Všechen čas na světě - naprosto netradiční rodinná dovolená v kanadské divočině
Od podzimu do jara, přes mrazivou a temnou kanadskou zimu se Suzanne, jejímu muži Geraldovi, třem dětem, dvěma kočkám a psu stala domovem malá chata uprostřed yukonské buše. Mohli si tak vyzkoušet prostý, ne však jednoduchý život lidí obývajících severské samoty.
Téměř půl roku byli mimo dosah města, kontakt s civilizací se omezil na několik Geraldových pracovních a nebezpečných cest do města pomocí sněžného skútru. S dostatečnými zásobami, avšak bez hodin a hodinek, žila rodina v rytmu střídání se dlouhých nocí a krátkých dní. A měla pocit, že jim patří všechen čas světa, svěřuje se autorka a zároveň jedna z hlavních postav v závěru filmu Suzanne Crockerová.
Její rodinu poznáváme jen ze záběrů z buše, partnerského vtipkování, roztomilých komentářů mladších dcer nebo dospělejších a kritičtějších postřehů staršího syna. Neznáme jejich povolání, život „před divočinou“.
V buši přibyly desetiletému synovi a osmileté a čtyřleté dceři během domácího vzdělávání netradiční předměty: lekce stavění spíže mimo dosah medvědů, budování kadibudky nebo praktická ukázka fungování potravního řetězce. „Mám litovat mrtvou sovu, nebo se radovat, že se orel najedl?“ ptá se malá Tess.
Prakticky a vesele si rodina poradila s halloweenským koledováním, děti s výrobou vlastních her a hraček z dostupných předmětů.
Divočina bez příkras
Film ale ukazuje i méně úsměvné chvíle života na samotě: odkázanost jen na vlastní síly uprostřed noční zasněžené krajiny ve chvíli, kdy selže technika, strach a bezmocnost blízkých čekajících na návrat otce rodiny. Členové rodiny přiznávají boj s ponorkovou nemocí i pocity zoufalství za studených a temných lednových dní. A nezpochybnitelná je i fyzická blízkost velkých šelem.
Trailer - All the Time in the World from Suzanne Crockerová on Vimeo.
Navzdory tomu, že jejich pobyt v buši se tolik neliší od života našich předků, je ale jasné, že podobný způsob „rodinné dovolené“ není pro každého. Pobyt v přírodě vyžaduje fyzickou a psychickou sílu, potřebné znalosti i odvahu. A to od všech zúčastněných.
Přesto dokument vyznívá pozitivně a ze závěru je cítit, že rodinu čas strávený v buši posílil. Především dcery oceňovaly společné chvíle s rodiči, otec Gerald zase zkoušku vzájemné spolupráce, svobodu a propojení s okolím.
Rodinná pohoda a rytmus přírody je ostatně prostoupený i celým filmem. Pro někoho může být příliš pomalý, jiný by se do kanadské buše po zhlédnutí dokumentu přestěhoval hned.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Další informace |
Další články autora |
Dnes je úlohou ekologických organizací bránit to, čeho už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo, říká nový ředitel Greenpeace Pavel Gruber
Sport je na podnebí přímo závislý. Dopady klimatických změn činí sportování čím dál obtížnější. Olympiáda není výjimkou
Nikdo nezná krajinu lépe než místní. Klima-adaptační diagnostika pomáhá posílit odolnost krajiny na Jesenicku


