https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/ruska-krajina-ktere-med-vzala-zivot
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ruská krajina, které měď vzala život

2.12.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm
Představte si místo, kde jsou hory černé, řeka červená, louže žluté, stromy po celý rok bez listí a kde se prostorem valí hustý šedobílý smog. Že jde o nějakou fantazii z post-apokalyptického sci-fi filmu? Ne, právě takto bohužel vypadá každodenní realita obyvatel čeljabinské oblasti v Rusku, která je devastována průmyslem zpracovávajícím měď.
 
Dokumentární snímek Měděné hory zobrazuje, jak vypadá život v krajině, která působí dojmem, že kvůli svému enormnímu znečištění nemá se životem co do činění.

S filmem z roku 2018, za jehož režií i kamerou stojí mladá německo-finská umělkyně, filmařka a muzikantka Carolin Koss, se čeští diváci mohou letos setkat na 46. ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm. Film již byl oceněn například v roce 2019, v italském Trevisu získal cenu za nejlepší ženskou režii.

Film Měděné hory režisérky Carolin Koss.
Film Měděné hory režisérky Carolin Koss.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm

V dokumentu se prolínají dlouhé statické záběry připomínající živé fotografie s výpověďmi obyvatel čeljabinské oblasti, mezi kterými se kromě řadových občanů najdou i odborníci, kteří podávají své svědectví z pohledu stavebního inženýra nebo lékaře.

Informace, které se nedozvíme od zpovídaných lidí, nám poskytnou krátké informační texty, které se ve filmu čas od času objeví. Role vševědoucího vypravěče komentujícího pořízené záběry tedy chybí, což je ovšem pozitivní, neboť takový element by byl ve filmu rušivý.

Více prostoru je věnováno autentickému vyprávění místních obyvatel, které vhodně ilustruje záběry krajiny. Pokud se ve filmu nemluví, jsou obrazy podkresleny hudbou, která je použita velmi citlivě a decentně a ladí s atmosférou dokumentu. Její autor Kasperi Laine byl za ni dokonce oceněn na festivalu v indickém Pune.

I když film zabírá především holou a monotónní krajinu, postavy, které v něm promlouvají, jsou daleko rozmanitější. Setkáme se s postarším párem, jenž mluví o zničených plodinách a nezájmu institucí řešit problém s nedostatkem potravin.

Po nich promlouvá ještě několik dalších důchodců. Velká část z nich svou výpověď zakončuje slovy, že na nich už nezáleží, že stejně brzy umřou, ale co bude s těmi mladými?

K tomuto motivu se pojí i jedna z nejsilnějších scén celého filmu, v níž mluví malý chlapec se svou babičkou. Chlapec si uvědomuje, že bude žít v prostředí, které poškozuje jeho zdraví.

Často se pak také setkáváme s inženýrem a aktivistou Čerkasovem, který v dokumentu hraje roli odborníka. Ukazuje zdroj znečištění pitné vody pro obec a poukazuje na nebezpečí žlutých louží nebo černého písku.

Krajina po těžbě mědi.
Krajina po těžbě mědi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm

Dokument Měděné hory zobrazuje tři základní prvky: obyvatele čeljabinské oblasti, zpustošenou krajinu a továrny a doly pracující na produkci mědi. Každá z těchto složek jako by hrála svou jasnou a neměnnou roli: průmysl zpracovávající měď je padouch (který má navíc podporu státu a jeho institucí) a příroda a lidi jsou bezmocné oběti jeho zločinů.

Tento model ve filmu funguje a divák nemá důvod s tímto pohledem nesouhlasit, přesto možná podvědomě čeká alespoň na nějaký náznak nabourání tohoto pevného konstruktu v podobě vyřčení názoru, který na situaci pohlíží z trochu jiné perspektivy. Tento prvek se na konci přece jen objeví v podání čtyř náctiletých dívek, jejichž tvrzení ale oproti předešlým obrazům ve filmu nepůsobí příliš přesvědčivě.

Působivost Měděných hor spočívá v syrovosti dokumentu. Přes poměrně náročné téma má film příjemnou délku (méně než 45 minut).

Dokument Měděné hory budete moci shlédnout 4.-7. prosince 2020 online díky festivalu Ekofilm, kde byl snímek jedním ze soutěžních filmů.
reklama

foto - Malá Klára
Klára Malá
Autorka je studentkou Katedry environmentálních studií FSS MU.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2020 10:01
To je daň za blahobyt, ve kterém si můžete mudrovat dle libosti, Kačenko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2020 12:44 Reaguje na Karel Zvářal
Omyl. To je ruská bezohlednost a šlopáctví, arogance a krutost ke krajině i lidem.
Jezdíval jsem za komára do Ruska na stavby i na hory a takové prasárny jsem neviděl nikde na Zemi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2020 13:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Omyl, ale váš! Dejte si do google map oblast jižně od Cottbusu. Při přiblížení vidíte zdevastovanou, vytěženou krajinu. Stejné měřítko si dejte do okolí Magnitogorsku, Čeljabinsku, Zlatoustu. Najdete doly rozměrem menší, než ty v Německu, i ta Bogatynia u našich hranic je větší. Ta "hrůza" se tam týká sotva 0,5% popisované oblasti, jinak krásné lesy... A to Ural je ocelové srdce Ruska!!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2020 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
Já to viděl na vlastní oči, zvláště hezký byl Krivoj rog, ale taly Karačaganak (Aksaj) atd. atd.
Tam nejde o samotný lom, ten je všude stejný. Ale ten příšerný bordel kolem. Polozřícené budovy které ještě nebyly ani dostavěny, odpady všeho typu zcela kdekoliv, běžně vypouštěné všechny jedy nebo cokoliv volně do řeky.

Jednou jsme jeli po Volze a v dálce byl vidět mohutný sloup hustého kouře, myslel jsem, že tam hoří step, nebo něco podobného. Ne, to je Toljatti!! (továrna na výrobu žigulíků).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2020 13:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Já byl v r. 86 na dovolené u Kaspiku (přes ZD-povinně!-), voda čistá, bez jakýchkoliv stop po ropě, která se v okolí těžila (možná ještě těží). A kromě toho Krivého rogu, byl jste třeba v severních Čechách? Viděl byste něco podobného. Ono to teplíčko není zadarmo...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2020 21:36 Reaguje na Karel Zvářal
Byl a byl to děs úplně stejný. Ale já nejel do Ruska na dovolenou k moři, já jezdil po stavbách jako geodet, kategorie šéfmontáž.
To je úplně jiný pohled. Ta země je tak obrovská, že i nejhorší prasáci planety ji nemůžou celu za století zničit.
Ovšem když mě po plyšákovi pustlili na Západ, tak mi skutečně spadla brada, jak může vypadat průmysl.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.6.2021 12:01 Reaguje na Karel Zvářal
jen doufám, že těm za Uralem taky dojde, jak je Moskva v rámci jejich zahraniční propagandy zneužívá a sami mají z toho nic, tedy zničené oblasti
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.12.2020 12:00
člověk tvor moudrý
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2020 13:06 Reaguje na Robert Jirman
Ne ovšem mužik.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.12.2020 14:01
Kdybychom měli takovou hustotu zalidnění jako Rusko, tak bychom též nechali odpady na přírodě, která si s nimi za čas poradí. Odpovídá to jako kdyby v ČR žilo jen 700 000 obyvatel.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.12.2020 05:45
Škoda, že stejný film nenatočili např. v USA , asi by na to nedostali grant jako v případě Ruska.
Vždyť je cíleně tlučeno do českých hlav ,že veškeré zlo přichází z Ruska.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.12.2020 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nejde přece o nějaké univerzální zlo. Ale Amíci se k přírodě chovají úplně jinak, než Rusi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.6.2021 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl
to nevím, těžba ropy z břidlic není zrovna ekologie sama...pumpování chemie do podzemí asi není to nejlepší eko to už je o něco lepší těžba z ropných písků v Kanadě
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2020 09:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
A nejenom USA, ale i doly na diamaty, zlato, vzácné kovy pro
elektrotechnický průmysl. ropná pole atd všude ve světě. Záleží
pak na rychlosti či dokonce absenci rekultivací. Mudrovat o tom
a přitom si užívat těchto produktů z takto poškozené přírody je
pokrytectví podobných novinářských analfabetů. Kdo kope do Ruska,
Číny atd. má své jisté, protože je žádoucí je kritizovat. Všem
doporučuji se podívat i na jiné dokumenty z Ruska či Číny, kde
naopak přírodu chrání a po těžbě rekultivují, ale ty jsou pouze
v jejich TV a na jejich Webech. To je prý ale propaganda a lež.
To nám tlučou do hlav dnešní vládci a "učí" nás těmto informacím
nevěřit a věřit pouze těm oficiálním. Něco mi to připomíná? Že
by PŠM kdysi v armádě, nebo ranní desetiminutovky v zaměstnání
a vysílání večerních TV zpráv a politických komentářů? Ano, to je
ono. Přesně to jsem už kdysi zažil a je tu opět. Vymýt mozek
a naočkovat pouze ten "správný" názor. Samostatné myšlení je opět
nežádoucí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.12.2020 11:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Zklidněte hormon, Rusi uvažují jinou hlavou a mají jiný vztah k realitě (skutečnosti, pravdě). My bychom řekli, že lžou, ale oni to vidí jako zcala normální válečnou lest proti nepříteli. A to je celý svět.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.12.2020 16:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně. Chudáčka se dotklo, že mu někdo ukázal jinou realitu, než kterou vidí každý den na Sputniku.
Jen bych dodal, že proti Rusku jako takovému jinak nic nemám. Je to nádherná země, jen ta jejich mentalita je něco hroznýho... bohužel chtějí být za každou cenu světovou velmocí, na kterou již ale prostě nemají. Nejsou schopni si to přiznat a stát se postupně normální vyspělou a svobodnou zemí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2020 10:27 Reaguje na Slovan
Vy si nevidíte na špičku nosu, když jste schopen jedny zatratit a druhé opěvovat do nebe. Jak Rusko, tak USA si nemají dnes co vytýkat. Oba mají své oligarchy, oba by chtěly řídit Zemi, obě mají kvanta bezdomovců a oba se plácají s kovidem
a spoustou mrtvých. Rozdíl je pouze v tom, že
jedni si své nerostné bohatství vyčerpali
a druzí ho mají ještě na tisíce let. To je to
jablko sváru i do budoucna . Ti první neumí prosperovat pokud kupují suroviny za světové
ceny a ti druzí se už naučili to nacenit.
Proto ta nenávist vyčerpaného vůči někomu, kdo
má zásob ještě přehršel. Nechtěl bych vidět jak
dopadne podloží po chemické těžbě břidlicové
ropy a plynu a jaké to bude mít dopady na spodní
vody v širokém okolí. O tom se u nás nedočteme,
ale měděný důl v Rusku je prostě hrůza. Ano, je,
ale stejný, jako jiné doly po celém světě. Vás
bohužel zaslepuje ideologická slepota a tak
nejste schopen přiznat, že i druhá strana má
máslo na hlavě.Jinak CHUDÁČKEM je každý anonym,
který nemá odvahu mluvit sám za sebe. Je to
vrchol zbabělosti a pokřivenosti charakteru.
Navíc nechápu tu přezdívku Slovan, když do
Slovanů kopete .
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.6.2021 12:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Amerika je vůbec zvláštní, kde práva jednotlivce jsou obcházena v dikci demokracie korporací ono ta korporátní demokracie ale taky kvete v Bruselu...tak si nedělejme iluze...tady má Skandinávie a " západ" 30 let náskok a teď se na povel máme všichni podělat a říká se tomu green deal ale zase se to udělá tak, že se obejde vše, co se obejít dá a pokrytecky se budeme cítit zeleně a přitom dovážet ty samé suroviny od jinud....tomu se říká vzájemná kanibalizace a dělá to i Čína, kde kanibalizuje zdroje okolo sebe a jde jen o to jestli si to necháme líbit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.12.2020 11:10
Tady je hezky napsané, jak to funguje v Rusku ve skutečnosti.
https://www.peak.cz/misto-tajgy-pustina-pohostinne-rusko-by-cine-prodalo-celou-sibir/26018/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=pCmHmq2IHg8-202012030937&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.12.2020 16:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Když prodali Aljašku Američanům , proč by neprodali ještě něco, stále jim zbude dost. Na rozdíl od jiných. :-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.6.2021 12:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
oni jí prodávají Číně nastojato, tedy je to tak mizerný peodej, že to plantážování těžby podstatě nestojí za řeč
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.6.2021 11:57
to myslí tu měď v těch bateriích pro elektromobilitu aby se "zelení" mohli cítit eko?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist