Hnutí Duha nesouhlasí s plánem MŽP na těžbu mrtvého dřeva v národním parku
Kmeny suchých stromů jsou snadno hořlavé pouze v prvních letech po uschnutí, kdy jejich vlhkost klesne přibližně pod 15 procent. Poté se jejich struktura postupně rozkládá působením hub a mikroorganismů. V tu chvíli naopak začínají vodu zadržovat a nevysychají tak rychle jako okolní půda. I když začne hořet les, suché kmeny většinou ohoří jen na povrchu. Podle průzkumu lesníků po předešlém velkém požáru v národním parku České Švýcarsko v roce 2022 ukázala, že v místech nejsilnějšího požáru shořelo pouze 32,6 procenta dřevní hmoty. V oblastech s menší intenzitou požáru mnohem méně.
Ekologická organizace tvrdí, že stojící i ležící kmeny suchých stromů, i když už hoří, nepřispívají významně k šíření požáru. Naopak mají pro les zásadní funkce. Jsou domovem třetiny lesních druhů zvířat, hub a mikroorganismů, a když začnou tlít, tak zadržují vodu a pomáhají obnově lesů.
Podle hnutí by odvoz souší z chráněných území mohl být technicky i finančně náročný a v některých lokalitách by vyžadoval použití těžké techniky. Místy by podle hnutí nebylo možné těžit suché dřevo jinak než s pomocí vrtulníků.
"Požáry se v lese a na vytěžených holinách šíří po zemi, kde leží vysušený hořlavý materiál. Kmeny suchých stromů ohoří na povrchu, ale požár z nich nepřeskakuje," uvedl Bláha.
Ochrana přírody je v národních parcích odstupňovaná. V přírodní zóně (dříve v 1. zóně) se všechny odumřelé stromy se ponechávají koloběhu rozpadu a obnovy lesa.
Červený před týdnem uvedl, že ochraně lesů před požáry se má věnovat pracovní skupina. Chce ji vytvořit z odborníků na lesnictví, ochranu životního prostředí a složek integrovaného záchranného systému (IZS). "Jsme na bodě, kdy je potřeba vnímat, že staré suché dřevo zůstávalo v lesích pro své živiny a také například dusík pro nové stromy. Nicméně není ideální stav v množství starého dřeva a IZS nás na toto varuje," uvedl.
Požár v národním parku zasáhl na počátku května zhruba 100 hektarů lesa. V jednu chvíli zasahovalo přes 540 hasičů a osm vrtulníků. Požářiště bude pod dohledem po dobu 14 dnů, 24 hodin denně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:45No nadefinovali jsme si veliké množství 1. zon, které neodpovídají nedotčené přírodě, ale zbožnému přání. V kulturní krajině je nedotčeného lesa vhodného pro bezzásah velice málo.
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:06 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.5.2026 12:33 Reaguje na Jaroslav PokornýFred Rooks
13.5.2026 16:18 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.5.2026 06:51 Reaguje na Fred RooksAle ploch ponechaných sukcesi je již teď v krajině neobyčejmě moc. Opuštěná pole, louky, agátiny.... cvičiště i rezervace. Některé spolky, CHKO, nebo ČSO se snaží tuto sukcesi zabrzdit neb nepodporuje, ale naopak ničí biodiverzitu, zarůstáním cenných území. Neadorujte škodlivý bezzásah tam, kde nepatří.
Fred Rooks
14.5.2026 19:58 Reaguje na Slavomil VinklerMícháte částečné pravdy dohromady takovým způsobem, že se v tom úplně ztrácíte. „Bezzásahová“ území jsou chráněná přírodní území pro něž plán péče zahrnuje minimalizaci lidských zásahů, které jsou v těchto územích považovány za rušivé, škodlivé a narušující přirozené procesy. Pro některá chráněná území je to to nejlepší, zatímco u jiných je naopak potřeba nějaká forma managementu, ale nebudu zabíhat do detailů ochrany přírody, protože ty jsou mimo Váš rozhled. Zjednodušeně řečeno, některé přírodě nejvíc prospívá, když ji necháme úplně na pokoji, zatímco jiná vyžaduje péči.
V národních parcích i jinde máme oba typy přírody plus různé přechody mezi nimi a k tomu ještě antropogenní vegetaci, kterou zmiňujete, která ale není předmětem ochrany přírody.
Jestliže přírodovědci říkají, že má to či ono území mít ten či onen plán péče, říkají to na základě podložených znalostí a můžete být v klidu, že je to to nejlepší, a jako laik asi těžko můžete k odborné diskuzi přispět svým amatérským názorem.
Jarka O.
15.5.2026 07:00 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
14.5.2026 08:09Břetislav Machaček
14.5.2026 09:53sebe jako pominutí, že se do ochrany přírody vrací selský rozum a hlavně
skutečný nezištný zájem bez dotací na činnost a na platy vedení spolků.
Když jsem kdysi zjistil, že mé příspěvky na činnost a výnosy z dobrovolných
brigád skončily jako financování výjezdního zasedání vedení spolku do Alp,
tak jsem zabouchl dveře a šel. Užívat si cizích peněz jim šlo náramně, ale
to ať na mne nezkoušejí. Odešlo nás tehdy několik nejstarších, kteří si
zažili tu nadšenou práci zdarma bez dotací, kdy i občerstvení(špekáček)
po práci jsme si kupovali sami ze svého. Nové vedení "EKOvzdělaných" na
to hledalo dotace od sponzorů a pak to taky utrácelo na nesmysly. Jó a
taky mluvčí psala všude možně články do novin a natřásala se při akcích
před kamerami televizí. Strategií bylo nikoliv něco udělat, ale to nic
okecat a propagovat, aby někdo dosypal utracené penízky.

Unikát Bílých Karpat: když se jeden strom rozhodne plodit „napůl“
Bývalá střelnice Vrchbělá na Mladoboleslavsku bude přírodní památkou
V rameni Mlýnského potoka u centra Olomouce odborníci napočítali 14 druhů ryb