https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/odpady-na-plazich-jsou-jine-nez-odpady-na-morskem-dne.vadi-to-vadi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odpady na plážích jsou jiné než odpady na mořském dně. Vadí to? Vadí

12.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odpady nalezené na plážích jen málo vypovídají o tom, co je na dně oceánu a naopak. / Ilustrační foto
Odpady nalezené na plážích jen málo vypovídají o tom, co je na dně oceánu a naopak. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Britta Denise Hardestyová / Csiro.au
Trápí nás odpadky, které vidíme vršit se na plážích. Ty zahozené do moře a připlavené vlnami zpět. Nevidíme už ale odpady, které se usadily na dně oceánů. Je to problém? Ano. Složení obou skupin, tedy těch na dně a na plážích, se výrazně liší. A plyne z toho nepochopení, jak problém správně řešit. Píše o tom Phys.org.
 

Začít můžeme třeba u cigaretových nedopalků. Narazíte na ně skoro všude a jen minimum míst je ušetřeno jejich výskytu. Pláže bohužel výjimkou nejsou a některá místa na pobřeží připomínají spíše přeplněný popelník. „Na mořském dně je ale, na rozdíl od souše, uvidíte jen velmi zřídka,“ zmiňuje jako příklad Lauren Roman, výzkumník CSIRO a vedoucí autor analytické studie, která dělá pořádek v nepořádku.

Proč? „V jednoduchosti se to dá popsat tak, že některé konkrétní druhy odpadu se spíše potopí a jiné spíše plavou. A ty plovoucí se pak většinou vrací zpátky na břeh.“ CSIRO, tedy Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu využila dvou rozsáhlých databází o složení a výskytu odpadů z neziskovek Project AWARE a Ocean Conservancy, aby se dobrala příčin nepoměru mezi tím, jaký odpad vidíme a který zůstává našim zrakům skryt pod hladinou.

Špatné, horší, nejhorší

„Typicky pak třeba fragmenty plastů, sklo, plechovky, dominující mořskému dnu,“ říká George Leonard, spoluautor studie. „Zmatek v tom pak dělají plastové sáčky a rybářské sítě, které nacházíme ve srovnatelném množství na dně i na plážích.“ Každý odpad je ve své podstatě špatný, ale některý je přeci jen horší. „Zrovna ty všudypřítomné plastové sáčky a poztrácené rybářské vybavení (potrhané sítě a vlasce) určitě náleží do top pětky nejvražednějších odpadů pro mořské živočichy,“ dodává Leonard.

A teď to zásadní: „K tomu, abychom mohli efektivně vést nějaký management ochrany oceánů a efektivního odpadového hospodářství, potřebujeme znát jak odpady na dně, tak i ty na plážích. Protože odpady nalezené na plážích jen málo vypovídají o tom, co je na dně a naopak.“

Znečištění odpadky pobřežního a mořského prostředí.
Znečištění odpadky pobřežního a mořského prostředí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Co oči nevidí, srdce nebolí

Co se válí na pobřeží? Nejčastěji cigaretové nedopalky, obaly od potravin, plastové láhve od nápojů, uzávěry od PET lahví, polystyren a plastové sáčky. A na dně? Rybářské vlasce, úlomky plastů, kovové plechovky, skleněné láhve, lana a stavební odpad. „Z desítky nejčetnějších typů odpadů v obou prostředích je sedm z nich částečně nebo zcela vyrobeno z plastů a pět z nich je přímo spjato s potravinářským průmyslem,“ shrnuje to Roman.

Analýza složení odpadů na dně oceánů a plážích pak nutí k hlubšímu zamyšlení. Jak jinak než třeba nad plastovými brčky, které zatím úspěšně zakazujeme. Přitom z 8,5 miliard kusů brček, hyzdících mořské pláže, se jen 1 % (tedy 20 tun z 9 milionů tun plastových odpadů směřujících do oceánů) skutečně dostane do vodního prostředí a skončí na mořském dně.

Progresivní zákaz brček, tento ústupek životnímu prostředí, vynucený environmentálním aktivismem, tedy zjevně vyšel globální potravinářský průmysl dost lacino. Protože řádově vyšší objemy potravinových obalů a lahví od nápojů výrazněji a mnohem vážněji dál ohrožují mořské živočichy.

Podobně by se pak nemělo řešení znečištění oceánů omezit jen na otázku plastů, ale také na další odpady. Které působí srovnatelné škody, jen nejdou vidět na plážích, a proto nás nenutí k akci. Čištění pláží je v této perspektivě nepochybně užitečné a chvályhodné, ale není to totéž, jako čištění oceánů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:51
Tak doufám, že Gréta a spol místo věčného řvaní naběhne na pláže a začne je hezky čistit. A k tomu by mohli začít vysazovat stromy. Jak se to dělá jim rád poradí Yacouba Sawadogo, rolník z Burkiny Faso, který sám v Sahelu nasázel spousty stromů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist