Syntetická hnojiva mají negativní dopad na klima a krajinu, uvedli odborníci
9.1.2025 10:27
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Negativní dopady se podle Zeleného neomezují pouze na ovzduší. Syntetická hnojiva podle něj obsahují těžké kovy, jako kadmium a arsen, které kontaminují půdu a vodní zdroje. Vysoké koncentrace fosforu a dusíku ve vodních tocích přispívají k rozvoji toxických sinic a ke vzniku takzvaných mrtvých zón v oceánech, tedy oblastí bez života, upozornil.
Podle Zeleného jsou současné regulační mechanismy, včetně takzvané nitrátové směrnice EU, nedostatečné. "Strategie Evropské unie, jako například ‚Farm to Fork‘, sice doporučují omezování syntetických hnojiv, avšak vliv lobbistických skupin a zájmů velkých agropodniků jejich realizaci výrazně brzdí," uvedl. V České republice je podle něj situace obdobná.
Zelený a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky zdůrazňují, že přechod na udržitelnější formy zemědělství je nutností. "Jednou variantou jsou organická hnojiva, jako například hnůj, kompost, zbytky z potravinářského průmyslu, bioodpad apod. Taková hnojiva dodají do půdy potřebné živiny, ale mohou být náchylnější k únikům živin do vody a atmosféry," řekla Kožmínová. Dodala, že další alternativou jsou nízkoemisní (syntetická) hnojiva, pro jejichž výrobu jsou místo fosilního plynu využity obnovitelné zdroje energie.
Omezování syntetických hnojiv by však mohlo zvýšit ceny potravin a snížit jejich dostupnost pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zelený proto navrhuje kombinaci sankcí za používání syntetických hnojiv a dotací na podporu udržitelných zemědělských postupů.
"Nadměrné používání syntetických hnojiv je ale jen zlomkem veškerých problémů spojených s intenzivním zemědělstvím, které je dlouhodobě neudržitelné, přispívá k degradaci životního prostředí a ke změně klimatu," uvedla Kožmínová. Současně v tom podle ní hraje roli i používání pesticidů, velkoplošné pěstování jedné plodiny nebo eroze půdy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Akční plán zavádí 36 opatření pro bezpečné užívání pesticidů
Vláda podpořila uzákonění rodinných farem, návrh počítá s jejich evidencí
České zemědělství potřebuje strategii, kam se sektor bude vyvíjet, tvrdí svazOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
JŘ
Jaroslav Řezáč
9.1.2025 10:34z téhle společnosti by měl Orwell radost, tedy pokud je zároveň masochista.
Syntetická hnojiva se nelíbí, ale pesticidy jsou cool.
Odpovědět
Syntetická hnojiva se nelíbí, ale pesticidy jsou cool.
MU
Michal Uhrovič
9.1.2025 11:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMyslím, že už žijeme v Orwellově společnosti
www.1984.cz
Odpovědět
www.1984.cz
JD
Jindřich Duras
10.1.2025 09:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJsem si nevšiml, že by v článku bylo tohle napsáno? Myslím, že pesticidy jsou cool? Naopak je nakonec zmíněno, že dalšími problémy je eroze a pesticidy.
Jak moc je tu co orwelovské, to neumím moc posoudit, ale jasné je, že zemědělství potřebuje radikální změnu k lepšímu.
Odpovědět
Jak moc je tu co orwelovské, to neumím moc posoudit, ale jasné je, že zemědělství potřebuje radikální změnu k lepšímu.
ss
smějící se bestie
9.1.2025 11:35A co mají používat, když se sláma spaluje a krávy prděj, no !
Odpovědět
Jakub Graňák
9.1.2025 13:21 Reaguje na smějící se bestieSynu... už to zabal. K čemu ty tvoje dementní štěky jsou?
Odpovědět
EN
Emil Novák
9.1.2025 11:51ČTK oslovila odborníky, akorát zapomněla napsat že ani jeden z nich není odborníkem na hnojiva ale na klimatický aktivismus...
Odpovědět
Jakub Graňák
9.1.2025 13:19 Reaguje na Emil NovákK věci mají právo se vyjadřovat především půdoznalci, nikoli odborníci na hnojiva - ti mají asi takovou kompetenci jako klimatičtí aktivisté. A půdoznalci, světe div se, tvrdí že syntetická hnojiva mají velmi negativní vliv na půdu a edafon. Nejedná o nějaký woke aktivismus, nýbrž padesát let stále dokola ověřovaný fakt.
Odpovědět
EN
Emil Novák
9.1.2025 15:32 Reaguje na Jakub GraňákTo by mělo nějakou relevanci kdyby, světe div se, to skutečně tvrdil nějaký odborník na hnojiva nebo půdoznalec a zároveň uvedl nějakou použitelnou alternativu.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.1.2025 16:13 Reaguje na Emil NovákPoužitelné alternativy existují již taky pěkných pár dekád. Odborníci na hnojiva - co ten termín dle vás vlastně znamená? Největšími odborníky na hnojiva jsou právě půdoznalci a ti tvrdí výše uvedené... všichni. Že nikoho z nich neznáte, ani nevíte výše uvedené, je váš problém, nikoho jiného.
K samostudiu: kořenové exsudáty - význam pro půdu, edafon, zpřístupňování živin a vliv syntetických hnojiv na schopnost exsudáty produkovat... Dostudujte, pokud se chcete bavit na odborné úrovni a nedělat ze sebe v této věci p. Hanzla...
Odpovědět
K samostudiu: kořenové exsudáty - význam pro půdu, edafon, zpřístupňování živin a vliv syntetických hnojiv na schopnost exsudáty produkovat... Dostudujte, pokud se chcete bavit na odborné úrovni a nedělat ze sebe v této věci p. Hanzla...
SV
Slavomil Vinkler
9.1.2025 19:22 Reaguje na Jakub GraňákNo já nevím. Akorát pamatuji, že v 50 letech byla sklizeň 20 metráků obilí a teď je tak 90. Vy tu metodiku realizujete?
Odpovědět
Jakub Graňák
10.1.2025 07:49 Reaguje na Slavomil VinklerPrůměrný výnos pšenice v tuzemsku je 6 t/ha - při tomto objemu vyprodukuje tuzemské zemědělství ročně 160 % tuzemské spotřeby - myslíte, že lze takovouto nadprodukci smysluplně obhájit? Pšenice je ve světě nadbytek a objem produkce stále roste...
Ten výsledek - ztrojnásobení objemu produkce je výsledkem práce vědců - půdoznalců... ti však dospěli poměrně rychle k tomu, že takovýto způsob hospodaření drancuje půdu - už po pár letech po "zelené revoluci" začali ti skutečně kompetentní - viz např Vúmop upozorňovat, že stav půd se zhoršuje. Ovšem slovutní praktici ve své nadutosti nyní nadávají a zesměšňují ty, díky jejichž výzkumu dosahují výše uvedených výsledků, protože se jim najednou výsledky téže vědy nehodí do krámu... tomuto se říká licoměrnost, čili pokrytectví.
Odpovědět
Ten výsledek - ztrojnásobení objemu produkce je výsledkem práce vědců - půdoznalců... ti však dospěli poměrně rychle k tomu, že takovýto způsob hospodaření drancuje půdu - už po pár letech po "zelené revoluci" začali ti skutečně kompetentní - viz např Vúmop upozorňovat, že stav půd se zhoršuje. Ovšem slovutní praktici ve své nadutosti nyní nadávají a zesměšňují ty, díky jejichž výzkumu dosahují výše uvedených výsledků, protože se jim najednou výsledky téže vědy nehodí do krámu... tomuto se říká licoměrnost, čili pokrytectví.
SV
Slavomil Vinkler
10.1.2025 08:41 Reaguje na Jakub GraňákJá se ptal, zda tak hospodaříte vy a jaké máte výsledky. U toho nespílal jsem vám do licoměrníka a pokrytce.
O tom zda úroda je 6 nebo 9 t/ha nemá smysl být vepři.
Odpovědět
O tom zda úroda je 6 nebo 9 t/ha nemá smysl být vepři.
Jakub Graňák
10.1.2025 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerAktivním zemědělcem již pěkných pár let nejsem, nicméně řešení mám vlastní... prezentoval jsem jej i zde již před cca 6 lety, jestli máte zájem, klidně se o něj podělím.
Nespílal jsem Vám nýbrž všeobecně lidem, kteří znevažují výsledky práce výzkumníků v jednom z nejexaktnějších oborů na základě osobních preferencí.
Odpovědět
Nespílal jsem Vám nýbrž všeobecně lidem, kteří znevažují výsledky práce výzkumníků v jednom z nejexaktnějších oborů na základě osobních preferencí.
JD
Jindřich Duras
10.1.2025 09:36 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji, hezky napsáno.
Právě ten nevybíravý tlak na nadprodukci je smrtelný jak pro zemědělství, tak pro rybníkářství či lesnictví. Ve jménu (nad)produkce se drancuje vše, co máme jaksi zdarma k dispozici. Navíc všichni producenti neustále požadují po ostatních (státní rozpočet) peníze a peníze, aby té nadprodukce na účet všech ostatních mohli dosahovat. Je to naprosto absurdní systém, kdy cílem je maximální produkce za každou cenu a nikoli udržitelný život ve zdravé krajině se zdravou vodou i potravinami.
Tady v diskusi se to hemží chytráky, co vědí všechno líp a diskuse s nimi je obtížná a zdá se marná. Děkuji, že jste se do té diskuse pustil.
Odpovědět
Právě ten nevybíravý tlak na nadprodukci je smrtelný jak pro zemědělství, tak pro rybníkářství či lesnictví. Ve jménu (nad)produkce se drancuje vše, co máme jaksi zdarma k dispozici. Navíc všichni producenti neustále požadují po ostatních (státní rozpočet) peníze a peníze, aby té nadprodukce na účet všech ostatních mohli dosahovat. Je to naprosto absurdní systém, kdy cílem je maximální produkce za každou cenu a nikoli udržitelný život ve zdravé krajině se zdravou vodou i potravinami.
Tady v diskusi se to hemží chytráky, co vědí všechno líp a diskuse s nimi je obtížná a zdá se marná. Děkuji, že jste se do té diskuse pustil.
Jakub Graňák
10.1.2025 13:58 Reaguje na Jindřich DurasTaktéž děkuji. Obávám se, že na této platformě racionální diskuse dávno vymizela.
Odpovědět
EN
Emil Novák
9.1.2025 22:45 Reaguje na Jakub Graňák1) Takže nejprve tvrdíte že odborníci na hnojiva "mají asi takovou kompetenci jako klimatičtí aktivisté", abyste se o pár hodin později ptal co ten termín znamená? :-)
2) Požadavkem aby se k tématu vyjádřili skuteční odborníci a nikoliv klima-aktivisté (nebo vy) ze sebe dělám "v této věci p. Hanzla"?
Díky, teď už mám dostatek indicií abych věděl co jste zač. Další pokračování této diskuse tím pádem považuji za naprosto zbytečné.
Odpovědět
2) Požadavkem aby se k tématu vyjádřili skuteční odborníci a nikoliv klima-aktivisté (nebo vy) ze sebe dělám "v této věci p. Hanzla"?
Díky, teď už mám dostatek indicií abych věděl co jste zač. Další pokračování této diskuse tím pádem považuji za naprosto zbytečné.
Jakub Graňák
10.1.2025 07:19 Reaguje na Emil NovákPoškočte si, sedíte si na vedení. Já vím přesně, kdo je odborník na hnojiva, popsal jsem výše... ptám koho za něj považujete vy? Pokud si myslíte, že těmi odborníky jsou výrobci a uživatelé, tak platí výše uvedené... jsou na tom odborně stejně jako klimatičtí aktivisté - jednoduše prodávají svůj produkt a ignorují následky.
Doufám, že jste si aspoň dostudoval výše uvedená hesla... v opačném případě je jasné co jste zač...
Odpovědět
Doufám, že jste si aspoň dostudoval výše uvedená hesla... v opačném případě je jasné co jste zač...
JD
Jindřich Duras
10.1.2025 09:40 Reaguje na Emil NovákNo, vy ze sebe děláte hloupého docela zručně. Jestli chcete vyjádření skutečných odborníků, protože ti, co se vám věnují tady, vám nejsou dostatečně OK, dohledejte si je, zdrojů je dost. Najděte si něco třeba od ing. Záhory, prostudujte si něco o regenerativním zemědělství. Víte, tady na Ekolistu v diskusi vás už asi nikdo nedovzdělá, protože od nikoho nic nepřijmete.
Odpovědět
ms
JD
PB
Petr Blažek
9.1.2025 17:18Opět pouze mlácení prázdné slámy. Už jenom nadpis, který obsahuje slovo "odborníci" je podezřelý a u tohoto příspěvku se to potvrzuje.
Tzv " odborníci opět v životě nevypěstovali ani ředkvičku, ale šíření poplašných zpráv by jim šlo.
Odpovědět
Tzv " odborníci opět v životě nevypěstovali ani ředkvičku, ale šíření poplašných zpráv by jim šlo.
ss
SV
Slavomil Vinkler
9.1.2025 19:15Jak se chová dusičnan amonný, z obnovitelných zdrojů jinak, než dusičnan amonný z metanu?
Dodala, že další alternativou jsou nízkoemisní (syntetická) hnojiva, pro jejichž výrobu jsou místo fosilního plynu využity obnovitelné zdroje energie.
Odpovědět
Dodala, že další alternativou jsou nízkoemisní (syntetická) hnojiva, pro jejichž výrobu jsou místo fosilního plynu využity obnovitelné zdroje energie.
pp
pavel peregrin
9.1.2025 20:00Aha. Zelený, Kožmínová... tak to jo, to jsou skutečně "odborníci". Větší hovadiny jsem už dlouho neslyšel. ČTK bych příště doporučil, aby oslovila skutečné odborníky, ale ti by jim neřekli to, co chce manipulovaná veřejnost slyšet. Takže to rychle shrnu- umělá hnojiva fosforečná, draselná, hořečnatá a vápenatá jsou pro normálně fungující zemědělství nezbytná, protože do půdy vrací prvky, které jsou produkcí odčerpávány. A jestli se toto někdo odvažuje popírat, tak s takovým člověkem nemá cenu diskutovat, protože je, s prominutím, vůl na entou.
Trochu jiná je situace s dusíkatými hnojivy, zde je na místě obezřetnost a rozumné dávkování. Ostatně, hnojení dusíkem je v použití umělých hnojiv nejtěžší disciplinou, ač se to asi nezdá.
A nakonec- syntetická hnojiva jsou dobrý sluha, zlý pán- ale to se netýká jen hnojiv.
Odpovědět
Trochu jiná je situace s dusíkatými hnojivy, zde je na místě obezřetnost a rozumné dávkování. Ostatně, hnojení dusíkem je v použití umělých hnojiv nejtěžší disciplinou, ač se to asi nezdá.
A nakonec- syntetická hnojiva jsou dobrý sluha, zlý pán- ale to se netýká jen hnojiv.
AL
Alena Lyskova
9.1.2025 20:12No to je mi novina, naši odborníci MSK odbor životního prostředí a zemědělstvi mi zase tvrdili, že přírodě škodí pokud na louce kakjí kozy.
Koza je prý intenzivní techologie.Tak teď nevím co je horší syntetické hnovivo nebo to přírodní. Možná také není odborník jako odborník. Pak se v tom má obyčejný člověk vyznat. Já už fakt nevím jaké hnojivo vlastně požívat.
Odpovědět
Koza je prý intenzivní techologie.Tak teď nevím co je horší syntetické hnovivo nebo to přírodní. Možná také není odborník jako odborník. Pak se v tom má obyčejný člověk vyznat. Já už fakt nevím jaké hnojivo vlastně požívat.
JŠ
Jindřich Štěpánek
10.1.2025 05:56V článku od odborníka chybí kritika vlád v 90.letech, protože ty jsou viníky likvidace živočišné výroby a z ní plynoucího nedostatku statkových hnojiv. Zemědělci jen hledají alternativy, aby jim něco narostlo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.1.2025 11:19Dovolím si shrnout některé myšlenky diskutérů a přidat vlastní názor.
Základem všeho je ekonomika provozu a záleží na jejím nastavení. Pokud
společnost žádá levné a dostupné potraviny, tak má dvě možnosti. Buď
dotovat výrobu zcela přírodně produkovaných potravin a nebo tolerovat
veškerou intenzifikaci, včetně velkoplošného hospodaření, průmyslových
hnojiv a postřiků. Kočkopes je polovičatost bez patřičného výsledku.
Chybou bylo, že jsme se vzdali vlastní zemědělské politiky a vzdali
se omezení trhu s potravinami, včetně potravinové soběstatečnosti.
Ekonomika je neúprosná a bez dotací nutí producenty k méně ekologické
výrobě s dopady na přírodu větší, než dotované hospodaření po staru
s mizernou efektivitou práce. A jsme u toho, kde na ty dotace vzít
a od koho. Pokud to hodlá zaplatit zákazník, tak budiž, ať si koupí
BIO a EKO za násobek ceny běžné produkce, ale ať to on a BIO producent
nežádá dotovat jinými. Dejme na výběr jak spotřebitelům, tak i těm
producentům , jakou cestou chtějí jít, ale bez dotací a úlev, neboť
už nyní je v dotační politice takový galimatyáš, při kterém už ani
nelze zjistit skutečnou hodnotu práce a produkce. Vše je zdeformováno
a už se v tom nevyznají ani samotní tvůrci toho galimatyáše. Obávám
se, že v současné EU ke změně k normalizaci bez dotování nedojde,
protože leckde už je hospodářství bez dotací na pokraji zhroucení.
No a průmyslová hnojiva? Dobrý sluha, špatný pán, pokud zůstane na
hnojení pouze sám. Průmyslová hnojiva bez organiky nějakou dobu
produkci zajistí a dokonce zvýší, ale i laik vidí dopady na půdu
bez organiky a živých organismů na organice závislých. Půda ztrácí
schopnost přijímat a držet vodu, je více ohrožena erozí a je pro
živé organismy sterilní. Projevuje se to zvýšeným odtokem při
srážkách, splachy půdy, úbytkem hmyzu, ptáků a drobné zvěře. Máme
ve vodě víc nevyužitých živin z průmyslových hnojiv, máme v potravě
rezidua z nich a postřiků a hlavně jdeme po tenkém ledě a blíží se
jaro, kdy zákonitě pod nohami praskne a záleží, zda ještě umíme
plavat a nebo se utopíme.
Odpovědět
Základem všeho je ekonomika provozu a záleží na jejím nastavení. Pokud
společnost žádá levné a dostupné potraviny, tak má dvě možnosti. Buď
dotovat výrobu zcela přírodně produkovaných potravin a nebo tolerovat
veškerou intenzifikaci, včetně velkoplošného hospodaření, průmyslových
hnojiv a postřiků. Kočkopes je polovičatost bez patřičného výsledku.
Chybou bylo, že jsme se vzdali vlastní zemědělské politiky a vzdali
se omezení trhu s potravinami, včetně potravinové soběstatečnosti.
Ekonomika je neúprosná a bez dotací nutí producenty k méně ekologické
výrobě s dopady na přírodu větší, než dotované hospodaření po staru
s mizernou efektivitou práce. A jsme u toho, kde na ty dotace vzít
a od koho. Pokud to hodlá zaplatit zákazník, tak budiž, ať si koupí
BIO a EKO za násobek ceny běžné produkce, ale ať to on a BIO producent
nežádá dotovat jinými. Dejme na výběr jak spotřebitelům, tak i těm
producentům , jakou cestou chtějí jít, ale bez dotací a úlev, neboť
už nyní je v dotační politice takový galimatyáš, při kterém už ani
nelze zjistit skutečnou hodnotu práce a produkce. Vše je zdeformováno
a už se v tom nevyznají ani samotní tvůrci toho galimatyáše. Obávám
se, že v současné EU ke změně k normalizaci bez dotování nedojde,
protože leckde už je hospodářství bez dotací na pokraji zhroucení.
No a průmyslová hnojiva? Dobrý sluha, špatný pán, pokud zůstane na
hnojení pouze sám. Průmyslová hnojiva bez organiky nějakou dobu
produkci zajistí a dokonce zvýší, ale i laik vidí dopady na půdu
bez organiky a živých organismů na organice závislých. Půda ztrácí
schopnost přijímat a držet vodu, je více ohrožena erozí a je pro
živé organismy sterilní. Projevuje se to zvýšeným odtokem při
srážkách, splachy půdy, úbytkem hmyzu, ptáků a drobné zvěře. Máme
ve vodě víc nevyužitých živin z průmyslových hnojiv, máme v potravě
rezidua z nich a postřiků a hlavně jdeme po tenkém ledě a blíží se
jaro, kdy zákonitě pod nohami praskne a záleží, zda ještě umíme
plavat a nebo se utopíme.
