Speciální stroj v milovické rezervaci kartáčoval semena pro první regionální osevní směs v kraji
15.8.2026 17:23 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Radka Horáčková / Česká krajina
Na přípravě regionální osevní směsi spolupracují také pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny, konkrétně Správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Její odborníci se podíleli na výběru vhodných míst a vystavili potřebná povolení. Kartáčovací stroje a odbornou obsluhu poskytl Český svaz ochránců přírody.
Ihned po sběru semen začalo jejich vážení, sušení a bude následovat vystavení etikety, která bude shrnovat důležité údaje o původu směsi.
Když se loni poprvé uskutečnilo kartáčování semen pro regionální osevní směs z milovické rezervace, ozvalo se několik zájemců. Semena ale zatím není možné nabízet. Je k tomu třeba schválení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jeho pracovníci již v Milovicích provedli terénní kontrolu a budou ještě kontrolovat nasbírané osivo. Poté ústav vydá povolení k uvádění regionální osevní směsi do oběhu a semena budou moci zájemci z vhodných lokalit využít.
Na podporu projektů návratu velkých kopytníků do české přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.
reklama
Dále čtěte |
Rezervace velkých kopytníků v Milovicích je v rámci Evropy výjimečná množstvím nočních motýlů
Stromy, které nerostou nikde jinde. Vědci popsali unikátní druhy jeřábů na Slovensku i v Čechách
Vědci našli při průzkumu lánského zámeckého parku ohrožené orchideje i tesaříka
Další články autora |
Dalibor Dostál: Místo kosení vyprahlých trávníků odstraňování invazních dřevin. Změny klimatu promění péči o zeleň ve městech
Zubří samice z chomutovského zooparku rozšířila chov v milovické rezervaciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Pe
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2026 08:08 Reaguje na PetrS jednou z nejvyšších počtů druhů rostlin, hmyzu i obratlovců. Pastva navázala na cvičiště a udržela savanu. On by tam bezzásahu vyrostl druhově velice chudý, zato hořlavý borový les.
Odpovědět
Pe
Petr
16.8.2026 12:16 Reaguje na Slavomil VinklerA to všechno teď uschlo a není tam nic. Být tam les, bylo by tam přijemně a živo.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.8.2026 08:53Na to celé se dívám s nedůvěrou.Můj dojem je,že pán sbírá semena nedopasků.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.8.2026 10:03 Reaguje na Emil BernardyPřesně tak. To co zvířatům chutná nestačí na pastvině zakvést a
semena dozrát. Posbírat semena plevelů, které nechutnají ani těm kopytníkům považuji za zbytečné. Leda, že by se jednalo o část "rezervace"(obory), kde se nepáslo a tam mohou být semena toho,
co jim chutná. Děda doséval pastvinu vydrolky semen ze sena
sklizeného z pastviny před zahájením pastvy po jeho sklizni.
Tráva se kosila v polovině zralosti kvůli nejvyšší nutriční
hodnotě a po svozu sena do stodoly se vydrolky ve stodole
zametly a vysely na místa, kde byl porost poškozen. Bylo to
levné a z pouze původních rostlin. Přihodil k tomu i jetel
a vojtěšku, ale ty až po ukončení pastvy. Do jara zakořenily
a bez pastvy do sklizně sena zesílily. Byl to praktik bez
zemědělského vzdělání s citem pro půdu a považuji ho stále
za svůj vzor moudrého hospodaření na půdě. Část ornice z
jeho pole skončila na mé zahradě po odkupu pole a domu na
těžbu cihlářské hlíny, když nám cihelna povolila odvoz
skrývky té kvalitní ornice. Já ji později ještě vylepšil
tunami kompostu a pískem na ornici pohádkové kvality.
Odpovědět
semena dozrát. Posbírat semena plevelů, které nechutnají ani těm kopytníkům považuji za zbytečné. Leda, že by se jednalo o část "rezervace"(obory), kde se nepáslo a tam mohou být semena toho,
co jim chutná. Děda doséval pastvinu vydrolky semen ze sena
sklizeného z pastviny před zahájením pastvy po jeho sklizni.
Tráva se kosila v polovině zralosti kvůli nejvyšší nutriční
hodnotě a po svozu sena do stodoly se vydrolky ve stodole
zametly a vysely na místa, kde byl porost poškozen. Bylo to
levné a z pouze původních rostlin. Přihodil k tomu i jetel
a vojtěšku, ale ty až po ukončení pastvy. Do jara zakořenily
a bez pastvy do sklizně sena zesílily. Byl to praktik bez
zemědělského vzdělání s citem pro půdu a považuji ho stále
za svůj vzor moudrého hospodaření na půdě. Část ornice z
jeho pole skončila na mé zahradě po odkupu pole a domu na
těžbu cihlářské hlíny, když nám cihelna povolila odvoz
skrývky té kvalitní ornice. Já ji později ještě vylepšil
tunami kompostu a pískem na ornici pohádkové kvality.
Peter
16.8.2026 15:34 Reaguje na Emil BernardyE. Bernardy. Je to jedna foto... možná ilustrační, možná z přejezdu k cílové louce. Viděl jsem foto, kde kartáčuje 1 m vysokou nekosenou louku (ne třtinu v pozadí).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.8.2026 18:10 Reaguje na PeterA nepasenou?V "rezervaci",spíše oboře kopytníků?Víte,jsem také praktik.
Odpovědět
Peter
16.8.2026 19:00 Reaguje na Emil BernardyTakhle: Já jem v Milovicích nebyl, ale ta rezervace má podle webu 1200 ha, proto předpokládám že vhodná místa na sběr semen tam jsou.
Na projektu se podílí botanici ČZU, kteří plochy vybírají, přepokládám i dlouhodobě monitorují, určitě mají udělané fytocenologické snímky...
Já jsem vždy rád, když ochrana přírody (zde se píše o AOPK, CHKO a ČSOP) místo buzerace a byrokracie (nebo potížizmu jako ziskovky) něco opravdu udělá pro lidi. Je to 100x těžší, takhle lidem něco nabídnout např. i to v prachu a potu tváře sesbírané osivo. Možná nebude dokonalé, ale to se pozná už rok po výsevu... Za mne palec nahoru.
Odpovědět
Na projektu se podílí botanici ČZU, kteří plochy vybírají, přepokládám i dlouhodobě monitorují, určitě mají udělané fytocenologické snímky...
Já jsem vždy rád, když ochrana přírody (zde se píše o AOPK, CHKO a ČSOP) místo buzerace a byrokracie (nebo potížizmu jako ziskovky) něco opravdu udělá pro lidi. Je to 100x těžší, takhle lidem něco nabídnout např. i to v prachu a potu tváře sesbírané osivo. Možná nebude dokonalé, ale to se pozná už rok po výsevu... Za mne palec nahoru.
EB
Emil Bernardy
17.8.2026 09:15 Reaguje na PeterPane Petře,osivo se přeci dělá jinak.... v Milovicích jsem nebyl také,ale podle letecké mapy vypasená step cca 700x700m,... ČZU znám důverně.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 09:47 Reaguje na Emil BernardyOsivo se dělá jinak, tohle je nekomerční záležitost v počátečním stadiu.
Opravuji se ne ČZU ale JČU, zašťiťuje to odborně RNDr. Vítovcová:
https://www.jcu.cz/en/university/staff/person?identita=Vitovcova_Kamila_7606
Odpovědět
Opravuji se ne ČZU ale JČU, zašťiťuje to odborně RNDr. Vítovcová:
https://www.jcu.cz/en/university/staff/person?identita=Vitovcova_Kamila_7606
EB
Emil Bernardy
17.8.2026 11:00 Reaguje na PeterNekomerční v počátečním stadiu.... opravdu jde o obdobu toho čemu se říká"Květná louka"jen bez záruky klíčivosti.A složení té flory je dáno lokalitou,málo přenosné do jinam,s tímto si hraji jako zahrádkář.
Jsem zvěrolékař celý život na venkově,dnes si už trochu užívám i důchodu,ale o plemenitbě a zdravotní péči u těchto zvířat mám oprávněné pochybnosti.Idylu koní,koz a ovcí na horských stráních jsem vídal v rumunských Karpatech.Zdáli.Zblízka nepěkný pohled.Poslední zavlečení inf.anemie koní do Německa před pár roky a málem i k nám bylo právě odtud.
Odpovědět
Jsem zvěrolékař celý život na venkově,dnes si už trochu užívám i důchodu,ale o plemenitbě a zdravotní péči u těchto zvířat mám oprávněné pochybnosti.Idylu koní,koz a ovcí na horských stráních jsem vídal v rumunských Karpatech.Zdáli.Zblízka nepěkný pohled.Poslední zavlečení inf.anemie koní do Německa před pár roky a málem i k nám bylo právě odtud.
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 11:43 Reaguje na PeterProblém komerčního osiva je, že roztahuje různé druhy a poddruhy po celé republice, a tím zametá stopy pro botaniky, kteří zkoumají, jak se rostliny šířily v dobách ledových, poledových atd.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 12:07 Reaguje na Slavomil VinklerNejen po republice, ale mezinárodně. Spousta mých klientů si vysela "květnatou louku" z osiva z D, NL, F, která jim vydržela do první zimy nebo suchého léta.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.8.2026 16:45 Reaguje na PeterS tím se počítá,buď kvetoucí louka nebo trávník ...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerOsiva šíří člověk od nepaměti tak,
jako zvířata v trusu, na srsti a na
oděvech, či v krmivech. Tataři sem
přinesli dnes chráněné rostliny a
přitom by dnes bylo takové šíření
nepůvodních druhů nežádoucí. Bylo
to ale před staletími a tehdy to
neměl kdo kritizovat. Často je to
pouze bouře ve sklenici vody a nic
podstatného, ale ti "vědci" musí
vykazovat nějakou činnost. Ono bez
činnosti by se zjistilo, že nejsou
potřební a co s nimi? Komerční
osivo je produktem globalizace v
podnikání a obchodě s konkrétními
dopady na místní přírodu. Pomalu
a nenápadně se to dělo staletí a
dnes je to šoková záležitost. Já
mám obavu, že se tomu nedá čelit
a nezbude než se s tím smířit
stejně, jako s těmi rostlinami
zavlečenými v dávné minulosti.
Odpovědět
jako zvířata v trusu, na srsti a na
oděvech, či v krmivech. Tataři sem
přinesli dnes chráněné rostliny a
přitom by dnes bylo takové šíření
nepůvodních druhů nežádoucí. Bylo
to ale před staletími a tehdy to
neměl kdo kritizovat. Často je to
pouze bouře ve sklenici vody a nic
podstatného, ale ti "vědci" musí
vykazovat nějakou činnost. Ono bez
činnosti by se zjistilo, že nejsou
potřební a co s nimi? Komerční
osivo je produktem globalizace v
podnikání a obchodě s konkrétními
dopady na místní přírodu. Pomalu
a nenápadně se to dělo staletí a
dnes je to šoková záležitost. Já
mám obavu, že se tomu nedá čelit
a nezbude než se s tím smířit
stejně, jako s těmi rostlinami
zavlečenými v dávné minulosti.
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 19:32 Reaguje na PeterJá se jen zamýšlím, kdo určil, že ten
porost je tím nejlepším pro zdejší krajinu. Před vojenským využitím to byla zemědělská krajina a nikoliv nějaká divočina. Vojenská technika sem mohla
šířit nepůvodní rostliny a dá někdo ruku
do ohně, že to je původní porost? A co
zvířata z Anglie, Belgie, či Bělověže ty
nepřinesly v trusu semena nepůvodních rostlin? Je to opravdu původní česká
louka a nebo pouze něco o čem to tvrdí
vedení obory ?
Odpovědět
porost je tím nejlepším pro zdejší krajinu. Před vojenským využitím to byla zemědělská krajina a nikoliv nějaká divočina. Vojenská technika sem mohla
šířit nepůvodní rostliny a dá někdo ruku
do ohně, že to je původní porost? A co
zvířata z Anglie, Belgie, či Bělověže ty
nepřinesly v trusu semena nepůvodních rostlin? Je to opravdu původní česká
louka a nebo pouze něco o čem to tvrdí
vedení obory ?
SV
Slavomil Vinkler
20.8.2026 13:41 Reaguje na Břetislav MachačekProto je osivo označované za místní = regionální a nemá se tahat daleko.
Odpovědět
