činnosti na oteplování planety. Tím přispěli k rozhodnutí americké vlády nepřipojit se ke Kjótskému protokolu, který ukládá signatářským státům snižovat množství emisí.
George Kukla bude mít na konferenci NASA o klimatu jeden z hlavních referátů o globálním oteplování. Na rozdíl od klimatologů, kteří vidí černého Petra v rukou lidí, tvrdí: „Vliv lidské činnosti na klima nikdo přesně nezná. Jistě není zcela zanedbatelný. Ale na oteplování a ochlazování Země působí hlavně příroda, přesněji změny dráhy naší planety okolo Slunce.“ A o budoucnosti naší planety soudí: „Většina z nás těžko chápe, že zvyšování průměrné teploty zeměkoule provází nárůst polárního zalednění, nikoliv jeho rozpad. Hlásí se doba ledová, třebaže je ještě daleko.“
Spolehlivý model? Žádný
Martin Scheffer z univerzity v nizozemském Wageningenu nedávno přišel s odhadem, že do konce 21. století by se mohly průměrné teploty zvýšit možná až o 7,7 stupně Celsia. „To je nesmysl,“ protestuje Kukla. „Takové zvýšení je nerealistické.“ Dnes existují desítky matematických modelů, které se snaží odhadnout budoucí vývoj klimatu. Podle Kukly žádný nepočítá se současnými změnami oběhu Země okolo Slunce. Tyto změny, byť pomalé, soustřeďují přívod slunečního tepla do tropů na úkor polárních oblastí. To vede nejen k výraznému oteplení moří, která zabírají skoro polovinu zemského povrchu, ale také k výraznému vzestupu tepelného rozdílu mezi oceány a póly. A ten pohání nejen roční běh počasí, ale i dlouhodobé přírodní cykly klimatu.
Většina modelů však předvídá ohřívání polárních oblastí, okolo rovníku a v tropech se má dít pramálo. „V poválečné době jsme svědky opaku. Jen v posledních třiceti letech se to poněkud zamaskovalo teplou fází takzvané arktické oscilace,“ vysvětluje George Kukla.
Dnes je průměrná teplota Země 15 °C. „Výzkumy naznačují, že na počátku současné doby meziledové byla teplota zemského povrchu nižší a oceány chladnější,“ vysvětluje Kukla. „Výpočty přesvědčivě ukazují, že na počátku doby ledové musela být teplota vyšší a oceány teplejší. Když začaly před 115 tisíci lety růst ledovce, mohla být průměrná teplota Země kolem 17 stupňů.“
O nejdůkladnější propočtení vlivu Slunce na pozemské klima se zasloužil v první polovině 20. století srbský geofyzik Milutin Milankovič. Proto se mluví o Milankovičově mechanismu. Země neobíhá okolo Slunce po ideální kružnici, spíše po elipse. Bodu, kdy je Slunci nejblíž, říkáme perihelium čili přísluní, sluneční paprsek je tehdy nejsilnější (nyní první týden v lednu). O půl roku později, v afeliu, je Země od Slunce nejdál, paprsek je nejslabší. Za dva tisíce let bude perihelium v únoru a za čtyři a půl tisíce let v březnu. Když je Země k Slunci blíž, obíhá kolem něho rychleji, takže tzv. astronomický měsíc je kratší. Vzdálenost Země od Slunce v periheliu kolísá v cyklech dlouhých kolem 95 tisíc a 400 tisíc let.
Vliv má i sklon roviny dráhy Země kolem Slunce čili ekliptika. Tento sklon kolísá, jak vysvětluje Kukla, od 22 do 24 stupňů v cyklu dlouhém zhruba 41 tisíc let. To má na stav klimatu největší vliv. Při nízké ekliptice - okolo 22 stupňů - se energie ze Slunce koncentruje v tropech na úkor obou pólů. Tropické oceány se ohřívají, póly chladnou a ledovce narůstají. Průměrná teplota zemského povrchu zpočátku roste. Teprve když polární ledovce pomalu přetečou na okolní pevniny, oteplování se zastaví. A při ekliptice okolo 24 stupňů probíhají procesy opačné.
„Roční bilance energie se při změnách postavení Země nemění. Mění se jen její rozložení mezi jednotlivé zeměpisné šířky a sezony roku,“ zdůrazňuje Kukla.
Ohřívají se tropy, nikoliv póly
Dnes se ohřívají oblasti okolo rovníku mezi 30. stupněm severní a 30. stupněm jižní šířky, tedy na polovině zeměkoule. Naproti tomu teploty v Grónsku a v Antarktidě i v ostatních částech Země nad 60. rovnoběžkou (14 procent plochy) se mění relativně málo. „To znamená, že tropy přebíjejí polární oblasti,“ zdůrazňuje Kukla. Ke stabilitě vyšší teploty na rovníku pak přispívá mimo jiné plocha moří. Nad tropy se tvoří oblaka vodních par, putují do polárních oblastí, tam se srážejí a přeměňují v led.“
Avšak my často slyšíme zprávy o tom, jak se od Antarktidy utrhávají obrovské ledovce. Podle Kukly to není nic nového, jen jsme dřív neměli družice, takže jsme to nevěděli. I zde nabízí prozaické vysvětlení - led v centru Antarktidy a Grónska narůstá do výšky a pomalu odtéká na pobřeží, kde puká a vytváří plovoucí ledovce. Výpočty ledové bilance uveřejněné loni a letos si však odporují. Podle jedněch se objem ledu zmenšuje, podle druhých ho přibývá. Tak či onak, dnešní vliv ledovců na oceány je podle Kukly pramalý. Hladina světového oceánu se zvedá pomalu - několik centimetrů za sto let. „Způsobuje to hlavně tepelné rozpínání vody, nikoliv tání ledovců,“ tvrdí Kukla.
„Ježíšek“ ohlašuje změnu
Oceány v tropech hrají ve změnách světového klimatu velkou roli.
Známe klimatické jevy, které působí na pobřeží Jižní Ameriky každých zhruba 5-8 let: El Niňo (Ježíšek), kdy se studený oceánský Peruánský proud mimořádně otepluje a přináší výrazné celosvětové oteplení, a opačný jev La Niňa (Holčička), během níž se Peruánský proud ochlazuje. Zatímco studené proudy La Niňa se opakovaly v letech 1950-1975 a vyvolávaly ochlazení skoro o půl stupně, od té doby se projevuje spíš El Niňo -nejsilněji v zimě 2001-2002. Oba jevy silně ovlivňují průměrnou teplotu zeměkoule i mnohé lokální klimatické změny, třeba monzuny v Indii. A jejich příčiny? „Vzájemné ovlivňování atmosféry a oceánu v oblasti tropického Pacifiku, opět nepochybně vlivem sluneční činnosti,“ vysvětluje Kukla.
Jev El Niňo teď předpovídají poměrně spolehlivě na několik let dopředu Amy Clement, Mike Cane a Rich Seager z Kolumbijské univerzity. Jejich model, vyzkoušený na minulých 150 tisících let, ukazuje, že doby ledové začaly prudkým zvýšením výskytu El Niňa a snížením četnosti jevu La Niňa. S velkou pravděpodobností se teplota Země na počátku dob ledových výrazně zvýšila.
Na cestě k nové době ledové
Jsme tedy svědky globálního oteplování, přitom však začíná doba ledová? „Ano, je to tak, ale všechno probíhá ve velmi dlouhých obdobích. Před 115 tisíci lety bylo postavení Země vůči Slunci přibližně stejné jako dnes,“ vysvětluje George Kukla.
Astronomické výchylky v oběhu Země okolo Slunce jsou však nyní víc než dvakrát slabší proti počátku minulé doby ledové. Další narůstání oxidu uhličitého může rovněž do jisté míry další vývoj klimatu ovlivnit. Přesto dříve či později narůstání ledu v Grónsku a v Antarktidě povede k poklesu hladiny světového oceánu. Před 20-30 tisíci lety byla nižší o 120 metrů, vodu „spotřebovaly“ ledovce.
„Teď moře ještě neklesají, naopak, stále slabě stoupají. Klimatické modely ukazují, že zvýšení koncentrace oxidu uhličitého na dvojnásobek oteplí planetu o 2-3 stupně. Zároveň se zvýší zasněžení a zalednění obou pólů, zvláště jižního,“ říká Kukla.
Kdy přijde mrazivá doba? „Musíme si nejdříve určit bod počátku. Řekněme, že je to dlouhodobý pokles mořské hladiny. Ale kdy nastane? Přirozený vrchol příští doby ledové má přijít za 80-90 tisíc let. Jak jeho průběh ovlivní člověk, to si nikdo netroufá předpovědět.“ Nikdo také neumí odhadnout, nakolik klesne teplota. Na vrcholu poslední doby ledové sužovala Zemi průměrná teplota 4-5 stupňů Celsia. Tak hluboko příště sotva klesne. „Astronomické propočty ukazují, že i bez vlivu naší civilizace bude nadcházející doba ledová mnohem mírnější než ta poslední. Čísla vám nikdo neřekne. To je velké hádání i pro vědce.“
reklama
Během posledních sto let se výrazně zvýšila teplota zemského povrchu - skoro o 2 stupně Celsia. Většina ekologů tvrdí, že to zavinil člověk, neboť rostoucí průmysl a doprava „obohacují“ atmosféru skleníkovými plyny. Kukla to odmítá: „Klíčový vliv na naše klima má Slunce, příliv a rozdělení jeho energie. To rozhoduje.“
George Kukla od roku 1971 působí na Lamont-Doherty Earth Observatory při Kolumbijské univerzitě v USA. Patří mezi ty americké klimatology, kteří při slyšeních v kongresových výborech USA poukazovali na malý vliv lidské činnosti na oteplování planety. Tím přispěli k rozhodnutí americké vlády nepřipojit se ke Kjótskému protokolu, který ukládá signatářským státům snižovat množství emisí.
George Kukla bude mít na konferenci NASA o klimatu jeden z hlavních referátů o globálním oteplování. Na rozdíl od klimatologů, kteří vidí černého Petra v rukou lidí, tvrdí: „Vliv lidské činnosti na klima nikdo přesně nezná. Jistě není zcela zanedbatelný. Ale na oteplování a ochlazování Země působí hlavně příroda, přesněji změny dráhy naší planety okolo Slunce.“ A o budoucnosti naší planety soudí: „Většina z nás těžko chápe, že zvyšování průměrné teploty zeměkoule provází nárůst polárního zalednění, nikoliv jeho rozpad. Hlásí se doba ledová, třebaže je ještě daleko.“
Spolehlivý model? Žádný
Martin Scheffer z univerzity v nizozemském Wageningenu nedávno přišel s odhadem, že do konce 21. století by se mohly průměrné teploty zvýšit možná až o 7,7 stupně Celsia. „To je nesmysl,“ protestuje Kukla. „Takové zvýšení je nerealistické.“ Dnes existují desítky matematických modelů, které se snaží odhadnout budoucí vývoj klimatu. Podle Kukly žádný nepočítá se současnými změnami oběhu Země okolo Slunce. Tyto změny, byť pomalé, soustřeďují přívod slunečního tepla do tropů na úkor polárních oblastí. To vede nejen k výraznému oteplení moří, která zabírají skoro polovinu zemského povrchu, ale také k výraznému vzestupu tepelného rozdílu mezi oceány a póly. A ten pohání nejen roční běh počasí, ale i dlouhodobé přírodní cykly klimatu.
Většina modelů však předvídá ohřívání polárních oblastí, okolo rovníku a v tropech se má dít pramálo. „V poválečné době jsme svědky opaku. Jen v posledních třiceti letech se to poněkud zamaskovalo teplou fází takzvané arktické oscilace,“ vysvětluje George Kukla.
Dnes je průměrná teplota Země 15 °C. „Výzkumy naznačují, že na počátku současné doby meziledové byla teplota zemského povrchu nižší a oceány chladnější,“ vysvětluje Kukla. „Výpočty přesvědčivě ukazují, že na počátku doby ledové musela být teplota vyšší a oceány teplejší. Když začaly před 115 tisíci lety růst ledovce, mohla být průměrná teplota Země kolem 17 stupňů.“
O nejdůkladnější propočtení vlivu Slunce na pozemské klima se zasloužil v první polovině 20. století srbský geofyzik Milutin Milankovič. Proto se mluví o Milankovičově mechanismu. Země neobíhá okolo Slunce po ideální kružnici, spíše po elipse. Bodu, kdy je Slunci nejblíž, říkáme perihelium čili přísluní, sluneční paprsek je tehdy nejsilnější (nyní první týden v lednu). O půl roku později, v afeliu, je Země od Slunce nejdál, paprsek je nejslabší. Za dva tisíce let bude perihelium v únoru a za čtyři a půl tisíce let v březnu. Když je Země k Slunci blíž, obíhá kolem něho rychleji, takže tzv. astronomický měsíc je kratší. Vzdálenost Země od Slunce v periheliu kolísá v cyklech dlouhých kolem 95 tisíc a 400 tisíc let.
Vliv má i sklon roviny dráhy Země kolem Slunce čili ekliptika. Tento sklon kolísá, jak vysvětluje Kukla, od 22 do 24 stupňů v cyklu dlouhém zhruba 41 tisíc let. To má na stav klimatu největší vliv. Při nízké ekliptice - okolo 22 stupňů - se energie ze Slunce koncentruje v tropech na úkor obou pólů. Tropické oceány se ohřívají, póly chladnou a ledovce narůstají. Průměrná teplota zemského povrchu zpočátku roste. Teprve když polární ledovce pomalu přetečou na okolní pevniny, oteplování se zastaví. A při ekliptice okolo 24 stupňů probíhají procesy opačné.
„Roční bilance energie se při změnách postavení Země nemění. Mění se jen její rozložení mezi jednotlivé zeměpisné šířky a sezony roku,“ zdůrazňuje Kukla.
Ohřívají se tropy, nikoliv póly
Dnes se ohřívají oblasti okolo rovníku mezi 30. stupněm severní a 30. stupněm jižní šířky, tedy na polovině zeměkoule. Naproti tomu teploty v Grónsku a v Antarktidě i v ostatních částech Země nad 60. rovnoběžkou (14 procent plochy) se mění relativně málo. „To znamená, že tropy přebíjejí polární oblasti,“ zdůrazňuje Kukla. Ke stabilitě vyšší teploty na rovníku pak přispívá mimo jiné plocha moří. Nad tropy se tvoří oblaka vodních par, putují do polárních oblastí, tam se srážejí a přeměňují v led.“
Avšak my často slyšíme zprávy o tom, jak se od Antarktidy utrhávají obrovské ledovce. Podle Kukly to není nic nového, jen jsme dřív neměli družice, takže jsme to nevěděli. I zde nabízí prozaické vysvětlení - led v centru Antarktidy a Grónska narůstá do výšky a pomalu odtéká na pobřeží, kde puká a vytváří plovoucí ledovce. Výpočty ledové bilance uveřejněné loni a letos si však odporují. Podle jedněch se objem ledu zmenšuje, podle druhých ho přibývá. Tak či onak, dnešní vliv ledovců na oceány je podle Kukly pramalý. Hladina světového oceánu se zvedá pomalu - několik centimetrů za sto let. „Způsobuje to hlavně tepelné rozpínání vody, nikoliv tání ledovců,“ tvrdí Kukla.
„Ježíšek“ ohlašuje změnu
Oceány v tropech hrají ve změnách světového klimatu velkou roli.
Známe klimatické jevy, které působí na pobřeží Jižní Ameriky každých zhruba 5-8 let: El Niňo (Ježíšek), kdy se studený oceánský Peruánský proud mimořádně otepluje a přináší výrazné celosvětové oteplení, a opačný jev La Niňa (Holčička), během níž se Peruánský proud ochlazuje. Zatímco studené proudy La Niňa se opakovaly v letech 1950-1975 a vyvolávaly ochlazení skoro o půl stupně, od té doby se projevuje spíš El Niňo -nejsilněji v zimě 2001-2002. Oba jevy silně ovlivňují průměrnou teplotu zeměkoule i mnohé lokální klimatické změny, třeba monzuny v Indii. A jejich příčiny? „Vzájemné ovlivňování atmosféry a oceánu v oblasti tropického Pacifiku, opět nepochybně vlivem sluneční činnosti,“ vysvětluje Kukla.
Jev El Niňo teď předpovídají poměrně spolehlivě na několik let dopředu Amy Clement, Mike Cane a Rich Seager z Kolumbijské univerzity. Jejich model, vyzkoušený na minulých 150 tisících let, ukazuje, že doby ledové začaly prudkým zvýšením výskytu El Niňa a snížením četnosti jevu La Niňa. S velkou pravděpodobností se teplota Země na počátku dob ledových výrazně zvýšila.
Na cestě k nové době ledové
Jsme tedy svědky globálního oteplování, přitom však začíná doba ledová? „Ano, je to tak, ale všechno probíhá ve velmi dlouhých obdobích. Před 115 tisíci lety bylo postavení Země vůči Slunci přibližně stejné jako dnes,“ vysvětluje George Kukla.
Astronomické výchylky v oběhu Země okolo Slunce jsou však nyní víc než dvakrát slabší proti počátku minulé doby ledové. Další narůstání oxidu uhličitého může rovněž do jisté míry další vývoj klimatu ovlivnit. Přesto dříve či později narůstání ledu v Grónsku a v Antarktidě povede k poklesu hladiny světového oceánu. Před 20-30 tisíci lety byla nižší o 120 metrů, vodu „spotřebovaly“ ledovce.
„Teď moře ještě neklesají, naopak, stále slabě stoupají. Klimatické modely ukazují, že zvýšení koncentrace oxidu uhličitého na dvojnásobek oteplí planetu o 2-3 stupně. Zároveň se zvýší zasněžení a zalednění obou pólů, zvláště jižního,“ říká Kukla.
Kdy přijde mrazivá doba? „Musíme si nejdříve určit bod počátku. Řekněme, že je to dlouhodobý pokles mořské hladiny. Ale kdy nastane? Přirozený vrchol příští doby ledové má přijít za 80-90 tisíc let. Jak jeho průběh ovlivní člověk, to si nikdo netroufá předpovědět.“ Nikdo také neumí odhadnout, nakolik klesne teplota. Na vrcholu poslední doby ledové sužovala Zemi průměrná teplota 4-5 stupňů Celsia. Tak hluboko příště sotva klesne. „Astronomické propočty ukazují, že i bez vlivu naší civilizace bude nadcházející doba ledová mnohem mírnější než ta poslední. Čísla vám nikdo neřekne. To je velké hádání i pro vědce.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
