Jakub Hruška: Tak letos řepka dokvetla
28.5.2026 | Jakub Hruška |
Foto | Jakub Hruška
Začnu klady:
1. Má hluboké kořeny, dlouho kryje půdu (září-červenec), je protierozní plodinou.2. Lisuje se z ní kvalitní potravinářský olej.
3. Za současné situace v českém zemědělství byla (dosud) jistotou slušného výdělku. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva 1. generace. Jenže ji vadí sucho, a výnosy klesají i kvůli zákazům některých insekticidů, a obecně poklesu ceny této komodity. I to jsou zřejmě důvodem poklesu pěstování (viz dále). A letos při panujícím suchu asi výnos zase bude bídný.
4. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny (vojtěška, jetel), které se nepěstují, protože nejsou "potřeba". Máme velmi málo dobytka.
5. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy "poklesly" letos na 311 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 25% z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013. Mimochodem v roce 1990 se řepka pěstovala jen na 100 tis. ha (viz graf).
A teď ty zápory:
1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje – MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuju za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít. A to proto, že:2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy. Řepka se „stříká“ často až 10x ročně.
3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší.
4. Včely řepku opylují, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy. A tráví se insekticidy v řepce, a nosí je do medu.
5. Jsem pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě – i po poklesu pěstování je to z 15 % orné půdy na 12 %. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor – kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my. Řepka se vůbec hojně pěstuje v postkomunistických státech, kde je málo dobytka jako výsledek transformací zemědělství po roce 89.
6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí – to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Jenže řepka díky svému masívnímu „ošetřování“ tak ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký. Prostě na velikosti záleží. Polí i dotací....
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Na velikosti záleží! 
Jakub Hruška: Znovu rozvířená debata o větrnících
Jakub Hruška: Horský velikán hned u cestyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
ss
pp
pavel peregrin
28.5.2026 06:53Nejdříve jsem si myslel, že p.Hruška trochu zmoudřel, když začal klady řepky. Asi už není udržitelné opakovat donekonečna lži. Ale četl jsem dál a opět jsem vystřízlivěl. A protože lži se musí odhalovat, tedy se ptám konkrétně p. Hrušky- odkud jste vzal nesmysl, že na řepku se používá nejvíce glyfosátu??? Víte vůbec, že použití glyfosátu v řepce je již minimálně 3 roky zakázané???
To za prvé.
Za druhé- řepka je silně nitrofilní plodinou a vámi uváděné využití 17 procent z dusíkatých hnojiv patří konkrétně u této rostliny do říše bajek. Vědecky je dokázáno, že na produkci 1 tuny zrna je potřeba 50 kg N, z dodaných hnojiv+mineralizací. A pokud byste si zkusil řepku pěstovat třeba na 80 kg dodaného dusíku, tak byste ji nemusel pěstovat vůbec.
Za třetí- chemizace řepky- největší a gradující problém jsou živočišní škůdci- i díky vám zeleným, kteří jste přispěli k zákazu účinných mořidel, které prý perzistují v rostlině až do doby kvetení a prostupují do pylu. V tomto ohledu jsou výsledky nejednoznačné, ale co jednoznačné je, že se provádí skutečně až čtyři ošetření na podzim a tři najaře- a v podstatě neúčinná! To vám starostlivým nevadí, že pyretroidy vymlátíte vše živé kromě toho, co by eliminováno být mělo? Zřejmě ne!
A v neposlední řadě velikost polí- právě větší velikost umožňuje, aby škůdci nepoškozovali celou plochu, což se právě stává u polí s malou rozlohou!
Řepka je v současné době, přes veškerou problematiku jejího pěstování, jedinou a nenahraditelnou plodinou z hlediska předplodiny pro pšenici a bohužel ji nenahradíte plnohodnotně ničím. Ano, pokud někdo má zastoupení v "osevním postupu" 33 procent, je to špatně, ale zastoupení okolo 12 procent je plně na místě.
Zkuste místo nesmyslů zasazovat se o to, aby další hodnotné plodiny, jako hrách, inkarnáty, pelušky nebyly z cenového hlediska Popelkou a v tom případě mohou i plochy řepky dále poklesnout, protože tyto plodiny jsou rovnocennými předplodinami- ale z výkupního hlediska pro zemědělce ztrátové.
Odpovědět
To za prvé.
Za druhé- řepka je silně nitrofilní plodinou a vámi uváděné využití 17 procent z dusíkatých hnojiv patří konkrétně u této rostliny do říše bajek. Vědecky je dokázáno, že na produkci 1 tuny zrna je potřeba 50 kg N, z dodaných hnojiv+mineralizací. A pokud byste si zkusil řepku pěstovat třeba na 80 kg dodaného dusíku, tak byste ji nemusel pěstovat vůbec.
Za třetí- chemizace řepky- největší a gradující problém jsou živočišní škůdci- i díky vám zeleným, kteří jste přispěli k zákazu účinných mořidel, které prý perzistují v rostlině až do doby kvetení a prostupují do pylu. V tomto ohledu jsou výsledky nejednoznačné, ale co jednoznačné je, že se provádí skutečně až čtyři ošetření na podzim a tři najaře- a v podstatě neúčinná! To vám starostlivým nevadí, že pyretroidy vymlátíte vše živé kromě toho, co by eliminováno být mělo? Zřejmě ne!
A v neposlední řadě velikost polí- právě větší velikost umožňuje, aby škůdci nepoškozovali celou plochu, což se právě stává u polí s malou rozlohou!
Řepka je v současné době, přes veškerou problematiku jejího pěstování, jedinou a nenahraditelnou plodinou z hlediska předplodiny pro pšenici a bohužel ji nenahradíte plnohodnotně ničím. Ano, pokud někdo má zastoupení v "osevním postupu" 33 procent, je to špatně, ale zastoupení okolo 12 procent je plně na místě.
Zkuste místo nesmyslů zasazovat se o to, aby další hodnotné plodiny, jako hrách, inkarnáty, pelušky nebyly z cenového hlediska Popelkou a v tom případě mohou i plochy řepky dále poklesnout, protože tyto plodiny jsou rovnocennými předplodinami- ale z výkupního hlediska pro zemědělce ztrátové.
EB
Emil Bernardy
28.5.2026 07:07 Reaguje na pavel peregrinAsi agronom.Diskuze zajímavější,než článek hore.
Odpovědět
pp
vz
vlastimil z.c
28.5.2026 07:33 Reaguje na pavel peregrinSprávně ! A protože lži se musí odhalovat, musím čtenářům sdělit, že nemluvíte pravdu, respektive zamlčujete tu nepohodlnou. Glyfosát se na řepku velmi často používá a to přinejmenším jako posklizňový herbicid. Tj. část nezklizených semen po sklizni znovu vzklíčí a porost je vzápětí zlikvidován glyfosátem i když jsou i jiné nechemické metody. Toto se projeví jako nepřirozeně rezavý porost na poli. Běžná praxe místních zemědělců. Toliko vysvětlení pro nezasvěcené. Nechcete mi snad tvrdit, že nemluvím pravdu? No a pak spoustu z nás, čůrá moč s obsahem glyfosátu. Nejspíše i vy.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
28.5.2026 08:04 Reaguje na vlastimil z.cGlyfosát někdo používá na likvidaci výdrolu a to po jakékoliv plodině. Glyfosát je prostě funkční řešení, které použít můžete, ale nemusíte. Použití glyfosátu na vysušení před sklizní je zakázané už řadu let. Použití na likvidaci výdrolu je varianta, kterou máte nejen u řepky, ale u všech plodin. Uvádět to jako negativum pěstování řepky je demagogie.
Odpovědět
DA
DAG
28.5.2026 08:15 Reaguje na vlastimil z.cZakázaná je desikace. Tak u řepky se asi dá tento krok nějak ošetřit. Těžší je to u brambor.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.5.2026 10:35 Reaguje na vlastimil z.cAno, lži se musí odhalovat a když už ne přímo lži, tak alespoň zavádějící informace, které jste právě podal. Tak ono použití glyfosátu na výdrol řepky je použití na řepku?? Ano?? Pokud si to myslíte, je to vaše věc, ale nebalamuťte tady veřejnost!
Glyfosát se používá na jakýkoliv výdrol po sklizni jakékoliv plodiny a tudíž tvrzení p. Hrušky a potažmo i vaše, je lživé!
Nechemické metody- třeba opakovaná podmítka- se samozřejmě využívají také, ale jejich efektivita je oproti glyfosátu tak 70 procentní. A glyfosát byl v nedávné době v Americe zařazen do seznamu strategických surovin. To jen aby bylo jasno pro čtenáře.
Odpovědět
Glyfosát se používá na jakýkoliv výdrol po sklizni jakékoliv plodiny a tudíž tvrzení p. Hrušky a potažmo i vaše, je lživé!
Nechemické metody- třeba opakovaná podmítka- se samozřejmě využívají také, ale jejich efektivita je oproti glyfosátu tak 70 procentní. A glyfosát byl v nedávné době v Americe zařazen do seznamu strategických surovin. To jen aby bylo jasno pro čtenáře.
II
Imarr Imarr
28.5.2026 09:26 Reaguje na pavel peregrinAutor je přírodovědec a ne ministr zemědělství, nebo životního prostředí. Navíc vystoupil ze strany, takže politicky neaktivní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.5.2026 10:36 Reaguje na Imarr ImarrAle žvaní do zemědělství každou chvilku a přitom tomu prd rozumí!
Odpovědět
II
Imarr Imarr
28.5.2026 13:33 Reaguje na pavel peregrinNevím. Nejsem zemědělec. V 50 tých letech jsme přišli o 60 ha polností. Ale on má taky asi 60 ha na Vysočině. Sleduji ho jak na facebooku tak publikuje občas i v Myslivosti.
Odpovědět
II
PB
Petr Blažek
28.5.2026 17:22Pan Hruška zase vytáhl svoji svatou válku proti řepce a při tom se nestydí lhát nebo alespoň říkat polopravdy. Z řepky se produkuje nejkvalitnější olej, který se nepoužívá pouze na biopaliva, ale i v potravinách. Dalším produktem jsou pokrutiny, které jsou žádanou krmivářskou složkou. Co se týče herbicidů, tak se výrazně neliší od ostatních plodin, ale rozhodně se tam již několik let nepoužívá rundap. Otravy včelstev u nás , v zemi kde je nejvíce včelstev na obyvatele, se ročně počítá na nižší jednotky, sety jsou většinou způsobeny nějakým omylem. Srovnávat procento osetí řepky s Rakouskem, kde většinu země tvoří Alpy je už úplná podpásovka. V našem zeměpisném pásmu na východ, západ až po Anglii a sever až po Dánsko se řepka pěstuje přibližně ve stejné míře jako u nás. A co se týče velikosti polí tak výše uvedené se nijak výrazně neliší od polí v Česku.
Takže ve výsledku vlastně žádné zapory oproti jiným plodinám nejsou.
Jakub Graňák
28.5.2026 19:05 Reaguje na Petr BlažekAle on mluví o % orné, nikoli o % rozlohy státu - takže té podpásovky jste se právě dopustil vy...
Odpovědět
MD
Milan Dostál
29.5.2026 05:51 Reaguje na Jakub GraňákRakousko 1,4 ha orné půdy 17% rozlohy země
Česko 2,8 ha a 38% rozlohy země. To je trochu neporovnatelné, ne?
Odpovědět
Česko 2,8 ha a 38% rozlohy země. To je trochu neporovnatelné, ne?
Jakub Graňák
29.5.2026 07:31 Reaguje na Milan DostálCo je neporovnávatelného na procentickém zastoupení plodin na orné půdě mezi jednotlivými státy? To by jste si mohl dovolit tvrdit při srovnávání zemědělství ČR s např Kongem, nikoli pokud jde o srovnání mezi dvěma sousedními středoevropskými státy. Jde o jednu ze základních chrakteristik popisujících zemědělský sektor v té které zemi. Nicméně pokud bych měl přistoupit na vaši jakožeargumentaci pro srovnání: Polsko 7,5 % výměry orné, Francie 7,5 % výměry orné - dva největší producenti řepky v EU mají proti nám % zastoupení řepky poloviční.
Mimochodem, pan Hruška má v článku chybu ve výměře - v Rakousku se pěstuje dlouhodobě řepka na +- 25 000 ha, tedy na necelých 2 % orné (nikoli 5 %).
Odpovědět
Mimochodem, pan Hruška má v článku chybu ve výměře - v Rakousku se pěstuje dlouhodobě řepka na +- 25 000 ha, tedy na necelých 2 % orné (nikoli 5 %).
MD
Milan Dostál
29.5.2026 09:54 Reaguje na Jakub GraňákProč tedy má Rakousko spotřebu pesticidů cca dvojnásobnou a Polsko asi o třetinu vyšší? Dotace v Rakousku asi 400 EUR/ha, Polsko 260 EUR/ha a Česko jen 200 EUR/ha. Není to tak trochu v tom? Hospodařit se štědrými dotacemi dovede každý a ještě být ve vaších očích za ekologa.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.5.2026 19:00 Reaguje na Milan DostálUtíkáte od tématu aniž by jste odpověděl na jediný můj argument, přesto opět vyargumentuji:
Rozdíl ve spotřebě pesticidů mezi ČR a Rakouskem je dán především větší výměrou na pesticidy náročných kultur v Rakousku: především vinohradů, sadů a zelinářství s intenzivní produkcí. O Polsku jakožto 2. největším exportéru jablek na světě nemluvě. Nicméně hovoříme-li o těchto odvětvích je nutno dodat, že takto vysoká míra intenzifikace v oblasti užívání pesticidů je koncentrována na jednotkách % celkové výměry zemědělské půdy - to naopak nevytváří příliš hezký obrázek o tuzemsku (i když v Rakousku to není kromě vinohradnictví o mnoho lepší) kde je soběstačnost v produkci výše uvedených komodit zoufalá, přitom spotřeba pesticidů víceméně srovnatelná s oběma zmíněnými zeměmi.
Co se týče dotací už mi to fňukání začíná lézt krkem, to můžu stejně jako vy bedákat proč nemám výplatu jako Rakušák... nebýt 40 járů bolševismu tak bych ji měl asi podstatně větší, nejpíš by jsme si mohli dovolit i víc dotovat zemědělství...
Ruku na srdce, vhledem k výši podílu zemědělství na hdp je výše dotací 40 + miliard ročně plně dostačující, nemluvě o těch všemožných solárních, bioplynkových a jiných tunelech jejichž "výnosy" také z velké míry tečou do agrárního sektoru. A už vůbec nemluvě o zhůvěřilostech z let minulých, kdy jsme si tady dotovali Landcruisery jako doprovodná vozidla ke kombajnům, například... nebo právě po tomto se vám stýská?
Ps: z výše uvedeného jste už asi pochopil, že nemluvíte s děckem z paneláku, tak si prosím dopředu odpusťte podobné osobní útoky a urážky, děkuji.
Odpovědět
Rozdíl ve spotřebě pesticidů mezi ČR a Rakouskem je dán především větší výměrou na pesticidy náročných kultur v Rakousku: především vinohradů, sadů a zelinářství s intenzivní produkcí. O Polsku jakožto 2. největším exportéru jablek na světě nemluvě. Nicméně hovoříme-li o těchto odvětvích je nutno dodat, že takto vysoká míra intenzifikace v oblasti užívání pesticidů je koncentrována na jednotkách % celkové výměry zemědělské půdy - to naopak nevytváří příliš hezký obrázek o tuzemsku (i když v Rakousku to není kromě vinohradnictví o mnoho lepší) kde je soběstačnost v produkci výše uvedených komodit zoufalá, přitom spotřeba pesticidů víceméně srovnatelná s oběma zmíněnými zeměmi.
Co se týče dotací už mi to fňukání začíná lézt krkem, to můžu stejně jako vy bedákat proč nemám výplatu jako Rakušák... nebýt 40 járů bolševismu tak bych ji měl asi podstatně větší, nejpíš by jsme si mohli dovolit i víc dotovat zemědělství...
Ruku na srdce, vhledem k výši podílu zemědělství na hdp je výše dotací 40 + miliard ročně plně dostačující, nemluvě o těch všemožných solárních, bioplynkových a jiných tunelech jejichž "výnosy" také z velké míry tečou do agrárního sektoru. A už vůbec nemluvě o zhůvěřilostech z let minulých, kdy jsme si tady dotovali Landcruisery jako doprovodná vozidla ke kombajnům, například... nebo právě po tomto se vám stýská?
Ps: z výše uvedeného jste už asi pochopil, že nemluvíte s děckem z paneláku, tak si prosím dopředu odpusťte podobné osobní útoky a urážky, děkuji.
MD
Milan Dostál
29.5.2026 21:41 Reaguje na Jakub GraňákMyslím, že neutíkám. Vlastně jste to popsal přesně. Rakousko jednoduše pěstuje to, pro co má podmínky a na čem má zemědělec snad i zisk, tedy díky štědré dotaci. V Česku se místo dotace pěstuje rentabilní řepka. Nejsem si vědom, že bych vas nějak urazil, přesto se omlouvám.
Odpovědět
