Jeskynní lidé dovedli zvířecí pohyb zachytit lépe než moderní umělci

Malba slona v chůzi, libyjská jeskyně Tadrart. Vědci při zkoumání tohoto obrazu uvažovali o třech možných proložení země, po které slon kráčí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Horvath G, Farkas E, Boncz I, Blaho M, Kriska G/EurekaAlert

Zkoumáním toho, jak věrohodně je na malbách pohyb zvířat zachycen, se zabývali vědci z maďarské univerzity Eotvos. Jednotlivé fáze kroku či běhu většiny čtyřnohých zvířat se v základu podobají. Lze to dobře sledovat na snímcích, kterými se na konci 19. století proslavil fotograf Eadweard Muybridge.

Gabor Horvath se svými kolegy porovnal, jak přesně a správně se podařilo pohyb zvířat zachytit umělcům. Zkoumali jak nástěnné jeskynní kresby krav, slonů, koní a dalších zvířat, tak moderní malby a sochy zvířat v pohybu. Celkem se zabývali tisícem obrazů.

Podle maďarských vědců jsou na většině všech zkoumaných obrazů nohy zvířat v pozici, která neodpovídá skutečnému pohybu. Prehistoričtí umělci kreslili své objekty přeci jen přesněji. Vědci jejich chybovost vyjádřili 46,2 %. Moderní umělci, kteří malovali ještě před tím, než Muybridge zachytit zvířecí pohyb na fotografii, měli míru chybovosti 83,5 %.

Po té, co se na fotografii zachycené fáze pohybu staly známé, tedy po roce 1887, klesá chybovost kreseb na 57,9 %.

Podle vědců není jasné, zda za nepřesně zachyceným pohybem stojí umělecká licence, nebo nepochopení jednotlivých fází pohybu.