reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pomozte nám vybrat nejhezčí fotografie českých hor a lesů, prosí Hnutí DUHA

2.7.2014 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)

Daleké výhledy i detailní záběry přírody v Beskydech, Jeseníkách a na Kralickém Sněžníku. To vše zachytili fotografové během tzv. Týdnů pro les a divočinu pořádaných Hnutím DUHA. Z 20 fotografií nyní mohou lidé vybrat tu nejkrásnější. Hlasování trvá do 20. 7. 2014.

Čtyři vítězné nejlepší fotografie budou následně zpracovány do papírové, pohlednicové podoby, prozrazuje Michal Jašek, spolupracovník Hnutí DUHA. Účastníci hlasování poté tuto sadu 4 nejhezčích záběrů obdrží poštou jako dárek. Fotku, která se hlasujícímu nejvíce zamlouvá, může také přeposlat svým kamarádům a známým jako e-pohlednici.

Týdny pro les a divočinu jsou pracovně-vzdělávací akce uskutečňující se v chráněných či vzácných územích v Čechách i na Moravě. Letos je Hnutí DUHA pořádá již po sedmnácté. Účastníky na nich od začátku července do konce srpna čeká kosení orchidejových luk, úprava pastviny pro původní ovce valašky, ochrana stromků proti okusu zvěří nebo pomoc při ochraně nově rodícího se pralesa. Za uplynulých 16 let se Týdnů pro les zúčastnilo 1500 dobrovolníků, kteří dobrovolně odpracovali přes 50 tisíc hodin při pomoci ochraně přírody a krajiny.

Pro vybrané fotografie můžete hlasovat na webových stránkách Hnutí DUHA

Čtenáři, pořiď si na Ekolist.cz kultivovanou diskuzi
Náklady na úpravu redakčního systému pro spuštění registrovaných diskuzí je osm tisíc. Redakce má v rozpočtu tisíce čtyři. Prosíme tímto čtenáře, aby si na možnost diskuzí přispěli. Za každý dar obejmeme strom.

reklama

České hory a lesy

předchozí další

Bezzásahový les na Kleti, Blanský les. Lesy ČR v této části bukového lesa nebudou hospodářsky zasahovat.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

K rozkladu mrtvých stromů v lese významně přispívají i houby obecně označované jako choroše. Na padlém kmeni buku u potoka Mazák si můžete prohlédnout desítky dřevokazných troudnatců

Zalesněná plocha polomu po orkánu Kyrill. Snímek z roku 2014

Na snímku z 30. 10. 2017 - les postižený silným větrem u Chroustníkova Hradiště v Královéhradeckém kraji

Převážně zalesněné svahy hory Prašivá (843 m n. m.) a blízkého okolí pokrývají bučiny a smrčiny

Pokročilá výstavba budovy nových veřejných záchodů se splachováním na dešťovou vodu, říjen 2017

Čerstvé skalní řícení na hradě Jestřebí u České Lípy. Prosinec 2009.

Zřícený pískovcový blok na hradě Jestřebí. Takto vypadají vrstevní plochy s nahromaděnými schránkami ústřic, podle kterých se tvoří vrstevní spáry zasahující hluboko do skalního masivu. Je to jedna z příčin destrukce hradní skály. Prosinec 2009.

Zřícená věž Velké Apollo ve skalním městě u Sloupu. Říjen 2009.

Zřícená věž Jestřebická perla v Šemanovickém dole na Kokořínsku krátce po pádu v lednu 2014. Pád věže lépe odkryl za ní stojící Dětskou věž, která se zřítila o čtyři roky později. Foceno v únoru 2014.

Ze skalní věže Harém pod hradem Trosky v Českém ráji zbyla jen hromada sypkého písku a pár balvanů. Pískovce ve skalním městě Apolena patří k těm horninám, které tvoří vysoké skalní věže, ale při ztrátě soudržnosti se velmi rychle rozpadnou. Srpen 2017

Aktuální snímek hynoucích mladých lesních porostů na Vítkově.

Na stezce z Hamrů na Velký Ostrý na Šumavě jsou popadané stromy, cesta je uzavřená

Vlevo Kněhy, vpravo Čertův mlýn. Foceno z vyhlídky na pustevnách. Moravskoslezské Beskydy

Z červené stezky pod beskydským Smrkem se nabízí krásný výhled na Čeladnou. Je to také jedno z výchozích míst, odkud je možné na Smrk vyrazit

Pohled do porostu s dlouholetou přípravou na globální změnu klimatu; pestrá dřevinná skladba, výšková a tloušťková rozrůzněnost, dlouhé a vitální koruny. Znak stabilního a odolného lesa - Saské státní lesy, Lesní správa Eibenstock<br />
<br />

Rybník, který lesy ČR vybudovaly u města Javorník.

Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013

Masivní těžba na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku

Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem, Morava, Třebíčsko, Horní Vilémovice, srpen 2018

holoseč v podmáčené smrčině, biotop evropského významu

Výsledky včasné detekce napadení, kdy pouhým okem ještě není napadení stromu patrné

Porost s rozvolněným korunovým zápojem, kde se obnovil přirozenou cestou smrk, dub (tzv. sojčí síje – donos ptactvem) a dalších dřevin.

Porost s podsadbou čtyřicetileté břízy, která se podsazuje skupinovitě cílovou jedlí, bukem a javorem. Aby takové prostředí mohlo vzniknout, musí být se stavy zvěře v rovnováze.

Smrková monokulturu představuje pro spárkatou zvěř neúživné prostředí bez krytu důležitého pro klid zvěře (Vysočina).

Myslivci udržovány stav lesa a zvěře v rovnováze, díky čemuž mohou lesníci uskutečňovat rychlou přestavbu smrkového lesa. Zvyšuje se úživnost honitby i kryt pro zvěř vytvářející pro ni dobrý biotop, kde má zvěř více klidu. Krásný příklad spolupráce mezi lesníky a myslivci. Myslivost se stala službou lesu. Škody spárkatou zvěří jsou taktéž evidované, ale jsou úměrné ke stavu prostředí. (Lesní správa Einbestock, Saské státní lesy).

Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř doslova okusem „luxuje“ všechny semenáčky.

Poškození kmene v nejcennější části kmene tzv. loupáním či ohryzem, kterým je kmen trvale poraněn. Poranění zvěří nejenže snižuje hodnotu stromu, ale zhoršuje i jeho zdravotní stav.

Dlouhodobý vliv škody zvěří vrcholovým i bočním okusem, který negativně ovlivňuje zdravotní stav porostu, kvalitu a odrůstání jednotlivých stromků, což zvyšuje náklady vlastníkovi lesa v péči o tento mladý les.

Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha, která spárkaté zvěři snižuje životní prostor a vlastníkům lesů zvyšuje náklady na obnovu lesa v řádech stovek miliónů korun. Je cílem, abychom měli lesy „prorostlé“ oplocenkami?

Názorný postup našeho cíle: Přestavby stejnověkých smrkových monokultur na druhově a věkový pestrý les za absence neúměrných škod na přirozené a umělé obnově. Postup přestavby v letech je směřován od č. 1 po č. 6. obrázku. Ukázky 4 až 6 ukazují cílovou podobu (strukturu) českých lesů se zastoupením smrku, která vytváří vysokou úživnost a kryt pro zvěř, což je výhodné jak pro lesníky i myslivce.

Rozsáhlé plochy kulturních smrčin, na řadě lokalit se jedná již o 3. generaci uměle založených smrkových porostů

Kůrovcem opuštěné stromy (souše) zpravidla nejsou káceny a zůstávají v lese stát.

Landartový festival v Königsmühle v Krušných horách.

Největší propadlina po důlní činnosti u nás se nalézá v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 18. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách.

Lesy v Jizerských horách po kyselých deštích.

Zachovalá ukázka podmáčených rašeliníkových smrčin Českého lesa.

Plošné odlesnění horských lesů na území 2.zóny CHKO Jeseníky v oblasti Koberštejna a Staré hory.

Zákaz vstupu do Lánské obory u Klíčavské přehrady (v obci Běleč).

Jeden z porostů, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní v rámci sítě ICP Forests, Nová Hospoda, Plzeňsko.

Borové porosty vzniklé přirozenou obnovou na volné ploše, Městské lesy Hradec Králové.

Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.

Obrázek 1: Spory o frézování pasek na Soutoku se táhnou roky. Některé detaily technologie přípravy půdy se změnily, ale výsledkem je vždy nakonec oraniště o rozloze 2 ha, eldorádo invazních druhů a zničené chráněné rostliny, obojživelníci i stanoviště řady chráněných druhů hmyzu. Zde vkusně doplněno výsadbou hybridních topolů

Obrázek 2: „S přírodou se nemůžeme přetlačovat. Přírodu musíme pochopit...“ (Lesy ČR, program Soutok všem). Nezbytným předpokladem k pochopení přírody lužních lesů je zřejmě její rozfrézování na co nejmenší kousky. Frézovaná paseka v ochranném pásmu národní přírodní rezervace Ranšpurk.

Obrázek 4: Mohutné duby ze Soutoku rychle mizí. Jsou památkou světlých lesů a minulých způsobů hospodaření, intenzivní lesnictví takové stromy nepěstuje. Hynou věkem, kvůli suchu, v lese je navíc zabíjí zástin mladších stromů. Náhrada za ně není.

Prostor mezi Pohanskem a Lány je velmi bohatý na mohutné duby. Většina je ale po smrti nebo ve velmi špatném stavu. A mladé solitéry prakticky nejsou. Barva a velikost kolečka indikují zdravotní stav a průměr kmene dubu. Jak to vypadá jinde v jihomoravských luzích se můžete přesvědčit v mapě, která ukazuje výsledky mapování 11 500 starých a solitérních stromů.

Proč je situace špatná ukazuje porovnání stavu krajiny v r. 1938 (nahoře) a dnes (dole). Většina světlých lesů a solitérních stromů dávno zmizela. Dnes je vždy zřejmé, kde začíná louka a končí les. Solitéry už nemají kde růst.

Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.

Vyfrézovaná paseka s tabulí naučné stezky „Lužní les“ představuje exotický ořešák černý jako kousek Ameriky na Moravě. Dle piktogramů zde není žádoucí trhat kytičky, rušit ptáčky ani si zpívat. Ředitel biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. představuje výsledek frézování slovy: „<em>Půdní povrch zůstává obvykle netknutý</em>.“

Nejen ořešák černý je kusem Ameriky v lužním lese. Frézování pasek zásadně přispívá k šíření severoamerické, invazní astřičky kopinaté. Ta je schopna na vlhčích místech z podrostu vytlačit většinu domácích rostlin.

Zejména jarní aspekt podrostu lužního lesa může být pestrý a bohatý. V lese, který vyrostl na frézované pasece vydatně zalévané Roundupem, ale takový podrost najdeme jen těžko.

Rybník Rendez-vous je součástí Národní přírodní památky Rendez-vous. BR Dolní Morava, o.p.s. připravila projekt na jeho revitalizaci.

Hustý lužní les je podmínkou a domovem řady organismů, „řídkoles“ je ideální zase pro jiné druhy. Spor je o tom, v jaké míře a na jakém stanovišti se má dát přednost konkrétnímu typu lesa.

Jedním z úspěšných revitalizačních projektů je „Revitalizace Pivovarského járku“ v příměstském lese u Břeclavi jako výsledek spolupráce BR Dolní Morava, o.p.s. a Lesního závodu Židlochovice

Nezaplavované vrcholky písečných dun zvané hrúdy, které nebyly zalesněny plantážemi borovic nebo ořešáků černých, hostí velmi bohatou stepní a lesostepní faunu a flóru a patří k biologicky nejcennějším částem Soutoku. Výsadba smrku pichlavého na nově zakládané plantáži vánočních stromků. Dúbravenský hrúd, 2007.

Holiny po kalamitních těžbách dřeva v Jeseníkách.

Lužní les s duby, tzv. tvrdý luh, na Moravě.

Nelegální solární elektrárna v krušnohorské Moldavě.

Spálíme své i cizí lesy pro výrobu elektřiny? Okolí Modravy.

Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě, autor

Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.

Vlevo využití plastových chráničů při zakládání budoucí „kostry porostu“, vpravo ukázka efektivního postupu vnášení listnaté dřeviny do přirozené obnovy smrku.

Lesní porost vznikající dvoufázovou obnovou

Jeřáby v oplocence v lese v Krušný horách

Úpatí Havraní skály u Sebuzína (Evropsky významná lokalita Porta Bohemica v CHKO České středohoří), původně biotop T3.3D –úzkolisté suché trávníky. V důsledku dlouhodobého narušování bylinného patra zvěří a okusu trsnatých stepních trav se zde rozšířily ruderální druhy užanka lékařská a hadinec obecný, což výrazně zmenšilo biologickou hodnotu přírodního stanoviště (květen 2020).

Obora Bulhary (Evropsky významná lokalita Milovický les v CHKO Pálava), prioritní biotop L6.1 –perialpidské bazifilní teplomilné doubravy. Pastva oborní zvěře zničila bylinné a keřové patro, a tedy degradovala biologickou hodnotu přírodního stanoviště (květen 2020).

Přípravné porosty jeřábu s podsadbou buku

Rozsah a intenzita těžeb v EVL (září 2020).

Staré, těžbou nepoškozené porosty, jaro 2021.

Toto není výsadba dubu zimního, ale výsadba meliorační a zpevňující dřeviny, protože by vysazován pouze jeden druh, mohla by to být i dřevina základní cílová.

Toto nejsou uschlé smrky po žíru kůrovce, to je nahodilá těžba (potenciální)

Toto není kůrovcová těžba smrku a borovice, to je nahodilá těžba.

Bříza je součást hodnoty porostu, je mnohde jediná, která nahrazuje současný nedostatek listnáčů v druhové skladbě - zaslouží si péči hospodáře. Je také pojistkou pro přírodě blízkou obnovu kalamitních holin, pokud přece jen vzniknou.

V místech, kde se stromy kácely, naporcovaly a odkornili naležato, probíhá obnova lesa pomaleji. V místě je menší zástin a trochu jiné mikroklima.

Jeřáb jako pionýrská dřevina začal růst na holých plochách lesa, velká část z nich byla ale okousána zvěří a uhynula.

Střední les se vyznačuje výstavky dubu s mohutnými korunami a spodní výmladkovou etáží, 2017.

Přirozené zmlazení jedle pod dospělým porostem.

Prasata divoká putující zimní krajin Národního parku Bavorský les.

Prasata divoká s telemetrickými obojky na snímku z fotopasti.

Obří stůl a židle na Lánském vrchu u Skorošic.

Borový porost dominantně napadený lýkožroutem vrcholkovým na Moravskokrumlovsku v červenci 2019.

Suché odumřelé smrky po napadení lýkožroutem smrkovým.

Smrkové dřevo naskenované pomocí CT skeneru: (A) smrk napadený na jaře 2018 (3 roky); (B) smrk napadený na jaře 2019 (2 roky); (C) smrk napadený jaře 2020 (1 rok); (D) zdravý nenapadený smrk (referenční).

Povrchové poškození dřeva lýkožroutem smrkovým.

Odrůstání hojné přirozené obnovy javorů jen za plotem dokládá dlouhodobé nadměrné poškozování okusem.

Kontrolní a srovnávací plocha prokazuje markantní rozdíl v odrůstání jasanů, což svědčí o nadměrném poškozování okusem.

V pestrém a přirozeně se obnovujícím lese nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky.

Okus jedle bělokoré (vlevo) a buku lesního (vpravo).

Silný chronický okus zvěří způsobující krnění postiženého stromku a počínající postupný „únik“.

Ohryz kůry smrku spárkatou zvěří a vznik zlomů v místech poškození kmenů ohryzem zvěře.

Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.

Jednoletá kultura osiky založená prostokořennými sazenicemi na holině připravené drcením klestu.

Výsadba topolu osiky na kalamitní holině.

Jednoletá kultura osiky založená krytokořennými sazenicemi na holině připravené sběrem klestu.

Ukázka ohromujícího rozsahu kalamitních holin zalesňované pestrou směsí dřevin, včetně břízy a třešně ptačí, Lesní správa Telč, revír Zlatomlýn.

Bezzásahové území v NPR Rejvíz v Jeseníkách.

Halenkovice u Velehradu, rezavá místa jsou sesychající listnaté porosty.

Doupný strom v Národním parku České Švýcarsko.

Odvoz vytěženého dřeva z lesa v Lužických horách.

Marriina vyhlídka v Národním parku České Švýcarsko.

Vykácená holina na kraji Národního parku České Švýcarsko.

Řeka Labe v Dolním Žlebu na okraji Národního parku České Švýcarsko.

Chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený dlouhodobým suchem.

Rozpadlá smrková mlazina, poškozená ohryzem spárkatou zvěří, druhotnou infekcí pevníkem krvavějícím a finálním rozlámáním mokrým sněhem.

Turisté na Sněžce ve všední den letních prázdnin, červenec 2022.

Turisté na Králickém Sněžníku v Jeseníkách, červenec 2022.

Rozestavěná polská rozhledna na Králickém Sněžníku v Jeseníkách, červenec 2022.

Králický Sněžník v Jeseníkách, červenec 2022.

Vytěžené stromy v Jeseníkách cestou na Praděd.

Pěšina vedoucí Pavlíniným údolím kolem Chřibské Kamenice.

Pavlínino údolí kolem Chřibské Kamenice.

Les v Českém Švýcarsku u Vilemíniny stěny.

Fronta před pokladnou u vstupu na Pravčickou bránu v Národním parku České Švýcarsko.

Kalamitní holiny, na kterých vznikne v projektu nový les, Lesní družstvo obcí Přibyslav.

Aplikace hnojiva k rašícímu smrku a borovici.

Výjimky udělené Správou CHKO umožňují plošné vytěžení horských lesů v 1. a 2. zónách, včetně starých porostů. Snímek ukazuje stav na území 2. zóny CHKO v oblasti Koberštejna a Staré hory.

Požár v Národním parku České Švýcarsko v červenci 2022.

Muflony zničená vegetace skal na Křivoklátsku.

Stromy poškozené ohryzem a loupáním jelení zvěří jsou na Křivoklátsku vidět všude.

Větrný polom v lesích poškozených kůrovcem na Vysočině.

chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený suchem, Křivoklátsko.

Takto adaptace lesa na klimatickou změnu vypadat nemá: umělá výsadba klimaxové dřeviny na holinu ze silně homogenizovaným půdním prostředím.

Za plotem, kde je vyloučen tlak přemnožených kopytníků, je živo: buky, javory, borovice, modříny, bříza atd., mnohé z přirozeného náletu, ideální start pro adaptovaný les; škoda, že to nejde i bez plotu.

Po kalamitě zbyly převážně jednodruhové bukové a mladé smrkové porosty: bude to pro adaptaci stačit? Rozhodně ne! Hostýnské vrchy, cca 600-800 m.n.m.

Smrkový les, pod nímž probíhá okyselování půdy; to se projevuje například tím, že v bylinném patře začnou dominovat mechy.

Lesní cesta s příčným a podélným odvodněním.

Situace před zahozením nátoku lomovým kamenem na lokalitě Kostelec; je vidět zapažení vyústění propustku Thomsonovým přelivem, nátok z propustku do zasakovací jámy a zasakovací jáma samotná (vyplněna lomovým kamenem, osazena zapaženým vrtem).

Zdravá lesní půda je zásadní podmínkou růstu zdravých lesů.

Lesy v Krušných horách dnes patří mezi nejzdravější v republice.

Ukázka intenzity defoliace smrku (0 – 55 – 85 %).

Ukázka intenzity defoliace borovice (5 – 45 – 95 %).

Ukázka intenzity defoliace dubu (10 – 30 – 75 %).

Ukázka intenzity defoliace modřínu (5 – 25 – 65 %).

jedle napadená podkorním hmyzem v korunové partii má ve spodních částech kmene dostatek pryskyřice na obranu.

Okraj porostu v přestavbě na výběrný les.

Pokročilá fáze přestavby porostu na výběrný les s pestrou strukturou druhů dřevin a jejich vývoje

Úspěšně odrůstající skupinová výsadba buku k obohacení druhové skladby porostu

Pohled do koruny bohatě plodící jedle, která je předpokladem budoucího přirozeného zmlazení.

Úspěšně odrůstající bohaté přirozené zmlazení jedle.

Porost jedle obrovské ve středních Čechách.

Větev jedle obrovské, vlevo svrchu, vpravo zespoda.

Růstově diferencovaná skupinka přirozené obnovy smrku ztepilého pět let po provedení schematické pročistky.

Výškový růst přirozené obnovy smrku ztepilého je prokazatelně závislý na intenzitě porostního světla.

Smíšený jedlosmrkobukový les ve VÚ Boletice

Fragment starého jedlobukového lesa v CHKO Brdy (II. zóna), který byl za dobu existence CHKO (od roku 2016) zčásti vykácen.

Velmi stará bučina v EVL Východní Krušnohoří chráněná smluvní ochranou

Strukturovaný borový les v lokalitě Hřebínek.

Čertovo jezero na Šumavě v červenci 2024.

Větrné zlomy, Orlické hory, květen 2023.

Vývraty smrku ztepilého, Vysocko, únor 2023.

Plošné odumírání borovice lesní v důsledku extrémních teplot a sucha, Příbramsko, srpen 2023.

Loupáním fatálně poškozený smrkový porost.

Bučina v NPR Žákova hora jako jeden ze zachovalých ostrůvků člověkem méně ovlivněného lesa na Vysočině

Obnova starého horského lesa v CHKO Jeseníky

Starý horský smíšený les v CHKO Jeseníky.

Starý porost ponechaný samovolnému vývoji jako tzv. nášlapný kamen v bavorských státních lesích (Ebrach, Německo).

Vrcholy Lužických hor se zachovalými starými bukovými lesy.

I řada odborníků si myslí, že na Smrku v Beskydech roste oměj šalamounek. A mají skoro pravdu. Místní kytky ale mají i jistá specifika, proto se řadí k samostatnému druhu oměj tuhý moravský

Pařezina v Krušných horách, pozůstatek dřívějšího hospodaření v lesích.

Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř okusuje všechny semenáčky.

Obnova historických rybníků Knížecí a Lutovník na Smilovickém potoce na Mladoboleslavsku.

Jeřáb rostoucí ve smrkovém lese v Krušný horách

Návštěvnost Krkonoš v létě 2021, cesta na Sněžku

Vysazování nepůvodních dřevin na místech vytěžených buků.

Kůrovcové souše v Národní přírodní rezervaci Boubín.

Kůrovcové souše v NP České Švýcarsko před požárem v červenci 2022.

Teplá doubrava s chybějícími dalšími patry lesa z důvodu vlivu spárkaté zvěře.

Když se od rozcestníku červené, žluté a modré turistické značky Smrk-sedlo podíváte do údolí, uvidíte Ostravici, odkud většina horalů na Smrk vyráží. V modrajících se dálkách je ještě patrný Frýdlant nad Ostravicí

Vypouštění uzdraveného muflona ze záchranné stanice do areálu Thomayerovy nemocnice.

Dva světy současného lesnictví. Rozdíl mezi obvyklým stavem smrkové monokultury, kde ještě převod na nepasečný les nezačal (vlevo) a dlouhodobě nepasečně obhospodařovaným lesem (vpravo) zvlášť vyniká, když je vidíme vedle sebe.

Projekt Zvýšení stability lesních porostů v roce 2021 - 008.

Nejvyšší bod Smrku leží v nadmořské výšce 1276 metrů a obklopuje jej stejnojmenná národní přírodní rezervace. Zdolat jeho vrchol není úplně jednoduché, že je ale navštěvovaný dokládají i "kamenní mužíčci"

Ve zhruba stohektarové Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik se u listů šťavelu kyselého slunečními paprsky vyhřívá mladý skokan hnědý. Užívá si přirozené procesy místního ekosystému, pro které byla rezervace vyhlášena

Přiložit dobrovolnickou ruku k dílu bylo v Beskydech potřeba i na loukách. Hrozí totiž, že by zarostly křovinami, což by nebyla nejlepší zpráva pro řadu druhů ptáků

V Jeseníkách probíhá doslova invaze. Může za ni borovice kleč. Předkové ji v dobré víře vysadili, dnes ale způsobuje řadu problémů a ohrožuje cenné druhy. A proto musí pryč

Nejstarší přírodní rezervace na Moravě vznikla roku 1903 na někdejším panství Lichtenštějnů. Je to Šerák-Keprník. Pro svůj význam dnes nese přídomek "národní" a chrání i šichu oboupohlavnou

Málo kdo ví, k čemu všemu už se v historii používal vřes. Než se začal používat chmel, přidával se do piva. Odborný název Calluna zase upomíná k zametání. A když v Jeseníkách napadne sníh, slouží jako potrava jelenům

Vrchol Keprníku v nadmořské výšce 1423 metrů je typický svými mrazovými sruby. Vede tudy rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Pod skalní vyhlídkou se rozprostírají hole neboli horské louky

Jediné pohoří v česku ukrývá tyto pozůstatky doby ledové. Nazývají se thufury, lidově půdní kopečky. Nejblíže bychom je našli v Tatrách, kde ale nejsou tak dobře vyvinuté. Bohužel je zarůstá kleč, čímž je likviduje

Stezka mezi Keprníkem a Šerákem je téměř turistickou dálnicí, horalé ale pravidla respektují a drží se na značených trasách. Také chtějí, aby přírodní hodnoty zůstaly i dalším generacím

Nejen konkrétní cenné druhy byly důvodem vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Svou hodnotu má i samotná krajina - mozaika lesů, rašelinišť, skalních výchozů… nebo horských luk

Při procházkách přírodou Jeseníků můžete narazit na pozoruhodnou, ale nebezpečnou kytku. Podle tvaru květů se jmenuje náprstník, ale prsty do něj nestrkejte – je jedovatý

Lesní zvěř je mlsná a hledá v jesenických lesích cokoli jiného než smrky. Jenže pro stabilní a bohaté lesy je nutná pestrost druhů. Dobrovolníci proto malé jeřáby ochraňují pletivem

Babočku kopřivovou z české přírody známe docela dobře. V Jeseníkách se v létě vesele proletuje třeba nad vřesovišti, v tomto případě nedaleko vrchu Sušina

Proč ti lidé polévají bílou hmotou, takzvaným zubovrzem, malé stromky? Protože pak zvěři lísty doslova vržou mezi zuby a nemají chuť je žrát. A je levnější než pletivo

Při procházce po žluté turistické značce se návštěvníkům Jeseníků naskytne nejeden majestátní pohled. Tento zachycuje část Národní přírodní rezervace Králický Sněžník

Stačí seběhnout kousek pod vrchol "Králičáku" a budete v jesenické divočině. Balvany, tlející dřevo, mechy, byliny, zurčící pramínky vody. Ideální místo k načerpání nových sil

Další informace |

Líbil se vám článek? Podpořte Ekolist.cz a pošlete mu pár korun.

Zdeňka Vítková

tisknout poslat

Dále čtěte |

CHKO Třeboňsko Foto: Petr Jan Juračka Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Třeboňsko je krajinou významnou i ve světovém kontextu. Pro přítomnost ptáků je klíčová kvalita vody

Soutok Moravy a Dyje Foto: Jan Miklín AOPK ČR

U soutoku Dyje s Moravou vznikla dvě nová menší chráněná území

Velký Jemnický rybník Foto: Václav Bystřický Wikimedia Commons

Plzeňský kraj kupuje dvacetihektarový Jemnický rybník na Tachovsku

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Nejčtenější články

BBC: Snaha o rozšíření druhů v ázerbájdžánské přírodě se v polovině 20. století zvrtla

Diskuse: 41

Meteorologické radary zaznamenaly, jak ptáci reagovali na silvestrovský ohňostroj

Diskuse: 27

Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele

Diskuse: 1

Jiří Hlavenka: Německé emise CO2 z výroby elektřiny – pokles je silný a dále rychle pokračuje

Diskuse: 84

Mazut, který unikl do moře z poškozených tankerů, je u břehů Sevastopolu

Reuters: Změna klimatu stvořila novou realitu - takhle teď bude vypadat život

Diskuse: 40

Bořeňská zahrada na úpatí vrchu v Českém středohoří u Bíliny je opět otevřená

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.