reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ kultura / zprávy

Přihlášení

Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 4500 škeblí

16.9.2026 01:31 (ČTK)

Diskuse: 12

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Bas Kers (NL) / Flickr

Ochránci přírody a dobrovolníci dosud na březích upouštěné Slapské přehrady zachránili 4500 škeblí. Českému svazu ochránců přírody (ČSOP), který akci organizuje, se přihlásilo kolem 90 dobrovolníků, další lidé zachraňují škeble sami. Jak dlouho akce potrvá, zatím není jasné, uvedla na dotaz ČTK Zuzana Kučerová z ČSOP. V přehradě žijí stovky tisíc škeblí několika druhů včetně chráněných velevrubů malířských. Je to jeden z nejvýznamnějších biotopů populací mlžů na Vltavě. Důvodem upouštění nádrže je extrémní hydrologické sucho.

Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok a poprvé v historii využívá Povodí Vltavy zásobu vody ze Slap, aby udrželo potřebný průtok Vltavy v Praze. Do té doby byla hladina na Slapech na úrovni 269,3 metru nad mořem. V neděli večer klesla na 267,5 metru, dosáhla tedy zimní kóty. Dnes po 16:00 byla na úrovni 267,29 metru.

ČSOP v koordinaci s Povodím Vltavy organizuje záchranu škeblí, kterým hrozí na obnažených březích uhynutí. Hledá skupiny dobrovolníků, spolky, školní třídy i jednotlivce, kteří pomohou vrátit ohrožené živočichy do vody. Za tímto účelem spustil webovou stránku csop.cz/zachran-skeble.

"Dobrovolníků, kteří se nám registrovali, je v tuto chvíli kolem 90, zachráněných škeblí již více než 4500. To jsou čísla, o kterých víme," uvedla Kučerová. Další lidé podle ní chodí k přehradě sami. "V tuto chvíli není jasné, jak dlouho bude aktuální situace s poklesem hladiny na Slapské přehradě trvat a tím pádem, jak dlouho bude nutné záchranu škeblí zajišťovat," dodala.

Ochránci přírody na základě odborného posudku Akademie věd ČR určili 19 nejkritičtějších oblastí, kde se dá předpokládat nejvyšší výskyt škeblí. Každé z těchto míst je potřeba zkontrolovat dvakrát až třikrát během týdne. Škeble, které se ocitnou na suchu, je nutné opatrně posbírat a vrátit do bezpečí hlubší vody.

Ochránci vyzývají místní obyvatele, chataře, rybáře, dobrovolné hasiče, dětské oddíly, party přátel i další dobrovolníky, aby pomohli snížit očekávané ztráty na minimum. Zachraňovat může každý kolemjdoucí, ale na nejkritičtějších místech je efektivní práci koordinovat. Proto ČSOP zřídil webovou stránku, kde zájemci o pomoc najdou podrobné informace včetně mapy úseků, on-line formuláře, návodů, jak se škeblemi bezpečně manipulovat či jak jednotlivé druhy poznat. Na stejném místě se mohou na dané úseky a termíny zaregistrovat a zpětně předat zprávu o tom, kolik a jakých škeblí zachránili.

ČSOP uvítá také informace, pokud lidé objeví škeble na suchu i na jiných místech Slap. Pro bezprostřední výměnu zkušeností a novinek o záchraně škeblí z celé Slapské přehrady je zřízena také facebooková skupina Zachraň škeble.

Pro všechny, kteří chtějí pomoci, ale nemohou přiložit ruku k dílu, ochránci zřídili i možnost podílet se na záchraně slapských škeblí finančně. Na portálu darujme.cz/zachran-skeble shromažďují od dárců prostředky, které podpoří koordinaci celé akce i nejnutnější náklady na zajištění konkrétních úseků.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Ochránci přírody vykupují další dva mokřady na Vysočině. Do sbírky se může zapojit veřejnost

Toulovcovy maštale Foto: Draceane Wikimedia Commons

Stát navrhuje v Maštalích na Chrudimsku zachovat jádro území jako rezervaci

Opuncie hnědoostná Foto: Megan Hansen Flickr

V CHKO Pálava se šíří kaktus, je hrozbou pro původní druhy rostlin

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (12)

smějící se bestie

16.9.2026 08:10

No tak proto, si říkají ochránci přírody - doufejme, že jim tato činnost zůstane, že.

Odpovědět

vaber

16.9.2026 08:35

Co s těmi škeblemi dobří lidé dělají? Asi je dají zpátky do vody,ale žijí škeble i ve velkých hloubkách. Možná někdy hladina stoupne a chudinky škeble se v té hloubce utopí a nikdo je nezachrání.
Když jsem byl malý , viděl jsem náš prázdný rybník a v něm rýhy v bahně ,které vyryly škeble když cestovaly a hledaly vodu. Umí se pohybovat v bahně.

Odpovědět

Jindřich Duras

17.9.2026 09:50 Reaguje na vaber

V hloubce uhynou škeble na absenci kyslíku. Škeble jsou, jakkoli vypadají málo chytře :-), velmi šikovné a také jim to celkem myslí :-). Jen mají fyzické limity šplhat do kopce a neumí to přes překážky.
No, snad to mají zachránci nějak dobře vymyšlené, určitě to nedělají prvně, a jestli spolupracují s akademiky z Biologického centra, měli by mít i dostatek dobrých informací.

Odpovědět

vaber

18.9.2026 08:50 Reaguje na Jindřich Duras

Hledal jsem jak se šíří kyslík ve vodě. Nikde nic. V plynech je to jasné , plyn se šíří ve směsi plynů svým parciálním tlakem, velice rychle. Ovšem jak se šíří kyslík ve vodě asi nikdo neví. Jde o rychlost šíření od hladiny do hloubky. Někde byla diskuse ,že kyslíl zmizí rychle a prý se taky rychle obnoví, že když přijdou měřiči už nic nezjistí, tedy nějaký časový průběh množství kyslíku. Třeba po úhynu ryb.
Samozřejmě, že kyslík se ve vodě nějak šíří a je i v hloubkách kde žijí také tvorové.
Jinak odborníci z proti přehradní loby ,co vypráví o škodlivosti přehrad v přírodě, se mohou radovat, brzy se celá kaskáda vypustí, přehrady zruší .
Já jim to vypuštění přehrad před časem navrhoval a ono se to zařídilo samo i bez ochránců.
Deště nejsou a kdo očekává zimu s metry sněhu, je velký optimista.

Odpovědět

Ivo Přikryl

18.9.2026 09:29 Reaguje na vaber

Hledal jste špatně. Změny koncentrace kyslíku a jeho pohyb ve stojatých i tekoucích vodách patří k základům hydrobiologie. Poznatků je nepřeberně. Najdete v jakékoli učebnici nebo skriptech hydrobiologie i v powerpointových přednáškách dostupných na internetu.
Samotný kyslík se ve vodě pohybuje pomalu. Důležité pro jeho aktuální koncentraci jsou toky vody, produkce kyslíku rostlinami a fytoplanktonem či rozpouštění ze vzduchu a spotřeba kyslíku celým živým společenstvem i na oxidaci rozpuštěných látek.

Odpovědět

Jindřich Duras

18.9.2026 10:44 Reaguje na Ivo Přikryl

Tady učebnice a skripta nejsou moc oblíbená četba a vzdělání v oboru přírodních věd je přitěžující okolnost :-D!

Odpovědět

vaber

18.9.2026 16:27 Reaguje na Ivo Přikryl

Kyslík se pohybuje pomalu. Asi to ví všichni ale já ne. Tak to mají živočichové u dna blbé.
Všude se píše jak kyslík z vody mizí, pan Duras ví že v hloubkách mizí i když žijí živočichove i ve velkých hloubkách. Pro každého je brnkača zjistit jak zmizel kyslík a proč uhynuly ryby, nikdy jsem však neslyšel ,že by nedostatek zahubil i něco jiného . Třeby ty škeble.
Já na druhé straně vím jak se pečlivě odstraňuje kyslík v kondenzátech u parních turbin aby se zabránilo korozi.
A dotaz jsem dal do vyhledávače a opravdu nehodlám na stará kolena hydrobiologii studovat, když jsem ji celý život nepotřeboval.

Odpovědět

Jindřich Duras

18.9.2026 10:46 Reaguje na vaber

Tady názorně vidíte, že aby se jeden dobral nějakého rozumného pohledu, je dobré o celé věci něco vědět. Nejde jen o to, prosazovat za každou cenu svůj "názor". Názor bez hlubších znalostí je jen plácnutí.
Vidíte, že i tak jednoduchá věc, jako je chování kyslíku ve vodě, není bez základních znalostí snadná k pochopení.
A tak je to se vším :-).

Odpovědět

vaber

18.9.2026 16:38 Reaguje na Jindřich Duras

Nevím co jsem plácnul. Moje původní obava byla ,zda škeblím nebude vadit velká hloubka do které se dostanou ,když hladina stoupne.

Odpovědět

Břetislav Machaček

17.9.2026 19:17

K tomu vypouštění s dopady na škeble pouze to, že když se vypouštěl Orlík,
tak už se měly upouštět i Slapy. Z každé přehrady něco a s méně rychlým
poklesem hladiny při kterém škeble zareagují a přesunou se samy. Mimochodem
co asi dělají při povodních, když během 24 hodin stoupne hladina o pár
metrů a ocitnou se ve větší hloubce? Nevymřou a nebo to nikoho nezajímá?
U těch Slap se hladina držela na stejné výši kvůli rekreačním plavidlům
často vlastněných VIP s vlivem na Povodí a ministerstva. Takže se čekalo
na zázrak, že zaprší a Slapy nebude třeba upouštět. Klesat hladina jen
o 10 cm denně, tak se škeble stáhly denně o 10cm a nezůstaly by na suchu,
když nyní klesá hladina rychleji.

Odpovědět

Jindřich Duras

18.9.2026 10:49 Reaguje na Břetislav Machaček

Ne, při zvýšení hladiny škeble nevymřou. Ony neumírají kvůli hloubce, ale kvůli nedostatku kyslíku. A ten ve velkých hloubkách v přehradách koncem léta prostě není (až na výjimky).
Takže ještě jednou, vy mysliteli, kterému není žádné téma nedostupné:
jestli se škeble dostanou do hloubky, kde se v létě spotřebuje kyslík - a je fuk, jestli je tam někdo hodí nebo jestli tam přelezou samy - prostě tam uhynou.

Odpovědět

Břetislav Machaček

18.9.2026 17:19 Reaguje na Jindřich Duras

Budiž není tam kyslík! A proč v těch hloubkách odpočívají
sumci, velcí kapři a na kyslík nároční candáti? A nebo to
není pravda? Víte mi o to, že tam ten kyslík není nejde.
Mi jde o to, že odborníci neprotestují proti skokovému
vypouštění, když to jde provádět tak, jak jsem popsal.
Odborníci neumí pro ČSOP a skauty vypracovat návody na ty
záchranné práce a pouze přihlížejí tomu zmaru? Čekal bych
alespoň vystoupení v TV a poradit, jak na to, když už se
to nestalo preventivně. Já za to jako laik nebudu nadšené
dobrovolníky kritizovat, ale vy jako odborník je poučte!
Možná stačí zavolat na telefonní číslo koordinátorky z
ČSOP a vysvětlit jim do jaké hloubky škeble vypustit, ale
za pár dní se může při poklesu hladiny situace opakovat
a tytéž škeble se budou zachraňovat znovu. Není lépe je držet v karanténě do doby ustálení hladiny po vypouštění?
Opět pouze jako laik navrhuji logický postup, jak poučit
zachránce a jak nezachraňovat škeble opakovaně co pár dnů.
Vám vadí mé rady? Co je na nich hloupého?

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.