Jihočeští parazitologové potvrdili první případ nákazy tasemnicí z jiker štiky

První případ difylobotriózy v České republice potvrdili parazitologové z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Nemoc způsobuje střevní tasemnice škulovec široký. Tou se infikoval muž, který snědl kaviár ze syrových jiker štiky z lipenské nádrže. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké. Výskyt škulovce v rybách Lipna je vzácný. Zdrojem tasemnice jsou pouze syrové nebo nedostatečně tepelně upravené dravé ryby jako okoun říční a štika obecná. Nemoc u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace a je snadno léčitelná, řekli dnes novinářům vědci. "Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ difylobotriózy v České republice,“ řekl Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Nákaza je z loňského října, kdy sedmatřicetiletý muž snědl kaviár u nádrže Lipno kaviár ze syrových jiker štiky. Po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání. Po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého a byla zahájena úspěšná léčba.

"Výskyt škulovce širokého v rybách Lipna je nepochybně velmi vzácný a riziko nákazy lidí je značně nízké, protože při běžné tepelné úpravě či hlubokému zmražení ryb se larvy škulovce spolehlivě zničí,“ dodal Scholz.

Jak přesně se parazit do Lipna dostal, vědci nevědí. "Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami, planktonními korýši. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z oblasti, kde se běžně vyskytuje, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ řekl parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

V květnu a srpnu letošního roku parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali. V předchozích studiích o škulovci širokém spolu s kolegy ze Slovenska zmapovali jeho výskyt v Evropě a Asii od roku 1900 do současnosti. Potvrdili, že byl mnohem častější v minulosti. Dnes se vyskytuje mnohem vzácněji jen v několika ohniscích, a to především v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a zejména v několika oblastech Ruska.

Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele, planktonní korýše a sladkovodní dravé ryby. V jejich vnitřních orgánech, svalovině, případně vaječnících se vyvíjejí larvy infekční pro člověka. Hlavním definitivním hostitelem je člověk, který se nakazí pouze pozřením syrových nebo tepelně nedostatečně upravených ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i šelmy jako pes, kočka či liška. Vajíčka této tasemnice nejsou infekční pro člověka.

---

reklama

---