Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie
6.8.2026 01:23 | PRAHA
(ČTK/Ekolist)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
„Právě pestrost krajiny, tedy kombinace drobných polí, mezí, travnatých pásů, ovocných sadů, vinohradů a dalších struktur, vytváří vhodné podmínky pro široké spektrum druhů,“ vysvětluje hlavní autor studie Martin Šálek.
Publikovaná studie je založená na datech z 97 monitorovacích tras, na kterých vědci zaznamenali více než 11 000 jedinců 78 druhů ptáků. Nejvyšší početnosti i druhové bohatosti dosahovala ptačí společenstva ve vesnicích následovaná oblastmi s drobným hospodařením. Naopak intenzivně obhospodařovaná velkoplošná krajina vykazovala hodnoty nejnižší.
"Naše výsledky jasně ukazují, že maloplošné hospodaření v okolí lidských sídel může hrát klíčovou roli v ochraně ptačích populací zemědělské krajiny. Pozitivní vliv maloplošného hospodaření se navíc neomezuje pouze na samotné záhumenky, ale kladně ovlivňuje početnost a druhovou diverzitu ptáků také v navazující velkoplošně obdělávané krajině a v samotných lidských sídlech," uvedl Martin Šálek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Důležitá jsou také tradiční lidská sídla, která se stávají útočištěm pro řadu ptačích druhů, pro něž je okolní intenzivně obhospodařovaná krajina nehostinným prostředím. "Pro některé druhy, jako je sýček obecný, sova pálená či chocholouš, jsou tradiční vesnická sídla a farmy přímo klíčovým biotopem pro přežití," doplnil vědec.
S rostoucím podílem nových a rekonstruovaných budov ovšem klesá početnost i druhová rozmanitost ptáků. "Moderní budovy jsou sice technicky dokonalejší, často však postrádají drobné stavební prvky a mikrostanoviště, která ptáci využívají k hnízdění nebo lovu potravy. K tomu se přidává i homogenizace okolního prostředí, například nahrazování rozmanitých zahrad udržovanými trávníky nebo okrasnou výsadbou s nižší ekologickou hodnotou," vysvětlil Šálek.
Výsledky studie podle vědců ukazují, že ochrana biodiverzity v zemědělské krajině se neobejde bez podpory tradičního maloplošného hospodaření. Nejde o návrat do minulosti, ale o strategickou investici do odolnější krajiny, potravinové bezpečnosti, adaptace na klimatickou změnu i zachování evropské biodiverzity.
Přečtěte si také |
Luční sady patří k nejbohatším biotopům střední Evropy. V Česku ale zatím nijak komplexně chráněny nejsou, říká Lenka Dubová
„Pokud chceme zastavit dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny a dalších druhů, je nutné podporovat nejen tradiční formy hospodaření, ale zároveň citlivě přistupovat i k proměnám venkovských sídel,“ dodává Martin Šálek. Stejně důležité je podle jeho slov přehodnotit systém zemědělských dotací tak, aby podporoval pestrou krajinu, šetrné hospodaření a zachování tradičních zemědělských postupů.
„Vedle produkce potravin musí zemědělská politika zohledňovat také význam krajiny pro zachování biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti i přírodních ekosystémů,“ uzavírá Martin Šálek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
EG.D na některých místech pod vysokým napětím ponechává přírodu bez zásahu
Čeští a němečtí studenti zkoumali v Zubrnicích tradiční luční sady a jejich přínosy
Víc než čtvrtina Česka si uchovala stopy tradiční podoby krajinyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
ID
Ignác Duhový
6.8.2026 07:15Běžte to vysvětlit lidovcům, starostům, socanům a odsákům.
Popřípadě dalším příznivcům globalizace kteří jdou vesničanům po krku pomocí dovozů jídla a daní z nemovitostí.
Odpovědět
Popřípadě dalším příznivcům globalizace kteří jdou vesničanům po krku pomocí dovozů jídla a daní z nemovitostí.
DA
DAG
6.8.2026 09:56 Reaguje na Ignác DuhovýNo já myslel, že záhumenka je pole pro vlastní potřebu, abych nemusel utrácet za jídlo, protože si ho část vypěstuji. Dřu na tom, věnuju tomu hadiny a utrácím za mechanizaci a palivo, ale nakonec to vyjde levněji. I když pominu Vaši myšlenku, že ty strany jsou všechny pro globalizaci, což není pravda, tak vy v podstatě říkáte: Oni zařizují levnější jídlo a chudákům záhumenkářům tak nevychází ekonomicky jejich lopocení na vlastním. Nebo jak to myslíte?
Odpovědět
sv
s v
6.8.2026 16:59 Reaguje na Ignác DuhovýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
8.8.2026 12:28 Reaguje na Ignác DuhovýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
10.8.2026 07:49 Reaguje na Ignác DuhovýHelemese, místním udavačům nevoní, že po krku vesničanům jde tak maximálně anofert.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2026 09:48Ano, a takové "záhumenky" jsou vlastně i většina NPR, PR, PP. A o ty se nikdo nestará.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2026 09:51„Vedle produkce potravin musí zemědělská politika zohledňovat také význam krajiny pro zachování biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti i přírodních ekosystémů,“
Takže přestat s biopalivy a bioplynem.
Odpovědět
Takže přestat s biopalivy a bioplynem.
RČ
Radek Čuda
6.8.2026 11:02Pan Šálek to myslí dobře a rozumím mu. Ale ... na maloplošné hospodaření a opečovávání záhumenků nejsou lidi.
Tradiční stavení jdou buď rovnou k zemi, neb se zcela zásadně rekonstruují, z bývalých záhumenků jsou okrasné zahrady (trávník + bazén + něco málo dalšího), a do práce se jezdí ne do JZD na kole/fichtlu, ale autem do města do fabriky/na úřad.
Klasický scénář venkova za posledních min. 20 let.
Odpovědět
Tradiční stavení jdou buď rovnou k zemi, neb se zcela zásadně rekonstruují, z bývalých záhumenků jsou okrasné zahrady (trávník + bazén + něco málo dalšího), a do práce se jezdí ne do JZD na kole/fichtlu, ale autem do města do fabriky/na úřad.
Klasický scénář venkova za posledních min. 20 let.
ss
pp
VN
Vladimír Nechutný
6.8.2026 12:52Většina lidí žijící na vesnici dělá ve městě nebo příměstských montovnách.
Nakupovat se chodí do supermarketů. Do práce se jezdí auty.
Vesnice nejsou skanzeny na fotografování pro turisty z města.
Záhumenka je hobby, stojící čas , náklady a i životní styl ne existenční nutnost.
Kde je potrava a kryt tam je život.
Odpovědět
Nakupovat se chodí do supermarketů. Do práce se jezdí auty.
Vesnice nejsou skanzeny na fotografování pro turisty z města.
Záhumenka je hobby, stojící čas , náklady a i životní styl ne existenční nutnost.
Kde je potrava a kryt tam je život.
ss
pp
Peter
6.8.2026 14:54"V Česku také kvůli kolektivizaci, během níž se scelovaly pozemky, odstraňovaly remízky, aleje a mokřady. Negativně se to odrazilo také na populacích polních ptáků – jejich početnost se v ČR za posledních čtyřicet let snížila přibližně o 40 % ..."
Lenže kolektivizace neprebehla "posledních 40 let", naopak v rámci dekolektivizácie rôzne neužitky a biele plochy pribúdali, pričom aleje, mokrade a remízky pribúdajú dokonca cielene (napr. v rámci ÚSES).
Odpovědět
Lenže kolektivizace neprebehla "posledních 40 let", naopak v rámci dekolektivizácie rôzne neužitky a biele plochy pribúdali, pričom aleje, mokrade a remízky pribúdajú dokonca cielene (napr. v rámci ÚSES).
Pe
Petr
7.8.2026 06:08 Reaguje na PeterNení alej jako alej. To co dnes přibývá, jsou zase jen mrtvé plochy. Pečlivě "udržované", aby tam náhodou něco nepřerostlo a nevznikl nepořádek. Stejně jako ten obrázek se starou stodolou. Okolí strojově sečené, nikde ani smítko. Stačí sd podívat na nějaký starý film, nebo obraz, a hned je vidět v čem je rozdíl mezi minulostí a dneškem, a proč mizí život z krajiny. Příčina je prostá: strojová údržba krajiny. V takové nic nežije, nemá kde. Na holé pláni to fakt nejde.
Odpovědět
Pe
Petr
7.8.2026 06:21 Reaguje na PetrKrajina, jakou živočichové potrebují ke svemu životu, dnes lidé kolem sebe nesnesou.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.8.2026 06:22 Reaguje na PetrPokud by sedláci v 19. století disponovali dnešní technikou, myslíte si, že by to dělali jinak? Ani omylem. Ten bukolický ráz krajiny byl dán především nedokonalou mechanizací a vysokým podílem ruční práce. Tudíž udělalo se pouze to, na co síly stačily. A zapomeňte na to, že by se sedláci dříve zamýšleli nad tím, jak se chovat v přírodě ekologicky. Je zajímalo pouze to, jak se uživit. Pokud by měli k dispozici dnešní možnosti, bez váhání by je využívali také.
Odpovědět
LB
Lukas B.
7.8.2026 08:27 Reaguje na pavel peregrinkdyž jdeme ještě dál, tak vidíme, jak "ušlechtilí divoši" dokázali s klacky a kameny rychle zlikvidovat megafaunu.
a nesmějme se těm, kteří mají místo výstavní čivavičky tucet slepiček nebo dvě ovečky a místo tůjí mají půl aru s pórkem a mrkví a na kompostu cukety. protože rozmanité malorolnictví se jinak než jako ekonomicky zcela absurdní hobby dělat nedá.
Odpovědět
a nesmějme se těm, kteří mají místo výstavní čivavičky tucet slepiček nebo dvě ovečky a místo tůjí mají půl aru s pórkem a mrkví a na kompostu cukety. protože rozmanité malorolnictví se jinak než jako ekonomicky zcela absurdní hobby dělat nedá.
JP
pp
sv
sv
s v
8.8.2026 12:31 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
sv
s v
10.8.2026 07:46 Reaguje na pavel peregrinA co ti mám, vyvrátit peregrinku? Rozhodnutí soudu o nošení zetka na pupku?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.8.2026 09:28 Reaguje na PetrJste ochoten vzít do rukou kosu a v létě kosit louku za loukou až do podzimu místo traktůrků a strojních sekaček? Ukažte mi někoho, kdo zahodí křovinořez a sekačku a chopí
se kosy a srpu ! Na celé vesnici můžete lupou hledat toho, kdo umí kosu naklepat a i nabrousit ji umí málokdo. Tak jak
chcete bez strojů kosit ty plochy? Mám plné zuby teoretiků
a kritiků jak to vše řešit, ale sami nehnou prstem! Zrovna
teď po dešti větrám a firma kosí křoviňákem zeleň jiné firmy. Smrad, randál, zabitý hmyz, žáby a ještěrky. Přitom
pamatuji dobu bez sekaček a křoviňáků a pokoseno bylo vše,
ale to dělala většina lidí rukama a nikoliv v kancelářích.
Podotýkám, že jde často o umělou zaměstnanost, protože se
ti lidé v práci nudí a rozdávají svá moudra na webech jako
je Ekolist. Člověk u pásu v montovně, dojička, řidič a
nebo hutník tu v pracovní době nemudruje a PRACUJE !!!
Odpovědět
se kosy a srpu ! Na celé vesnici můžete lupou hledat toho, kdo umí kosu naklepat a i nabrousit ji umí málokdo. Tak jak
chcete bez strojů kosit ty plochy? Mám plné zuby teoretiků
a kritiků jak to vše řešit, ale sami nehnou prstem! Zrovna
teď po dešti větrám a firma kosí křoviňákem zeleň jiné firmy. Smrad, randál, zabitý hmyz, žáby a ještěrky. Přitom
pamatuji dobu bez sekaček a křoviňáků a pokoseno bylo vše,
ale to dělala většina lidí rukama a nikoliv v kancelářích.
Podotýkám, že jde často o umělou zaměstnanost, protože se
ti lidé v práci nudí a rozdávají svá moudra na webech jako
je Ekolist. Člověk u pásu v montovně, dojička, řidič a
nebo hutník tu v pracovní době nemudruje a PRACUJE !!!
Pe
Petr
7.8.2026 13:04 Reaguje na Břetislav MachačekJste nechtěně vtipný. Nejdřive napíšete že to bez strojů nejde a jak to bez nich chci dělat, a v dalši větě nadáváte na křovinořezy a sekačky, jak všechno pozabíjejí, a ze to je spatně. Ale to je váš bězný styl. Začít něčím a skončit s pravým opakem.
Nicméně zde je řešení právě v tom "nehnout ani prstem". Příroda potřebuje prostor. Ne naši pomatenou "údržbu".
Odpovědět
Nicméně zde je řešení právě v tom "nehnout ani prstem". Příroda potřebuje prostor. Ne naši pomatenou "údržbu".
pp
pavel peregrin
8.8.2026 07:35 Reaguje na PetrJenže vtip je v tom, že málokdo chce u baráku zaneřáděnou náletovou plochu. To samé ve městech. Ale to by byla příroda podle vašeho gusta.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
8.8.2026 09:38 Reaguje na pavel peregrinProč podle mého gusta? Nejde přece o mě, ale o všechno to, co tu dřív žilo. Jestli chceme aby tu něco žilo, tak tomu prostě musíme dát možnost někde žít. Ničemu živému tu možnost nedáváme. A nemusí to být náletová plocha. Proto jsem psal, aby se každý podíval na nějaký starý film. Třeba i jen nedávný, třeba Na samotě u lesa, nebo jiný ze 70. let, to je nedávno a většina to pamatuje. Žádné náletové plochy, ale prostě tráva. Obyčejná narostlá tráva. Něco, co dnes už neexistuje, protože jsme vytvořili podprahový dojem, že narostlá tráva je nebezpečný nepořádek, který je nutné ihned zlikvidovat. Takže ve své představě likvidujeme nepořádek, ve skutečnosti likvidujeme život.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 10:42 Reaguje na PetrZajímavé porovnání minulosti a současnosti je na strance filmovamista.cz, kde jsou záběry z natáčení filmů, a k nim i fotka ze stejného místa dnes. Někdy veselé, někdy neveselé podívání. Mizí stromy i celé aleje, lesíky, křoví, tráva... A přibývají silnice, domy, chodníky, dlažba...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.8.2026 11:06 Reaguje na PetrUkažte mi jakýkoliv starý film s plochou
zarostlou plevelem a uznám, že se pletu.
V minulosti lidé kosili pro zvířata vše,
kde se dalo produkovat seno a píce. Byla
rvačka o trávu z okraje lesů, z palouků
a příkopů kolem cest. Proto tam nerostly
plevely, ale luční květiny. Nicneděláním
se namnožil plevel a invazní rostliny,
ale i těm pravidelné kosení vadí na
rozdíl od nicnedělání. Vidím, že jsem
opět trefil hřebík na hlavičku, že vy
nemíníte nic dělat a jen kritizovat jiné
a odvolávat se na to, že příroda si sama
poradí. Jak si sama poradí s křídlatkou,
netýkavkou žláznatou a bolševníkem bez
lidské práce? NIJAK, ona se jim sama už
neubrání stejně, jako nesečená louka
pcháči a jiným agresivním plevelům, které
bez lidské práce zákonitě zvítězí nad
lučním kvítím a hodnotnými travinami.
Nicnedělání je viníkem současné situace
a tam kde bývala květnatá louka je dnes
porost křídlatky. Z lužního lesa plného
sněženek je džungle s křídlatkou a nebo
netýkavkou a z remízku neprostupný les
s podrostem ostružiníku, kam se neodváží
už ani zvěř. Kdysi se v něm i páslo a
buřeň neměla šanci tam růst. Místo toho
rozptýlení se tak zvěř koncentruje na
pár míst, která devastuje, což kdysi
neexistovalo, když byl les průchodný.
A víte jak dopadne louka bez kosení
a bez pastvy? Po čase zvítězí nálety
a bude z ní les. Bez práce koláče
kdysi nebývaly, ale dnes ano a práce
se tak mnozí štítí a vyznávají to
vaše nicnedělání, kde si příroda se
vším poradí sama nejlépe. Tůdle !!!
Odpovědět
zarostlou plevelem a uznám, že se pletu.
V minulosti lidé kosili pro zvířata vše,
kde se dalo produkovat seno a píce. Byla
rvačka o trávu z okraje lesů, z palouků
a příkopů kolem cest. Proto tam nerostly
plevely, ale luční květiny. Nicneděláním
se namnožil plevel a invazní rostliny,
ale i těm pravidelné kosení vadí na
rozdíl od nicnedělání. Vidím, že jsem
opět trefil hřebík na hlavičku, že vy
nemíníte nic dělat a jen kritizovat jiné
a odvolávat se na to, že příroda si sama
poradí. Jak si sama poradí s křídlatkou,
netýkavkou žláznatou a bolševníkem bez
lidské práce? NIJAK, ona se jim sama už
neubrání stejně, jako nesečená louka
pcháči a jiným agresivním plevelům, které
bez lidské práce zákonitě zvítězí nad
lučním kvítím a hodnotnými travinami.
Nicnedělání je viníkem současné situace
a tam kde bývala květnatá louka je dnes
porost křídlatky. Z lužního lesa plného
sněženek je džungle s křídlatkou a nebo
netýkavkou a z remízku neprostupný les
s podrostem ostružiníku, kam se neodváží
už ani zvěř. Kdysi se v něm i páslo a
buřeň neměla šanci tam růst. Místo toho
rozptýlení se tak zvěř koncentruje na
pár míst, která devastuje, což kdysi
neexistovalo, když byl les průchodný.
A víte jak dopadne louka bez kosení
a bez pastvy? Po čase zvítězí nálety
a bude z ní les. Bez práce koláče
kdysi nebývaly, ale dnes ano a práce
se tak mnozí štítí a vyznávají to
vaše nicnedělání, kde si příroda se
vším poradí sama nejlépe. Tůdle !!!
Pe
Petr
8.8.2026 11:43 Reaguje na Břetislav MachačekZase jste namíchal spoustu jakési úmyslně přehnané vymyšlené omáčky, a přidal nové slovo: plevel.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 11:45 Reaguje na Břetislav Machaček"Po čase zvítězí nálety
a bude z ní les."
A přesně o to jde. Že příroda lidem vadí. Lidé chtějí zvítězit nad přírodou, nechtějí aby zvítězila příroda. To by tak hrálo. Zničit. Posekat, vyčistit. Pryč s tím.
Odpovědět
a bude z ní les."
A přesně o to jde. Že příroda lidem vadí. Lidé chtějí zvítězit nad přírodou, nechtějí aby zvítězila příroda. To by tak hrálo. Zničit. Posekat, vyčistit. Pryč s tím.
Pe
Pe
Petr
8.8.2026 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekJste takový chrabrý bojovník proti přírodě :-)
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 11:57 Reaguje na PetrJen trochu zmatený a zatím ještě nevíte na kterou stranu se přidat. Líbí se vám obě, a zároveň vám obě vadí. Něco napíšete, ale hned v tom cítíte tu absurditu, tak otočíte, a ono to samé.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 15:39 Reaguje na Břetislav MachačekPříroda podle vaší představy jsou holé stromy a holá tráva, jinak nic. Likvidoval byste strojově, mimo sekaček a křovonořezů, vše, co je podle vás nálet, plevel a buřeň, aby bylo všude čisto a průchozí, a všude šťastná zvířátka, hmyz, žáby a ještěrky.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 16:03 Reaguje na PetrNa tom je vidět, že vás kdysi v mládí někdo naučil, že vše se pěstuje, a co nepěstujeme cíleně, to je plevel, a ten tam být nesmí a musí pryč. Ale zároveň sám vidíte a chápete, že právě v tom plevelu a bordelu, a z něj, žije hmyz a drobní živočichové, které likvidace plevelu likviduje s ním. Jste zvyklý na plantáže monokultur bez podrostu průchozí kilometry daleko, ale tam to funguje úplně stejně jako na té zahradě. Vyčištěná zahrada = mrtvá a suchá zahrada. Vyčištěný les = mrtvý a suchý les.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.8.2026 17:44 Reaguje na PetrKonečně jsem vás pochopil, že za
to co bez ladu a skladu píšete
nemůžete. Když je píšící ruka rychlejší, než myšlenky, tak to
tak dopadá! 7 reakcí za sebou
je ukázkou chaotického myšlení
bez uspořádání myšlenek do
souvislé formy vyjadřování a
doporučuji to příště uspořádat
do odstavců 1 až X. a vyhledat co jsem o tom psal. To, že na
různé případy existují různá
řešení znamená, že jedno zase
vyvrací druhé. Někde je lepší
to a jinde je to nevhodné, ale
univerzální recept je pouze
pro poněkud jednodušší lidi,
kteří se drží pouze jediné
varianty, protože nepřemýšlí
a jen konzumují cizí moudra.
Každá situace je jiná a není
možné aplikovat pouze jediné
řešení. Někde bezzásah není
na škodu, ale někde škodí.
Někde je kosení prospěšné,
někde dokonce nutné a někde
zbytečné a škodlivé. Totéž
u pastvy tím a nebo jiným
zvířetem. Vždy je třeba mít
určitý cíl a podle něho pak
nastavit postup. Příroda to
vše řeší zcela nahodile a pak
nás taky může výsledek nemile překvapit. Je-li semenný rok
břízy, naletí břízy. Je-li
smrku, naletí smrky. Pokud schází "zasévači" žaludů,
lískáčů, bukvic atd. tak je
nemá kdo do nového "lesa"
vysít. Při absencí semenných stromů nenaletí nic. V tom může pomoci člověk, pokud má ale o složení náletového lesa určitou
představu. Smíšeným lesem není
jak "nová" Šumava, tak ani
ČŠ. Obojí jsou monokultury
převládajících náletů stromů
z okolí a k přírodnímu lesu
z dob dávno minulých má dál,
než k lidmi vysázeným lesům,
které měly ty nové nahradit.
To i ten hospodářský les měl
několik věkových kategorií
od 0 po 120 let a více a nyní
ho nahradil jedno druhový les
s věkem 1-6 let rozdílu. Za
70 let to bude monokulturní
70 let starý les a co s ním?
Pozvat zase kůrovce a oheň?
Myslím si, že přijde samo obé
a to se bude opakovat ještě
pár stovek let. Je to ukázka
nicnedělání a chybného chápání
přírody jako "Moudré matky",
co za nás vše vyřeší nejlépe.
Ona to NĚJAK vyřeší, ale je
to NEJLEPŠÍ a nebo JEN ŘEŠENÍ
z NOUZE ?
Odpovědět
to co bez ladu a skladu píšete
nemůžete. Když je píšící ruka rychlejší, než myšlenky, tak to
tak dopadá! 7 reakcí za sebou
je ukázkou chaotického myšlení
bez uspořádání myšlenek do
souvislé formy vyjadřování a
doporučuji to příště uspořádat
do odstavců 1 až X. a vyhledat co jsem o tom psal. To, že na
různé případy existují různá
řešení znamená, že jedno zase
vyvrací druhé. Někde je lepší
to a jinde je to nevhodné, ale
univerzální recept je pouze
pro poněkud jednodušší lidi,
kteří se drží pouze jediné
varianty, protože nepřemýšlí
a jen konzumují cizí moudra.
Každá situace je jiná a není
možné aplikovat pouze jediné
řešení. Někde bezzásah není
na škodu, ale někde škodí.
Někde je kosení prospěšné,
někde dokonce nutné a někde
zbytečné a škodlivé. Totéž
u pastvy tím a nebo jiným
zvířetem. Vždy je třeba mít
určitý cíl a podle něho pak
nastavit postup. Příroda to
vše řeší zcela nahodile a pak
nás taky může výsledek nemile překvapit. Je-li semenný rok
břízy, naletí břízy. Je-li
smrku, naletí smrky. Pokud schází "zasévači" žaludů,
lískáčů, bukvic atd. tak je
nemá kdo do nového "lesa"
vysít. Při absencí semenných stromů nenaletí nic. V tom může pomoci člověk, pokud má ale o složení náletového lesa určitou
představu. Smíšeným lesem není
jak "nová" Šumava, tak ani
ČŠ. Obojí jsou monokultury
převládajících náletů stromů
z okolí a k přírodnímu lesu
z dob dávno minulých má dál,
než k lidmi vysázeným lesům,
které měly ty nové nahradit.
To i ten hospodářský les měl
několik věkových kategorií
od 0 po 120 let a více a nyní
ho nahradil jedno druhový les
s věkem 1-6 let rozdílu. Za
70 let to bude monokulturní
70 let starý les a co s ním?
Pozvat zase kůrovce a oheň?
Myslím si, že přijde samo obé
a to se bude opakovat ještě
pár stovek let. Je to ukázka
nicnedělání a chybného chápání
přírody jako "Moudré matky",
co za nás vše vyřeší nejlépe.
Ona to NĚJAK vyřeší, ale je
to NEJLEPŠÍ a nebo JEN ŘEŠENÍ
z NOUZE ?
Pe
Petr
8.8.2026 17:57 Reaguje na Břetislav MachačekAno, jestliže nic neděláte, tak máte čas na slohové práce, chápu to. A jsem rád, že i vy jste pochopil svůj omyl a poučil se sám na sobě, a už teď víte, že i nicnedělání je cesta. I když to asi slyšíte velmi nerad.
Odpovědět
sv
Pe
Petr
8.8.2026 17:44 Reaguje na Břetislav MachačekA víte co je největší ironie? Že ten hmyz, žáby a ještěrky, kterými se tu chlubíte, máte na své zahradě pouze díky tomu, co tu neustále tak plamenně kritizujete - díky vašemu nicnedělání! Ano, vašemu nicnedělání! Kdybyste zahradu vyčistil a uklidil, tak tam bude mrtvo jako všude jinde. A vy to dobře víte. To je ale rozpor, co? To je síla. Celý život vás učili, že když něco chcete, musíte na tom makat a pečovat o to. A teď se ukazuje, že u přírody to neplatí, tam je to přímo obráceně, přírodě toto vyloženě škodí. Když chcete přírodu, musíte na ní přestat pracovat. Bez práce máte koláče. Přírodu, hmyz, živočichy... všichni tihle o vaši práci vůbec nijak nestojí. Dokonce jim vadí. Uděláte něco a zabije je to. To je příroda.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2026 18:41 Reaguje na PetrNebojte se, ono žije- ale ve městech skutečně neuspějete s neudržovanou plochou. Zkuste si ponechat nějaký plac s trávou, kterou necháte na kosení až v květu-a pokud budete zastupitel, tak vás umlátí za to, že se nestaráte o veřejná prostranství a podporujete alergie.
Vy všechno vidíte jen z jedné strany- netvrdím, že občas nemáte pravdu- jenže vše je o kompromisu.
Odpovědět
Vy všechno vidíte jen z jedné strany- netvrdím, že občas nemáte pravdu- jenže vše je o kompromisu.
pp
pavel peregrin
8.8.2026 18:45 Reaguje na pavel peregrinA s p. Machačkem jste vedle jak ta jedle! Skutečně musíte mít na zahradě bordel na to, abyste tam měl ještěrky, hmyz a žáby? Kde jste na takovou hovadinu přišel? Představte si, že já je tam mám taky- a přitom bych ani u baráku na vsi, kde bydlím, nestrpěl nesekanou zahradu.
To je rozpor, co? Kdepak jsou vaše teorie o neudržování?
Odpovědět
To je rozpor, co? Kdepak jsou vaše teorie o neudržování?
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 13:23 Reaguje na Břetislav MachačekČlověk u pásu v montovně ...
Zobudte sa do 21.storočia , väčšinu vecí vyrábajú automatizované roboty. Už nie robotník za sústruhom ale kontrolor CNC mašiny.
V Číne sú už zatemnené fabriky, kde autá vyrábajú roboty samé. Sem tam príde ľudská kontrola na návštevu.
Odpovědět
Zobudte sa do 21.storočia , väčšinu vecí vyrábajú automatizované roboty. Už nie robotník za sústruhom ale kontrolor CNC mašiny.
V Číne sú už zatemnené fabriky, kde autá vyrábajú roboty samé. Sem tam príde ľudská kontrola na návštevu.
BM
Břetislav Machaček
8.8.2026 11:19 Reaguje na Jaroslav PobehaMilý pane i ta montovna a montovna je rozdíl a byl
to pouze příklad. U pásu se dnes třeba stále šijí
oděvy a boty a nebo i ty součástky pro vozidla.
Nekoukejte se pouze na špičkoví výrobce, ale taky
na ty co mají místo robotů levnou pracovní sílu.
A nejsou to pouze montovny, ale i práce v údržbě
ve stavebnictví atd. Někteří lidí se nadřou až se sedřou, ale to vy asi nevidíte a vidět nechcete.
Já ano, protože jsem polovinu života pracoval
rukama a druhou polovinu hlavou a soucítím s těmi,
co dřou rukama celý život. Mnozí se ani nedožili
penze a nebo v ní marodí bez radosti si ji užít.
K čemu je někomu penze, kterou proleží na LDN
a nebo prosedí v čekárnách lékařů? Jó ti co se
v pracovní době v kanceláři nudí a píšou sem svá
moudra si v práci odpočinou a mohou pak sportovat
a ve zdraví užívat penze. Proto se jako potrefené
husy ozývají a útočí na mne, který na to upozornil.
idí iů
Odpovědět
to pouze příklad. U pásu se dnes třeba stále šijí
oděvy a boty a nebo i ty součástky pro vozidla.
Nekoukejte se pouze na špičkoví výrobce, ale taky
na ty co mají místo robotů levnou pracovní sílu.
A nejsou to pouze montovny, ale i práce v údržbě
ve stavebnictví atd. Někteří lidí se nadřou až se sedřou, ale to vy asi nevidíte a vidět nechcete.
Já ano, protože jsem polovinu života pracoval
rukama a druhou polovinu hlavou a soucítím s těmi,
co dřou rukama celý život. Mnozí se ani nedožili
penze a nebo v ní marodí bez radosti si ji užít.
K čemu je někomu penze, kterou proleží na LDN
a nebo prosedí v čekárnách lékařů? Jó ti co se
v pracovní době v kanceláři nudí a píšou sem svá
moudra si v práci odpočinou a mohou pak sportovat
a ve zdraví užívat penze. Proto se jako potrefené
husy ozývají a útočí na mne, který na to upozornil.
idí iů
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 13:19Aj vo veľkých lánoch môžu byť skupiny stromov napríklad oválneho tvaru 40*40 metrov. Prečo tam nie sú ? Jáj, pán farmár by dostal menšiu dotáciu.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.8.2026 15:38 Reaguje na Jaroslav PobehaTo ale není chyba farmáře, ale pravidel pro přidělování těch dotací, že?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2026 07:38 Reaguje na Radek ČudaPokud je na poli krajinný prvek, farmář o dotace nepřijde.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
10.8.2026 14:52 Reaguje na pavel peregrinDíky za info.
Mně šlo nicméně primárně o to, že i pokud by byla ta pravidla pro přidělování dotací nastavena blbě, tak z toho těžko vinit farmáře, stejně jako jej těžko vinit z toho, že tomu přizpůsobí své hospodaření.
Odpovědět
Mně šlo nicméně primárně o to, že i pokud by byla ta pravidla pro přidělování dotací nastavena blbě, tak z toho těžko vinit farmáře, stejně jako jej těžko vinit z toho, že tomu přizpůsobí své hospodaření.
pp
pavel peregrin
8.8.2026 07:37 Reaguje na Jaroslav PobehaMohou tam být a říká se tomu krajinné prvky.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2026 09:46 Reaguje na pavel peregrinSlyšíte jak nepřirozeně zní termín krajinný prvek? Pochybuju že něčemu pomůže, když budeme v polích vytvářet krajinné prvky. S hezky posekanou trávou. Dali jsme vám tam dva prvky, tak si tam žijte, to vám stačí a dejte pokoj?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.8.2026 18:51 Reaguje na PetrNějak se to nazvat musí. To za prvé. A za druhé- pole slouží k produkci rostlinných komodit. Sloužilo tomu od nepaměti a pokud si myslíte opak, tak se těžce mýlíte. Mezi poli mohou být meze. Pole sousedí s potokem, na jehož břehu rostou dřeviny, jedno zda náletové či vysázené. Pole sousedí dále s lesem. N poli může být klidně ten krajinný prvek v podobě remízku. A všude tam má zvěř, drobná či větší, možnost úkrytu. Všude tam je hmyz. Ale samotné pole- opakuji znovu-slouží pro produkci rostlinných komodit.
Je vám na tom ještě něco nejasného?
Odpovědět
Je vám na tom ještě něco nejasného?
Pe
Petr
9.8.2026 22:06 Reaguje na pavel peregrinNejasný je na tom ten kompromis.Tedy jak píšete, že vše je o kompromisu. Obecně - jestliže je zemědělské půdy celých 53 procent krajiny a o zbytek se dělí příroda s člověkem, tak určitě uznáte sám, že to moc velký kompromis není, že jsou váhy dost ke straně. A že by to chtělo trochu poladit.
Odpovědět
