Anglické čistírny odpadních vod nemají chemikálie na provoz. Splašky vypouští volně do řek

Vodárenské společnosti mohou až do konce tohoto roku vypouštět do řek a moří odpadní vodu ne zcela dočištěnou nebo procesně vůbec nezpracovanou, nečištěnou.

Foto | Ivan Bandura / Unsplash

Nejprve brexit, pak pandemie covid, která v důsledku karanténních opatření odstavila od práce miliony řidičů a závozníků, a narušila tím zásobování. Zhruba tak vládní představitelé popisují řetězec souvislostí, jež vedl k aktuálnímu stavu. Situaci, kdy čistírny odpadních vod po celé zemi nemají dostatek chemikálií k tomu, aby mohly efektivně dočišťovat splaškovou vodu z kanalizací. Konkrétně by mělo jít o síran železitý, využívaný v třetím stupni dočišťování. Nedostává se ale i dalších procesních látek, které pomáhají s odbouráváním a vysrážením znečišťujících látek v odpadní vodě.

Vláda zareagovala pohotově, ale z pohledu kritiků poněkud nečekaně. Udělením dočasné provozní výjimky vodárenským společnostem, které mohou až do konce tohoto roku dál vypouštět do řek a moří odpadní vodu ne zcela dočištěnou nebo procesně vůbec nezpracovanou, nečištěnou. Doposud něco takového mohly legálně anglické vodárenské společnosti činit jen v případech extrémního vodního nadstavu, vydatných dešťových srážek vedoucích k přehlcení kanalizace. Krize s nouzovým přepouštěním kvůli nedostatku procesních chemikálií se vleče už 7 týdnů, a vydání univerzálního pardonu na nečištění do konce roku proto lidé vnímají krajně nelibě.

V minulých letech byly vodárenské společnosti opakovaně obviňovány z toho, že si jejich akcionáři rozdělují miliardové dividendy, zatímco čistírny odpadních vod víc splašků vypouští než reálně čistí. A nyní byl prý tento stav do konce roku v podstatě legalizován, jako nová povolená norma.

Environmentální organizace Rivers Trust zmiňuje, že v současnosti je 53 % anglických řek z ekologického hlediska a celkové čistoty ve velmi špatném stavu. Stavu, za nějž jsou odpovědné právě vodárenské společnosti, jejichž čističky jen za loňský rok 403 171x přepouštěly kvůli „mimořádným okolnostem“ do řek nepřečištěnou odpadní vodu. V součtu hodinového výkonu strávili všechny anglické čistírny loni 3,1 milionu hodin tím, že vypouštěli splašky do řek. „Za poslední dekádu se přitom dostalo k soudu, kvůli narušení životního prostředí, jen 174 případů,“ doplňuje Peter Hammond, profesor biologie z College London, který delikty vodárenských společností mapuje.

Pro návrh pozměňovacího dodatku, který by vodárenské společnosti nutil přijmout plnou odpovědnost za momentální stav, hlasovalo jen 22 konzervativců. Vláda se přitom brání nařčení, že by snad nepřijetím pozměňovacího dodatku došlo k úplné legalizaci vypouštění splašků: „Zákon o životním prostředí vyžaduje, abychom si stanovili cíl, který povede k pokroku v oblasti kvality vody, a v současnosti již podnikáme významná opatření k širšímu řešení kvality vody.“

Kritický bod zákona o životním prostředí, který umožňuje vodárenským společnostem při mimořádných situacích vypouštět splaškovou vodu do řek, tedy platí i nadále. S tím, že do konce roku nemusí řešit, kolik splašků jejich čistírny odpadních vod budou do řek vypouštět.