Sdružení SOVAK: Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou
Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že množství srážkové vody z dlouhodobého hlediska neubývá, ale kvůli častějším periodám nadprůměrných srážek se v krajině nestačí tolik vstřebávat.
"Mění se rozložení srážek během roku. Místo sněhu tak v zimních měsících prší, jenže tato voda z ČR rychle odteče a bez využití," řekl Žák. Vegetace je totiž v zimních měsících v klidovém režimu a vrchní část půdy se od určitého stupně nasycení chová jako izolant. Přebytek vody tak z ČR odtéká. Zimy bez sněhových srážek pak mají za následek to, že se zásoby podzemní vody obnovují jen velmi omezeně.
Přestat používat podzemní vodu je podle Žáka ve střednědobém horizontu nereálné, je však možné propojit jednotlivé vodárenské soustavy v ČR. Každá vodárenská společnost má totiž distribuční potrubní sítě, kterými zásobuje své odběratele. "Kdyby se sítě propojily, mohly by společnosti, které mají povrchové vody dost, posílat vodu tam, kde naopak schází. Jde o nejefektivnější adaptační opatření pro zvládání sucha," uvedl Žák.
V ČR se ale stále vyrábí pitná voda z 50 procent z vody podzemní a z druhé poloviny z vody povrchové. Vodárenské společnosti kupují surovou vodu od státu. Když vyrábí pitnou vodu z vody podzemní, tak zaplatí poplatek dvě koruny za kubický metr (1000 litrů).
Některé vodárenské společnosti ale působí v lokalitách, kde podzemní voda není k dispozici, proto využívají povrchovou vodu. Odebírají ji z nádrží, které spravují podniky povodí, kterých je v ČR pět. Vodárenské společnosti za kubický metr povrchové vody platí pět až devět korun společně s DPH. Každý podnik povodí má vykalkulovanou vlastní cenu povrchové vody.
"Vodárenská společnost, která je závislá na povrchové vodě, má surovou vodu už od začátku dražší a přitom platí více peněz za vodu, která se pro výrobu pitné vody musí zpravidla mnohem nákladněji upravovat," vysvětluje Žák. Jenom málo společností si ale přitom může vybrat, ze které vody budou pitnou vodu vyrábět. Proto by podle něho dávalo smysl, aby stát ceny mezi povrchovou a podzemní vodou srovnal. Ke zvýšení ceny za podzemní vodu nahrává i její strategický význam, neboť zajišťuje zásoby vody pro další generace, dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
smějící se bestie
2.3.2026 15:21by všechna voda, měla patřit státu a né platit pitnou vodu zahraničním firmám, že !
Jindřich Duras
3.3.2026 10:37 Reaguje na smějící se bestiePetr Novotný
2.3.2026 20:02Jindřich Duras
3.3.2026 10:44 Reaguje na Petr NovotnýPodzemní voda je často drancována a povrchové zdroje zanedbávány - to se týká i kvality vody, která je zase zhusta ovlivňována nedostatečným čištěním odpadních vod - a čistírny velmi často provozují stejné firmy, jako vodárny. Mizí pak snaha o lepší čištění odpadních vod, což se doposud (snad už se situace konečně zlepší) projevovalo tím, že do každé pozitivní změny legislativy týkající se kvality vody hodili vidle právě provozovatelé vodovodů a kanalizací.
No, to jen na okraj :-).
Jindřich Duras
3.3.2026 10:51Zokruhování vodárenských soustav je určitě OK, ale musíme si srovnat v hlavě, že využívat vodárensky lze i nádrže, které aktuálně na seznamu vodárenských nejsou. To je základní zlom v dogmatu. Už máme 165 významných vodních nádrží, z nich je 47 vodárenských a z těch se ještě z 5 žádná voda neodebírá... Řada z těch nevodárenských má stejnou či dokonce lepší kvalitu vody, než některé vodárenské. Jasně, Nových Mlýnů se to netýká, ale řady dalších ano.
Je třeba si to celé srovnat v hlavě, protože jinak vyhodíme spoustu peněz a výsledek za to nebude stát.
Michal Ukropec
3.3.2026 11:37Jindřich Duras
3.3.2026 12:16 Reaguje na Michal UkropecVy taky za vším vidíte jen proklaté "ochranářské organizace" :-) :-)! Zkuste taky něco jiného, co?
1/ Jojo, údolí už moc není. Ve 165 už přehrady jsou, jinde silice, železnice, průmyslové zóny, osídlení, jinde silné rekreační využití. Je třeba s nimi zacházet opatrně. Ale to bychom měli vědět i bez ochranářů, ne? Ostatně ani obce a místní lidé nebývají pro další přehrady. Navíc, jak jsem psal výše, docela dost jich už máme, ne?
2/ Finance už měly být dávno masivně vynakládány na zlepšení vodního režimu v krajině. Tenhle režim ale nezlepší přehrady, stejně jako umyvadlo s vodou nezlepší sucho ve skleníku s kaktusy. Tam je zanedbáno ukrutně. A každá investice do betonu odkládá potřebu řešit tu krajinu. Takže za mě tady mají ty zlé ochranářské organizace pravdu.
3/ Při projektování atd. pracují profesionálové vždy. Jak na straně technické, tak na straně dopadů na životní prostředí. A pak do toho mluví i neprofesionálové, jako starostové, místní podnikatelé, zájmové spolky, lesáci, rybáři a logicky také ochranáři. Profíci pak musí jejich námitky vypořádat.
To dává smysl, ne?
Michal Ukropec
3.3.2026 15:00 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
4.3.2026 13:39 Reaguje na Michal UkropecČím méně vody se zasákne v krajině, tím míň se doplňuje voda podzemní a tím víc té vody odteče povrchovým odtokem, který s sebou bere ty nejcennější částečky půdy do vody, kde dělají problémy.
No, rybníky se sice odbahňují, ale kvůli mizernému přístupu k protierozním opatřením se zase rychle zazemňují. Náklady na odbahnění nese především stát, částečně rybníkáři - ale nikoli zemědělec, co špatně hospodaří.
No, to nic. Celé je to propojené, a jestli se nám nepodaří, aby jednotlivé části pracovaly alespoň v jakés takés harmonii, nikam se nedostaneme, přestože peněz to sežere spoustu. U motoru tu harmonii jednotlivých částí lidé celkem chápou, u koloběhu vody zdaleka nikoli.
Michal Ukropec
4.3.2026 14:28 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
3.3.2026 17:19tomu plýtvání se spodní vodou a jejímu drancování. Myslel jsem si, že je
naopak dražší, než ta povrchová, aby se s ní šetřilo a ono je to opačně?
Takže nejen cenu srovnat, ale rovnou znevýhodnit tu spodní, aby se s ní
více šetřilo. Nyní už vím, proč vysychají studánky v okolí vrtů pro
hotely, vesnice, města a sjezdovky, když je tak levná. Já mít neupravenou spodní vodu za 2 Kč, tak s ní budu i zalévat a sytit vysychající potok!

Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let. Teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu
Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálně