Sysel obecný se už nebojí zemědělců, ale koček
Přírodovědci předpokládají, že se sysel obecný na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i nároky tohoto hlodavce na prostředí. Nejdůležitějším pro přežití syslí kolonie je krátký travní porost. Ten zvířatům umožňuje vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora.
Ve vysoké trávě naopak hlodavci ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů. „Proto i největší tuzemské kolonie najdeme na letištích ve Vyškově, v Praze Letňanech nebo v Brně Medlánkách, kde se pravidelně seče,“ vysvětluje Pavel Bína, který záchranný program sysla koordinuje.
Záchranný program by měl zajistit, aby sysel z české přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je podle AOPK zásadní především zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. To znamená na těchto místech především hospodařit vhodným způsobem. Zejména se to týká pravidelného kosení nebo spásání trávy.
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Uškodilo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek luk a pastvin s nízkou trávou a používání chemických prostředků. V současnosti jim překvapivě nejvíce škodí obyčejné domácí kočky. Ty jsou totiž velmi zdatnými lovci těchto hlodavců.
reklama
Dále čtěte |
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosiny
Vyhlášení CHKO Soutok poskytne potřebnou ochranu i Biosférické rezervaci Dolní Morava Online diskuse
Dotaz na biologa - 26. 3. 2012 - JatyononaonoV příspěvku netvrdím že sysel měl někdy celoevropské roszšíření, pouze reaguji na zmínku o neexistenci bezlesí ve střední evropě, což je něco jiného :-). Husitské kroniky jsem nečetl, pochybuji že v té době je polní škůdci pálili natolik že by se dostali do kronik, nemluvě o tom že tam zcela určitě nenajdete ani hraboše, rejska či myšku drobnou... :-). Nepolemizuji s tvrzením že vegetace odráží klima/srážkové poměry dané oblasti, jen ho doplňuji o to že klima není jediný určující faktor a poukazuju na zubra který si ho umí sám bezlesí obstarat. Co se týká popisu střední Evropy Římany - ti u nás operovali v období po drastickém propadu populace krátce po změně letopočtu, to by mohlo být jedno vysvětlení, doplňujícím vysvětlením by mohlo být to že ono se také lecost ztratí v překladu (viz. anglický forest - překládáno jako les, ale význam to má daleko širší a mnohdy k českému překladu protichůdný, konečně i Šervůdský les kterým se proháněl Robin Hood se jmenuje Sherwood Forest, přičemž to les je ten wood, forest je ekvivalent té "pustiny" z Bělověže ve významu čehokoli od neprůchodného pralesa po písečnou poušť). A jen poznámka k těm divokým kmenů, pro Římany byl divoch každý kdo nebyl Říman, včetně kultur žijících ve městech s rozvinutou infrastrukturou srovnatelných s tou jejich, čili to tvrzení o divokosti našeho území má celkem nízkou informační hodnotu. |
