Jan Palaščák: Červencový blackout – vyšetřování skončilo, zapomeňte?
Kritickým pohledem zvenčí to tedy vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl dispečerské řešení mimořádné situace. Podle zprávy ČEPS ovšem za všechno může onen drát, respektive chybně provedená instalace tahové spojky v místě jeho opravy v prosinci 2024. Zatímco Policie ČR věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, ČEPS se po firmě, která instalaci provedla, chystá vymáhat škodu ve výši půl až celého milionu korun.
A to v kontextu toho, že účelovou hrou s nouzovým stavem za účasti ministra průmyslu Vlčka bylo poškozeným průmyslovým podnikům či obchodníkům a restauratérům znemožněno uplatnit nároky v řádu miliard korun. (Onoho dne nebyl vyhlášen stav předcházející stavu nouze a stav nouze byl vyhlášen, až když krizová situace pominula.) Zatímco nejprve ČEPS a ČEZ neměli „sladěné notičky,“ tak nyní v dobře načasované adventní selance je inspirace zjevná - ČEPS to zaflikoval stejně jako ČEZ v kauze „sváry“ na jádru. Neboli za všechno můžou dva montéři s ručením omezeným.
Zároveň si všimněme, že zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako dlouho dopředu avizovaný předběžný report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V Evropě nemají o příčinách výpadku zdaleka tak křišťálově jasno, naopak si vyžádali bližší informace k roli Ledvic v rámci incidentu a k příčině výpadku distribuovaných zdrojů. Oba dva problémy paradoxně v Česku známe již od začátku kauzy, kdy v první fázi ČEPS obvinil ČEZ (Ledvice) a vzápětí ČEZ pojmenoval chyby ČEPS, v zásadě v oblasti (re-)dispečinku.
Finální zpráva, kterou mezinárodní panel vyšetřovatelů vydá v červnu příštího roku, tak může obsahovat poměrně závažnou kritiku týkající se provozu ledvické elektrárny i selhání na straně ČEPS. Což je pro Česko zřejmě jediná šance, jak zjistit, co se doopravdy stalo, vzít si z výpadku ponaučení, a také jak investovat chystané stovky miliardy do elektrizačních sítí účelně. Jsou to peníze, které platíme všichni na účtech za elektřinu. Peníze, které jdou omezenému počtu firem v ne zcela transparentním prostředí, kde se občas ztratí materiál ze skladu nebo rovnou celá firma.
Do července jsme si mysleli, že sítě jsou za ty peníze alespoň fyzicky robustní a moderně řízeny. Tím už si tak jisti být nemůžeme. Výrok o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ ukazuje, kromě jisté arogance v PR na straně ČEPS, také na možnou dosud nevyřčenou podstatu selhání dispečinku. Možná pracujeme se zastaralým modelem sítí, který vznikl v jiné době, kdy elektřina „tekla pouze z kopce a ne do kopce,“ neboli před nástupem OZE. Jinak by patrně re-dispečink dopadl lépe. A hlavně by nemohl ČEPS dojít ke zjevnému nepochopení moderní Thalebovské statistiky a dopustit se výroku, kde jim to vyšlo přesně „jedna ku třem milionům a přitom jsme všechno udělali správně.“
reklama

Dále čtěte |
Česká krajina v době klimatických změn: Jak ji připravit na sucho i přívalové deště?
Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách?
Shrnutí průběžných výstupů Národní pracovní skupiny k posouzení výpadku elektřiny ze dne 4. 7. 2025 vedené Energetickým regulačním úřadem
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Tonda Selektoda
22.12.2025 12:22Jaroslav Řezáč
22.12.2025 12:53 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
23.12.2025 05:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA aby toho nebylo málo, autor článku nám 4.7.2025, na Ekolistu tvrdil, že „v ČR nejde o blackout“.
Emil Novák
22.12.2025 13:05Slavomil Vinkler
22.12.2025 14:18 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
22.12.2025 14:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.12.2025 17:09 Reaguje na Emil NovákObnovitelné zdroje nemají proměnné náklady, dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou.
Karel Zvářal
22.12.2025 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Novák
22.12.2025 20:07 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
24.12.2025 09:04 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
24.12.2025 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerJan Šimůnek
22.12.2025 15:02Jsem toho názoru, že je právem nás, postižených, kritizovat jak ty, kteří do toho blackoutu síť zavedli, tak i celou koncepci, která vytvořila zranitelnost sítě.
Emil Novák
22.12.2025 15:41 Reaguje na Jan Šimůnek2) O koncepci se v článku nepíše vůbec nic, ani já jsem o konepci vůbec nic nepsal, ta kritika mířila úplně jiným směrem než na koncepci.
Jan Šimůnek
22.12.2025 18:51Špatnou koncepcí je zcela jistě preference OZE, jako destabiůlizujícího prvku sítě. A je opravdu rozdíl mezi poruchou na bázi opravdu nepředvídatelných okolností (či spíš statisticky vzácnému souběhu více a různých negativních okolností) a vědomě špatnou koncepcí, která je "magnet na blackouty".
To, že to tentokrát dopadlo dobře a nebyli mrtví, neznamená, že i příště to tak neškodně musí proběhnout také. Jinde už měli z OZE blackouty delší a měli i ztráty na životech.
A už jsem tu kdesi zmínil, že za sumu všech OZE musí běžet horká záloha (v případě normálních elektráren stačí záloha o kapacitě nejsilnějšího připojeného zdroje), a že ta horká záloha (nic jiného než uhlí nepadá u nás v úvahu) produkuje CO2 i další spaliny, které, pokud by se to počítalo poctivě a ne ekohochštaplersky, by bylo nutno brát jako emise z OZE.





Jan Palaščák: Slovensko vs. EU: Spor o ruský plyn
Jan Palaščák: Zhodnocení COP30
Jan Palaščák: Má stát ovládnout celý ČEZ – nebo jen klíčové části?


