Vyhlášení CHKO Soutok poskytne potřebnou ochranu i Biosférické rezervaci Dolní Morava

Biosférické rezervace jsou reprezentativní oblasti, které kromě významné biodiverzity zahrnují příklady harmonických vztahů mezi prostředím a lidmi, kteří zde žijí. Jsou uznávány v rámci mezivládního programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and the Biosphere, MAB). V České republice jich je ustaveno šest, jediná z nich – Biosférická rezervace Dolní Morava – dosud neměla zajištěnu potřebnou ochranu. To se změnilo vyhlášením chráněné krajinné oblasti Soutok. „Absence ucelené ochrany a adekvátní péče o unikátní Dolnomoravské luhy byla největším dluhem ochrany přírody v České republice,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Biosférické rezervace mají tři hlavní funkce:
1) chránit na svém území biologickou a kulturní různorodost, tj. celkové přírodní a kulturní dědictví,
2) být vzorovým příkladem správného hospodaření v krajině a rozvíjet tak konkrétní příklady šetrného uspokojování lidských potřeb podle zásad udržitelného rozvoje,
3) být oblastmi, ve kterých probíhá intenzivní výzkum a monitoring prostředí a současně vzdělávání a osvěta.

Dlouholetý předseda Českého národního komitétu MAB a obdivovatel unikátního prostředí dolní Moravy Ivan Rynda k tomu říká: „Sladění místních zájmů s ochranou přírody a krajiny představuje vždy a všude odborný i procesuální problém. Vyhlášení pečlivě navržené CHKO Soutok po dokonce dvou kolech projednávání proto přináší hned dvojí hodnotu: ochranu prostředí a krajiny a současně úspěch liberální participační demokracie, která dokázala odlišit skryté soukromé zájmy od skutečných potřeb místních obyvatel a plně přitom respektovala autoritu obcí na území a jejich zastupitelů.“

Světová síť nyní zahrnuje 759 oblastí ve 136 zemích. Dvacet dva je přeshraničních. V České republice je biosférických rezervací šest: Třeboňsko a Křivoklátsko (vyhlášeny 1977), Šumava (1990), bilaterální česko-polská BR Krkonoše/Karkonosze (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003). Biosférická rezervace není v České republice speciální kategorií územní ochrany, ta je zajišťována vždy prostřednictvím chráněných krajinných oblastí nebo národních parků. Biosférická rezervace Dolní Morava tak byla poslední, u níž České republika dlouhodobě neplnila mezinárodní závazek – zajištění dostatečné ochrany a aktivní péče.

Státní ochrana přírody proto v minulosti čelila kritice za absenci aktivních opatření ve prospěch zachování druhové rozmanitosti, kterou je území výjimečné. To je zejména v krajině, kterou spoluvytvářely generace hospodářů, naprosto nezbytné pro udržení jejích hodnot pro další generace. Dobrý vývoj v chráněné krajinné oblasti Pálava, která pokrývá jen malou část Biosférické rezervace Dolní Morava, nemohl kompenzovat postupnou degradaci ostatních částí území.

Díky intenzivní a systematické práci vědců a mimořádnému zájmu a iniciativě místních obyvatel a samospráv se vláda rozhodla i dosud nechráněnou část Biosférické rezervace Dolní Morava zahrnout do soustavy velkoplošných zvláště chráněných území a vyhlásila zde chráněnou krajinnou oblast Soutok.

Tím se v kombinaci s Lednicko-valtickým areálem a maloplošnými zvláště chráněnými územími (např. NPR Lednické rybníky) dostalo celému území systémové ochrany a zajištění aktivní péče o mimořádně cennou přírodu nejen lepšími možnostmi pro aktivní krajinotvorná opatření, ale i přenesením rozhodování v ochraně přírody přímo na území biosférické rezervace. Správa CHKO Soutok bude totiž zřízena přímo uprostřed biosférické rezervace v Břeclavi.

Ve spolupráci s Lesy ČR s. p., Povodím Moravy s. p., městy a obcemi, univerzitami, hospodáři a místními obyvateli se nyní připravuje řada návazných společných opatření a aktivit zajišťující uchování unikátního přírodního a kulturního dědictví CHKO Soutok a současně zlepšujících kvalitu života lidí v souladu s přírodou.

---

reklama

---