https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/zajem-o-domaci-zabijacky-dlouhodobe-klesa-loni-jich-bylo-22.500-drive-100.000
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zájem o domácí zabijačky dlouhodobě klesá. Loni jich bylo 22 500, dříve 100 000

12.1.2025 18:58 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Počet domácích zabijaček loni mírně vzrostl o 900 na 22 500, dlouhodobě ale zájem o domácí porážky klesá. Vyplývá to z dat ministerstva zemědělství. Ještě před deseti lety bylo při domácích zabijačkách poraženo kolem 100 000 prasat. Český svaz zpracovatelů masa tvrdí, že důvodem je mimo jiné pokles živočišné výroby v Česku. Nejvíce zabijaček se uskuteční od listopadu do března.
 
"Domácí porážky prasat za posledních 30 let poklesly. Je to dané změnou a strukturou zemědělské výroby v ČR. Dříve mnoho lidí z vesnice mělo deputát ze zemědělského družstva, který byl často použit na výkrm prasat. V současnosti je krmení pro prasata drahou záležitostí," uvedl Radek Slanec, ředitel svazu zpracovatelů masa.

Chov prasat v ČR klesl za 23 let o 60 procent. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci chovali zhruba 3,4 milionu prasat, předloni to bylo podle Českého statistického úřadu 1,3 milionu. V roce 2000 tvořili chovatelé prasat na celkovém počtu chovatelů hospodářských zvířat téměř polovinu, v roce 2023 to bylo osm procent.

V Česku obecně platí, že všechna poražená zvířata, jejichž maso je dále uváděno na trh, musí být poražena na jatkách a projít veterinární prohlídkou. Domácí porážka má ale ze zákona výjimku. "Je podmíněna tím, že produkty z ní získané jsou určené pro omezený okruh spotřebitelů, tedy domácnost chovatele a osoby blízké. Rozhodně nemohou být uváděny na trh či prodávané," uvedl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.

Inspektoři veterinární správy domácí porážky nekontrolují, pouze ověřují, zda nedochází k nelegálnímu prodeji jitrnic, tlačenek nebo prejtů z domácí zabijačky. Loni SVS řešila pět případů nelegální výroby z masa neznámého původu. Veřejné zabijačkové hody lze uspořádat, pokud se prase nechá porazit na jatkách. Podle veterinářů by nemělo jít o "žádné divadlo". Lidem je možné následně zabijačkové pokrmy nabídnout, a je jedno, zda zdarma či za úplatu, v restauraci nebo stánku.

Potravinářská komora ČR uvedla, že pořádání zabijaček prostřednictvím restauračních zařízení je v Česku stále oblíbenější. Potvrdila to také Asociace hotelů a restaurací ČR, podle prezidenta Václava Stárka mají hosté v oblibě veškeré tematické akce, včetně zabijačkových hodů.

Přestože jsou zabijačková menu oblíbená, i Stárek upozornil na postupný úbytek zabijaček, který podle něj souvisí s větším zájmem o zdravé stravování a životní styl. "Zároveň jsou to poměrně náročné hygienické předpisy a úbytek domácností, které zvířata doma chovají za účelem porážky," řekl.

Naopak obchod s vybavením pro řezníky Maso-profit tvrdí, že zájem o zabijačky roste, lidé ale spíše nakupují již rozbourané maso, které následně sami zpracují a vyrobí si své zabijačkové produkty. "V posledních čtyřech letech sledujeme rostoucí zájem o řeznické potřeby, odbornou literaturu a jateční přístroje. Tento trend si vysvětlujeme touhou lidí vracet se k tradicím, které sami zažili jako děti," řekl za firmu Martin Kužniar.

Podle Kužniara mohou náklady na domácí zabijačku při započtení potřeb a práce řezníka dosáhnout od 10 000 do 30 000 korun, upozornil ale na nedostatek řezníků. "Ne všichni mají doma veškeré vybavení k uspořádání zabijačky. Čím více lidé za řezníkovu práci nabídnou, tím lépe seženou," dodal.

Podle Slance v ČR chybí zhruba 5000 řezníků, obor podle něj není u mladé generace populární kvůli náročnosti práce či brzkému vstávání. K pokrytí poptávky po zabijačkách je ale řezníků dostatek, dodal.

V současnosti platí omezení pro pořádání domácích zabijaček na území Libereckého kraje kvůli výskytu afrického moru prasat. SVS tam zakazuje přemisťovat domácí prasata chovaná mimo uzavřené pásmo na území kraje na dočasná pásma v uzavřeném pásmu. Aktuální nákazová situace je ale podle SVS poměrně příznivá, loni potvrdili 27 případů nemoci v populaci prasat divokých.


reklama

 
Tereza Preisová
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.1.2025 19:36
No, přímo domácí zabijačky zřejmě ano, málokdo si dnes vykrmuje prase doma, spíše koupí od soukromníka, družstva, přiveze a zabíjí.
A dost je už nyní těch, co se domluví v bourárně, kde mu připraví vše potřebné, má ušetřenou práci i čas.
Zabijačka je tradice a je mnohde stále udržována.
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

13.1.2025 00:36 Reaguje na smějící se bestie
No to to už je pak úplně o houně. Tradice je to jenom, když je to se vším všudy, včetně vypiplání si prasete od selátka.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2025 07:45 Reaguje na Zejména Zájmena
Po " útěku " městských lidí na venkov, je už delší dobu problém vypiplat selátko do prasete, když těmto jmenovaným vadí kohoutí kokrhání, natož pak vůně vesnice/prasečáku !
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.1.2025 09:49 Reaguje na smějící se bestie
ono je asi i rozdíl mít vedle prasečák a nebo klasický chovatelský dvorek.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2025 09:59 Reaguje na radim buffalo tobias
prasečák příliš blízko ve směru odkud vane větřík tak nějak smrdí vždycky (holt je tam prasat hodně najednou). chovatelský dvorek smrdět může a nemusí, není-li chovatel větší čuně než chovaný pašík, tak nesmrdí víc než suchý záchod na dvorku. (dokonce by to šlo parafrázovat, kadibudka na dvorku, kam chodí jedna rodina, je věc poměrně snesitelný, latrína v polním ležení kam chodí tři měsíce tři prapory kyrysníků smrdí na sto honů)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.1.2025 00:13
Není problém koupit už zabité a vykuchané sele, prasátko a ugrilovat doma. Odchovat prase od selete až po zabijačku, to už jen málo kdo může. Ještě pokud jsou rodiče v důchodu natolik schopní, aby prase mohli ošetřovat.
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

13.1.2025 00:34
Na jednu stranu se nelze divit. Je to docela hnusná práce, hlavně zabíjení a vyvrhávání. A ono starat se o vepře také není zrovna nejčistší a fyzicky nenáročná práce a je to celé na dlouho. Mnoho lidí prostě došlo k tomu, že je jednodušší si to maso koupit v supermarketu. Nakonec tam mají i to bio.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.1.2025 09:51 Reaguje na Zejména Zájmena
myslím že ani nevíš o čem tady píšeš.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2025 11:43 Reaguje na radim buffalo tobias
1*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.1.2025 08:47
Zabijačka je ryze kulturní a sousedská záležitost, jezdíval jsem k tchyni, práce nikomu nevadila (prase se koupilo živé v družstvě) a sešel se tak kus dědiny, koštovaly se slivovice a vedly se řeči. Škoda, že to mizí.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.1.2025 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
a co tam na té zabijačce ten kus dědiny asi tak dělal ? na zabijačce bylo jen tolik lidí co pomáhalo prase po střelení a vykrvování podržet.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 10:01 Reaguje na radim buffalo tobias
Ráno ano, tam by jiní lidé jen zbytečně překáželi, ale odpoledne už se to scházelo a sjíždělo... A na závěr se ještě doneslo něco těm, co nemohli přijít.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 10:20 Reaguje na Petr
Ale samozřejmě to záviselo na velikosti sociální bubliny majitele vepříka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.1.2025 14:59 Reaguje na radim buffalo tobias
Pašík se píchnul někdy po sedmé, to nás tam bylo fakt pět - šest, pak vše jelo jak na drátkách, řezník byl srandista, ženské od sousedů nosily koláče. V jednu bylo hotovo a vařily se jitrnice a černá polívka. Mezitím se stavil, kdo šel okolo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.1.2025 15:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Jednou se to blbě domluvilo, řezník píchl prase a odjel na jiný kšeft. Tak jsme to se švagrem museli dělat sami, ve čtyři se chodili na nás sousedi dívat, jak se Brňáci frňjáci potí a nestíhají a dělali si srandu. Ale zvádli jsme to, nikdo se ani nepořezal, večer jsme se spelášili.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.1.2025 16:36 Reaguje na radim buffalo tobias
To byl nějaký neumětel řezník, pokud prase museli po střelení držet. A s vykrvováním není potřeba spěchat, nám zabíjel Pan řezník a to byl koncert. Klidně si dal cigáro a pak prase vykrvil jedna radost.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.1.2025 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
a co tam na té zabijačce ten kus dědiny asi tak dělal ? na zabijačce bylo jen tolik lidí co pomáhalo prase po střelení a vykrvování podržet.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Proběhla u nás globalizace společnosti. Společnost se promíchala a zunifikovala, zmizely odlišnosti venkova a města, tedy i vše, co se na venkově dělalo jinak. Vesnice jsou dnes v podstatě jedno velké předměstí. A na takovém předměstí už venkovské tradice nefungují, nemají kde ani jak.
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

13.1.2025 11:30 Reaguje na Petr
A to je zase pravda. Jsem rodilej Pražák a bydlím na vesnici, i když spíš na samotě a to nikoliv hned za Prahou, ale kousek dál. A stejně drtivou většinu interakce nemám v místě bydliště, ale v nejbližším městě, vzdálenějších vesnicích, popř. Praze. A asi se i schválně místním trochu vyhýbám, protože si myslím, že lepší je si lidi, kteří by mohli tzv. koukat do talíře držet dál od těla a zachovat si s nimi neutrální vztahy a vyhnout se pomluvám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2025 17:35
Rozpadá se vesnická sounáležitost, kultura, hospodaření na záhumencích a
tudíž i chovatelství a zabíjačky. Mnozí už nechovají ani slepice a tak
se úbytku zabíjaček nedivím. Děti se rozprchnou po republice a po světě
a co se zabíjačkovými produkty, když je nemá kdo jíst a na revanš přinést
později své? Kdysi se minimálně v rodinách zabíjely prasata co dva týdny
a rychle zkazitelné výrobky se rozdaly a jiné pak dárci zase dostali.
Bývala to soutěž kvality a u vratky se držela zásada raději vrátit více,
než být něco dlužen. Rozdávat můžete i nyní, ale pokud obdarovaný prase
nechová, tak se vratky nedočkáte. Prostě i tuto tradici zválcovala nová
doba.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2025 22:28 Reaguje na Břetislav Machaček
A vše začalo tím, že byla zlikvidována JEDNOTA výkupní a spotřební družstvo, která měla obchůdky a hospody i na vesnicích, kde se lidé scházeli i domlouvali na všemožném, no a konec práce na venkově, to vlastně dorazil.
!
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2025 08:37 Reaguje na smějící se bestie
obchůdky na vesnicích nebyly zlikvidovány, ale obyčejně zkrachovaly, protože v nich skoro nikdo skoro nic nekupoval. najednou začalo zemědělství fungovat efektivně a zmizela umělá zaměstnanost, začalo se za prací dojíždět, najednou nebyl problém si koupit auto, a najednou v supermarketu v okresním městě, byl nákup o pár procent levnější a šunky bylo v regále osm druhů, a tak se do krámku na návsi chodilo jen pro zapomenuté kilo mouky a ještě se hudralo, že je to o dvě koruny dražší než v supermarketu. tohle malé krámky vydržet nemohly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2025 11:06 Reaguje na smějící se bestie
Ono to je leckde o prioritách obyvatel a koho si zvolí do
vedení obcí. Někde obchod prodali a je nyní zavřený. Jinde
ho pronajali třeba Vietnamcům za symbolickou korunu a stále
funguje. Pak je to taky o sortimentu a pracovní době, kdy
vám Vietnamec prodá zboží i po zavírací době na zazvonění.
Totéž u hospod a kulturních domů. Tam, kde zůstaly obecní
i za tu cenu, že fungují na úkor budování chodníků atd.,
tak se provozovatel vždy nějaký najde, pokud je nájem
malý a nebo symbolický. Zrovna v sobotu jsme si byli
zahrát a zazpívat v malé obci s kulturním domem. V sále
měli schůzi se zábavou místní záhrádkáři a ve výčepu
bylo doslova narváno. Připadal jsem si jako za socíku
a to navíc přibylo teplé jídlo na objednávku, což
nebývalo ani tenkrát. Prostě někde to jde a jinde ne,
protože provozovatele likviduje vysoký nájem , ceny
energií v nezateplených objektech atd. Evidentně v té
obci fungují i spolky se svými schůzemi, plesy a jinými
akcemi, což naplní hospodu a vedení obce má zájem tu
sounáležitost udržet a přilákat i novousedlíky. Ti ale
musejí chtít zapadnout mezi místní a nedistancovat se
nadřazeně od obyčejných rolníků a lesáků. S nosy nahoru
přece nepůjdou nakupovat k Vietnamci a v hospodě sedět
s někým montérkách a gumových holínkách od bláta. Oni
se přistěhovali POUZE za přírodou a nikoliv mezi LIDI!
U nás v okolí takových z měst přišlo mnoho. Do hospody
nejdou(jezdí taxíkem do lepších restaurací ve městě)
a nakoupí si cestou z práce ve městě, místo na vesnici.
Oni jsou tak bohatí, že musí šetřit a nekoupit dražší
zboží v bydlišti, aby měli na taxík, kterým jedou
utratit násobně více, než v místní hospodě. Tam mají
pivo za 40, ale totéž ve městě za 50, ale jezdí tam
proto, že se jim asi po tom městě stýská. Oni totiž
do vesnice nezapadli a často z vlastní viny. Zvykem
bývalo, že se nový soused přišel přivítat a dnes vám
musí po měsíci pošťačka říci, jak se jmenuje. Prvé
co udělá, tak si začne na něco stěžovat, co ho městě
nerušilo(kohout, pes, sousedův hnůj) a ztratí všechny
zbývající sympatie sousedů. Vyčlení se z kolektívu
sám a dříve, než se do něho mohl včlenit. Víte co
řekl kamarád, který takovým lidem prodal pozemek
na stavbu, že proklíná ten den, kdy to prodal a ty
peníze měl raději oželet. Dělají mu na stáří peklo
ze života a ostatním sousedům taky. Ti pak nadávají
jemu, že tam umožnil žít takovým lidem. On to ale
neprodal přímo jim, ale kamarádovi, ten dům pouze
rozestavěl, těžce onemocněl, rozvedl se a musel ho
prodat. Z místních na to nikdo neměl peníze a koupili
to "inteligenti" z města. Už mimo slepic nic nechová
a po zabití kohouta zase smrděl hnůj. Tak ho musel
přestěhovat na druhou stranu pozemku. Stárnoucí
novousedlice se opaluje na zahradě nahoře bez a její
manžel ho vinil, že se na ní přes plot kouká. Byl z
toho bezradný a tak jsem mu poradil, ať na plot
pověsí zrcadlo, aby oba viděli, že se už není na
co koukat. Paní se urazila a opaluje se na opačné
straně pozemku. I tak končí vesnická idylka.

i
své o rutéž r, aby
Odpovědět
Pe

Petr

14.1.2025 12:33 Reaguje na Břetislav Machaček
O té spíš druhé polovině vašeho příspěvku bych řekl, že je to hezká ukázka a důsledek ignorování osobního prostoru lidí v dnešní době. Tak jako zvířata potřebují své teritorium (které když nemají, tak jsou ve stresu a začnou se chovat agresivně), tak i lidé ke svému životu a psychické pohodě potřebují určitý osobní životní prostor. Při jeho nedostatku nebo zmenšení pod určitou míru se začnou projevovat negativní sociální projevy, které popisujete - nervozita, nesnášenlivost, odtažitost a podobně.
Dříve toto lidé na vesnicích přirozeně respektovali a obydlí byla stavěna tak, aby byl dostatek prostoru a lidé se vzájemně nerušili a neomezovali. Součásti vesnicého bydlení byly i dvorky, zahrádky, zahrady a záhumenky, které kromě nutného prostou pro živobytí fungovaly zároveń tak trochu jako rekreační zóna. Nám jsou přednější peníze, a tak dochází k zahušťování zástavby, kdy na jedné původní zahradě - původní rekreační zóně a soukromí jedné rodiny, se dnes i se svými domy tísní rodin několik. Tito lidé žádné soukromí ani osobní prostor nemají, tak jako první postaví betonovou zeď, což samozřejmě nic nevyřeší, a následně začnou hledat další příčiny své nespokojenosti vznikající z nedostatku osobního prostoru, třeba stížnosti, nebo ujížděť pryč při každé možnosti. Od lidí, kteří nemají osobní prostor a soukromí samozřejmě nelze očekávat, že budou přátelští k sousedům, nebo že se budou aktivně zapojovat do společenského dění v obci. To mohou jen lidé spokojení, kteří mají svoje soukromí a svůj nenarušený osobní prostor.
Odpovědět
Pe

Petr

14.1.2025 12:40 Reaguje na Petr
A toto je i jedna z příčin současného overturismu. Lidé, kteří se necítí dobře doma, hledají pozitivní pocity jinde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2025 17:14 Reaguje na Petr
On jim prodal 20 arů, což není nijak malá plocha bez možnosti soukromí. To, že si ale umístili bazén u jeho plotu, chléva a hnojiště byla jejich volba a mohli ho mít o kus dál. Jeho chlév a hnojiště tam bylo dříve(100 let)
a nakonec chtěl mít klid a raději ustoupil.
No a pořád málo. Už se nesmí ani přes drátěný plot koukat na jejich zahradu, aby nebyl
obviněn ze stolkingu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.1.2025 06:44
Novovesničanům vadí kokrhající kohout,chov prasat .... plkáme a končíme.
Odpovědět
PB

Petr Brok

14.1.2025 14:11
Dnes je i těžké sehnat sele v rozumné vzdálenosti.
Odpovědět
PB

Petr Brok

14.1.2025 14:11
Dnes je i těžké sehnat sele v rozumné vzdálenosti.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist