https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/pomozte-nam-vybrat-nejhezci-fotografie-ceskych-hor-a-lesu-prosi-hnuti-duha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomozte nám vybrat nejhezčí fotografie českých hor a lesů, prosí Hnutí DUHA

2.7.2014 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Daleké výhledy i detailní záběry přírody v Beskydech, Jeseníkách a na Kralickém Sněžníku. To vše zachytili fotografové během tzv. Týdnů pro les a divočinu pořádaných Hnutím DUHA. Z 20 fotografií nyní mohou lidé vybrat tu nejkrásnější. Hlasování trvá do 20. 7. 2014.
 

Čtyři vítězné nejlepší fotografie budou následně zpracovány do papírové, pohlednicové podoby, prozrazuje Michal Jašek, spolupracovník Hnutí DUHA. Účastníci hlasování poté tuto sadu 4 nejhezčích záběrů obdrží poštou jako dárek. Fotku, která se hlasujícímu nejvíce zamlouvá, může také přeposlat svým kamarádům a známým jako e-pohlednici.

Týdny pro les a divočinu jsou pracovně-vzdělávací akce uskutečňující se v chráněných či vzácných územích v Čechách i na Moravě. Letos je Hnutí DUHA pořádá již po sedmnácté. Účastníky na nich od začátku července do konce srpna čeká kosení orchidejových luk, úprava pastviny pro původní ovce valašky, ochrana stromků proti okusu zvěří nebo pomoc při ochraně nově rodícího se pralesa. Za uplynulých 16 let se Týdnů pro les zúčastnilo 1500 dobrovolníků, kteří dobrovolně odpracovali přes 50 tisíc hodin při pomoci ochraně přírody a krajiny.

Pro vybrané fotografie můžete hlasovat na webových stránkách Hnutí DUHA


stuartpilbrow/flickrČtenáři, pořiď si na Ekolist.cz kultivovanou diskuzi
Náklady na úpravu redakčního systému pro spuštění registrovaných diskuzí je osm tisíc. Redakce má v rozpočtu tisíce čtyři. Prosíme tímto čtenáře, aby si na možnost diskuzí přispěli. Za každý dar obejmeme strom.



reklama

České hory a lesy

předchozí    další
Bezzásahový les na Kleti, Blanský les. Lesy ČR v této části bukového lesa nebudou hospodářsky zasahovat.
Bezzásahový les na Kleti, Blanský les. Lesy ČR v této části bukového lesa nebudou hospodářsky zasahovat.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Bezzásahový les na Kleti, Blanský les. Lesy ČR v této části bukového lesa nebudou hospodářsky zasahovat.
Bezzásahový les na Kleti, Blanský les. Lesy ČR v této části bukového lesa nebudou hospodářsky zasahovat.





K rozkladu mrtvých stromů v lese významně přispívají i houby obecně označované jako choroše. Na padlém kmeni buku u potoka Mazák si můžete prohlédnout desítky dřevokazných troudnatců


Přirozená obnova porostu.


Zalesněná plocha polomu po orkánu Kyrill. Snímek z roku 2014
Zalesněná plocha polomu po orkánu Kyrill. Snímek z roku 2014










Na snímku z 30. 10. 2017 - les postižený silným větrem u Chroustníkova Hradiště v Královéhradeckém kraji
Na snímku z 30. 10. 2017 - les postižený silným větrem u Chroustníkova Hradiště v Královéhradeckém kraji





/2018/01/klopotsky-potok-02.jpg





Převážně zalesněné svahy hory Prašivá (843 m n. m.) a blízkého okolí pokrývají bučiny a smrčiny
Pokročilá výstavba budovy nových veřejných záchodů se splachováním na dešťovou vodu, říjen 2017
Převážně zalesněné svahy hory Prašivá (843 m n. m.) a blízkého okolí pokrývají bučiny a smrčiny







Čerstvé skalní řícení na hradě Jestřebí u České Lípy. Prosinec 2009.
Zřícený pískovcový blok na hradě Jestřebí. Takto vypadají vrstevní plochy s nahromaděnými schránkami ústřic, podle kterých se tvoří vrstevní spáry zasahující hluboko do skalního masivu. Je to jedna z příčin destrukce hradní skály. Prosinec 2009.
Zřícená věž Velké Apollo ve skalním městě u Sloupu. Říjen 2009.
Zřícená věž Jestřebická perla v Šemanovickém dole na Kokořínsku krátce po pádu v lednu 2014. Pád věže lépe odkryl za ní stojící Dětskou věž, která se zřítila o čtyři roky později. Foceno v únoru 2014.
Zřícená věž Jestřebická perla v Šemanovickém dole na Kokořínsku krátce po pádu v lednu 2014. Pád věže lépe odkryl za ní stojící Dětskou věž, která se zřítila o čtyři roky později. Foceno v únoru 2014.
Ze skalní věže Harém pod hradem Trosky v Českém ráji zbyla jen hromada sypkého písku a pár balvanů. Pískovce ve skalním městě Apolena patří k těm horninám, které tvoří vysoké skalní věže, ale při ztrátě soudržnosti se velmi rychle rozpadnou.  Srpen 2017
Aktuální snímek hynoucích mladých lesních porostů na Vítkově.
Aktuální snímek hynoucích mladých lesních porostů na Vítkově.





Na stezce z Hamrů na Velký Ostrý na Šumavě jsou popadané stromy, cesta je uzavřená
Na stezce z Hamrů na Velký Ostrý na Šumavě jsou popadané stromy, cesta je uzavřená
Vlevo Kněhy, vpravo Čertův mlýn. Foceno z vyhlídky na pustevnách. Moravskoslezské Beskydy
Vlevo Kněhy, vpravo Čertův mlýn. Foceno z vyhlídky na pustevnách. Moravskoslezské Beskydy

Z červené stezky pod beskydským Smrkem se nabízí krásný výhled na Čeladnou. Je to také jedno z výchozích míst, odkud je možné na Smrk vyrazit



Pohled do porostu s dlouholetou přípravou na globální změnu klimatu; pestrá dřevinná skladba, výšková a tloušťková rozrůzněnost, dlouhé a vitální koruny. Znak stabilního a odolného lesa - Saské státní lesy, Lesní správa Eibenstock<br />
<br />




















Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013
Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013
Masivní těžba na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku
Masivní těžba na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku
Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.






Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem, Morava, Třebíčsko, Horní Vilémovice, srpen 2018
Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem, Morava, Třebíčsko, Horní Vilémovice, srpen 2018
holoseč v podmáčené smrčině, biotop evropského významu










Výsledky včasné detekce napadení, kdy pouhým okem ještě není napadení stromu patrné














Kalamitní plocha s břízou.
Porost s rozvolněným korunovým zápojem, kde se obnovil přirozenou cestou smrk, dub (tzv. sojčí síje – donos ptactvem) a dalších dřevin.
Porost s podsadbou čtyřicetileté břízy, která se podsazuje skupinovitě cílovou jedlí, bukem a javorem. Aby takové prostředí mohlo vzniknout, musí být se stavy zvěře v rovnováze.
Smrková monokulturu představuje pro spárkatou zvěř neúživné prostředí bez krytu důležitého pro klid zvěře (Vysočina).
Myslivci udržovány stav lesa a zvěře v rovnováze, díky čemuž mohou lesníci uskutečňovat rychlou přestavbu smrkového lesa. Zvyšuje se úživnost honitby i kryt pro zvěř vytvářející pro ni dobrý biotop, kde má zvěř více klidu. Krásný příklad spolupráce mezi lesníky a myslivci. Myslivost se stala službou lesu. Škody spárkatou zvěří jsou taktéž evidované, ale jsou úměrné ke stavu prostředí. (Lesní správa Einbestock, Saské státní lesy).
Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř doslova okusem „luxuje“ všechny semenáčky.
Poškození kmene v nejcennější části kmene tzv. loupáním či ohryzem, kterým je kmen trvale poraněn. Poranění zvěří nejenže snižuje hodnotu stromu, ale zhoršuje i jeho zdravotní stav.
Dlouhodobý vliv škody zvěří vrcholovým i bočním okusem, který negativně ovlivňuje zdravotní stav porostu, kvalitu a odrůstání jednotlivých stromků, což zvyšuje náklady vlastníkovi lesa v péči o tento mladý les.
Odrůstající bříza na zabuřeněné holině.
Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha, která spárkaté zvěři snižuje životní prostor a vlastníkům lesů zvyšuje náklady na obnovu lesa v řádech stovek miliónů korun. Je cílem, abychom měli lesy „prorostlé“ oplocenkami?
Názorný postup našeho cíle: Přestavby stejnověkých smrkových monokultur na druhově a věkový pestrý les za absence neúměrných škod na přirozené a umělé obnově. Postup přestavby v letech je směřován od č. 1 po č. 6. obrázku. Ukázky 4 až 6 ukazují cílovou podobu (strukturu) českých lesů se zastoupením smrku, která vytváří vysokou úživnost a kryt pro zvěř, což je výhodné jak pro lesníky i myslivce.




České Švýcarsko
České Švýcarsko
České Švýcarsko
Nový Bor



Rokytnice nad Rokytnou
Dačice
 I řada odborníků si myslí, že na Smrku v Beskydech roste oměj šalamounek. A mají skoro pravdu. Místní kytky ale mají i jistá specifika, proto se řadí k samostatnému druhu oměj tuhý moravský
Když se od rozcestníku červené, žluté a modré turistické značky Smrk-sedlo podíváte do údolí, uvidíte Ostravici, odkud většina horalů na Smrk vyráží. V modrajících se dálkách je ještě patrný Frýdlant nad Ostravicí
Nejvyšší bod Smrku leží v nadmořské výšce 1276 metrů a obklopuje jej stejnojmenná národní přírodní rezervace. Zdolat jeho vrchol není úplně jednoduché, že je ale navštěvovaný dokládají i "kamenní mužíčci"
Ve zhruba stohektarové Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik se u listů šťavelu kyselého slunečními paprsky vyhřívá mladý skokan hnědý. Užívá si přirozené procesy místního ekosystému, pro které byla rezervace vyhlášena
K rozkladu mrtvých stromů v lese významně přispívají i houby obecně označované jako choroše. Na padlém kmeni buku u potoka Mazák si můžete prohlédnout desítky dřevokazných troudnatců
Přiložit dobrovolnickou ruku k dílu bylo v Beskydech potřeba i na loukách. Hrozí totiž, že by zarostly křovinami, což by nebyla nejlepší zpráva pro řadu druhů ptáků
V Jeseníkách probíhá doslova invaze. Může za ni borovice kleč. Předkové ji v dobré víře vysadili, dnes ale způsobuje řadu problémů a ohrožuje cenné druhy. A proto musí pryč
Nejstarší přírodní rezervace na Moravě vznikla roku 1903 na někdejším panství Lichtenštějnů. Je to Šerák-Keprník. Pro svůj význam dnes nese přídomek "národní" a chrání i šichu oboupohlavnou
Málo kdo ví, k čemu všemu už se v historii používal vřes. Než se začal používat chmel, přidával se do piva. Odborný název Calluna zase upomíná k zametání. A když v Jeseníkách napadne sníh, slouží jako potrava jelenům
Vrchol Keprníku v nadmořské výšce 1423 metrů je typický svými mrazovými sruby. Vede tudy rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Pod skalní vyhlídkou se rozprostírají hole neboli horské louky
Jediné pohoří v česku ukrývá tyto pozůstatky doby ledové. Nazývají se thufury, lidově půdní kopečky. Nejblíže bychom je našli v Tatrách, kde ale nejsou tak dobře vyvinuté. Bohužel je zarůstá kleč, čímž je likviduje
Stezka mezi Keprníkem a Šerákem je téměř turistickou dálnicí, horalé ale pravidla respektují a drží se na značených trasách. Také chtějí, aby přírodní hodnoty zůstaly i dalším generacím
Nejen konkrétní cenné druhy byly důvodem vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Svou hodnotu má i samotná krajina - mozaika lesů, rašelinišť, skalních výchozů… nebo horských luk
Při procházkách přírodou Jeseníků můžete narazit na pozoruhodnou, ale nebezpečnou kytku. Podle tvaru květů se jmenuje náprstník, ale prsty do něj nestrkejte – je jedovatý
Lesní zvěř je mlsná a hledá v jesenických lesích cokoli jiného než smrky. Jenže pro stabilní a bohaté lesy je nutná pestrost druhů. Dobrovolníci proto malé jeřáby ochraňují pletivem
Babočku kopřivovou z české přírody známe docela dobře. V Jeseníkách se v létě vesele proletuje třeba nad vřesovišti, v tomto případě nedaleko vrchu Sušina
Proč ti lidé polévají bílou hmotou, takzvaným zubovrzem, malé stromky? Protože pak zvěři lísty doslova vržou mezi zuby a nemají chuť je žrát. A je levnější než pletivo
Při procházce po žluté turistické značce se návštěvníkům Jeseníků naskytne nejeden majestátní pohled. Tento zachycuje část Národní přírodní rezervace Králický Sněžník
Stačí seběhnout kousek pod vrchol "Králičáku" a budete v jesenické divočině. Balvany, tlející dřevo, mechy, byliny, zurčící pramínky vody. Ideální místo k načerpání nových sil
Další informace |
Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist