Předpověď počasí: jak bude v roce 2050?

Jak bude zítra? Kvalifikovaný odhad vám dodají meteorologové ve formě předpovědi počasí. A pokud vás trápí, jaké klima bude panovat ve stovkách světových metropolí v roce 2050, je třeba se ptát výzkumníků Crowtherovy laboratoře v Curychu. Ti totiž naši teplejší a vlhčí budoucnost přenesli do interaktivní mapy. Píše o tom ScienceAlert.

Průměrná roční teplota stoupne v Praze o 1,8 °C, v nejchladnějším měsíci roku bude o 2,8°C tepleji a v tom nejparnějším létě uvidíme v teploměrech za okny zvýšení o 6,7 °C. Praha, respektive oblast mezi Vinohrady, Vršovicemi a Karlínem, bude klimaticky prostě víc jako gruzínské Tbilisi.

Tak vypadá ukázka klimatické předpovědi z interaktivní mapy, kterou pro 520 světových metropolí na základě stávajících klimatických trendů sestavili výzkumníci z ETH (Spolkové technické vysoké školy v Curychu). Srovnávali přitom rok 2000 a 2050 a za konečný v modelu přijali optimistický stav, v rámci kterého dokážeme stabilizovat nárůst emisí CO2 v atmosféře.

Někde to nejde ani odhadnout

Nutno dodat, že Praha dopadla ještě dobře. A to nejen proto, že v Gruzii je vlastně docela hezky. Její klimaticko-geografický posun v zásadě kopíroval to, co bylo patrné u 77 % modelovaných měst. Respektive to, že se klima většiny měst na severní polokouli promění, jako by se přesunula o 200-1000 kilometrů směrem k rovníku.

Takže v Londýně možná bude za jednatřicet let stejně, jako dnes v Barceloně, Paříž bude mít počasím blíž k dnešní australské Canberře a islandský Reykjavík bude spíš jako novozélandský Wellington. Přístup, který dohledává analogické klimatické dvojníky městům, ale nefungoval všude.

Vlastně, u 22 %, pětiny měst ve vzorku, se prakticky nedá odhadnout vývoj budoucí situace. Ze dvou důvodů: buď si uchovají víceméně stejné klima jako dnes, anebo změny, které podstoupí, označují výzkumníci jako dalekosáhlé a bezprecedentní. Což je poněkud zneklidňující.

„V těchto městech bude panovat klima, pro které nemáme v současné době přiměřené srovnání,“ vysvětluje Tom Crowther, vedoucí studie. „Jednoduše proto, že podobný klimatický režim na Zemi v současnosti ještě neexistuje.“ Jde například o brazilský Manaus, malajský Kuala Lumpur, indonéskou Jakartu, Rangún nebo Singapur.

Více deště, více sucha

Výzkumníkům šlo hlavně o to „ilustrovat povahu problému a nabídnout lidem srovnání“, což je jistě o něco působivější, než jen suchá čísla v tabulkách. Z nich se pak můžeme dočíst, že průměrné zimní a letní teploty v Evropě budou v roce 2050 o 3,5 a 4,7 °C vyšší, nebo jak se promění složení dešťových srážek v průběhu roku.

V nejvlhčím měsíci roku bude v průměru o 5 % srážek víc, v nejsušším pak o 14 % méně. Z toho všeho pak mohou plynout nejrůznější změny: politické, sociální, ekonomické, které dopadnou na infrastrukturu celých států. „Změny, na které absolutně nejsme připravení,“ uzavírá Crowther.

---

reklama

---