Sysel obecný se už nebojí zemědělců, ale koček
Přírodovědci předpokládají, že se sysel obecný na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i nároky tohoto hlodavce na prostředí. Nejdůležitějším pro přežití syslí kolonie je krátký travní porost. Ten zvířatům umožňuje vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora.
Ve vysoké trávě naopak hlodavci ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů. „Proto i největší tuzemské kolonie najdeme na letištích ve Vyškově, v Praze Letňanech nebo v Brně Medlánkách, kde se pravidelně seče,“ vysvětluje Pavel Bína, který záchranný program sysla koordinuje.
Záchranný program by měl zajistit, aby sysel z české přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je podle AOPK zásadní především zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. To znamená na těchto místech především hospodařit vhodným způsobem. Zejména se to týká pravidelného kosení nebo spásání trávy.
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Uškodilo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek luk a pastvin s nízkou trávou a používání chemických prostředků. V současnosti jim překvapivě nejvíce škodí obyčejné domácí kočky. Ty jsou totiž velmi zdatnými lovci těchto hlodavců.
reklama
Dále čtěte |
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosiny
Vyhlášení CHKO Soutok poskytne potřebnou ochranu i Biosférické rezervaci Dolní Morava Online diskuse
Dotaz na biologa - 22. 3. 2012 - ŠafaříkJenže tyto druhy jsou typicky pralesní a žádné bezlesí u nás neudržovaly - NIKDY. Zubr se prakticky nepřetržitě udržel v Polsku - v pralese a jediné bezlesí tam způsoboval vždy člověk. Sysel se k nám rozšířil až po třiceltileté válce, a to díky míře odlesnění a zemědělství. To samé platí třeba i o dalších vyloženě stepních druzích, jež tu bez člověka nikdy nebyly - koroptev p, chřástal polní, poštolka ob, vrabec d., vysazený bažant lovný atd- asi by se to týkalo značné většiny dneska nejčastějších a nejznámějších druhů. Bez člověka by celé naše území bylo prakticky asi jediným jednolitým lesem. |
