https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/nemecky-prodejce-uzenin-zpracovava-maso-premnozenych-myvalu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Německý prodejce uzenin zpracovává maso přemnožených mývalů

2.11.2024 00:32 | BERLÍN (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Maso a kosti přemnožených mývalů v Německu zpracovává prodejce uzenin z německého Saska-Anhaltska. Novinku představil už loni a zažívá díky ní zvýšenou poptávku po svém zboží, napsal server The Times.
 
Michael Reiss, lovec a prodejce uzenin ve městečku Kade, asi 90 kilometrů západně od Berlína, zaznamenal v posledních měsících prudký nárůst obliby pochoutek z mývalů. Šestačtyřicetiletý Reiss prodává maso těchto invazních šelem jako kuriozitu od roku 2023, kdy jej představil na největším světovém zemědělském a potravinářském veletrhu v Berlíně.

"Ohlasy byly tak velké, že jsme se je (mývaly) rozhodli zařadit do našeho sortimentu. Předtím jsem mršiny pokaždé vyhazoval. Mýval má jemnou chuť. Je těžké ji popsat, ale když si dáte jednu z mých klobás a potom klobásu z mývala, poznáte rozdíl. Díval jsem se do tisíců tváří u mého stánku a všechny vypadaly spokojeně," uvedl Reiss.

Jeho obchod je podle něj prvním v Německu a možná i v Evropě, který nabízí vedle produktů ze zvěřiny a divočáka také výrobky z mývalů: kromě klobás mezi ně patří mývalí lančmít, jitrnice nebo soljanka, což je hustá a kyselá polévka vařená z kostí těchto savců. Mývalí maso je prý samo o sobě příliš měkké na to, aby se z něj dal udělat salám, a tak ho pro tento účel smíchal se zvěřinou.

Mývalí klobásy se zatím do supermarketů nedostaly. To by se však mohlo změnit, pokud nynější výzkum v Berlíně potvrdí, že maso šelem díky mastným kyselinám prospívá zdraví stejně jako jiné superpotraviny. Reiss nebude mít problém ani s dodávkami masa, protože se tento druh v Německu rozmnožuje vysokou rychlostí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.11.2024 04:13
Mývalí maso je vhodné pro chmatáky, přejde na ně šikovnost mývalích tlapek. To jsou nenechavci I. A.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.11.2024 13:07
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.11.2024 19:22
To je divný, jaké jsou hygienické předpisy EU. Není to mokrý trh?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2024 21:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty šikanózní předpisy si vymýšlí naši ouředníci, normálka.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2024 19:34
"Předtím jsem mršiny pokaždé vyhazoval."
A teď je dává do klobás?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.11.2024 07:51
V uzenině se schová vše.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2024 10:26
To jsou mi paradoxy. Malý mýval končí v klobásách a chráněný zubr nebo
pratur v kafilérii. Tam končí i záměrně neléčená domácí zvířata, aby
se uměle snížil převis produkce na trhu a bylo možné držet určitou
cenu masa na trhu. EU je nesmysl v zajetí podobných paradoxů plýtvání
a dotování hloupostí podle preferencí zájmových skupin a pomatenců.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.11.2024 13:18 Reaguje na Břetislav Machaček
S těmi záměrně neléčenými zvířaty je to,promiňtě,ale nepravda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2024 13:49 Reaguje na Emil Bernardy
Vzpomínáte na slintavku a kulhavku začátkem devadesátek? U nás se v osmdesátkách očkovalo, na Západě šly celé chovy do kafilerky, tak jako v dnešní době u ptačí chřipky.

Terapie se neprovádí a preventivní očkování je zakázáno v celé EU od roku 1992.

"Příkladem je epidemie slintavky a kulhavky v Západní Evropě v roce 2001, kde bylo zasaženo více než 2000 chovů dobytka, utraceno kolem 5,8 miliónů zvířat. Ztráty při této katastrofě ve Velké Británii dosáhly 13 miliard amerických dolarů, přičemž likvidace nákazy ovlivnila i obyčejné obyvatelstvo Británie."
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.11.2024 16:41 Reaguje na Karel Zvářal
Na SLAK si nepamatuji,u nás snad někdy 1970 na Slovensku naposled.Na britských ostrovech kolem 2000 především u ovcí,kontinentu se to netýkalo.Mluvil jsem s kolegou,který tam byl jako služba.Pokud jde o epizootologickou opatrnost tak na naše poměry katastrofa.U chovatelů.
U nás se vakcinoval skot,ne malí přežvýkavci a prasata,vše vnímavé.
Jistě,že se navakcinuje,kontinent je SLAK prostý.Stejně jako bruceloza skotu,TBC,leukoza a bovinní herpesvirus,IBR.To jsme měli a podařilo se to eradikovat.U člověka jediná nákaza,pravé neštovice.
Vakcinace proti chřipce u drůbeže opravdu možná není.
To,že se na některé nákazy nevakcinují hospodářská zvířata není spiknuti.Má to své důvody.
Ještě zacouvám,v dobách našeho dětství se pracovalo se zvířaty,která měla TBC a brucelozu,vše nebezpečné a přenosné na člověka.Ty kteří měli tu smůlu jsem poznal.To už je pryč.
Přicházeli jsme do styku se zvířaty nakaženými vzteklinou.Lišky samozřejmě,ale domácí kočky napadaly člověka.To by bylo příteli,na dlouhé povídání.
Jen co já vím a co si i pamatuji se toho v Evropě hodně povedlo.Jen se na to nějak pozapomíná.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2024 17:09 Reaguje na Emil Bernardy
Vymluvil jste se z toho pěkně, o všem a o ničem-/ Vakcinoval se mladý skot (jalovice), nic škodlivého z toho do budoucna neplynulo. Proto mě šokovalo, když jsem viděl záběry, jak se zachází z kvalitními chovy jen proto, že se v nich vyskytla nákaza - pojišťovny vše hradily... To dávám do kontrastu s případy, kdy hlídají s kamerou každou hajtru či nutku, ale zdravá zvířata pozabíjet - to jako nevadí??? V tom má pan Machaček pravdu, že v zákonech jsou takové argumentační disproporce, že je tam tlačí účelově zainteresované (hloupé, ulhané, hysterické) skupiny. Chodím se očkovat pravidelně, naposledy proti encefalitidě, a nic "protiprávního" v tom neshledávám. Bránit vakcinaci je ..., raději to skrečuji.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 07:22 Reaguje na Karel Zvářal
Proti SLAK po 6ti měsících vše.U každé nákazy se postupuje jinak,podle infekčnosti a odolnosti původce,a také podle závažnosti.Nenechte se manipulovat medii.Také jsem viděl jedno uhynulé dobytče v několika záběrech a reportáž vyzněla úplně jinak.Manipulace.
Se zubry by se snad mělo nakládat snad jako s každou jinou zvěřinou ?
Já znám slintavku od kolegů o generaci starších,uzávěry,dezinfekce,zničená technika louhem,a samozřejmě kafilerie,jinde v cizině zahrabávání kadaverů a jejich pálení.Nebyla to legrace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2024 17:11 Reaguje na Emil Bernardy
Slintavka a kulhavka byla poměrně nedávno (r.2000)
v sousedním Polsku a na hranicích bylo polovičaté
opatření, jakým byly plytké vany s koberci nasáklými desinfekcí a přitom vnímavá zvířata se
pásla oddělená plotem na obou stranách hranice
a spárkatá se neomezeně pohybovala přes hranice.
To určitě nebylo spásné zajištění izolace a asi
nakonec došlo i na tu vakcinaci. Pamatujete na
vybíjení celých stád kvůli nemoci "šílených
krav", kdy se vybíjela stohlavá stáda kvůli
nemoci jednoho kusu a bylo jasné, že se nemoc
šíří pouze potravou z masokostní moučky
vyrobené z tkání uhynulých zvířat. To byla
doba, kdy se z krav stávaly kanibalové
konzumující kontaminovanou živočišnou potravu.
Z té doby mám zážitek, kdy se mne na hranici
ptal polský kolega, kolik je u nás šílených
krav a já mu odpověděl, že 7 a na můj dotaz
kolik u nich mi odpověděl : Něbadamy (polsky
nezjišťujeme, nevyšetřujeme) I tak v té době
postupovaly jednotlivé země, než to povinně ujednotily po vstupu do EU.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2024 17:25 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsou paradoxy, co? U nás snížíme stavy, seno necháme shnít v kotoučích, abychom dovezli dotované hovězí buďto z bývalých pralesů, nebo přehuštěných chovů (nejmenuji) krmených bůhví čím. Ale kola ekonomiky se točí...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 07:28 Reaguje na Břetislav Machaček
V Polsku nedávno SLAK určiě nebyla.?Muselo to být něco jiného.ČR je epizootologicky velice bezpečná země.
BSE je jiná kapitola,od r.cca 1985,souvislost s ropnou krizí,která se netýkala RVHP,a doba,kdy jsme poznávali priony.Změna konstrukce kafilerií podle tehdejších znalostí.A opatření drastická na nátlak spotřebitelských organizací.Požadavek nulové riziko pro konzumenta,no tak vše do pece.Přátelé,korespondenčně je dialog ....pracný.U nás máme opravenou hospodu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.11.2024 08:41 Reaguje na Emil Bernardy
Když byla SLAK v Polsku, tak jsem pracoval u celní správy a zažil ty šaškárny na hranicích. Pamatují si to
asi i mnozí z cestujících, jak museli vystoupit z aut a projít se po mokrých
kobercích nasáklých desinfekcí a auta
přes takové koberce projížděly taky.
Nikdo už ale nedesinfikoval podrážky
náhradních bot v kufrech a rezervní
pneumatiky. Prostě obyčejná buzerace mající v té době za úkol brzdit dovozy levnějśího masa z Polska k nám. Pak
došlo k dohodě na kvótách dovozu a
opatření na hranicích zmizela. Každému byla jasná účelovost opatření , které bylo bezzubé k samotné nemoci v jednom chovu z desítek tisíc podobných chovů.
No a BSE bylo taky v této době kolem
roku 2000 nejaktuálnější, protože jsem
to na hranicích v té době zažil taky.
Sledovali jsme totiž občas společně zprávy české i polské a srovnávali ten
výskyt BSE v obou zemích s rozdílným
přístupem k veterinární péči, když se
v Polsku porážel dobytek na dvoře
malých řezníků bez kontroly veterinářů
a lidé od nás jejich výrobky nakupovali
v mylném domnění, že je to jako u nás.
Pak tam propukly aféry s vykrajováním nádorů z konzumního masa a používáním
posypové soli, ale ani to lidi neodradilo od nákupu levnějšího zboží. Nemám chuť
pracně dohledávat konkrétní údaje o tom,
co vše se dá použít při omezení dovozů
a jak jsou k tomu zneužívány nemoci.
Nezapomenu na týrané ovce z Polska do
Turecka, které neměly potřebná certifikát
pro průjezd Bulharskem a byly v létě
hladové a dehydrované vráceny do Polska
zpět. Byl to zoufalý pohled na žíznivá
zvířata na kamiónu padající vysílením
kvůli něčemu, co šlo po vyšetření klidně vystavit na místě. I tak se chovají přímo
ti (veterináři), co by měli dbát o pohodu zvířat, byť určených k porážce. Viděl jsem na kamionech i jatečného koně pro
Itálii s čerstvě vypíchnutým okem při
nakládce v Polsku a jiné hrůzy, ze kterých se mi zvedal žaludek, že toto
dopustili veterináři vystavující povolení
k převozu. Hnus!
Odpovědět
sv

s v

5.11.2024 19:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Tvrzení, že ty si něco pamatuješ machačku, je asi tak důvěryhodné, jako když agent bureš tiskne. Máš internet? Máš. Tak zkus googlit, kde ta slintavka a kulhavka byla. Ať se zase příště neztrapníš.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2024 16:47 Reaguje na Emil Bernardy
K informaci pana Zvářala dodám to, že vakcinou proti ptačí
chřipce bylo očkováno poslední chovné hejno Českých hus,
aby nedošlo k vymření genetického materiálu této rasy.
A taky dodám, že je v EU zakázáno preventivně podávat třeba
antibiotika i u včel, která mohou eliminovat mor včelího plodu na stav, kdy nehrozí jejich uhynutí. Zdůvodňuje se to zbytkovýnmi antibiotiky v medu a přitom se antibiotiky léčí včely mimo EU a na Ukrajině, odkud se k nám med kupuje a ředí se našim medem bez antibiotik, aby byly antibiotika v normě. U individuálních dovozů to ani nikdo nezkoumá a někteří Ukrajinci ho z "dovolené" z domova vozí na kšeft desítky kilogramů. Odběratelé ani netuší, že konzumují antibiotika a vychvalují nízkou cenu. Takže některé
nemoci zvířat se v EU opravdu záměrně neléčí a likvidují
se preventivně celé chovy a státy za ně vyplácejí
odškodné vědomy si toho, že zákazem léčení způsobují
chovatelům škody, kterým by bylo možno předcházet
a bylo by to žalovatelné.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 07:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Někdy jsem vakcinoval stovky prasat,skotu,i drůbeže.Desetitisíce drůbeže vakcinovat nelze,kuře na krámu 70kaček,na nákazu stejně celý chov postupně hyne před dosažením imunity.A je tu přenos na člověka.To chovné hejno husí mělo jinou hodnotu.A vakcina se musí vyvinou,vyrobit a zaplatit....
Podávání ATB je samozřejmě regulováno předpisy,snahou některých chovatelů je samozřejmě je obejít.Ale zdůrazňuji,nedobrých chovatelů...
Včely samozřejmě včetně.KOntaminace medu !!!!nepololeným chloramfenikolem je opakovaně zjišťována u importů z Číny.O Ukrajině jsem nikdy nic takového neslyšel.Myslím si,že je to plk související s dnešním stavem.Znám se s koegou UA pracujícím tu a potkal jsem úřední veterináře tamější při před válkou probíhajících exportech chovného skotu tam.Je dobré připomenout,že platili dobře....
K Vaší poslední větě.V podstatě máte pravdu,ale tak to musí být.Nákazy legislativa dělí na velmi nebezpeční(VNN),nebezpečné(NN)a ostatní(ON).Možná i dnes.Legislativa EU je podobná,možná jiná slůvka.Asi znáte chov králíků,myxomatoza králíků vždy!!! byla VNN,likvidace chovu,vakcinace a uzávěra obce.Že se tak nepostupovalo důsledně je jasné,králík proti kravínu a vepřínu je prkotina.
Abych se neztratil.To záměrné neléčení je ochrana ostatních zvířat,chovů.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2024 08:06 Reaguje na Emil Bernardy
Děkujeme za vysvětlení. Já jen zopakuji, jak relativní je likvidace celého stáda, a vedle toho pobízení="bití" nechodícího kusu před nakládkou na porážku. Mají přispěchat aktivisté a předvést, jak donutit nemocné zvíře nastoupit na korbu. Mně prostě vadí humánní utracení celého stáda vs. "nehumánní zacházení" s polomrtvým zvířetem. Jedno je OK, z druhého se dělá drama...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 09:57 Reaguje na Karel Zvářal
V naší práci je potřeba často zatnout zuby a dělat a doufat že se povede.Ne vždy se zdaří a s tím se musíme vyrovnat..
Pane Karle,s hrubým a opravdu blbým zacházením se zvířaty se setkávám opravdu především v bulváru.Chovatelé nejsou úchylové.Někdy pochybuji o tvůrcích těchto "reportáží".
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2024 22:41 Reaguje na Karel Zvářal
Jak mohl vzniknout ten nechodící kus? Proč nebyl na nutku odvezen včas? A jak to jeho mlácení dopomůže k tomu, aby na tu korbu vyskočilo?
Co se týče likvidace celých chovů. Nejsem odborník, ale trpí BSE např. šelmy, Či plazi? Nemohla ta zvířata, ve většině zdravá - pamatuji prezentovaný případ, že bylo vybito 1600 hlavé stádo kvůli jednomu nemocnému kusu. U všech zvířat byly dělány testy, všechna byla zdravá. Přesto skončila v kafilérii. Nemohla být dána do ZOO?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.11.2024 23:59 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ač nemám tolik otazníků, ptám se na to samé. Těžko odhadnete, která kráva padne na poporodní parézu, kdy ani kapačka nezabere (rozčesnutá?). A to "bití a nadávání" je většinou MÍRNÉ pobízení rukou či klackem a křik. Kráva není kočička (v transportce), kterou v náručí odnesete na veterinu. To museli Praháči dlouho hledat a čekat, než něco "působivého" natočili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.11.2024 09:03 Reaguje na Emil Bernardy
U 5 kg svatomartinské husy s cenou 200 Kč za kg už
to není marginální částka a u krůt totéž. Pochopím
nemožnost vakcinace injekcí, ale ona se neděje ani
při možnosti podáním s pitím, či potravou. Ono tu
jde o umělé snižování PŘEBYTKU produkce, která by
mohla alespoň skončit jako krmivo šelem v ZOO, ale
končí v kafilérii. Nechci jmenovat kamaráda, který
za socíku pracoval v jedné z kafilérii a ten
nikdy nekupoval maso z obchodu. Jejich veterinář
zjistil, zda je možná bezriziková konzumace masa
likvidovaných zvířat a tichým duchem maso končilo
na talířích zaměstnanců. Po revoluci ale přišla závist a hamižnost, když s tím chtěli někteří i kšeftovat a byl útrum. Mívali jsme ale odtamtud býčí lebky s rohy na ozdobu koňáckých rančů a nebo dětských táborů. I to bylo ale nelegální, ale bylo to možné odtamtud sehnat. Na jedné koňácké akci se
z toho masa určeného k likvidaci vařilo 150 porcí
guláše podávaného zdarma, ale nikdo nejmenoval
kafilérii, jako utajeného tehdejšího sponzora.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 09:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale já jsem veterinář,hosp.zvířata jsou má práce od r.1980...fakt bez znalosti celé problematiky je v uvažování příliš mnoho omylů.Např.Vaše úvaha o vakcinaci proti av.influenze je prostě omyl.Veterináři nejsou Herodesové.O utrpení zvířat víme hodně....vakcinace v pitné vodě nebo spray je někteří původci,a pozor,je to živý virus ve sprayi.Fakt to nechte odborníků.... Pěkný den.Já jdu pracovat.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2024 22:43 Reaguje na Břetislav Machaček
A co byly ty tzv. nucené výseky? Tam byly vždy fronty.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2024 22:37 Reaguje na Emil Bernardy
Z důvodů myxomatosy že se uzavíraly obce? ? Kdy, kdy, prosím. Proti ní se běžně očkovalo, sám jsem byl laickým vakcinátorem. A myxomatosu jsem nikdy neviděl. Jo, úhyny na kokcidiosu byly běžné, ale chovatelé byli náležitě informováni a k dispozici měli léky.
Odpovědět
PE

Petr Elias

4.11.2024 09:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty máš opravdu nějakou úchylku na ty zubry a pratury. To tě ten třídní nepřítel v podobě rezervací tak sejří?
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 10:24
moc tomu nerozumím (ale třeba mi zde přítomní diskutující odborně zdatní vysvětlí). mýval je malé zviřátko velké jak kočka (s nadsázkou samozřejmě) a potravní oportunista, a tak bych jako laik očekával podobné parazity, například trichinelu. a něco takového do klobás (tedy fermentovaný výrobek tepelně opracovaný jen minimálně) mi u něčeho tak malého nedává smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2024 10:45 Reaguje na Lukas B.
Domnívám se, že v Německu si to hlídají dobře, proto předpokládám, že maso povaří, nakrájí či namele a přidává do uzených klobás. Jak psal výše veterinář, "v masných výrobcích se schová všechno".
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

4.11.2024 11:16 Reaguje na Lukas B.
Predpokladám, že mäso bude veterinárne vyšetrené. Čo sa mi pri zvieratkách veľkosti psa zdá náročná úloha. Predsa je rozdiel skontrolovať vzorku z jedného diviaka alebo z 25 mývalov.
Inak by to mohlo dopadnúť aj takto - ako v nie tak dávnej minulosti:
"Největší epidemie na Slovensku proběhla v roce 1998 (Valaská u Banské Bystrice), kdy trichinelózou onemocnělo 336 lidí (dvě gravidní ženy potratily). Zdrojem nákazy bylo pozitivní maso ze čtyř k tomuto účelu krmených psů, přidávané do vepřových klobás 1:1. Nejmladší pacient této epidemie byl tříletý, nejstarší měl 65 let, jinak onemocněli převážně muži v aktivním věku, dodržující místní tradici způsobu výroby a kolektivní konzumace psích klobás v tamějším regionu."
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 11:35 Reaguje na Peter Sládek
přesně tak, kontrolovat na trichinelu zvíře velikosti kočky (bůhví jestli dvě kila masa) mi připadá jako ekonomický nesmysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 11:37 Reaguje na Lukas B.
no anebo to bude jako ta slavná drahá paštika z papouščích jater. na játra z jednoho papouška připadají osm kilo vepřových jater, pět kilo vepřového ořezu a tři kila laloku.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

4.11.2024 11:44 Reaguje na Lukas B.
Rôznych "játrových paštik" sú plné supermarkety.
Na Slovensku je ich kvalitou obzvlášť známa istá moravská firma.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

4.11.2024 11:38 Reaguje na Lukas B.
Ak je to v Nemecku zo zákona bezplatné, hradené štátom, tak sa na tom mývalí klobáskár asi zvezie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2024 11:45 Reaguje na Lukas B.
Dříve lidé jedli i veverky, plchy či potkany - hlad je sviňa. Tam asi nejde o výtěžnost, ale spíše "reklamní tahák". Pořád lepší, než červi a švábi, kde kontrolovat nezávadnost bych asi nešel...
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 12:41 Reaguje na Karel Zvářal
možná toho vím málo, ale není mi znám žádný parazit přenosný z hmyzu na člověka. ostatně, proč chodit až do prvoústých, není mi znám ani parazit přenosný z ryb na člověka.
syrovou rybu pozřu s chutí, syrového hmyzáka asi s rozpaky, ale syrového chlupatého neprověřeného všežravce (a ani býložravce) bych si sakra rozmyslel. ale jo, sežral bych cokoli, ale toho potkana bych dlouho vařil nebo pekl.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

4.11.2024 13:00 Reaguje na Lukas B.
https://www.unilabs.sk/clanky-invitro/parazitarne-zoonozy-prenasane-rybami
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 13:06 Reaguje na Peter Sládek
a sakra! děkuju za odkaz, zase budu o malý krůček méně hloupý.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

4.11.2024 13:29 Reaguje na Lukas B.
To neděláš dobře s těma rybama, Lukáši :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2024 13:43 Reaguje na Peter Sládek
a já mám slanečky tak k smrti rád (idiom mít něco k smrti rád dostává najednou ten správný význam). to jsi mi neměl dělat, takhle mi brát iluze...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2024 22:49 Reaguje na Lukas B.
Číňané z potkanů dělají lahůdkové pečené kachničky.
Ovšem v Číně ty "jedlé" potkany neloví v kanalizacích, ale na rýžovištích.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2024 22:46 Reaguje na Lukas B.
To je podobné jako s nutriemi. Také u nich je nutno strašit vyjmenováním všech možných nemocí, kterými by mohli nakazit člověka. Ale těmi nemocemi trpí i psi a kočky, s nimiž se lidé doma i mazlí. Ale nutriemi je nutno děsit, protože lidé by se mohli ptát, proč je zakázán jejich farmářský chov.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist