Sdružení SOVAK: Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou
2.3.2026 11:20 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že množství srážkové vody z dlouhodobého hlediska neubývá, ale kvůli častějším periodám nadprůměrných srážek se v krajině nestačí tolik vstřebávat.
"Mění se rozložení srážek během roku. Místo sněhu tak v zimních měsících prší, jenže tato voda z ČR rychle odteče a bez využití," řekl Žák. Vegetace je totiž v zimních měsících v klidovém režimu a vrchní část půdy se od určitého stupně nasycení chová jako izolant. Přebytek vody tak z ČR odtéká. Zimy bez sněhových srážek pak mají za následek to, že se zásoby podzemní vody obnovují jen velmi omezeně.
Přestat používat podzemní vodu je podle Žáka ve střednědobém horizontu nereálné, je však možné propojit jednotlivé vodárenské soustavy v ČR. Každá vodárenská společnost má totiž distribuční potrubní sítě, kterými zásobuje své odběratele. "Kdyby se sítě propojily, mohly by společnosti, které mají povrchové vody dost, posílat vodu tam, kde naopak schází. Jde o nejefektivnější adaptační opatření pro zvládání sucha," uvedl Žák.
V ČR se ale stále vyrábí pitná voda z 50 procent z vody podzemní a z druhé poloviny z vody povrchové. Vodárenské společnosti kupují surovou vodu od státu. Když vyrábí pitnou vodu z vody podzemní, tak zaplatí poplatek dvě koruny za kubický metr (1000 litrů).
Některé vodárenské společnosti ale působí v lokalitách, kde podzemní voda není k dispozici, proto využívají povrchovou vodu. Odebírají ji z nádrží, které spravují podniky povodí, kterých je v ČR pět. Vodárenské společnosti za kubický metr povrchové vody platí pět až devět korun společně s DPH. Každý podnik povodí má vykalkulovanou vlastní cenu povrchové vody.
"Vodárenská společnost, která je závislá na povrchové vodě, má surovou vodu už od začátku dražší a přitom platí více peněz za vodu, která se pro výrobu pitné vody musí zpravidla mnohem nákladněji upravovat," vysvětluje Žák. Jenom málo společností si ale přitom může vybrat, ze které vody budou pitnou vodu vyrábět. Proto by podle něho dávalo smysl, aby stát ceny mezi povrchovou a podzemní vodou srovnal. Ke zvýšení ceny za podzemní vodu nahrává i její strategický význam, neboť zajišťuje zásoby vody pro další generace, dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let. Teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu
Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
ss
smějící se bestie
2.3.2026 15:21Tak především,
by všechna voda, měla patřit státu a né platit pitnou vodu zahraničním firmám, že !
Odpovědět
by všechna voda, měla patřit státu a né platit pitnou vodu zahraničním firmám, že !
JD
Jindřich Duras
3.3.2026 10:37 Reaguje na smějící se bestieVšechna voda opravdu patří státu. Ten ji prodává firmám, které ji nějak využívají, třeba na úpravu na vodu pitnou, což obnáší i náklady, ale také knowhow atd. Právě technologie, knowhow a investice sem zahraniční firmy po revoluci přinesly. A protože žádná firma není čistě dobročinnou organizací, potřebuje vytvářet nějaký zisk, mít návratnost svých investic. A to máme dnes. Takže celkem logický důsledek. Dneska můžeme ty firmy se zahraničními vlastníky vykupovat, někde už se stalo. Ale to zase bude něco stát = někdo to bude muset zaplatit.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
2.3.2026 20:02Cena povrchové vody je vyšší než podzemní proto , že tato voda je čerpána až na výjimky z nádrží a ty vyžadují údržbu to právě platí ti co tuto vodu potřebují. Proti tomu ti co jí čerpají nemusí investovat do vrtných polí nebo studen. Naopak podzemní voda nestojí stát nic, ale její získání a čerpání je dražší , proto se z ní také méně platí. Z hlediska ochrany přírody je samozřejmě lepší brát vodu z vodních nádrží jako je Švihov. Protože se jedná věšinou o vodu která v krajině přebývá a dále pak má autor pravdu v tom že ČR potřebuje nutně propojit vodárenské soustavy zejména ty menší každé léto omezují využívání vody odběrateli , kdyby byly propojené mohly by velké vodárenské soustavy k tomuto negativnímu jevu by nemuselo docházet tak často. Dále pak by se také stát měl zamyslet nad vlastnickou strukturou vodárenských sítí, protože skutečně nemá smysl aby tady monopoly byly vlastněny soukromými společnostmi co si hrají na podnikání.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
3.3.2026 10:44 Reaguje na Petr NovotnýRozdíl v té ceně je daný politicky na základě tlaků předchozích vodárenských lobby. Cena vody je politikum, kam se reálné náklady promítají jen částečně. To vyrovnání cen je nezbytné, protože křiví celou oblast vodárenství. Jen jeden z příkladů:
Podzemní voda je často drancována a povrchové zdroje zanedbávány - to se týká i kvality vody, která je zase zhusta ovlivňována nedostatečným čištěním odpadních vod - a čistírny velmi často provozují stejné firmy, jako vodárny. Mizí pak snaha o lepší čištění odpadních vod, což se doposud (snad už se situace konečně zlepší) projevovalo tím, že do každé pozitivní změny legislativy týkající se kvality vody hodili vidle právě provozovatelé vodovodů a kanalizací.
No, to jen na okraj :-).
Odpovědět
Podzemní voda je často drancována a povrchové zdroje zanedbávány - to se týká i kvality vody, která je zase zhusta ovlivňována nedostatečným čištěním odpadních vod - a čistírny velmi často provozují stejné firmy, jako vodárny. Mizí pak snaha o lepší čištění odpadních vod, což se doposud (snad už se situace konečně zlepší) projevovalo tím, že do každé pozitivní změny legislativy týkající se kvality vody hodili vidle právě provozovatelé vodovodů a kanalizací.
No, to jen na okraj :-).
JD
Jindřich Duras
3.3.2026 10:51Stavění nových a nových nádrží pomůže jen někde a někdy, tedy výjimečně. Potřebujeme retenci vody v celé ploše povodí.
Zokruhování vodárenských soustav je určitě OK, ale musíme si srovnat v hlavě, že využívat vodárensky lze i nádrže, které aktuálně na seznamu vodárenských nejsou. To je základní zlom v dogmatu. Už máme 165 významných vodních nádrží, z nich je 47 vodárenských a z těch se ještě z 5 žádná voda neodebírá... Řada z těch nevodárenských má stejnou či dokonce lepší kvalitu vody, než některé vodárenské. Jasně, Nových Mlýnů se to netýká, ale řady dalších ano.
Je třeba si to celé srovnat v hlavě, protože jinak vyhodíme spoustu peněz a výsledek za to nebude stát.
Odpovědět
Zokruhování vodárenských soustav je určitě OK, ale musíme si srovnat v hlavě, že využívat vodárensky lze i nádrže, které aktuálně na seznamu vodárenských nejsou. To je základní zlom v dogmatu. Už máme 165 významných vodních nádrží, z nich je 47 vodárenských a z těch se ještě z 5 žádná voda neodebírá... Řada z těch nevodárenských má stejnou či dokonce lepší kvalitu vody, než některé vodárenské. Jasně, Nových Mlýnů se to netýká, ale řady dalších ano.
Je třeba si to celé srovnat v hlavě, protože jinak vyhodíme spoustu peněz a výsledek za to nebude stát.
MU
Michal Ukropec
3.3.2026 11:37Souhlasím. Výstavba vodárenských nádrží ale něco stojí. 1. Prostor. Proti zátopě " cenného" území budou zcela jistě ochranářské organizace. 2. Finance. Ochranářské organizace jistě budou poukazovat na " účelnější" vynaložení finančních prostředků. 3. Odborný personál na projektování, stavbu i provoz. Nejsem přesvědčen, že " odborníci a znalci " z neziskovek uznají kvalifikaci a najdou shodu s profesionály, kteří jsou zaměřeni na " zisk".
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
3.3.2026 12:16 Reaguje na Michal UkropecAno, výstavba nových nádrží skutečně něco stojí - a to velmi hodně, jak ukazují nové projekty. A spoustu stojí právě opatření na ochranu kvality vody: po čertech lepší čištění, převedení odpadních vod pod nádrž, protierozním opatření - tedy řešení chronicky zanedbávaných problémů.
Vy taky za vším vidíte jen proklaté "ochranářské organizace" :-) :-)! Zkuste taky něco jiného, co?
1/ Jojo, údolí už moc není. Ve 165 už přehrady jsou, jinde silice, železnice, průmyslové zóny, osídlení, jinde silné rekreační využití. Je třeba s nimi zacházet opatrně. Ale to bychom měli vědět i bez ochranářů, ne? Ostatně ani obce a místní lidé nebývají pro další přehrady. Navíc, jak jsem psal výše, docela dost jich už máme, ne?
2/ Finance už měly být dávno masivně vynakládány na zlepšení vodního režimu v krajině. Tenhle režim ale nezlepší přehrady, stejně jako umyvadlo s vodou nezlepší sucho ve skleníku s kaktusy. Tam je zanedbáno ukrutně. A každá investice do betonu odkládá potřebu řešit tu krajinu. Takže za mě tady mají ty zlé ochranářské organizace pravdu.
3/ Při projektování atd. pracují profesionálové vždy. Jak na straně technické, tak na straně dopadů na životní prostředí. A pak do toho mluví i neprofesionálové, jako starostové, místní podnikatelé, zájmové spolky, lesáci, rybáři a logicky také ochranáři. Profíci pak musí jejich námitky vypořádat.
To dává smysl, ne?
Odpovědět
Vy taky za vším vidíte jen proklaté "ochranářské organizace" :-) :-)! Zkuste taky něco jiného, co?
1/ Jojo, údolí už moc není. Ve 165 už přehrady jsou, jinde silice, železnice, průmyslové zóny, osídlení, jinde silné rekreační využití. Je třeba s nimi zacházet opatrně. Ale to bychom měli vědět i bez ochranářů, ne? Ostatně ani obce a místní lidé nebývají pro další přehrady. Navíc, jak jsem psal výše, docela dost jich už máme, ne?
2/ Finance už měly být dávno masivně vynakládány na zlepšení vodního režimu v krajině. Tenhle režim ale nezlepší přehrady, stejně jako umyvadlo s vodou nezlepší sucho ve skleníku s kaktusy. Tam je zanedbáno ukrutně. A každá investice do betonu odkládá potřebu řešit tu krajinu. Takže za mě tady mají ty zlé ochranářské organizace pravdu.
3/ Při projektování atd. pracují profesionálové vždy. Jak na straně technické, tak na straně dopadů na životní prostředí. A pak do toho mluví i neprofesionálové, jako starostové, místní podnikatelé, zájmové spolky, lesáci, rybáři a logicky také ochranáři. Profíci pak musí jejich námitky vypořádat.
To dává smysl, ne?
MU
Michal Ukropec
3.3.2026 15:00 Reaguje na Jindřich DurasDobrý den přeji. Jsem vodohospodář, i když nemám razítko na krajinné inženýrství. Když to řeknu blbě, tak už můj třídní při maturitě v roce 1984 nám říkal, že vodohospodářské stavby jsou perspektivní obor, jelikož přijde čas, kdy bude nutné provádět nápravná vodohospodářská opatření v krajině. Je mi 60, a pořád máme velké zmeliorované lány, stále se neobnovují malé vodní plochy, a jediné co se rozjelo, je odbahnění rybníků, jelikož ty jediné přináší " zisk", a případné " kapříky"...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
4.3.2026 13:39 Reaguje na Michal UkropecDobrý den, váš třídní byl velmi prozíravý a dopředu hledící člověk :-)! Dlouho jsme tu měli zásadní spor, jestli další přehrady, nebo opatření v krajině. Jenže ten spor byl a je prostě špatně. Jedno bez druhého nedává moc smysl, protože krajina a přehrady (+další zdroje vody) jsou spojené nádoby a my nutně potřebujeme, aby ty nádoby spolupracovaly.
Čím méně vody se zasákne v krajině, tím míň se doplňuje voda podzemní a tím víc té vody odteče povrchovým odtokem, který s sebou bere ty nejcennější částečky půdy do vody, kde dělají problémy.
No, rybníky se sice odbahňují, ale kvůli mizernému přístupu k protierozním opatřením se zase rychle zazemňují. Náklady na odbahnění nese především stát, částečně rybníkáři - ale nikoli zemědělec, co špatně hospodaří.
No, to nic. Celé je to propojené, a jestli se nám nepodaří, aby jednotlivé části pracovaly alespoň v jakés takés harmonii, nikam se nedostaneme, přestože peněz to sežere spoustu. U motoru tu harmonii jednotlivých částí lidé celkem chápou, u koloběhu vody zdaleka nikoli.
Odpovědět
Čím méně vody se zasákne v krajině, tím míň se doplňuje voda podzemní a tím víc té vody odteče povrchovým odtokem, který s sebou bere ty nejcennější částečky půdy do vody, kde dělají problémy.
No, rybníky se sice odbahňují, ale kvůli mizernému přístupu k protierozním opatřením se zase rychle zazemňují. Náklady na odbahnění nese především stát, částečně rybníkáři - ale nikoli zemědělec, co špatně hospodaří.
No, to nic. Celé je to propojené, a jestli se nám nepodaří, aby jednotlivé části pracovaly alespoň v jakés takés harmonii, nikam se nedostaneme, přestože peněz to sežere spoustu. U motoru tu harmonii jednotlivých částí lidé celkem chápou, u koloběhu vody zdaleka nikoli.
MU
Michal Ukropec
4.3.2026 14:28 Reaguje na Jindřich DurasJe vidět, že jste hlavně hydrobiolog. Taky se mi stýská po potůčcích, kde byla voda 365 dní v roce, a v ní mihule, mřenky, hrouzci, okouni nebo pstruzi. Na Vysočinu totiž dorazily meliorace a napřimování toků až na přelomu 70 a 80 tých let. Ano. Dřív byly kolem nezmeliorovaných potoků louky a pastviny, nyní kukuřičná pole pro Heráleckou bioplynku. ( u Humpolce)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.3.2026 17:19Pokud je cena surové spodní o tolik nižší, než povrchové, tak se nedivím
tomu plýtvání se spodní vodou a jejímu drancování. Myslel jsem si, že je
naopak dražší, než ta povrchová, aby se s ní šetřilo a ono je to opačně?
Takže nejen cenu srovnat, ale rovnou znevýhodnit tu spodní, aby se s ní
více šetřilo. Nyní už vím, proč vysychají studánky v okolí vrtů pro
hotely, vesnice, města a sjezdovky, když je tak levná. Já mít neupravenou spodní vodu za 2 Kč, tak s ní budu i zalévat a sytit vysychající potok!
Odpovědět
tomu plýtvání se spodní vodou a jejímu drancování. Myslel jsem si, že je
naopak dražší, než ta povrchová, aby se s ní šetřilo a ono je to opačně?
Takže nejen cenu srovnat, ale rovnou znevýhodnit tu spodní, aby se s ní
více šetřilo. Nyní už vím, proč vysychají studánky v okolí vrtů pro
hotely, vesnice, města a sjezdovky, když je tak levná. Já mít neupravenou spodní vodu za 2 Kč, tak s ní budu i zalévat a sytit vysychající potok!
MU
JD
Jindřich Duras
4.3.2026 13:29 Reaguje na Břetislav MachačekJojo, ale jak jsem už napsal výše: Je to politikum a politici jsou pod vlivem různých lobby a každé zvýšení ceny něčeho vystraší ty zbabělce tak, že radši nic neudělají.
Odpovědět
