https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/na-zdarsku-ochranci-chteji-pestrejsi-louky-zacali-sbirat-semena
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Žďársku ochránci chtějí pestřejší louky, začali sbírat semena

20.11.2020 11:34 | ŽĎÁR N. S. (ČTK)
Na loukách, kde kromě trav rostou třeba kopretiny, řebříček, chrastavce, smolničky nebo chrpy, se daří motýlům a dalším druhům hmyzu. Na pozemích intenzivně obhospodařovaných a hnojených rostou převážně jen trávy. Ilustrační obrázek
Na loukách, kde kromě trav rostou třeba kopretiny, řebříček, chrastavce, smolničky nebo chrpy, se daří motýlům a dalším druhům hmyzu. Na pozemích intenzivně obhospodařovaných a hnojených rostou převážně jen trávy. Ilustrační obrázek
Licence | Volné dílo (public domain)
Ochránci přírody na Žďársku chtějí přispět k obnovování dřív běžných bohatě kvetoucích luk. V létě na tamních loukách nechali posbírat semena dvou desítek druhů rostlin určených pro přípravu regionální luční směsi Žďárských vrchů, kterou zatím nikdo nedělá. ČTK to řekl Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Na projektu sdružení spolupracuje se Správou CHKO Žďárské vrchy.
 

Na loukách, kde kromě trav rostou třeba kopretiny, řebříček, chrastavce, smolničky nebo chrpy, se daří motýlům a dalším druhům hmyzu. Na pozemích intenzivně obhospodařovaných a hnojených rostou převážně jen trávy.

"Dneska se jako hlavní problém naší krajiny uvádí, že z ní mizí hmyz," řekl ČTK ředitel správy CHKO Václav Hlaváč. Vidět to podle něj je i na úbytku motýlů. Záměr obnovování druhově pestrých luk považuje Hlaváč za velmi potřebný nejen pro CHKO, ale pro celou Vysočinu, pro niž podle něj byly dřív kvetoucí louky typickým fenoménem. Důležité je podle něj i to, aby směsi semen pro vytváření takových luk byly regionálního původu.

"Je snaha zatravňovat plochy na Vysočině nějakou druhově pestrou směsí, jsou na to třeba i nějaké dotační peníze pro zemědělce. Ale problém je v tom, že tu směs nikdo nevyrábí," uvedl Blažek. O možnosti sběru semen k tomuto účelu ve Žďárských vrších se podle něj mluvilo delší dobu, letos se záměr začal uskutečňovat s pomocí grantu od Českého svazu ochránců přírody.

Několik lidí posbíralo v létě šest kilogramů semen 22 druhů rostlin. Kvůli další produkci semen chce sdružení od příštího roku některé rostliny pěstovat na vybraných menších pozemcích, semena dalších druhů pro míchání osevních směsí plánuje dál sbírat na loukách.

O budoucnosti projektu podle Blažka zřejmě rozhodne to, jak na sebe dokáže vydělat. "My bychom byli rádi, kdyby celá věc byla postavená dobře i ekonomicky, to znamená, kdyby to mohlo fungovat bez nějaké dlouhé dotační podpory," uvedl.

Sdružení Krajina se mimo jiné stará o kosení 170 hektarů přírodně cenných luk. Zasazuje se také o rozšiřování pastvy.


reklama

 
Věra Stejskalová
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

20.11.2020 13:05
Tak ať si ke mě přijedou na zahradu nebo na louku kterou sekám pro králíky :)
Myslím, že ty porosty se vyvinuly úplně sami a nikdo nikdy, tam nic nesel.
Jen nechápu, proč ty louky musejí sekat a proč je neseče normální zemědělec.
Ještě by za to dostali peníze a zemědělec dotace.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.11.2020 16:48 Reaguje na DAG
Protože normální zemědělec ty louky seče v době, kdy kvetoucí rostliny ještě neodplodily. Proto z klasických luk, kde probíhá sečení, vymizela většina kvetoucích rostlin. Takto ochránci počkají, až květiny odplodí a posečou to pak. Tento způsob hospodaření ale není pro klasického zemědělce zajímavý.
Odpovědět
DA

DAG

20.11.2020 17:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No nejsem zemědělec, ale myslím, vymizení kvetoucích luk je to, že je prostě přesejí. My desítky let sečeme louky taky v květu a nikdy nic nevymizelo. Ale jistě máte pravdu, že sečení v červenci by jistě bylo lepší. Jenže jestli se nemýlím, tak dotace dostanou právě když do konce června sklidí. Což mi teda moc hlava nebere.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.11.2020 16:50
Tihle lidi mají můj obdiv. Je to jiná "sorta" než ti ekoteroristi, co vyřvávají na schůzích a aktivech a ještě na to tahají ze státu peníze.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

20.11.2020 20:51
Tak seno pro králíky se běžně seče v červnu, protože je nejvýživnější .Kilo kvalitního sena má stejnou výživovou hodnotu, jako půl kila obilí. Kvetoucí louky zmizeli v podhůří hlavně v období mezi roky 1990-2000.V té době padlo hodně státních statků , zemědělci, kteří vydrželi do současné doby teprve začínali hospodařit, budovat strojní základnu a stáda dobytka. V té době se prosadil názor tak zvaných ekologů, že nejlepší bude provádět tak zvaný trvalý travní porost a to bylo podporované bohatými dotacemi. To vedlo k vyčerpání půdy a změně kvetoucích luk na rostlinné a živočišné pouště, kde prosperovalo pouze několik nejodolnějších travin. Navíc, tím, jak se zemědělské stroje pohybovali prakticky ve stejných kolejích, tak vznikli v půdě v těchto kolejích v relativně krátkých vzdálenostech až několik metrů hluboké vrstvy upěchované zeminy, které fungovali jako neprostupné hráze a tím narušili přirozený koloběh vody. To postihlo po roce 90 na našem území několik stovek tisíc hektarů.Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2020 08:43
Pamatuji na poučku, kterou mi vštěpovali otec s dědou, že louka se na seno
kosí v době těsně před dozráním semen, které by se částečně měly udržet i
v tom senu. Část se vysemenila zpět na louku a část semen prošla zažívacím
traktem zvířat jako hodnotná výživa. Vůně dobře ošetřeného lučního sena
ve stodole přetrvala rok i více a senné drolky byly v zimě potravou pro
drůbež. Tento systém fungoval po staletí bez vědců a ekologů. Je dobře, že
tito ochranáři existují a jdou cestou, kterou by se ochrana přírody měla
ubírat. Starají se o konkrétní louky a nelétají v oblacích a snech jako
třeba vlkomilové, kteří jdou naopak opačným směrem. Ti do budoucna zničí spoustu luk tím, že při absenci pastevectví zaniknou. Tady by se AOPK
měla zamyslet kam to směřuje a jaký nový problém se chystá. Už slyším zase
ten pláč, až malochovatelé s pastvou skončí a louky zarostou buření. Pak
si ti profíci z AOPK, CHKO a vlkomily mohou naklepat kosy, posekat ty
louky a senem krmit vlky, kterým vymizí i zdroj dosavadní potravy. Ona i
ta vysoká se bez lučních travin neobejde a o to více bude spásat pole
a okusovat stromy.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist