https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/svoboda-vydolovaneho-sveta-ve-fotografiich-edwarda-burtynskeho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svoboda vydolovaného světa v díle Edwarda Burtynského

11.3.2020
Listopad 2019 zasvětili dramaturgové Centra architektury a městského plánování (CAMP) uměleckému dílu Edwarda Burtynského.
Listopad 2019 zasvětili dramaturgové Centra architektury a městského plánování (CAMP) uměleckému dílu Edwarda Burtynského.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Edward Burtynsky, courtesy Nicholas Metivier Gallery, Toronto
V listopadu se dramaturgové Centra architektury a městského plánování (CAMP) pustili do odvážného projektu. Téměř celý měsíc zasvětili uměleckému dílu Edwarda Burtynského. Tento světově uznávaný umělec přijel do Prahy uvést výstavu velkoplošných panoramatických fotografií, zúčastnil se promítání svého nejnovějšího dokumentu Antropocén a nakonec v devadesátiminutové masterclass vysvětlil kontext a záměr svého uměleckého díla.
 

Ambivalentnost významu

Burtynského fotografie jsou samy o sobě vizuálně dech beroucí. Vyznačují se až architektonickou kompozicí, surrealistickými barvami a silnými emocemi. V kompozici můžeme vystopovat Burtynského mnoholeté působení v architektonické kanceláři, zatímco vášeň pro barvy přírody odkazuje k jeho kanadskému původu. Nabitost Burtynského fotografií téměř sugestivními emocemi má v sobě něco rozporuplného. Jako kdybychom za nimi tušili něco prohnilého. Jejich krása se totiž zrcadlí na rozpadajícím se přírodním ekosystému, který člověk svou činností pomalu, ale jistě ničí.

Burtynsky mluvil ve své masterclass o prvopočáteční fascinaci přírodou, kdy se pokoušel zachytit běžnému oku unikající barevnost a neposkvrněnost flory. Jenže nedotčenost a čistota nejsou přívlastky, které naší každodenní přírodě připisujeme. Svůj projekt začal vnímat jako odcizený žité zkušenosti, a proto svou tvorbu proměnil o 360 stupňů. Namísto pozorování nedotknuté přírody začal mapovat lidské působení ve světě.

Masterclass Edwarda Burtynského v pražském CAMPu 12. listopadu 2019.
Masterclass Edwarda Burtynského v pražském CAMPu 12. listopadu 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Yuval Naval Harari v knize Sapiens formuluje tezi, že člověk jako nejslabší živočich překonává svoji bezbrannost v koordinované lidské činnosti, která nemá svým rozsahem a rychlostí ve světě obdoby. Edward Burtynsky se stal jakýmsi kartografem těchto masivních změn, které člověk v přírodě a ve světě činí. Svou oblíbenou frází, že „každý důl má svůj ocas,“ odkazuje na vlastní dlouhodobý umělecký záměr přivést do povědomí důsledky našeho blahobytu.

V Burtynského fotografiích jsme svědky, jak za sebou rapidní urbanizace, industrializace či technický pokrok nechávají zpustošenou přírodu. Poukazují tak na skutečnost, že čím více se stáváme finančně či časově svobodnější, tím vyčerpanější a vydolovanější se stává svět.

Burtynsky není programově zaměřený na sociální témata, ale ve svém mapování kolosálních činností a výtvorů člověka se dotýká významu jednotlivce ve společnosti. Vyzáblý, bosý muž stojí v Bangladéši před masivním tělem tankeru a pokouší se ho rozebrat za méně než dolar na den. Bez jakéhokoliv ochranného nástroje pro oči či ruce.

Nepřímo se tak ukazuje, že nejen příroda, ale i každodenní člověk a jeho důstojnost a v jistém ohledu i naše lidství jsou dnešním světem vyčerpávané a využívané jako pouhé zdroje. Burtynsky ukazuje přírodu a člověka zbavené posvátnosti a redukované na dostupný materiál či práci.

V jistém ohledu můžeme Burtynského dílo číst jako velmi zdařilý obrazový výklad Jungovy teorie persony a stínu. Tato protikladnost je obzvlášť patrná na jeho fotografiích z lomu, v nichž se mu podařilo zachytit vnoření až architektonicky precizního mrakodrapu do jádra země. Místa, která nám posloužila jako materiál pro vytvoření ohromujících věžáků a která jsou důležitým článkem v boji o titul největší stavby na světě (pokolikáté už to vyhrála Dubaj?), se stávají trhlinami či určitým chyběním v řádu věcí. Burtynsky nás upozorňuje, že naše omračující stavby po sobě vždy zanechávají svůj stínový protipól.

Edward Burtynsky, Anthropocene.
Edward Burtynsky, Anthropocene.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Edward Burtynsky, courtesy Nicholas Metivier Gallery, Toronto

Bylo by však chybou Burtynského dílo číst jako levicovou kritiku dnešní kapitalistické společnosti. Autor ve své masterclass několikrát zdůraznil, že svět není černobílý a stejně tak jeho dílo nechce být nositelem jednostranných ideologií.

Právě ambivalentnost fotografií, kde může znečištění toků, průsaky ropy do oceánu či brutální tankery uchvátit svým estetickým rozměrem, ukazují na komplexnost celého problému. Burtynsky chce svým dílem upozornit na dopady lidské činnosti na přírodu. Zároveň upozorňuje, že všichni jsme součástí síly stojící za těžbou v dolech a lomech na jeho fotografiích. Už jen tím, že používáme smartphone obsahující nikl.

A co nám nakonec Burtynsky doporučuje dělat, když již více neplatí, že to, co je krásné, je nutně dobré? To jediné místo ve světě, z kterého máme podle něj vycházet, je místem zodpovědnosti za sebe a své jednání. Díky konfrontaci se stínem naší civilizace můžeme usilovat o obnovu rovnováhy a posvátnosti v sobě i ve světě.

Výstava fotografií z Prahy putovala do švédského Malmo a dále po Evropě.

Trailer a projekce filmu Antropocén: Epocha člověka.

Záznam masterclass Edwarda Burtynského z pražského CAMPu.

Burtynský s dalšími autory se podílí na projektu Antropocén, který chce prozkoumat vliv člověka na současný stav a budoucnost planety Země.


reklama

foto - Kučerová Barbora
Barbora Kučerová
Autorka je absolventkou filosofie na UK v Praze a doktorskou studentkou psychologie na MUNI v Brně.

 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist