https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/misto-nejchytrejsiho-tvora-vedle-cloveka-ma-prekvapiveho-uchazece
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Místo nejchytřejšího tvora vedle člověka má překvapivého uchazeče

4.3.2021 16:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | pics_pd / Pixnio
Člověk si pečlivě střeží své výsadní místo na špici potravního řetězce. V posledních letech jsme ale mohli být svědkem hned několika kontroverzních debat, v kterých botanici, ornitologové a další vědci začali mluvit o vědomí, učení či řeči ve spojitosti se zvířaty nebo rostlinami. Příkladem mohou být studie vedené vědkyní Monikou Gagliano, které předpokládají existenci asociativního učení (viz Pavlovy psi) u rostlin. Jsou tyto vášnivé diskuze oprávněné, nebo dochází ke zmatení jazyků a pojmů, nebo snad člověk bojuje o svou nadvládu nad vším živým?
 

Abychom neupadli do přílišného filosofování, pokusíme se výše zmíněnou kontroverzi ukázat na příkladu výzkumu vran a havranů. Vrány jsou již od starodávných dob mytologickým symbolem špatných zpráv či temnoty. Keltská bohyně Morrigha se zjevovala jako vrána a byla nositelem zpráv o smrti v bitvě. Avšak v našem kontextu vrány budou použity jako nositelé světla. Pomocí nejnovějších vědeckých výzkumů vran se pokusíme ukázat, zda člověk je co do svých kognitivních funkcí tak moc odlišný od zbytku živé říše, jak se již tak ze zvyku předpokládá.

Vrány umí pracovat s jednoduchými nástroji a kombinovat je.
Vrány umí pracovat s jednoduchými nástroji a kombinovat je.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Elsa Loissel / UC Santa Barbara

Používání nástrojů

Schopnost vytvořit a používat funkční nástroje byla považována za výlučně lidskou. Jedná se o jeden z významných vývojových předělů, na základě kterého byl rozeznán náš předchůdce Homo habilis (ačkoliv oprávněnost této kategorizace je nadále předmětem debat).

Avšak v experimentu z roku 1925 dokázal v zajetí držený šimpanz Sultán sestavit dvě bambusové hůlky a využít je jako funkční nástroj pro přitažení banánu. Toto pozorování bylo několikrát replikováno u dalších primátů držených v zajetí, ale nástroje nikdy nebyly komplexnější než složené ze dvou předmětů.

Nedávný výzkum s kaledonskými vránami však ukázal, že tito ptáci dokážou vytvořit mnohem komplexnější nástroje než šimpanzi v zajetí. Vrána jménem Mango dokázala kombinovat až čtyři předměty pro získání potravy, která byla schovaná v krabici.

Dostat potravu ven? Bez nástrojů to nepůjde.
Dostat potravu ven? Bez nástrojů to nepůjde.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Autoři studie přiznávají, že experiment neodhalil, jaké mentální procesy vedly vrány k vytvoření nástroje. Zda se jednalo o kreativní mentální proces zaměřený na řešení problému, nebo zda vrány objevily řešení náhodou a pak opětovaným učením proces zopakovaly. Tyto hypotézy zůstávají předmětem dalších studií. Nicméně je jisté, že funkční využívání nástrojů není něčím, co by nás zas tak moc odlišovalo od zbytku fauny.

Teorie mysli

Havrani jsou jedním z druhů, kteří kradou potravu ostatním. V jednom experimentu havrani dostali jídlo, které za přítomnosti dalších členů druhu schovali. Později, když nebyli pozorováni, jídlo ale znovu vyhrabali a schovali na jiném místě, aby nebylo případně ukradeno pozorujícími jedinci.

Autoři této studie ¨pracují s hypotézou, že vrány mohou mít určitou teorii mysli mentálních stavů druhého a podle toho upravovat své chování.

Pokud vrány jsou schopny předpokládat určité přesvědčení o světě u dalších jedinců, pak jde o celkem pokročilé mentální funkce, neboť lidské děti tuto schopnost rozvíjejí teprve mezi 4. a 5. rokem.

Nabízejí se nicméně i alternativní vysvětlení experimentu, které by v budoucnu měla být testována nejen co do úspěchů, ale i chyb, kterých se vrány ve svém chování dopouštějí.

Paměť a rozeznávání obličeje

Pozorování obličeje a zejména očí hraje v lidské psychologii a společenském životě ústřední roli. Nedávná studie s americkými vránami ukázala, že tento inteligentní pták dokáže rozpoznat obličejové rysy specifického člověka.

Vrány si pamatovaly nejen individuální rysy jedince, ale i typ zkušenosti v prvním setkání (nebezpečný agresivní jedinec versus neutrální člověk). Výzkum ukázal, že vrány ještě po dvou a půl letech kolektivně napadaly svého agresivního věznitele a vydávaly intenzivní vokální zvuk.

Podobně v další studii vědci potvrdili, že havrani si pamatují, jaký mají typ vztahu k ostatním jednotlivcům svého druhu. Havrani dokázali rozeznat, zda zvukový záznam pochází od známé či neznáme vrány, dokonce zda se jedná o člena rodiny nebo někoho mimo příbuzenskou skupinu.

Studie mimo jiné ukazuje, že rozeznávání mezi příbuznými a nepříbuznými členy je i pro havrany natolik důležitá, že tuto informaci udrží i po několik let.

Společenský život

Výše zmíněné studie nám dávají nahlédnout do bohatého společenského systému vran a havranů. Do dnešního dne studie ukázaly, že vrány realizují komplexní usmiřující chování během/po konfliktu a podporují více jedince, se kterými mají blízké vztahy. Navíc přítomnost blízkého jedince z rodu se ukázala mít podnětnou hodnotu v tom, že vrány jsou více odvážné v prozkoumávání nových objektů a osvojování si nových schopností. Společenský život vran se tak zdá být důležitým faktorem pro učení a rozvoj schopností podobně jako u lidí.

Když jsou vedle blízkého jedince, jsou odvážnější. Podobně jako lidé.
Když jsou vedle blízkého jedince, jsou odvážnější. Podobně jako lidé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přestože vrány a havrani aspirují na pozici nejchytřejšího zvířete vedle člověka, stále nejsou schopné používat smartphony, vytvořit industriální konglomeráty nebo namalovat obrazy jako Monet. Pokud bychom však do posouzení nejchytřejšího tvora na planetě zahrnuli schopnost fungovat v rámci uzavřeného planetárního ekosystému, žebříček by se zřejmě změnil v neprospěch člověka.

Zdroje:

1. Gagliano, M., Vyazovskiy, V., Borbély, A. et al. Learning by Association in Plants. Sci Rep 6, 38427 (2016). https://doi.org/10.1038/srep38427,
2. DOUAUD, P. (1984). A LINGERING CONTROVERSY: THE CASE FOR HOMO HABILIS. Anthropologie (1962-), 22(3), 269-275. Retrieved February 22, 2021, from http://www.jstor.org/stable/26295493,
3. Köhler, W. (1917/1925). The mentality of apes. London: Routledge & Kegan Paul.Google Scholar,
4. Bayern, A.M.P.v., Danel, S., Auersperg, A.M.I. et al. Compound tool construction by New Caledonian crows. Sci Rep 8, 15676 (2018). https://doi.org/10.1038/s41598-018-33458-z,
5. Bugnyar T. Knower–guesser differentiation in ravens: others’ viewpoints matter. Proc R Soc B Biol Sci 2011,278:634–640,
6. https://www.simplypsychology.org/theory-of-mind.html,
7. Taylor, A.H. (2014), Corvid cognition. WIREs Cogn Sci, 5: 361372. https://doi.org/10.1002/wcs.1286,
8. Marzluff, John & Walls, Jeff & Cornell, Heather & Withey, John & Craig, David. (2009). Lasting Recognition of Threatening People by Wild American Crows. Animal Behaviour. 699-707. 10.1016/j.anbehav.2009.12.022,
9. Boeckle, M., & Bugnyar, T. (2012). Long-term memory for affiliates in ravens. Current biology : CB, 22(9), 801–806. https://doi.org/10.1016/j.cub.2012.03.023,
10. Fraser, O.N., and Bugnyar, T. (2010). The quality of social relationshipsin ravens. Anim. Behav. 79, 927–933,
11. Stöwe, M., Bugnyar, T., Loretto, M.-C., Schloegl, C., Range, F., and Kotrschal, K. (2006). Novel object exploration in ravens (Corvus corax): effects of social relationships. Behav. Processes 73, 68–75,
12. Harari, Yuval N. author. Sapiens: a Brief History of Humankind. New York :Harper, 2015.


reklama

 
foto - Kučerová Barbora
Barbora Kučerová
Autorka je absolventkou filosofie na UK v Praze a doktorskou studentkou psychologie na MUNI v Brně.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

4.3.2021 06:50
VyMYSLELI jsme si, že jsme nejchytřejší tvorové, tak, že jsme si to prostě neskromně stanovili... člověk je ale přitom ten nejhloupější tvor ve vesmíru, protože jen on ničí sám sebe (i všechno ve svém dosahu) aniž by si uvědomil, že jeho vlastní život a zdraví závisí na životech a zdraví ostatních prvků planetárního ekosystému.

A v ČR je to ještě o řád absurdnější než v mnoha jiných zemích, protože tady je to pokrytectví a sebelhaní vyloženě národní sport....

Člověk se o tom může přesvědčit vyloženě na každém kroku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Je to zajímavé, od konce 19. století jsme patřili mezi 10 nejvyspělejších zemí světa, byli jsme na špičce hi-tech v řadě oborů, ještě po válce jsme měli nejlepší rozvojové předpoklady, zároveň se Švýcarskem.
Za komára jsme se propadli na pozici někam po 90. místě, ale jak jsme získali po plyšákovi možnost, okamžitě jsme šli zase nahoru, rychlý rozvoj trval až do konce století.
Pak se to zabrzdilo a ze stagnace přecházíme do vyloženého propadu, prakticky ve většině měřitelnách parametrech, koronáč to ještě urychluje.
Jak je to možné? Kde je příčina? Zabývá se tím vůbec někdo?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 09:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Jeden z katalyzátorů toho názoru, že se tu máme špatně a potřebujeme změnu byla hospodářská krize 2008 až cosi a potom hlavně MIGRAČNÍ KRIZE. Ta rozhýbala politickou (i veřejnou scénu) natolik, že se k moci dostali populisté (lidé říkající co chce veřejnost slyšet ať už je to pravda, nebo lež) a na tom vyrostl jak Zeman, tak asi i Babiš. A ČR šla do kopru....

Jak jinak by to mohlo být, když je to vláda lidí, co se do všeho montují (aby maximálně zneužili svého postavení ve svůj osobní prospěch), ale přitom ničemu nerozumí... a navíc těch co ani neví co je to svědomí.... to je opravdu nebezpečná kombinace....

Věc, která se ČR téměř netýká změnila celou ČR.... to je absurdní co? Prostě jsme země podivných vztahů mezi příčinou a následkem... :)

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.3.2021 18:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ten důvod je daleko hlubší.
Hned po plyšákovi se mělo zásadně změnit školství a hlavně se mělo lidem jasně říci, co se stalo. Proč se rozpadl SSSR a celé jeho impérium a jaký to má na nás vliv. Tohle udělat ovšem nikdo neráčil.
Hluboká neznalost vlastních nejnovějších dějin spolu s rozvracečskou politikou komunistů, kteří ovládali velkou část médi, vytvořila podhobí pro prohru v hybridní válce.
Třeba v Polsku tam nic takového nenastalo ani omylem.
Klíčový byl radar v Brdech, na něm si soudruti z Kremlu potvrdili, že jsme nejjednodušeji doblbnutelný národ, proto do nás jedou tu hybridní válku an plný kecky. Naprosto tragická squadra ve vedení země je jen logickým důsledkem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.3.2021 07:00
První věta a hned pecka - potravinový řetězec. Který to je, Lidl, Makro, nebo Albert?-)
Odpovědět

Jirka Černý

4.3.2021 07:21 Reaguje na Karel Zvářal
No když na špici tak asi Kaufland nebo Lidl. Ale ten samotný fakt asi tak překvapení není, viděl jsem njaký dokument z Japonska kde byl problém že tito ptáci poznají přes černý igelit jídlo v pytli na odpad a rozklovou je.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.3.2021 07:32 Reaguje na Jirka Černý
Známé věci, nic nového pod Sluncem. Podle obličeje poznávají člověka i jiná zvířata, nejen vrány. A v desetitisícové kolonii pozná např. samice lachtana své mládě podle pachu a hlasu (chtěl bych něco podobného vidět u člověka-)). Co se týká těch pytlů, tak musí vědět, že tam potrava je - vidí ji zprvu nahoře. Postupně se naučí postupovat níže a vytahovat i přes roztrhaný obal.
Odpovědět

Jirka Černý

4.3.2021 09:23 Reaguje na Karel Zvářal
Ten princip byl že zbytky jídla jsou obvykle vlhké, takže se přilepí na stěnu pytle a to z druhé strany udělá rozpoznatelné místo, pomohlo inovovat pytle aby to nebylo vidět, člověk by řekl že by bylo lepší prostě mít popelnice. U nás se straky naučily vybírat granule psům skoro pod nosem což je docela sranda pozorovat.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

4.3.2021 09:30 Reaguje na Karel Zvářal
Jajx, to nám uniknout nemuselo. Díky, posíláme slevový kupon na písničku zdarma.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.3.2021 09:53 Reaguje na Martin Mach Ondřej
To ještě ujde, někdy se člověk dozví, že skotu jsou podávána jaderná krmiva...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 09:29
Dobře, jenže tohle je jen vrcholek ledovce, inteligence se dá vystopovat dnes především v molekulární genetice. Inteligenci má nejspíš už molekula RNA (čtečka DNA) a ostatní, které dokážou manipulovat s DNA jako nositelkou informací pro vývoj jedince i další generaci.
Otázka, kde má ta inteligence svoji fyzickou podstatu je nezodpovědzená, možná je to jen v komunikaci s ostatními, jako třeba neurony v mozku. čort znajet.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.3.2021 09:32
Článek se určitě mýlí. Pokud vím, tak dost často nejchytřejším tvorem bývá manželka. Znám dokonce případ, kdy dotyčný po svatbě prodal celou řadu Ottova naučného slovníku s vyjádřením, že jeho žena všechno ví a všechno zná.
Odpovědět

Jirka Černý

4.3.2021 09:58 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je možné, ale ty vrány umí ještě používat nástroje a dokonce čtyři.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.3.2021 11:21 Reaguje na Jirka Černý
To moje manželka taky a víc. Namátkou vybírám - pračka, vysavač, mobil, počítač, palička na maso,.... Kromě toho furt nekráká a na rozdíl od vrány umí chodit na záchod. -))))
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.3.2021 01:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Máte štěstí, některé i když také furt nekrákají, tak zase furt mluví a některé mluví i krákají. Ale na záchod chodí fakt všechny.
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

4.3.2021 13:25
Článek určitě hodně zajímavý. Mám u nás na sídlišti možnost celoročně především, ale sezónně přilétají také havrani. Oba druhy jsou velmi chytré, straky mi ovšem připadají jaksi drzejší a agresivnější. Co mě zaujalo, jsou sojky, které se z někdejších "strážců lesa" proměnily v docela bohorové ptáky, kteří se lidí nijak zvlášť nebojí. Mazané jsou taky dost. Člověk ve srovnání s chytrými druhy zvířat... Podívejme se, jak lidé chovají za současné pandemie. Místo aby společně hledali cestu a řešili problém, pokračují v nesmyslných politických hazardech a konfliktech.Což myslím platí u nás i celosvětově.
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

4.3.2021 13:26
Musím doplnit: "...možnost celoročně sledovat..."
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

4.3.2021 14:05
Článek určitě hodně zajímavý. Mám u nás na sídlišti možnost sledovat celoročně především, ale sezónně přilétají také havrani. Oba druhy jsou velmi chytré, straky mi ovšem připadají jaksi drzejší a agresivnější. Co mě zaujalo, jsou sojky, které se z někdejších "strážců lesa" proměnily v docela bohorové ptáky, kteří se lidí nijak zvlášť nebojí. Mazané jsou taky dost. Člověk ve srovnání s chytrými druhy zvířat... Podívejme se, jak lidé chovají za současné pandemie. Místo aby společně hledali cestu a řešili problém, pokračují v nesmyslných politických hazardech a konfliktech.Což myslím platí u nás i celosvětově.
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.3.2021 14:39
Nejchytřejšim tvorem na světě je tchyně pak dlouho nic a pak delfin
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

4.3.2021 14:56
To přece nemůžete myslet vážně, stavět na roveň reprezentanta ptačí říše a lidskou bytost, nadanou inteligencí, myšlením a vědomím „já“ o sobě, což mezi příslušníky zvířecí říše nepřichází v úvahu. Základem je neznalost podstaty člověka a zvířete. Zdánlivá moudrost, projevující se u zvířat, je způsobena tzv. skupinovou duší, to jsou duchovní bytosti, s inteligencí převyšující lidskou a které svým působením ovládají ten který zvířecí druh. Jejich působení dobře znaly přírodní národy, jejichž vůdcové a šamani se v tranzu dokázali napojit na skupinovou duši určitého zvířete, kde s úctou a pokorou požádali o zdárné ulovení zvěře, zabezpečující dostatek jídla pro komunitu.
Odpovědět

Jirka Černý

4.3.2021 19:03 Reaguje na Kristina Pečlová
Vy jste v njaké sektě? Vlastně je jasné že ano a jen tak pro zajímavost v jaké?
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

4.3.2021 22:41 Reaguje na Jirka Černý
Milý Jiří, omlouvám vaší nevědomost a jízlivost a sděluji, že uvedené poznatky čerpám z duchovní vědy, antroposofie, zpřístupněné filosofem Rudolfem Steinerem, zakladatelem mj. waldorfského školství.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 23:34 Reaguje na Kristina Pečlová
Víc než panu Steinerovi fandím havranům.
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

5.3.2021 08:27 Reaguje na Karel Tejkal
Svůj k svému...
Odpovědět

Jirka Černý

5.3.2021 08:12 Reaguje na Kristina Pečlová
Co jsem to okouknul njak mně to nepřesvědčilo. Je to moc překombinované a mezery vyplněné křesťanstvím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:45 Reaguje na Kristina Pečlová
Nebyl jedním ze zakladatelům Goethe?
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

5.3.2021 09:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte správné informace; Gotehe zemřel před Steinerovo narozením, ale ten v dospělosti zpracoval a zviditelnil Goethovo vědecké a botanické výzkumy. Jinak okultní poznatky, které Steiner popisuje, pocházejí ze starých rosikruciánských mystérií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 11:54 Reaguje na Kristina Pečlová
Byl jsem kdysi ve Švýcarech, kde mají Goetheanum, velmi těžkopádný betonový objekt projektovaný dle tohoto učení, hrají tam Fausta v původním, asi osmihodinovém provedení. Goethe ve své době prosazoval právě ten šetrný přístup k přírodě, ovšem Newton to vyhrál s dost technokratickým postupem orientovaným na výkon a dnes se nám to silně mstí.
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

5.3.2021 16:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Také jsem tam byla, "onen těžkopádný betonový projekt" jsem také musela nejdřív nějak uchopit. Vidím, že vás zajímá ekologie a budoucnost naší planety. Myslím, že by vám antroposofie dala odpovědi. A metafyzično přijde samo.
Odpovědět
ig

5.3.2021 23:54 Reaguje na Kristina Pečlová
Metafyzično nepřijde, metafyzično je blábol.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 09:19 Reaguje na
Z vám musí mít komunisti radost :) na vás se ten jejich experiment o člověku bez duše vyloženě povedl...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 09:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To byla moje reakce na IGráčka... jen aby nedošlo k nepochopení :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.3.2021 15:38
Mne by zajímalo, zda podobné žebříčky sestavují i zvířata a na jakou
příčku staví lidi jednotlivé druhy zvířat. Určitě na jinou ty druhy,
která bezmezně chráníme a na jinou ty, které vystavujeme likvidaci
a predaci. Kdybych věřil na reinkarnaci, tak bych si setsakra vybíral
do koho se převtělit, abych tam přežil alespoň týden a nemusel putovat
opět do jiného těla. Krkavcovití využili dokonale své ochrany a taky
svoji přizpůsobivost v soužití s člověkem. Stávají se velmi úspěšným
druhem, který využívá skládky k získání potravy nejen v době nouze,
ale celoročně. Naučili se plenit hnízda pěvců v centrech měst a obcí.
Naopak z volné krajiny, kde jí potravy ubývá se stěhuje k lidem, ale
co bude třeba po likvidaci skládek? Co se asi tak stane s početnými
hejny krkavcovitých a třeba i racků? Má už AOPK a ornitologové plán,
co bude po ukončení skládkování netříděných odpadů? I čápi jsou už
častěji vidět na skládce, než na loukách a polích. Víte co tím chci
říci? To bude takový šok a potravní nouze, že bude muset dojít buď
na přikrmováni a nebo přihlížet jejich drastickému úbytku spojenému
s totální likvidací jejich přirozené potravy. Bude to jako třeba
s volavkami, když zamrzne většina vodních ploch a ony se shromáždí
na tom zbytku a ten totálně vyčistí. Podobně se chovají všichni
predátoři, ale děje se tomu tak zatím pouze v zimě. Toto se stane
ale celoročně a bude to opravdový problém. Pro ten zbytek jejich
přirozené potravy to bude pohroma nedozírných následků a bude asi
už pro mnohé druhy konečnou. Chce se nad tím zamyslet předem a už
to i řešit v závislosti na množství jejich přirozené potravy.
Řešit to až pak, může být už asi pozdě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.3.2021 15:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Chci ještě dodat, že i to přikrmování problém pouze oddálí a nebo
i zvětší. Ty početná hejna se dají redukovat pouze lidmi a nebo
smrti vyhladověním po kompletní likvidaci jejich potravy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 16:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Jaké ukončení skládkování, co je to za blbost?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.3.2021 20:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Trochu vás poučím. Termín ukončení skládkování byl z roku
2024 posunut pro absenci spaloven a jiných způsobů likvidace
odpadů na rok 2O3O s tím, že se navyšují skládkové poplatky.
Už nyní je tlak na třídění organických zbytků a jejich
využití pro produkci bioplynu. To jsou ty mnou popsané
úbytky potravy získávané některými zvířaty na skládkách.
V okolí skládek mají často loviště i dravci živící se
potkany a jinými hlodavci. Ti všichni přijdou o zdroj
potravy, tu si budou hledat jinde a nebo hladovět.
Devět let není mnoho, někde to bude i dříve, ale nikdo
neřeší, co bude s těmi "sběrači" potravinových odpadů.
Dopad bude hlavně na zbytky přirozené potravy a taky
následně i na ně samotné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste silně naivní, lidé stále více konzumují a tím vytváří stále více odpadu. Nařízením, kterým se v téhle zemi nikdo vůbec ani nenapadne se řítit, skládky skutečně nezrušíte. Pouze přibudou černé, to je celý. A stát nemá sílu vynutit plnění svých nařízení, to vidíme denně. Už vůbec zjistili, kdo otrávil Bečvu?
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 23:44
Občas vidíme u cesty přejetou kočku, psa nebo lišku. Někdy kosa nebo hrdličku. Viděl jste někdy někdo přejetého havrana?
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

5.3.2021 08:34 Reaguje na Karel Tejkal
To dělá ta jejich inteligence; v budoucnosti vystřídají lidský rod, ovládnou veškerou techniku a lety na Mars. V pařátkách možná neudrží propisku, ale vyťukávat na klávesnici jim snad půjde...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:42 Reaguje na Kristina Pečlová
Propiskun udrží v pohodě a zobákem na klávesnici vyvine rychlost pro člověka nedostižnou.

Ale fakt. Dával jsem sýkorkám na špagát špek, aby to nesežrali havrani. Jednou jsem sledoval, jak havran sedí na haluzi nad špekem, drží špagátek a posunuje se po haluzi, až mu špek vystoupá nahoru.
Odpovědět
KP

Kristina Pečlová

5.3.2021 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Také mě vždycky udivovala chytrost zvířat, mám je ráda, ale nešlo mi do hlavy, jak je to možné, jak to dělají. S velikostí jejich mozků mi to nekorelovalo, až působení skupinové duše, která je chytřejší než člověk, mi to osvětlilo. Ale to předpokládá vysunout své myšlení trochu za roh...nebo výš...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 10:18 Reaguje na Kristina Pečlová
Skupinová duše je pro mě příliš metafyzický pojem....
Odpovědět
Jiří Vojíř

Jiří Vojíř

9.3.2021 12:19
Člověk na výsadním místě špice potravinového řetězce ???? Ha, ha ha. Vlezte si do bazénu s krokodýlama !!! Oni vám předvedou jak to je i stou chytrostí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist