https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-dobrovolne-za-mrize-aneb-o-chytre-cervence
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Dobrovolně za mříže aneb o chytré července

11.12.2025 | Karel Zvářal |
Snůška červenky 12.7.
Snůška červenky 12.7.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Červenka obecná (Erithacus rubecula) je poměrně hojně rozšířený pěvec našich lesů, v zimě zaletuje do městských parků a zahrad, kde svým zpěvem jako jeden z mála ptáků příjemně oživuje ztichlou krajinu. Hnízdí většinou na zemi, ale také v nízko vytvořených polodutinách, někdy obsazuje i sovníky a rozpadající se klasické menší budky s proděravělými stěnami od strakapouda.
 
Přestože mívá pozemní hnízda dobře ukrytá a chová se opatrně, ztráty na vejcích a mláďatech bývají poměrně značné, zejména od prasat, lišky a kuny. Hnízdí proto dvakrát ročně, nejsou výjimkou ani třetí hnízdění. Klasická polobudka umístěná na kmeni je ale snadno plenitelná kunou, sojkou či strakapoudem. Jde tuto zbytečnou mortalitu omezit – a je to vůbec potřeba?

Budku je nutné připevnit ke kůře, aby s ní kuna nemohla hýbat a obsah hnízda vysypat.
Budku je nutné připevnit ke kůře, aby s ní kuna nemohla hýbat a obsah hnízda vysypat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Takto položená otázka se stala velkou výzvou, neboť pleněné budky nejsou dobrou vizitkou pro ochranáře. Lidská pomoc by měla být produktivní, nikoliv vytvářet živé zásobárny pro predátory.

V budce s hustou mřížkou proběhlo hnízdění červenky úspěšně – 4 z 5 budek obsazeny.
V budce s hustou mřížkou proběhlo hnízdění červenky úspěšně – 4 z 5 budek obsazeny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Tato idea nakonec vyústila v bezpečnou konstrukci „univerzální polobudky“, která je vhodná pro celou řadu našich ptáků. Jinými slovy: ač červenka byla cílovým druhem, byla budka testována i na jiných druzích pěvců v lese, zahradě, i v zástavbě.

Červenka hnízdí pravděpodobně někdy i třikrát v roce (foto 7.8.), méně potravy znamená méně mláďat.
Červenka hnízdí pravděpodobně někdy i třikrát v roce (foto 7.8.), méně potravy znamená méně mláďat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Rehek zahradní, rehek domácí, lejsek bělokrký, střízlík, dokonce i šoupálek

Smyslem univerzální polobudky bylo vytvořit budku, do které nepůjde hnízdit sýkora koňadra – ta totiž obsazuje většinu klasických budek. Pokud se o takovou budku zajímají ptáci navrátivší se z jihu, bývají dominantní koňadrou nezřídka usmrceni, a to např. jak samec, tak i samice lejska.

Snůška lejska bělokrkého v bezpečné polobudce.
Snůška lejska bělokrkého v bezpečné polobudce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

V polobudce zabezpečené proti predaci kunou, sojkou či strakapoudem velkým přebývají někdy plšíci lískoví nebo myšice – tito hlodavci se však dostanou i do uzavřené klasické budky s malým vletovým otvorem, kterou obsazují přednostně. Při jejich noční návštěvě mohou ptáci snadněji hnízdo v polobudce opustit, ústupová cesta je zde mnohem snazší. Zejména plch velký samici na hnízdě zakousne a sežere, stejně tak nepohrdne obsahem hnízda.

Výstelka z ptačího peří po úspěšném hnízdění je od rehka domácího.
Výstelka z ptačího peří po úspěšném hnízdění je od rehka domácího.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Rozměry, tvar a zabezpečení univerzální polobudky

Budka je vyrobená z prken, tzv. coulek. Budky z překližky nejsou vhodné, často je ničí veverka, a to až do té míry, že vykouše kus stěny u otvoru nebo jinde. Vnitřní rozměry za přepážkou (vysoká 2,5-4 cm) jsou 10x10-12 cm pro menší druhy, u větších 13x14 cm. Hnízdní komora je vysoká 12-15 cm, celková její délka je 20-25 cm. Jako nátěr je vhodný luxol – jedlová zeleň nebo palisandr.

Ideální umístění polobudky určené pro rehka domácího i zahradního.
Ideální umístění polobudky určené pro rehka domácího i zahradního.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Dno je o 2,5 cm vysunuto ven pro snadnější přistání pěvce. Ve vchodu o šířce dna a výšce 6-10 cm je prolézačka z hřebíků 80 mm dlouhých nebo též mřížka z pletiva s malým otvorem (3,5x5,5 cm). Hřebíky zatlučené kolmo jsou od sebe 30-35 mm, vrchní část vletu je přehrazena dvěma vodorovnými 80 mm hřebíky 2,5 cm od vrchu. Při mezeře od 37 mm výše je nebezpečí predace kunou, veverkou či strakapoudem.

Ač poměrně dlouhá hlava kuny bývá dosti širší než uvedená míra, má ji docela nízkou/plochou, proto po natočení do strany se úzkým otvorem (37+) může natáhnout dovnitř, přičemž dlouhé tělo jí umožní držet se zadními tlapkami kmene, přední položí do vletu, a hlavou s delším krkem dosáhne dosti daleko, prakticky až na kraj hnízda.

Přední stěna, dá-li se tak vůbec nazvat, je vysoká (jen) 5–6 cm, střecha a dno jsou vsazeny mezi boční stěny. U některých budek byly nad nižší přepážkou umístěny hřebíky a porovnáván jejich antipredační účinek s budkami bez nich.

Pozor na mývaly!

Kvůli stabilní poloze na kmeni je budka ukotvena krátkými hřebíky („papíráky“) zatlučenými do kůry s pomocí tenkého drátu. Kuna je při predaci vynalézavá, vytrvalá, a „houpající se“ budku by snadno vyplenila – mláďata či vejce z hnízda v podstatě vysype. Budka by neměla být vyvěšována v lesích, kde žije invazní mýval severní. Ten je díky dlouhým a chápavým tlapkám (jako lidská ruka) schopen i takto zabezpečenou budku vyplenit.

V polobudce opatřené mřížkou z hřebíků zahnízdil překvapivě šoupálek dlouhoprstý.
V polobudce opatřené mřížkou z hřebíků zahnízdil překvapivě šoupálek dlouhoprstý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Budku stačí upevnit ve výšce 1,5-2 m, avšak jen na klidných místech, kam lidé běžně nechodí. Blízko města, u frekventovaných cest a chodníčků raději s žebříkem do cca 4-5 m nad zemí. Budka by měla být na odvrácené straně od nejbližší cesty, pokud možno na borovici, modřínu nebo dubu. Tyto stromy mají silnou borku/kůru, do kterých lze zatlouci závěsný hřebík pod ostrým úhlem tak, aby nedosáhl do dřeva a následně nezarůstal.

V takto nízkých („ležatých“) budkách nebývají tak často sršně, vosám a vosíkům však postačují. Budky čistíme od staré výstelky, hnízd sršňů, vos, čmeláků, myšic a plchů na podzim nebo v mírné zimě. Bývá-li budka dva a více let po sobě neobsazena, umístíme ji někde poblíž – výběr místa záleží na preferencích toho kterého (cílového) druhu. O překvapení nebývá nouze, a to když polobudku obsadí např. šoupálek, který jinak vyhledává spíše úzké prostory.

Uklovaná samice lejska bělokrkého vedle mláďat sýkory koňadry v klasické budce.
Uklovaná samice lejska bělokrkého vedle mláďat sýkory koňadry v klasické budce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Podstatné ale je, že doposud v žádné instalované polobudce nezahnízdila koňadra (ani jiný druh sýkor), což bylo cílem testování. Tento typ je možné vyvěšovat na střídačku s klasickými budkami (typu sýkorník), a pokud jen tyto bezpečné polobudky, tak ve větších vzdálenostech od sebe. Jednak červenky mívají větší teritoria, a také lejskům vyhovuje menší hnízdní hustota. Je lépe mít méně budek, ale s dobrou obsazeností, než desítky na několika málo hektarech, kde bývá vysoké procento budek neobsazených z důvodu neustálých teritoriálních/sousedských půtek.

Čistit i od pavučin

Výhodou této polobudky oproti klasickým, ale i jiným testovaným budkám, je podstatně menší výskyt pavouků, ale (žel) i netopýrů, kteří milují temná zákoutí. Hustá síť pavučin je ptákům nepříjemná, a tyto budky bývají často ze „záhadných“ příčin neobsazovány.

Ptáci se zřejmě instinktivně těmto budkám vyhýbají, pravděpodobně z důvodu bolestivého kousnutí, ale i možného úhynu. V některých budkách přebývají i dvě velké samice (nejvíce pokoutníka), každá na opačné straně, a ty už dokáží nahnat nezvaným hostům strach.

Mezera mezi hřebíky navzájem a stěnou musí být 30-35 mm. 40 mm mezera umožnila kuně predaci – odrhnutá srst na stěně budky.
Mezera mezi hřebíky navzájem a stěnou musí být 30-35 mm. 40 mm mezera umožnila kuně predaci – odrhnutá srst na stěně budky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Proto při čištění budek od starého hnízda na pavučiny nezapomínejte a pomocí klacíku je vymeťte ze všech rohů. Podobně i strakapoudi věnují těmto polobudkám méně pozornosti oproti klasickým budkám, které rádi osekávají, nejvíce kolem vletového otvoru. Budky z kvalitního řeziva, natřené, pravidelně čištěné a udržované vydrží plně funkční i čtyřicet let.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

11.12.2025 09:12
Karle - patří Vám dík.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.12.2025 09:18
Díky za článek. Já jsem ochranu polobudek řešil instalací několika silných ocelových drátů provlečených stěnami přes ten velký vstupní otvor polobudek s rozestupem 30mm. Fungovalo to. Ta svařovaná mřížka je ještě bezpečnější a pokud ji ptáci i přes pozinkovou úpravu tolerují tím lépe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2025 13:18 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji za info, jste asi jediný, kdo to odzkoušel. 30mm mezery jste měl u konipasů na budově, nebo i na polobudkách v lese?
U té první budky (foto se 4 vejci) samec červenky v květnu intenzivně zpíval, ale byla prázdná. Přidal jsem tam lištu pro zvýšení rantlu (stejně i u posledního fota), zahnízdily tam až později, zřejmě druhé či náhradní hnízdění. To proto, že u jedné budky z nízkou přepážkou zřejmě predoval strakapoud nebo veverka - výstelka trčela z okraje vletu jak vyplazený jazyk, kontlinka čistá, nesešlapaná, bez trusu. Strakapoud se mi natahuje do krmítka pro slunečnici přes 3cm mezeru (jen pro drobňásky), takže do budky natáhne krk též. Ale ten není tak výkonný jako kuna nebo mýval, ti dokáží vyčistit celou linii nezabezpečených budek. Celé je to zatím ve vývoji, najít optimální variantu ještě nějaký čas potrvá.
Odpovědět
va

vaber

11.12.2025 09:36
Budky jsou potřeba ,protože díky našim hospodářským lesům míst pro hnízdění v lesích ubývá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2025 10:22
Díky za další inspiraci. Já sice používám i jiné zábrany proti predaci, ale
zkusím i ty vaše nápady. Já používám systém horizontálních labyrintů uvnitř
budky, kdy má predátor znemožněno dosáhnout až ke hnízdu. K nalákání ptáků
ke hnízdění na střechu budky v předjaří umístím krmivo a obsazenost těch
budek se pak blíží ke 100%. Bohužel nejkritičtější bývá výlet ptáčat, kdy
jsou ztráty největší. Vlet ale neumisťuji z boku jako na vašem snímku.
Používám vlet čelní pro znesnadnění predátorů dosáhnout z kmene stromu do
vletového otvoru. Některé budky na zahradě umísťuji na ocelové trubky na
které predátoři nešplhají a u sýkorek mám dobrou zkušenost s budkou na
drátěném závěsu. Pro většinu predátorů je houpající se hluboká budka
nedobytnou pevností a pro sýkory je zcela bezpečná, houpání větrem i
jinak jim nevadí a z hluboké dutiny se nemají vajíčka kam vykutálet.
Velmi dobré zkušenosti mám u budky vyrobené z hlíněné drenážní trubky
o světlosti 10 cm opatřené děrovaným dnem s opatrně vyvrtaným vletovým otvorem a zavěšené na drátě z větve borovice. Tam je odchov téměř 100%
rok co rok a je obsazená jako prvá. Možná by nebylo marné vyrábět
keramické budky sériově pro jejich trvanlivost a snadné čištění a desinfekci. Kdysi se mi na budky osvědčil jako materiál desky z dřevěné vlny spojené betonem(Heraklit) s vletovým otvorem omazaným betonem,
aby do něho neklovali strakapoudi. Byl to levný materiál, který nějak
z trhu vymizel.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2025 10:50
K těm mývalům - přečtěte si, co zrovna včera jeden debil zveřejnil na internetu:
https://medium.seznam.cz/clanek/rndr-evzen-korec-csc-boj-proti-myvalum-je-dalsim-vitezstvim-myslivecke-lobby-216343?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#source=hp&seq_no=2&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

11.12.2025 11:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
INFO: Ten debil, podle Vás, chce klovat psi.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ev%C5%BEen_Korec
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

11.12.2025 11:52 Reaguje na Michal Uhrovič
klonovat
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2025 15:06 Reaguje na Michal Uhrovič
Jedinec, který sepíše takový paskvil, je bez ohledu na vzdělání, debil. Vzdělání totiž nemá nic společného s morálním profilem.
Pro připomenutí - Mengele byl lékař, což mu nezabránilo napáchat spoustu svinstev.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.12.2025 11:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tuhle snůšku blábolů jsem taky četl. U nás se zatím mýval nevyskytuje. Pokud se vyskytne. zařadím se bez váhání ke "krvelačným a bezcitným myslivcům" nemajícím problém s jeho likvidací pomocí spolehlivé kulovnice. Rozhodně nemíním nechat mývaly likvidovat jak ohrožené tak i běžné druhy obojživelníků, plazů a ptáků.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

11.12.2025 13:27 Reaguje na Dalibor Motl
pravděpodobně už u Vás taky bude, je to vyčůranej prevít, jinak dobrou mušku
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.12.2025 13:54 Reaguje na Robert Jirman
Zatím jsem v termovizi kromě spousty běžné zvěře a živočichů (lišky, jezevci, kuny, běžná spárkatá, plši, netopýři, sovy...) viděl jen dvakrát a hodně na dálku vlka. Je fakt, že chodím častěji po lese nebo po loukách a mývali asi sledují potoky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2025 14:27
Děkuji všem za (pozitivní) reakce, Korec je borec, nahání hlasy Motoristům, adept na Ropáka roku:-)

To DM: chodí nejen podél vody, ale prakticky všude, po cestách s kalužemi, v oblibě mají zejména vnadiště s kukuřicí aj pamlsky. Část klasických budek z luhu stěhuji jinam, jsou už léta neobsazované, ač první rok to vypadalo velmi nadějně - než je našli mývali... Jsou velmi nenápadní, po kuně predaci poznám podle podrápané budky a peří pod ní. Ale mýval preduje na úrovni hada - vleze/dosáhne všude a nezanechává stopy. Chtělo by to vysadit pumy nebo aligátory-), vodu probírají místo vedle místa. V místech, kde bývaly žabí koncerty, je dnes ticho rušené bzučením komárů...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.12.2025 19:53
Pěkné, praktické a logické. 1*.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.12.2025 07:46
👍
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.12.2025 21:44
Inspirativní článek, se zájmem jsem si ho přečetla.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist