https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/chko-palava-celi-rostoucimu-poctu-turistu-misty-zpusobuji-skody
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

CHKO Pálava čelí rostoucímu počtu turistů, místy způsobují škody

30.3.2026 19:20 | MIKULOV (ČTK)
Foto | Dana Tvrda / Wikimedia Commons
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava v posledních letech čelí rostoucímu počtu turistů, což místy způsobuje škody. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček navštíví kolem 200 000 lidí ročně. Nevyhnuly se jí také trendy posledních desetiletí, kdy vymizely některé rostlinné a živočišné druhy, jiné naopak přibyly, řekl ČTK vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. CHKO, která se rozkládá na 85 čtverečních kilometrech, byla vyhlášena před půl stoletím, 19. března 1976, a to s platností od 3. května 1976.
 
Pálava je podle Kmeta jedním z druhově nejbohatších území v Česku. Přesto z ní v posledních desetiletích zmizely některé druhy ptáků a motýlů, například skalník zpěvný či žluťásek úzkolemý. Naopak přibyly druhy spojené s oteplováním nebo zavlečené člověkem, od křižáka pruhovaného po norka amerického či nutrii říční. Z botanického hlediska počet druhů podle Kmeta spíše roste, avšak vegetace je méně pestrá.

"Pálavské stepi či lesy jsou dnes co do prostého součtu druhů stále stejně bohaté, avšak už od pohledu oproti minulosti víc fádní, méně květnaté. Zjednodušeně řečeno: méně konikleců či kosatců, víc trav a keřů," uvedl Kmet. Citlivé druhy tak podle něj ustupují běžným a konkurenčně silným rostlinám.

Pálava je velmi oblíbená u turistů. Celkový roční počet návštěvníků CHKO správa podle Kmeta nezná, ale pokud by zahrnoval i návštěvníky Mikulova či další obcí na Pálavě, pak to bude přes milion lidí. "Přesněji se dokážeme vyjádřit k návštěvnosti rezervací, ve kterých dlouhodobě provozujeme sčítací zařízení. Například přírodní rezervaci Svatý kopeček ročně navštíví zhruba 200 000 osob, přičemž trend je trvale vzestupný a v loňském roce byla návštěvnost této rezervace zcela nevyšší v historii," uvedl Kmet.

V této souvislosti upozorňuje, že vysoká návštěvnost způsobuje škody. Například na prostranství kolem kaple svatého Šebestiána na vrcholu Svatého kopečku za posledních 20 let podle Kmeta zmizela naprostá většina vegetace a turisté se tam nyní již na mnoha místech pohybují po holé skále. Větrná a vodní eroze, kterou podle Kmeta často nastartují nezodpovědní pěší návštěvníci nebo cyklisté vjíždějící do rezervací nelegálně, pak podle Kmeta poškozuje cenné přírodní lokality, mnohdy nevratně.

"Naším úkolem je tedy poškozená místa technicky zabezpečit a nabídnout turistům bezpečný a zároveň nekonfliktní přístup do rezervací. Proto například opravujeme a rozšiřujeme hlavní přístupovou stezku na Svatý kopeček - křížovou cestu," uvedl Kmet.

Do budoucna správa plánuje rozvoj návštěvnické infrastruktury. Přibýt by mohla například nová naučná stezka v národní přírodní rezervaci Tabulová. Správa chce také rozšířit vzdělávací aktivity v nedávno otevřeném Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

30.3.2026 20:04
Že by jenom tam ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.3.2026 20:04

" méně konikleců či kosatců, víc trav a keřů,"
CHKO to sice ví, ale je to chyba, že není pastva, a vypalování. Možná i trochu chybí koza (bezoárová či domácí).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.3.2026 07:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty kozy Pálavu poničily poměrně vydatně, mají ostrá kopýtka a strhávaly i tak slabou travní pokrývku, to podporovalo erozi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.3.2026 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
No tam se páslo tisíce let. Že by koza bezoárová měla jiná kopyta než domácí? Možná jich bylo víc než patřilo.
Nicméně když si to tam pořádně prohlédnete, tak zjistíte, že nejbohatší porosty vzácných kytek jsou tam, kde lezou turisti za zábradlí. Ty kytky potřebují mírný sešlap. Pokud se chodí moc, jsou vyšlapané, pokud málo tráva je zničí. V hustém travním drnu se špeky neudrží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.3.2026 09:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Žádné tisíce let, ty kozy bezoárové tam nasadila šlechta v 18 - 19. století, aby měla co střílet. Sešlapávání atd. se samozřejmě řeší, ale srnčí a dančí zvěř je tam doma.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.3.2026 09:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Vše co píšete je chybně. Kozu bezoárovou tam nasadili až v 50 letech, kdy se začal projevovat nedostaek pastvy.
No nicméně já psal o koze domácí a ta je tam tisíce let. To že je tam srnčí a dančí a zejména mufloní je další chyba, protože mají větší část pastvu a míň okusu keřů. Je třeba mírný sešlap a velký okus keřů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

31.3.2026 14:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Problém s kozou bezoárovou spočíval v tom, že tlupy tam žily volně a soustřeďovaly se jen do několika lokalit, třebas na Martince, které totálně rozdupaly. Domáci kozy byly přeháněny a pokud pastva nebyla nadměrná, tak jejich vliv byl kladný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2026 16:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A to byl problém je tam plaśit, aby se tam nezdržovaly? Tam, kde nemají divoká zvířata klid, tak se tam nezdržují a stačí mnohdy málo, jako pachové , či zvukové plašiče a nebo pouhé nasměrování
turistické stezky danou oblastí. Když
to jde opačně(uhnout turistické stezky
ze zájmových míst), tak to musí jít taky.
Důvod byl jiný a bylo to "vyštípání"
myslivců z NP stejně, jako se to dělá i
jinde. V NP loví VIP a to tak, že není žádoucí, aby to viděla veřejnost a ti,
co tomu rozumí a mohli to kritizovat.
V některých NP se stačí kouknout, kdo
tam loví a co. Prostě pro lepšolidi je
NP a pro lůzu ten zbytek.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

31.3.2026 23:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte přece, že divoká zvířata se nesmí plašit. A ty kozy se turistů nijak nebály. No a v zimě se uchylovaly do závětří. Na jaře tam byly vrstvy bobků a okolní stráně zcela rozšlapáné. Právě že se držely na skalnatých lokalitách a nešly do lesa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.4.2026 09:07 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Nevím. Nedokážu posoudit rozsah přehnojení, rozšlapání a naopak podpory chráněných druhů. Ono to není současné, bobky a vyšlapání vidíte hned, devastace zatravněním a náletem po 10. letech.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2026 21:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://aopk.gov.cz/documents/64902/1251638/e-Vestnik_CHKO_Palava_2013_03.pdf/87a26b88-d038-296b-a6c2-6ae120cd47f5?t=1653046272095

Viz. kapitola “V čem tedy chovaná zvěř škodila unikátní přírodě?”
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist