Třeboňsko je krajinou významnou i ve světovém kontextu. Pro přítomnost ptáků je klíčová kvalita vody

Ano, a výše uvedené principy platí pro celou Evropu, kterou už 30 tisíc let tvaruje člověk a z toho 1-2 tisíce let intenzivně. Jak ekonomické přetěžování, tak bezzásahovost jsou dva smrtelné hříchy pro biodiverzitu přírody Evropy.

Ty 2 rybníky v popředí obrázku jsou zarůstající s nánosem bahna, v létě rychleji prohřáté, a asi nejen ptákům nevyhovují. Někdo by se o rybníky měl starat, jak jinak udržet kvalitu vody.

Ony ty zarostlé rybníky mají často právě biodiverzitu velmi vysokou: vodní hmyz, rostliny, obojživelníci, ptáci. A často mají i výbornou kvalitu vody. Jenže tenhle stav nevydrží moc dlouho a čas od času se do něj musí nějak dramaticky zasáhnout. Takové jednorázové disturbanci ale populace organismů v naprosté většině odolají a není pro ně fatální. Je cenné mít v mozaice rybníků různá sukcesní stádia.

Na obr. č.3 jsou ty zarustající rybníky. Až je majitel bude potřebovat, snad je upraví do původní velikosti, tak jak si to rybníky zaslouží, rozumné využívání nebo koupací rybník nejsou pro diverzitu a ptáky škodlivé. Kvalita vody je daná i využíváním okolí a nic kritického není drobné využití. Např. 1 suchý záchod, anebo pole, kam se bahno z takové celkem čisté a nerizikové oblasti dá vyvážet, je také normální disturbance - koloběh živin, které některým ptákům zajištují potravu.

No vidíte, žádná hrůze se neděje, když nejsou všechny rybníky stejné/ě (čisté). Ptáci si tak mohou vybrat, kde budou hledat potravu a hnízdit... ač u mnohých hrozí eutrofizace a botulizmus... A když se to někomu nelíbí, ať si několik rybníků pronajme a hospodaří na nich ku prospěchu ptáků. Čistou vodu vždy a všude!-)

Postrádám zde jednoduchou excelovou tabulku s výskytem zjištěných (31?) druhů ptáků v jednotlivých letech. S takovými hausnumery (tab. 1 a 2) se člověk nedozví prakticky nic, což bylo asi smyslem tohoto "vědeckého" pojednání. Výskyt predátorů (volavka, cachinans...) též má nějaký vlv na výskyt druhů a úspěšnost reprodukce. Bylo by záhodno hodit k tomu nějakou korelaci. Za sebe bych se styděl s něčím takovým vylézt.

Mnoho je v přílohách, ale anglicky.

Ten výčet druhů v jednotlivých letech najdu kde?

2005, 06, 10 - byly sněžné zimy, vody bylo dostatek, zatímco perioda 12-18 extrémně suchá. Je samozřejmé, že se to do kvality vody promítlo.

Na snižování kvality vody má stále více nános živin z povodí přítoků a
z hromadění živin z neodstraňovaných zbytků vodních rostlin. Pokud se
z rybníků neodstraňuje odumřelá hmota rákosu a orobince, tak se z rybníka
stává neprostupná rákosina ubírající prostot vodní hladině potřebné
pro okysličení vody ze vzduchu (čeření větrem). Bez kyslíku voda nikdy
nebude zdravá, což rybníkáři znali a proti rákosí bojovali jak mohli.
Rákos se kosil, vypaloval, vykopával s kořeny a nebo ho spásali amuři.
Ty pak i s živinami odlovili a ty živiny tak byly z vody odstraněny.
Pak přišli ochranáři a zakázali boj proti rákosu. Ten se hromadí, ubírá
z rybníků volnou hladinu a hromadí ve své hmotě živiny. Rybníky jsou tak stále více plytší, na živiny bohatší a bez čeření hladiny ubývá kyslík.
Jak ze začarovaného kruhu ven? Ponechat rákos pouze v příbřežní partii
a s amury(spásači) odstraňovat živiny směrem ke spotřebě rybího masa.
Je tu možnost rákos i kosit pro bioplynky a teplárny a pořídit na
sklizeň potřebnou techniku. Samozřejmě ty stavy amurů držet v souladu
s množstvím produkce jejich trusu, aby nenarůstalo množství sinic.
No a pak je tu i to odtěžení bahna a zmírnit normy, které z něho
dělají nebezpečný odpad. Lze s ním rekultivovat třeba skládky a
nebo ho využít při výrobě třeba bioplynu. Produkuje totiž methan
v takovém množství, že se mu většina biopaliv nevyrovná. Po vysušení
je bahno ve směsi například s dřevní štěpkou hořlavé a některé
škodliviny se spálením odstraní. Chce to pouze bahnu věnovat tutéž
pozornost, která se dnes věnuje sběru potravinových odpadů pro
výrobu bioplynu. Osobně nepovažuji za vědu hromadit údaje bez
dalšího řešení, ale nalézání řešení, což mnozí vědci nedělají.
Vytvoří tabulky s pochybnými údaji(statistika je přesný součet
nepřesných čísel) a tím jejich zkoumání končí. K čemu jsou ty
součty, když i laik vidí, jak se příroda mění k horšímu? Za to
je z daní stát platí? Co tak část vědy postavit na komerční základ,
aby si na činnost vydělala stejně, jako tomu bývalo v minulosti?
Některé vědní obory se vědou neuživí, ale některé by se tím mohly
uživit.

Dodám pouze to, že i rybník bez příkrmu s nánosem živin z okolí
a jejich hromaděním degraduje na zapáchající mrtvou vodu. Rovnováha
vstupů a výstupu živin musí být vyrovnána a bezzásah s hromaděním
živin je k ničemu. Každá vodní plocha bez údržby časem degraduje
na mokřad, bažinu a nakonec dokonce souš, když ji zaplní nánosy
a nahromaděná organická hmota.

Přesně tak. To samé se týká říčních toků v době letního sucha - je to smrdutá stoka sycená povrchovou kanalizací. Kdysi jsem zapomněl doma petku s vodou a napil se z "čirého potůčku". Chytil jsem takovou trajdu (salmonelu), že jsem se vy... z podoby. I proto jsem pro přehrady, které by nadlepšovaly často nulový průtok vyschlých řek. Uhynou ryby, raci - ale asi to tak má podle ekologistů být...

Asi chcete v ekolistu informací jak v několika vědeckých publikacích :-). Pokud vás to téma opravdu zajímá, obraťte se buď na Správu CHKO Třeboňsko, nebo na P. Musila, který se tématem dlouhodobě a poctivě zaobírá. Výsledků a publikací je hromadu :-).
Klimazměna a letní sucha jsou potíž, to je jasné. Jen bych se jim snažil čelit spíše podstatně lepším čištěním odpadních vod a maximalizací retence vody v celém povodí k vyrovnání průtoků. Přehrady s sebou totiž nesou nejen výhody, ale také negativa, která už si asi nemůžeme dneska - a se 165 přehradami hotovými - dovolit.
Do ekologů bych se darmo nenavážel :-). S klimazměnou se rozšiřuje fenomén vysychavých vodních toků a přehrady to opravdu nevytrhnou, to mi věřte. Vsadit je třeba, kromě výše zmíněného, také na přirozenou a rozmanitou morfologii koryta a nivy: tůně, rozlivná území a tak. Ty tůně znamenají útočiště za extrémně nízkých průtoků. No a kde tohle všechno poctivě provedené nepomůže, tam prostě stávající oživení nahjradí jiné.

No částečně je to pravda. Ale vhodným managementem lze mnohé vylepšit.
Byl jsem v létě na exkursi na Mlýnském rybníku u Lednice a AOPK si velice pochvalovalo přístup nového nájemce. Například vyhnízdilo asi 30 párů pisil.

No, já tvrdím, že pro kvalitu vody je klíčový dostatek srážek. Pokud neprší, někde rybník/jezero vyschne, a vykape VŠECHNO, nejen část osazenstva. Vliv klimatických změn nevidím nikde zobrazen, komentován, fihpond je brán jako něco (přírodně) neměnného, ničený antropogenicky. Spousta slov, samé citace, ale základní údaje chybí.

Ale snížení hladiny mnoha ptákům vyhovuje. Vy to berete hodně detailně. Ekolist není odborná platforma ptáčkařů.

Ekolist je pro všechny, když sem může psát filozof své teoretizování, vyjadřuji se já pro změnu k praktickým věcem, zejména potom, shledávám-li je "neúplnými".

Jasně, i vysychavé rybníky/jezera mají svou ekologickou a krajinářskou hodnotu. A jak to kde bude, určí zdroje vody a vývoj klimatu.
Vliv klimazměny na rybníky je obtížné jednoduše zobrazit, protože se hodně liší oblast od oblasti a případ od případu. Každopádně obecně je vyšší teplota a nedostatek vody + zvýšený výpar v létě pro kvalitu vody silně nepříznivý, což se týká zejména kyslíkového a živinového režimu. Tyto vlivy se obrážejí i v hospodářském využívání rybníků - nic už není jako dřív.
Fishpond asi dnes už nikdo z odborné veřejnosti nebere jako něco neměnného, ale jako dynamický krátkověký ekosystém, který potřebuje odpovídající management/péči. Zároveň platí, že tam, kde rybníky přijímají příliš znečištění z odpadních vod nebo jsou předmětem příliš intenzivní produkce kaprů, tam se jejich stav dále zhoršuje, což má vliv nejen na ptactvo std., ale i na kvalitu vody níže v povodí.
Samé citace :-) - to je právě proto, abyste si mohl dohledat podrobnosti, co v článku nejsou :-)

Ano, chce to dnes celé znovu přerozmyslet tak, aby nejen vycházela bilance fosforu, uhlíku, dusíku, ryb a rákosu v rybníce, ale aby byl v tomhle rybník platný prvek pro celou krajinu. K tomu patří i recyklace živin a usazenin mezi rybníkem a zemědělskými pozemky. Zde je situace zatím ještě trochu zastaralá a bahno je pořád vnímáno jako riziko a ne jako cenný zdroj, to máte naprostou pravdu.
Už jsou odborníci, co se tohle snaží řešit = nacházet východiska, ale není jejich chyba, že to jde pomalu a těžko :-).

Odo za socíku jsme jako rybáři těžili v mrazech kry bahna
s kořeny rákosu na upuštěném chovném rybníce. Vyváželo se
to na hromady na březích a hospodář to na jaře osázel dýněmi, které nám pak vnucoval. Na podzim si zájemci z řad rybářů suché bahno odváželi na hnojení zahrad. Po revoluci
nastal zákaz této činnosti, neb bylo bahno prohlášeno za
nebezpečný odpad. Mimochodem, jsem si půdu po pár létech
po návozu bahna nechal laboratorně vyšetřit a vše bylo
v normě mimo těžkých kovů, ale ty byly i z půdy bez bahna.
Obávám se, že je u toho mnoho povyku pro nic a nyní rybník
zarůstá stále víc. Navíc je jeho nájem nejistý(patří státu) a druhý církvi. Investovat do cizího je riskantní záležitost a i nájem nelze pokrýt výtěžností. My ty rybníky ale musíme
mít k zarybnění 150 ha štěrkoven a 50 km řek Odra a Olše. I tak musíme ryby k zarybnění nakupovat, abychom nakrmili
kormorány, volavky, morčáky, vydry atd. Navíc nám povodeň
vypláchla většinu rybí obsádky i ze štěrkoven, které byly
propojeny při povodni s Odrou. Nepláčeme, platíme už za
povolenky 2200 Kč + další platby jsou celkem 3300 Kč
a já například vůbec nelovil a z řek si ryby neberu kvůli
tomu, že se odpadní vody čistí mizerně a po povodni od
270 000 Ostraváků vůbec. Stále jsme ale ochranáři viněni
z úbytku ryb v našich vodách. Kdo zažil jako já lov 300
kormoránů, tak je obdivuje za spolupráci při lovu, ale
zároveň nenávidí za plýtvání a poškození ryb, které jim
unikly. Našim předkům se nedivím, když je likvidovali
a rovněž tak volavky. Pstruhaři z mého bývalého revíru
vysadili před léty na podzim do odchovných potoků ročka
pstruha potočního a po zámrazu rybníků tam naletěly
volavky popelavé. Co půl kilometru toku volavka a na
jaře byl potok ryb prostý. Sežraly i střevle a vranky.
A opět tak chápu předky, že je likvidovali a o vydrách
už ani raději nepíšu, protože vyplení potok, či říčku a
dokonale ji vyčisti i od raků a žab. Jen tak dál a brzo už
nebude rybáře bavit vody zarybňovat a neulovit si ani
větší rybu pro potěchu z lovu a už vůbec ne k jídlu.
Já jsem ještě z generace, která na chovných potocích
stavěla z kmenů a kamenů drobné hrázky s tůněmi a pak
nám to odbor životního prostředí a správa přírodního
parku zakázala. To, že ty hráze udělá bobr, ale nevadí.
Vysazovali jsme amury ke spásáni rákosu na chovných
rybnících, ale pouštět je do na živiny chudých
štěrkoven a řek hloupost. Tu by měla být možnost
amury prodat a za utržené peníze nakoupit jiné ryby.
To ale neziskové spolky nesmí a tak je pouštíme do
hladové vody k okamžitému odlovu a nebo hlady spasou
i lekníny. Je to prostě halda nesmyslných zákonů a
nařízení dělaných od stolu lidí odtržených od praxe.
Nechápu, že za socíku mnohé šlo a po 35 letech trhu
a demokracie to ne a ne vyřešit. Z EU přebíráme nové
nesmysly a jsem už rád za svůj předchozí život, kdy
byl rybářský řád s minimem vyjímek na pár stran a dnes
je to stran desítky plné vyjímek a dodatků. Než jde
člověk lovit do cizího revíru, tak studuje výjimky,
které ruší výjimky celosvazové i krajské a jiné zase
zavádějí. Z obyčejného řádu se stává právní paskvil
plný přílepků, kterých jsou plné i zákony z dílny
politiků. Závidím předkům, že bylo vše jednodušší
a rozhodování jednoznačné bez vyjímek a dodatků.
Takže chápu, že odborníci mají vůli problémy řešit,
ale byrokrat si nenechá od nikoho ani poradit.

Dneska je to blázinec. Legislativa je tak zakudrnacená, že to dál nejde. Myslím jako že to NEJDE. Zároveň se vše mění k horšímu velmi rychle: živinový režim, teplotní poměry ve vodách, záplava invazních druhů, všelijaké znečišťující látky, změny genofondu ryb po letitém soustavném vysazování, když přirozená reprodukce nestojí za nic.
Takže staré jednoduché předpisy už platit nemohou, záplaty v tom všem dělají guláš a nová dobrá a užitečná legislativa je skoro nemožná, protože by se musel změnit celý komplex předpisů, přičemž do každého dílku skládačky je někdo schopen hodit své vidle...
No, nevím, jak to bude pokračovat.
Z EU to, pokud vím, nijak komplikované nechodí. Zakomplikujeme si to až my sami, obvykle.

Zemřelý hospodský mudrlant, který byť měl pouze
základní vzdělání, byl obdivuhodně sečtělý a pro
odbornou literaturu jezdil do knihovny v Ostravě.
Míval zajímavé myšlenky a hlavní myšlenkou bylo,
že naše společnost zajde na přebujelou byrokracii
a na zahleděnost do dokonalosti, která ale k té
dokonalosti má ve skutečnosti velmi daleko. Jen
si to namlouváme a podceňujeme ostatní a předky.
Přejal jsem od něho právě tu rétoriku, jak laikům
vysvětlit některé věci na příkladech. Mám daleko
k jeho argumentačním schopnostem s jakými uměl
vysvětlit odborné poznatky, které vyčetl. Škoda, že nejenom poměrně mlád zemřel, ale že mimo lidí
v hospodě nikoho jiného neoslovoval. Byl skromný
a neuměl se lidem vnucovat se svými názory. Nyní
stále vzpomínám na jeho názory jdoucí tehdy proti
zdi a dnes jsou na výsluní zájmu dokonce vědců.
Taky jeho předpověď na zánik prosperity a vzdělání
s ním plně sdílím, když tvrdil, že podlehneme lžím a iluzím bez reálného základu a že budeme ovládání drzými a průbojnými neumětely. Skromní a moudří budou zhnuseni sedět v koutě a útrpně přihlížet
degradaci vzdělání a zkáze společnosti. Po létech
na to často vzpomínám a musím mu dát za pravdu.
Vedou nás drzí a průbojní neumětelové a nebo
rovnou zločinci, ze vzdělání se stává pouze výtah k moci a bohatství a společnost směřuje stále víc
ke konzumu bez snahy o skutečnou udržitelnost.
Pouze si stále něco namlouváme, proč to nejde a
že to ani jinak nikdy dělat nepůjde. Chce to
ale pouze chtít a to se lidem z vrozené línosti nechce. Vlastní myšlení nahrazujeme opisováním
cizích "mouder" bez ověření pravdivosti a děláme
z nich i svoji pravdu a často i zákon. Jdeme
prostě špatnou cestou a to se nám časem vymstí.

Pane Macháčku vy jste zapoměl na mantru, mantru boha bezzásahovosti. A CO DĚLAJÍ rybáři či myslivci? Starají se o ryby , zvěř, vysazují ryby...

Jojo... akorát myslím, že vzdělání není zas tak moc výtah k moci :-)