Žena v éře globalizace
 |
Autorka knihy Christa Wichterichová objevuje nerovnost mezi mužem u ženou v různých zeměpisných šířkách a v různých oblastech. Kniha se např. zabývá nyní již obecně známým problémem nižšího finančního ohodnocování žen. Poněkud s patosem píše o nynější společnosti jako o patriarchálním společenství, jehož poměry vedou k diskriminaci žen a nerovnosti pohlaví. Globalizaci Wichterichová definuje jako expanzi neoliberální tržní ekonomiky až do nejodlehlejších míst. Kniha si všímá různých aspektů globalizace, ať už jde o brazilské prostitutky ve Frankfurtu nad Mohanem, nebo o rodiny, které na Filipínách třídí na skládkách odpad, jenž dorazil z Německa a na plastových obalech čtou nápis Grüne Punkt.
Negativní vliv globalizace Wichterichová spatřuje např. v poptávce německých květinářských firem po stále větším množství růží. Ženy v Africe reagují na poptávku květinářských firem tak, že poměrně bezohledně (aby nasytily rodinu) devastují buš. Přeměňují ji v úrodnou půdu. Pěstování květin také vede ke snížení podílu pěstovaného obilí, kukuřice nebo cukru. Keňa pak musí tyto zemědělské produkty dovážet. Lidé často hladoví, protože nemohou zaplatit importované potraviny.
Při lovu zárodků krevet pro velké zpracovatelské firmy v Bangladéši jsou často porušeny kořeny mangroví - stromy, které plní úlohu hrází při záplavách a bouřích. Jejich kořeny také slouží jako přirozená líheň pro některé mořské živočichy. Vlivem zpracovatelského průmyslu mangrove mizí i s nimi také mořští živočichové.
Zajímavou studii podle autorky přinesla výzkumná instituce NEERI v Indii. Studie se zabývala ekonomickou analýzou chovu krevet v indickém státě Tamil Nadu. Krevety přinesly státu výnos 2,8 miliard rupií. Prokazatelné ekonomické a ekologické ztráty však byly vyčísleny na 4,2 miliard rupií…V sousedním státě náklady převýšily ekonomický zisk z chovu krevet dokonce čtyřikrát.
Kniha upozorňuje i na problematiku genových bank (které vidí také jako jeden z negativních činitelů globalizace). Ty často snižují druhovou rozmanitost a vedou k vymizení mnoha druhů rostlin, využívaných lidmi na určitém místě Země po staletí. Wichterichová popisuje i případy firem, které kromě patentování různých genů, získávají vlastnická práva také na některé buňky lidského těla.
Autorka se svou knihou podle mého názoru snaží přispět k diskusi o dosažení rovnosti nejen mezi mužem a ženou, ale i mezi přírodou a člověk. Uvádí alarmující případy porušení rovnosti, aby lidem nabídla možnost podílet se na některých změnách v nerovných vztazích. Kniha je psána tak, aby probudila letargické čtenáře. Často staví ženu do role jediné oběti nespravedlnosti, ať už v oblasti zaměstnání, výživy nebo v oblasti životního prostředí. Nakonec je to však knížka o ženách, tak proč by neměly mít v Globalizované ženě hlavní úlohu.
reklama
