Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
"Státní ochrana žiraf pomůže zranitelným druhům, podpoří biodiverzitu a zdraví ekosystémů a bude bojovat proti nelegálnímu obchodu se zvířaty...," uvedla v prohlášení šéfka agentury Martha Williamsová. "Toto rozhodnutí podpoří zachování žiraf a zajistí, že Spojené státy nebudou přispívat k dalšímu poklesu populace těchto zvířat," dodala.
Spojené státy patří mezi přední destinace, kam míří výrobky z žiraf, jako jsou koberce, povlaky na polštáře, boty, nábytek i vazby biblí.
Největšími hrozbami pro tyto dlouhokrké savce je nárůst lidské populace, urbanizace, pytlačení, ztráta biotopu a sucho zapříčiněné klimatickou změnou. Lidé je loví nejčastěji pro jejich srst a ocas. Části jejich těla se také využívají v tradičních medicínách. V posledních letech se však rozrůstá i takzvaný bushmeat trade, což je obchod se syrovým nebo jen minimálně zpracovaným masem divokých zvířat.
Tři poddruhy žirafy severní žijí převážně v Kamerunu, Čadu, Nigeru a Ugandě. Jejich populace klesla od roku 1985 o 77 procent. Dnes se jich tak na afrických savanách pase necelých 6000 jedinců.
Žirafy síťované jsou o něco početnější. Jejich populace se pohybuje okolo 16 000, přičemž 99 procent žije v Keni. Největší množství dosahuje žirafa masajská s 45 402 jedinci. Ale i tento druh zaznamenal od 70. let minulého století pokles o 67 procent.
"Navrhovaná ochrana je pro žirafy dobrou zprávou, ale je tragické, že trvalo sedm let, než se k ní dospělo,“ řekla serveru The Guardian Tanya Saneribová z americké neziskové organizace Centrum pro biodiverzitu. "Američtí úředníci by měli bojovat proti celosvětovému vymírání druhů rychlostí geparda, oni se ale spíše pohybují hlemýždím tempem," dodala.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Honza Honza
23.11.2024 08:56Slavomil Vinkler
23.11.2024 09:04 Reaguje na Honza HonzaPopulace žiraf klesá dlouhodobě kvůli pytlačení, ztrátě přirozeného životního prostoru - to je těch 10 miliard lidí okolo, co chtějí půdu a maso.
Honza Honza
23.11.2024 09:59 Reaguje na Slavomil VinklerTen, kdo u nás omezuje zachycování vody, nejvíce ze všeho škodí naší přírodě.
To, co podporuje celosvětově nástup pouští, škodí celému světu!
A vaše záměna příčiny a důsledku? Probírali jsme to u NP: čím více přírodě uškodíte (požár), tím více podpoříte její obnovu, diverzitu. Svět je postaven na paradoxech, kde příčina = i důsledek a naopak. To odhalila kvantová teorie, není v tom lidská logika.
Právě typický příklad smazání rozdílu příčina-následek je zalesnění: lesy vznikají tam, kde více prší= kde je více vlhko, když lesy vykácíte, vzniká savana a následně v teplých oblastech poušť. Velká odlesněná oblast (savana až poušť) změní i klima v této oblasti a přestane zde pršet= změní se proudění vzduchu a prší jinde. Je to proto, že vše je v pohybu, vše se v přírodě mění, nic není zastabilizováno nějakými stabilními klimatic. pásmy, stabil. proudy apod.
Právě proto a především proto jsou velké zásahy do přírody sporné- začneme-li např. ochlazovat atmosféru vypouštěním kouře jako ze sopek, nikdo neví jak to dopadne. Obrácení sibiřských řek rovněž může mít nepředvídatelné následky- vyschnutí Sibiře apod. Umělé zazelenění Sahary může znamenat sucho a poušť ve Středomoří.
Je třeba se starat o to, aby příroda fungovala co nejlépe, ne zkostnatěle se držet fiktivních teorií: přírodní umělé, zásah-bezzásah, diverzita - sukcese, původní druhy- invazivní nepůvodní.
Karel Zvářal
23.11.2024 16:30Jinak to přelidnění a odlesňování kvůli pastvě či zakládání polí a plantáží je dozajista hlavní příčinou úbytku. Je to vidět na mapách, kde ještě nedávno byla džungle, dnes je tam káva, kakao, banány aj. exportní suroviny. Viditelný úbytek se netýká jen velkých druhů, ale i obyčejných ptáků, kteří přicházejí v zimovištích o svůj biotop.