MŽP připravuje na Křivoklátsku národní park, lesníci tam mezitím vyhlásili lesnický
 |
|
|
Pohled z Buližníkové skály Výrovka v CHKO Křivoklátsko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Jiří Kadlec/Wikimedia Commons |
Jaké jsou základní rozdíly mezi národním a lesnickým parkem? Zřetelné rozlišení je například doba potřebná k jejich vyhlášení. Zatímco vyhlášení národního parku je běh na dlouhou trať (národní park se vyhlašuje vydáním zákona), vyhlášení lesnického parku je zásadně jednodušší a kratší proces. Podle ministerstva životního prostředí je další zjevný rozdíl v míře ochrany přírody a krajiny: vyhlášením národního parku dochází ke zpřísnění ochrany přírody. Podle informací ministerstva příprava vyhlášení národního parku i nadále běží. Lesníci však tvrdí, že současná míra ochrany přírody na Křivoklátsku dostatečná.
Lesnický park Křivoklátsko vyhlásilo několik lesnických společností (viz box). Podle slov Miroslava Pechy z České lesnické společnosti vedla k vyhlášení parku snaha zachovat kromě hodnotné křivoklátské přírody i křivoklátské lesnictví, které lesníci považují za kulturní dědictví českého národa. Odvolávají se přitom na lesní řády Marie Terezie, které o dvě století století předběhly pojem „trvale udržitelný rozvoj“ a snažily se v lesním hospodaření zohlednit všechny tři společenská hlediska – ekonomické, environmentální i sociální. Zároveň chtějí vylepšit pověst lesnictví v očích veřejnosti a nabídnout lesnickou obdobu například „Evropského diplomu“ Rady Evropy, který je udělovaný jako ocenění vybraným chráněným územím přírody.
Iniciativu lesníků podpořilo ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Jakub Šebesta ji vítá jako snahu o zachování života v krajině, kde lidé pracují a zároveň chrání přírodu. Oceňuje i to, že jde o myšlenku vzešlou spontánně zezdola, nikoli nařízením z vrchu. „Prostřednictvím fungujících lesnických parků by mělo být prokázáno, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu,“ řekl Jakub Šebesta.
Vůči tomu je ministerstvo životního prostředí skeptické. Martin Bílý z ministerského odboru péče o národní parky upozorňuje, že lesnický park nemá žádnou oporu v zákoně. Není tedy například jasné, kdo je oprávněný takový park vyhlásit a jakým způsobem, neexistují ani žádné kontrolní mechanismy pro dohled nad tamějším hospodařením. „Jde pouze o jakýsi slib vlastníka, v tomto případě správce lesa, že se o něj bude dobře starat. Pokud by se správce lesa rozhodl, že z lesnického parku vystoupí, nebo jej zruší, mohl by to učinit,“ podotýká Bílý k tomu, že zakladatel se nemusí řídit žádným závazným dokumentem.
Lesnický park Křivoklátsko je vyhlášen podle obecného standardu, který vypracovala skupina ustanovená Ministerstvem zemědělství. V něm stojí, že na území lesnického parku bude rozvíjeno mnohostranné a racionální lesnické hospodaření jak s cílem produkovat dřevo, tak dovolit rozvoj udržitelného turismu, myslivosti a dalších zájmů veřejnosti. Území by mělo sloužit rovněž k vědeckému výzkumu, monitoringu, vzdělávání odborné i laické veřejnosti.
Martin Bílý ale poukazuje, že uvedená obecná prohlášení o přírodě blízkém lesním hospodaření a o podpoře mimoprodukčních funkcí lesa jsou již uvedena v zákoně o lesích. Není podle něj jasné, jak by mělo toto hospodaření vypadat, zda půjde o přechod k výběrnému hospodaření (více informací), či jen částečnou změnu druhové skladby.
 |
||
|
CHKO Křivoklátsko (území obce Zbečno). Pohled k údolí Klíčavy od červeně značené trasy u polesí Plačkov.
|
||
| Foto: cs:ŠJů/Wikimedia Commons |
„Stupeň hospodaření bude vycházet z lesního hospodářského plánu vypracovaného v součinnosti se všemi zainteresovanými institucemi včetně ochrany přírody na dobu 10 let a z momentálních potřeb lesních porostů. Jako modelové území ale počítá s různými formami lesního hospodaření včetně částí území ponechaných přirozenému vývoji,“ doplňuje Miroslav Pecha.
Podrobnosti ohledně hospodaření v Lesnickém parku Křivoklátsko budou podle tiskového mluvčí Lesů ČR Zbyňka Boublíka předmětem připravovaného standardu Lesnického parku Křivoklátsko, vycházejícího ze zmiňovaného obecného standardu lesnických parků.
Podle Bílého se však orgány ochrany přírody mohou vyjadřovat ke zpracování lesních hospodářských plánů stejně jako v současné době. Nedošlo tedy k žádným změnám a větší kontrole jako by tomu bylo v případě vyhlášení národního parku. Pecha nicméně oponuje, že v lesnickém parku jako součásti chráněné krajinné oblasti s rozsáhlým územím první a druhé zóny a řadou přírodních a národních přírodních rezervací ochrana přírodních hodnot už nyní dostatečně zajištěna platnou legislativou.
Podle Bílého lesnický park neznamená ani komplexní ochranu daného území ani nenabízí všeobecně známou značku, která by do regionu přitáhla návštěvníky a další výhody. Podobně nerozumí snaze zakladatelů zařazení vzniklého lesnického parku do mezinárodní sítě modelových lesů (IMFN). „Do této kategorie spadají v naprosté většině rozsáhlé lesní plochy mimoevropských oblastí. V evropském kontextu existují tyto modelové lesy pouze ve Skandinávii (2 lesy) a ve Španělsku (1 les), a to v podstatně větších výměrách než v případě nejcennější části Křivoklátska,“ připomíná. „Tato kategorie je vhodná, a byla tak i cílena, především pro rozsáhlé lesní porosty, v nichž se v současné době často hospodaří způsobem dlouhodobě neudržitelným. Pro lesy středoevropských měřítek s lesnickou tradicí je tato kategorie v podstatě nadbytečná, proto zde také nebyla doposud využita,“ uvádí dále Bílý a doporučuje usilovat spíše o udělení nejpřísnější lesnické certifikace - Forest Stewardship Council (FSC), kterou mají například lesy Krkonošského národního parku.
Jaké jsou výhody lesnického parku oproti parku národnímu? Pecha vyzdvihuje zejména dobrovolný charakter a samostatnost lesnického parku. „Hospodaření zůstává nadále v režii správců lesů a oni také ponesou zodpovědnost za stav lesů před zákonem. Nevznikne tedy žádná nová organizační složka, která by převzala hospodaření na daném území, jak k tomu dochází v případě národního parku,“ vysvětluje Pecha.
Určité zastřešení nad územím lesnického parku bude dělat nezisková obecně prospěšná společnost „Lesnický park Křivoklátsko o.p.s.“, která bude mít podle Pechy na starosti zejména informační, poradenský a propagační servis, koordinaci výzkumné činnosti a hospodaření s finanční prostředky.
|
Lesnický park Křivoklátsko byl založen 13. května 2010 Českou lesnickou společností Křivoklát, Lesy ČR, a Ing. J. Colloredo-Mannsfeldem a Lesní a rybniční správou Zbiroh. Lesnický park Křivoklátsko je prvním projektem svého druhu v České republice. Iniciátorem myšlenky byla Česká lesnická společnost, o.s., Základní pobočka Křivoklát. Nachází se uvnitř stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (vyhlášené roku 1978) na území Středočeského (13 389 ha) a Plzeňského kraje (3605 ha). Celková rozloha Lesnického parku Křivoklátsko činí 16 994 ha. Území je rovněž součástí evropské soustavy Natura 2000 a od roku 1977 biosférickou rezervací UNESCO. Standart lesnických parků na webu MZe
|
reklama
