Mladí lidé denně vyplýtvají asi 43,4 gramu potravin, ukázaly rozbory popelnic
27.9.2024 01:17 | BRNO
(ČTK)
"Špatné plánování je zodpovědné za 58 procent plýtvání potravin. Dále jsme zjistili, že 42 procent by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné," uvedla Mokrejšová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad analyzován, díky čemuž máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace," uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity. Data z rozborů popelnic ukazují, že vyplýtvají 43,4 gramu potravin. Nejčastěji je to ovoce a zelenina, dále pečivo. "S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme dále prověřovat," dodala Veselá.
Další součástí výzkumu byla deníková šetření, kam si lidé z generace Z žijící s rodinou, na kolejích či sami, zapisovali, kolik jídla vyhodí a proč. Z deníků z 214 domácností vyplynulo, že denně je to 30 gramů na osobu. "Při zapisování lidé už o spotřebě přemýšleli, plýtvání tedy omezili," poznamenala Veronika Mokrejšová z pražské univerzity.
Z výzkumu dále plyne, že mladí lidé méně plýtvají, pokud žijí s rodiči. Množství vyhozeného jídla klesá také s tím, čím více je členů domácnosti. Je ho méně i v případě, že lidé pěstují ovoce a zeleninu, a tedy vědí, co za produkcí potravin stojí. Jako příčiny vyhození potravin lidé nejčastěji uváděli, že nakoupili příliš mnoho jídla, špatně jej skladovali nebo uvařili velké množství. "Špatné plánování je zodpovědné za 58 procent plýtvání potravin. Dále jsme zjistili, že 42 procent by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné," uvedla Mokrejšová.
Odborníci se v další fázi projektu zaměří na to, jak chování generace Z změnit. Mladí lidé uvádějí, že chtějí informace o plýtvání získávat zejména prostřednictvím sociálních sítí a krátkých informačních videí. Vznikla proto on-line komunikační kampaň Nebuď Trash a v plánu jsou také workshopy na univerzitách. Měření množství odpadu na kolejích bude pokračovat a vědci budou sledovat, zda díky intervencím nastane změna směrem k udržitelnějšímu nakládání s potravinami. Intervence vědci v posledním roce zastaví a budou sledovat, zda kampaň měla dlouhodobější efekt.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Anketa: Z celkového objemu supermarkety vyhodí méně než procento potravin
Dobrovolníci s pohnutým osudem na Litoměřicku sklízejí zelí pro potřebné
Expertka: Obaly hrají důležitou roli v plýtvání potravinamiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
TS
Tonda Selektoda
27.9.2024 06:15No, to je tedy průšvih! Studenti na kolejích denně vyhodí potraviny o váze jednoho rohlíku! A když se podílí na pěstování zeleniny v rodině, vyhodí prý méně, protože vědí, co za produkcí potravin stojí. A není to náhodou tak, že v rodinách, doma je lednice, mrazák, v kuchyni se vaří, zelenina a ovoce z vlastní zahrádky bývá především zralá a čerstvá? A pokud jeden člen domácnosti ten rohlík nesní, zbodne ho jiný, nebo se z něj udělá strouhanka, přidá se do houskového knedlíku? Zkrátka, že se doma zbývající potravina použije jako vstupní surovina při přípravě jídla?
No jo, to nám tedy současné univerzity vychovávají budoucí vědátory!
Odpovědět
No jo, to nám tedy současné univerzity vychovávají budoucí vědátory!
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.9.2024 09:27 Reaguje na Tonda Selektodato je pravda ale víte, jak přemýšlí " mlad9" a jestli vůbec?
Pravda je, že když jsme doma nechtěli něco dojíst, tak jsme seděli u stolu tak dlouho, až to dojedli...
sorry ale je to o rodině a zvyklostech. Dneska samou roztažností neví, co by snědli dříve.
Pak se diví, kolik dají za jídlo... to je výchova... za nás tolik peněz nebylo, dneska si kupují cidára, energeťáky, chipsy, pizzy, KFC Mekáč... to je drahý jako sviň a to platí rodiče...ať si nikdo nestěžuje, že má málo peněz.
Jsme si dávali chleba s máslem a čaj a taky jsme přežili. Přijít domu, že nebudeme jíst, tak to byl průser. Dneska nevíte, kdo koho vychovává, jestli rodiče nebo děti rodiče... měli jsme úctu k rodičům a nadávat jim jako do dělají dnešní jsme si nedovolili ani mezi vlastními vrstevníky... by nás doma prohodili vokenem, vůbec by se s nám i nesrali.
Odpovědět
Pravda je, že když jsme doma nechtěli něco dojíst, tak jsme seděli u stolu tak dlouho, až to dojedli...
sorry ale je to o rodině a zvyklostech. Dneska samou roztažností neví, co by snědli dříve.
Pak se diví, kolik dají za jídlo... to je výchova... za nás tolik peněz nebylo, dneska si kupují cidára, energeťáky, chipsy, pizzy, KFC Mekáč... to je drahý jako sviň a to platí rodiče...ať si nikdo nestěžuje, že má málo peněz.
Jsme si dávali chleba s máslem a čaj a taky jsme přežili. Přijít domu, že nebudeme jíst, tak to byl průser. Dneska nevíte, kdo koho vychovává, jestli rodiče nebo děti rodiče... měli jsme úctu k rodičům a nadávat jim jako do dělají dnešní jsme si nedovolili ani mezi vlastními vrstevníky... by nás doma prohodili vokenem, vůbec by se s nám i nesrali.
TS
Tonda Selektoda
27.9.2024 11:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno, lidé kteří zažili za války hlad, i poválečné období, když byly potraviny nadále na příděl, na tzv. potravinové lístky, měli větší úctu k jídlu a hodně přemýšleli, než vyhodí něco k jídlu. Vždyť trvalo skoro deset let, než se ekonomika po válce a po neúrodě v r. 1947 zotavila. Nicméně, nemyslím si, že současná mládež, ubytovaná na internátech a kolejích, je nějak špatná, když v průměru každý student nedojí nějakých 43 gramů potravin, které si po vyučování koupil. Vždyť to odpovídá tomu jednomu rohlíku, nebo "Tatrance". Musí se po odchodu z rodiny naučit hospodařit. Na ubytovně studenti nemají k dispozici rodinné kuchyňské zázemí. A co si budeme namlouvat, lépe se vaří pro několikačlennou rodinu, než pro sebe sama.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.9.2024 12:55 Reaguje na Tonda Selektodata ekonomika se po válce tak krásně zotavila, že v roce 1953 přišel faktický státní bankrot a nadále se vytvářel obrovský vnitřní dluh (k roku 1989 odhadovaný na pěti až desetinásobek HDP)
ano, je to možná jen marginalita ve Vašem příspěvku (s kterým v zásadě souhlasím), ale jakákoli adorace hospodaření komoušského režimu mi hejbe žlučí.
Odpovědět
ano, je to možná jen marginalita ve Vašem příspěvku (s kterým v zásadě souhlasím), ale jakákoli adorace hospodaření komoušského režimu mi hejbe žlučí.
BM
Břetislav Machaček
28.9.2024 09:02 Reaguje na Lukas B.Ty tři bilióny dluhů nasekaných po revoluci vám
žlučí nehýbe? Kdyby dnešní režim postavil tolik
přehrad, elektráren, škol, školek, bytů, silnic
atd., co předchozí, tak by se zadlužil kolika bilióny navíc ? Dnes se hledá pár miliard na
1 blok JE a minulý režim jich postavil 6!
Ten současný umí leda tak postavit z pivního
sudu a fošny lavičku Václava Havla za půl mega.
Tak to jsou úspěchy dnešních hospodářů? Za pár
let budeme tak "dobří", že budeme dovážet i elektřinu, pokud se nepostaví nové bloky JE,
na které si ale budeme muset půjčit!
Odpovědět
žlučí nehýbe? Kdyby dnešní režim postavil tolik
přehrad, elektráren, škol, školek, bytů, silnic
atd., co předchozí, tak by se zadlužil kolika bilióny navíc ? Dnes se hledá pár miliard na
1 blok JE a minulý režim jich postavil 6!
Ten současný umí leda tak postavit z pivního
sudu a fošny lavičku Václava Havla za půl mega.
Tak to jsou úspěchy dnešních hospodářů? Za pár
let budeme tak "dobří", že budeme dovážet i elektřinu, pokud se nepostaví nové bloky JE,
na které si ale budeme muset půjčit!
pp
pavel peregrin
27.9.2024 12:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak v tohle s vámi souhlasím na sto procent.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 12:34 Reaguje na Jaroslav Řezáčsouhlasím, ale není to vinna těch mladých, ale jejich rodičů, tedy generaci vašich dětí
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 12:36 Reaguje na Tonda Selektodaono je to úplně o něčem jiném, ale zanadávat je třeba ..
Odpovědět
Anyr
27.9.2024 07:59Já bych ještě podotkl, že považuji za celkem přirozené, že nejmladší aktivní generace nebude mít nákupy potravin a vaření v oku, když do teď žili s rodiči, a prostě to neumí. Případně musí vařit/nakupovat/jídlo skladovat v jiných podmínkách, než na jaké byli zvyklí.
Tvrzení, že "42 procent (potravin) by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné" je pro mě v tomto kontextu zavádějící, protože na kolejích asi těžko budu potraviny zpracovávat jinak, než nejrychlejší a velmi jednoduchou přípravou. Ty podmínky tam to obvykle neumožňují.
Pro zpestření: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15867863048-bez-penez-na-vysokou-nelez/
Odpovědět
Tvrzení, že "42 procent (potravin) by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné" je pro mě v tomto kontextu zavádějící, protože na kolejích asi těžko budu potraviny zpracovávat jinak, než nejrychlejší a velmi jednoduchou přípravou. Ty podmínky tam to obvykle neumožňují.
Pro zpestření: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15867863048-bez-penez-na-vysokou-nelez/
Karel Zvářal
27.9.2024 08:59Poradím trik, jak neplýtvat potravinou. Ve školní jídelně, na vojně i doma jsme měli škrábané=okrajované brambory. Jsem na to línej, tak je vařím ve slupce, jen vyřežu černá či jinak vadná ložiska. Chuť se nemění, vodou z nich zaliju kafe. Tady trochu chuťový rozdíl je, ale dá se na to zvyknout. Nespálím tolik metanu a připadám si šťastnější:-)
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 12:03 Reaguje na Karel ZvářalTo neděláš dobře s těma bramborama, Karle.
1/4 až 3/4 obsahu solanínu je koncentrovaná práve v šupke a pod šupkou do hlbky 2-3 mm.
Odpovědět
1/4 až 3/4 obsahu solanínu je koncentrovaná práve v šupke a pod šupkou do hlbky 2-3 mm.
JO
Jarka O.
27.9.2024 12:25 Reaguje na Karel ZvářalTo neděláte dobře s tou vodou, p. Zvářale. Pijete pak kafe se solaninem. Vodu používejte jen na zalití kytek, WC nebo zahrádky. Brambory vařím ve slupce na bramborové saláty, oloupané na bramborovou kaši:)
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.9.2024 12:43 Reaguje na Peter Sládek1:0 pro Vás. Díky za :-D. Ovšem nikdy se nám o tchyni nezmínil.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 12:44 Reaguje na Jarka O.brambory vařené ve slupce ztrácejí nejméně vitamínů a vydrží déle dobré. Voda jde do zahrádky.
Brambory vařené bez slupky jsou ideální na kaši a voda z nic se dá použít třeba na polívku, česnečku.
Tak to děláme u nás.
Pěkný den
Odpovědět
Brambory vařené bez slupky jsou ideální na kaši a voda z nic se dá použít třeba na polívku, česnečku.
Tak to děláme u nás.
Pěkný den
Karel Zvářal
27.9.2024 12:58 Reaguje na Jarka O.:-) Hombete sa? Jak jsem zblblý tou ekologií a dokumenty, beru si příklad ze zvířátek, která jsou imunní vůči hadímu uštknutí. Prostě co mě nezabije, to mě posilní. Vím o mnoha případech, kdy prasata vyrýpala na zahumenkách naklíčené brambory a druhý den pokračovala. Jako děcka jsme snad stokrát pekli b. ve slupce - všichni bez jakýchkoliv negativních příznaků. Někdy vytáhnu jiný recept, a to budete teprve kroutit hlavou:-))
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.9.2024 13:07 Reaguje na Karel Zvářal:)) Už jste si koupil nový mobil?
Bramborové placky, bramborák, mňam. Brambory miluji, ale ne zelený.
Odpovědět
Bramborové placky, bramborák, mňam. Brambory miluji, ale ne zelený.
Karel Zvářal
27.9.2024 13:16 Reaguje na Jarka O.Mobil počtvré "dělal mrtvého brouka", nabíjet jsem musel á 16 hod., po obvyklém postupu opět více než desetinásobek kapacity. Prostě je to hýčkaný miláček, umí vše co potřebuji. Zkrátka nejchytřejší ("recyklovatelný") mobilek.
Odpovědět
MU
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 13:30 Reaguje na Karel Zvářalzkuste bazoš, aukro nebo různé servismany, ale bude to složitější.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.9.2024 13:35 Reaguje na Michal Uhrovičhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pribeh-dlouhovekeho-mobilu
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 13:51 Reaguje na Karel Zvářaldokážete napsat typ toho telefonu? Zkusím se podívat a napsat servismanům.
V článku ani v diskuzi jsem nenašel.
Odpovědět
V článku ani v diskuzi jsem nenašel.
Karel Zvářal
27.9.2024 14:23 Reaguje na Michal UhrovičDěkuji za ochotu, nic neshánějte, to je nesmrtelný mobil:-)
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 14:25 Reaguje na Karel Zvářalkaždá baterie se dá repasovat nebo vyměnit. Kdyžtak napište, mám známe servismany, co neradi vyhazují staré věci.
Pěkný den
Odpovědět
Pěkný den
JO
Jarka O.
27.9.2024 14:08 Reaguje na Karel ZvářalTakže Váš zázrak přírody a techniky má za sebou tisíce nabíjecích cyklů? Teda pane Zvářale...
Když se můj starý mobil začal vybíjet že 100 na 0% po 1. telefonátu, šel do šrotu, sloužil mi 6 let.
Odpovědět
Když se můj starý mobil začal vybíjet že 100 na 0% po 1. telefonátu, šel do šrotu, sloužil mi 6 let.
Karel Zvářal
27.9.2024 14:21 Reaguje na Jarka O.Také že to zázrak techniky je!, proto jej miluji z celého srdce. Druhý mobil (Hammer -nejde vyjmout baterie) mi odešel také cca po 6 letech, ten jsem koupil jako náhradu za LG, a vrátit jej už nešlo... Teď mám též "náhradní" Samsung), skoro nepoužívaný, spíše pro FF, neb reaguje na každý lehounký dotyk, což mě irituje. Zlatý LG!-)
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 13:12 Reaguje na Karel ZvářalTak ony prasatá praktikujú aj koprofágiu, že :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
27.9.2024 13:19 Reaguje na Peter SládekKoprofágii též provozuji, donesené houby ihned povařím, i s červíky a jejich trusem a uložím do lednice. Pokud bych je tam nechal a dal do chladu, pokračovali by a druhý den je z hub kaše. Takže mírná koprofágie prospívá zdraví:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
27.9.2024 13:22 Reaguje na Karel ZvářalHmyz takto konzumovaný mi nevadí, ale usmažené červy nebo cvrčky(s plnými střevy) bych do oust nevzal.
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 15:08 Reaguje na Karel ZvářalOno ani taká konzumácia v niektorých fastfoodoch už nemá ku koprofágii ďaleko.
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 13:17 Reaguje na Karel ZvářalAle vážne: Zemiaky na počiatku skladovania sa variť v šupke dajú bez problému, dokonca rané sú tak chutnejšie. Skladovaním obsah solanínu stúpa. K tomu sa pridáva ich zelenanie. Vtedy obsah solanínu ešte stúpne. Problém je v tom, že zelená býva vrstva pod šupkou, na čo sa pri varení v šupke príde až pri olúpaní uvareného zemiaku.
https://www.healthline.com/nutrition/green-potatoes
Odpovědět
https://www.healthline.com/nutrition/green-potatoes
Karel Zvářal
27.9.2024 13:20 Reaguje na Peter SládekZelené vykrajuji, klíčky seškrábnu, něma problema.
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 13:41 Reaguje na Karel ZvářalJa dávam šupky do hnedej nádoby na BRO. Mesto z nich robí kompost ktorým potom hnojí mestskú zeleň, (čo obzvlášť prospieva sterilným exotickým výsadbám :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
27.9.2024 13:49 Reaguje na Peter SládekVzhledem k tomu, s čím laboruji a co mi přináší tisíckrát větší neuro/problémy (klouby, záda, hlava), jsou brambory ve slupce otužování pajšlu.
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 14:03 Reaguje na Karel ZvářalNač jsou důchodci klouby, záda nebo hlava...výplata mu přijde i bez nich. Však bez žaludku ji neprožere. :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.9.2024 14:09 Reaguje na Peter SládekVtipné je,že ten článek je původně o mladých...
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 14:21 Reaguje na Jarka O.Mladí se musí dovědět co je čeká, když budou plýtvat slupkama.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.9.2024 15:59 Reaguje na Peter SládekNo, tady dostávají školu života! Dnešní mladí si na kolejích vaří asi víc než já kdysi. Stačila mi menza na oběd a k večeři rohlík se salámem. Vzpominku na vaření a plýtvání mám jen jednu - když jsem vařila hodinu v kuchyňce svařák, protože jsem na něj zapomněla!! :-(
Odpovědět
Peter Sládek
27.9.2024 16:24 Reaguje na Jarka O.To se to nevařilo, když oběd v menze stál 2,60 a v hospodě 6 korun... Prospěchové stipendium jsem měl 250 a dalších 250 za PPS. Byli i tací, co měli prospěchové 350 a za PVS 350. Kolejné 30 Kčs...
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.9.2024 16:32 Reaguje na Peter SládekO tom to je. Za mě byly ceny kolejí už ve stovkách a zvyšovaly se celkem prudce kvůli "volnému trhu", ale ne na tisíce. Smažák stál asi 12 Kč(s).
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
27.9.2024 19:44 Reaguje na Peter SládekTo ja si na patky vzdycky
objednaval dvojitou studenou veceri. 5.20 Kcs. Bylo za to napriklad 10 - at neprehanim - 10 chlebicku. K tomu jsem si koupil v samosce Kofolu a Amaru. mel jsem - koukam - tehda nejaky spatny vkus, proc jsem si nekoupil radeji pivo? V menze Jednota prodavali ale dobre tocene pivo - osmicku (tusim) Staropramen - presne za 1 Kcs pullitr :)
Odpovědět
objednaval dvojitou studenou veceri. 5.20 Kcs. Bylo za to napriklad 10 - at neprehanim - 10 chlebicku. K tomu jsem si koupil v samosce Kofolu a Amaru. mel jsem - koukam - tehda nejaky spatny vkus, proc jsem si nekoupil radeji pivo? V menze Jednota prodavali ale dobre tocene pivo - osmicku (tusim) Staropramen - presne za 1 Kcs pullitr :)
Karel Zvářal
27.9.2024 16:37 Reaguje na Jarka O.Svařák byla jedna z asi patnácti zkomolenin, které jsem sbíral. Nejvíc se mi líbila tato. Čekali jsme na pravidelnou prohlídku, byli jsme už poslední čtyři (U, V, Z, Ž). Rozletí se dveře ordinace a sestra huláká do chodby: Žvára! Pan Žvára! Když jsem prošel kolem, tak bylo poznat, že je to její oblíbené "spisovné" slovo, asi mimo "oplodni mi kóřku"-) V Brně byla sranda...
Odpovědět
JO
LB
Lukas B.
27.9.2024 10:25záleží vo je považováno za vyhozenou potravinu. ztvrdlý rohlík je jasnej. ale co tlustý od šunky? co kůže z grilovaného kuřete (někdo to má za pochiutku a někdo se toho štítí). nebo tuhle jsme byli na návštěvě a hostitelka připravovala pohoštění, a mimo jiné i zeleninu, a mrkev očistila tak, že uřízla špičku, uřízla pupík s natí a kulatou mrkem ořezala do čtyřbokého hranolu. co špatně vyškrábaný kelímek jogurtu (někteří prostě neumějí vyjíst jogurt a dobrá desetina obsahu v kelímku zbyde)?
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.9.2024 13:11 Reaguje na Lukas B.a tuhle jsem u řezníka koupil krásný kousek bůčku, úplně se na něj srdce smálo. a moje drahá žena z něj před vražením do remosky odřízla kůži a vyhodila ji. ta to schytala!
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
27.9.2024 10:41Jeste by ti "vedci" meli dodat, ze z uvedenych 43,4 gramu bylo
3,141 gramu uplne plesnivych coz je 8.7654321 procenta. Pozn. Ja jsem na takovahle "vedecky" tvarici se cisla hodne alergicky. Clanek by pro me ziskal jakousi hodnotu kdyby redaktori popsali, jak sestavili a jaky byl konkretne osud jednotlivych ingredienci zobrazenych v tom "ilustracnim" kbeliku
Odpovědět
3,141 gramu uplne plesnivych coz je 8.7654321 procenta. Pozn. Ja jsem na takovahle "vedecky" tvarici se cisla hodne alergicky. Clanek by pro me ziskal jakousi hodnotu kdyby redaktori popsali, jak sestavili a jaky byl konkretne osud jednotlivych ingredienci zobrazenych v tom "ilustracnim" kbeliku
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 12:36O tom průzkumu jsem četl a je to o tom, že oni to ten vysledují, jak mladí plýtvají. Poté je rok budou motivovat, aby se zlepšili a potom budou vyhodnocovat ty motivační věci, jestli zabrali.
Všechno je to o tom, jak motivovat a učit mladé, aby méně plýtvali.
A ne o tom, jaká generace více plýtvá
Odpovědět
Všechno je to o tom, jak motivovat a učit mladé, aby méně plýtvali.
A ne o tom, jaká generace více plýtvá
PE
Petr Elias
27.9.2024 13:31Taková škoda. Nebylo by lepší ty potraviny z těch košů vytřídit a umístit na nějaké vhodné místo? Třeba na parkoviště - jistá část spoluobčanů by si je rozebrala ještě dřív, než by kauf otevřel. ;)
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 13:32 Reaguje na Petr EliasMyslím, že nechcete jíst to, co jedí vysokoškoláci :-D
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.9.2024 13:49 Reaguje na Michal Uhrovičjojo, třeba legendární rychlovarná konvice používaná s jednou neměněnou vodou několik týdnů celým patrem na ohřívání buřtů.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.9.2024 13:51 Reaguje na Lukas B.1***
Ale víte, jaká je potom z toho nudlová polévka ;-D
Odpovědět
Ale víte, jaká je potom z toho nudlová polévka ;-D
BM
Břetislav Machaček
28.9.2024 09:48I u potravim platí : Lehce nabyl, lehce pozbyl. Pokud totiž mladý člověk
nikdy nepoznal cenu SKUTEČNÉ PRÁCE, tak si nikdy nebude vážit ani potravin.
To je stará zkušenost platící odjakživa. Dobrou výchovou byly zemědělské brigády ať už ty chmelové, bramborové a jiné. Při práci se kolektiv dal
vždy dohromady a naučili se táhnout za jeden provaz, když bylo třeba
do setmění sklidit to pole s bramborami. My je třeba často už vybírali
na Šumpersku ze sněhu a vážili si těch brambor. Vytáčelo nás pak, že
je zkazily kuchařky ve školní kuchyni odfláknutou přípravou. Bylo nám
líto naší práce, když byly servírované s fleky na povrchu, přesolené
a nebo jinak znehodnocené. My sklízeli brambory do poslední hlízy a ty
kuchařky je znehodnotily na odpad. Tehdy ale i ten odpad končil jako
krmivo prasatům ze statku ve Vikýřovicích a nikoliv v bioplynce, jako
nyní. Dokonce na internátu zavedl jeden z vychovatelů koš na potraviny,
kterými on sám krmil svoje domácí zvířata. Denně koš vyprázdnil a nic
nekončilo ve smetí. I smetí po večerce tajně prohraboval, aby v něm
neskončila byť pouze kůrka chleba. Platy měli vychovatelé mizerné a
on si tak přilepšoval i těmi zbytky. Prostě hospodárnost byla pro
mnohé dána ekonomickou situací a pro zbytek výchovou. Když ale dítě
dostane bezzáslužně peníze na útratu, tak si neuvědomuje jejich
hodnotu a to samé u potravin. A nejen u nich, ale i u spotřebního
zboží atd. Je to dáno hlavně tou výchovou v rodinách a nakonec i
v kolektivech. Konzumní společnost je dnes tahounem ekonomiky a
bez spotřeby, včetně toho plýtvání se ekonomika položí. Já nemám
u potravin žádný odpad a navíc zužitkuji i ten od sousedů a přátel.
Za tašku suchého chleba jim dám deset domácích vajíček a motivuji
je tak k jeho usušení dříve, než zplesniví a skončí jako odpad.
Jeden mi říkal, že jsem hloupý a že platím za ten chleba moc, ale
já mu řekl, že chci pro slepice i změnu na kterou se těší. Ony
jsou jako lidi a pestrá potrava jim chutná více, než stále totéž.
Mladé slepice z drůbežárny taky po zkušenostech s jinou potravou
než s granulemi už ty granule zavrhly a u lidí je to podobné,
pokud mají jednotvárnou stravu. Tu pak vyhodí a sáhnou po změně.
Hospodýrnost ale neplatí u nepřízpůsobivých ze sousedství, kteří
odpad nejen netřídí, ale ten tříděný zaprasí směsným odpadem ve
kterém jsou po výplatě dávek často i nenačaté potraviny, protože
kdo lehce nabyl, tak lehce pozbývá! Cestou k hospodárnosti je
poznat CENU PRÁCE, za kterou se dnes bohužel považuje cokoliv.
Odpovědět
nikdy nepoznal cenu SKUTEČNÉ PRÁCE, tak si nikdy nebude vážit ani potravin.
To je stará zkušenost platící odjakživa. Dobrou výchovou byly zemědělské brigády ať už ty chmelové, bramborové a jiné. Při práci se kolektiv dal
vždy dohromady a naučili se táhnout za jeden provaz, když bylo třeba
do setmění sklidit to pole s bramborami. My je třeba často už vybírali
na Šumpersku ze sněhu a vážili si těch brambor. Vytáčelo nás pak, že
je zkazily kuchařky ve školní kuchyni odfláknutou přípravou. Bylo nám
líto naší práce, když byly servírované s fleky na povrchu, přesolené
a nebo jinak znehodnocené. My sklízeli brambory do poslední hlízy a ty
kuchařky je znehodnotily na odpad. Tehdy ale i ten odpad končil jako
krmivo prasatům ze statku ve Vikýřovicích a nikoliv v bioplynce, jako
nyní. Dokonce na internátu zavedl jeden z vychovatelů koš na potraviny,
kterými on sám krmil svoje domácí zvířata. Denně koš vyprázdnil a nic
nekončilo ve smetí. I smetí po večerce tajně prohraboval, aby v něm
neskončila byť pouze kůrka chleba. Platy měli vychovatelé mizerné a
on si tak přilepšoval i těmi zbytky. Prostě hospodárnost byla pro
mnohé dána ekonomickou situací a pro zbytek výchovou. Když ale dítě
dostane bezzáslužně peníze na útratu, tak si neuvědomuje jejich
hodnotu a to samé u potravin. A nejen u nich, ale i u spotřebního
zboží atd. Je to dáno hlavně tou výchovou v rodinách a nakonec i
v kolektivech. Konzumní společnost je dnes tahounem ekonomiky a
bez spotřeby, včetně toho plýtvání se ekonomika položí. Já nemám
u potravin žádný odpad a navíc zužitkuji i ten od sousedů a přátel.
Za tašku suchého chleba jim dám deset domácích vajíček a motivuji
je tak k jeho usušení dříve, než zplesniví a skončí jako odpad.
Jeden mi říkal, že jsem hloupý a že platím za ten chleba moc, ale
já mu řekl, že chci pro slepice i změnu na kterou se těší. Ony
jsou jako lidi a pestrá potrava jim chutná více, než stále totéž.
Mladé slepice z drůbežárny taky po zkušenostech s jinou potravou
než s granulemi už ty granule zavrhly a u lidí je to podobné,
pokud mají jednotvárnou stravu. Tu pak vyhodí a sáhnou po změně.
Hospodýrnost ale neplatí u nepřízpůsobivých ze sousedství, kteří
odpad nejen netřídí, ale ten tříděný zaprasí směsným odpadem ve
kterém jsou po výplatě dávek často i nenačaté potraviny, protože
kdo lehce nabyl, tak lehce pozbývá! Cestou k hospodárnosti je
poznat CENU PRÁCE, za kterou se dnes bohužel považuje cokoliv.
