https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/uklid-bostonskeho-pristavu-za-pet-miliard-dolaru-to-nakonec-stalo-potvrzuje-ekonomicka-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úklid bostonského přístavu: za pět miliard dolarů to nakonec stálo, potvrzuje ekonomická studie Video

8.1.2019 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kdysi nejšpinavější přístav celé Severní Ameriky, Boston, se stal po svém vyčištění největším úspěchem americké Agentury pro ochranu životního prostředí.
Kdysi nejšpinavější přístav celé Severní Ameriky, Boston, se stal po svém vyčištění největším úspěchem americké Agentury pro ochranu životního prostředí.
Boston. Kdysi nejšpinavější přístav celé Severní Ameriky se stal po svém vyčištění největším úspěchem americké Agentury pro ochranu životního prostředí. A také asi nejnákladnějším. Přínos tohoto projektu teď v originální retrospektivní studii vyhodnocují ekonomové a odborníci z Oceánografického institutu.
 

Kolem roku 1660 se stal bostonský přístav třetím nejvyhledávanějším kotvištěm Severní Ameriky a reputaci významného přístavu si uchoval i v následujících staletích. Na slávě přístavu pak doslova vyrostlo celé město, které je dnes pátou největší metropolí v USA.

Nebylo to zadarmo: voda v celém Massachusettském zálivu to odnášela stále větším znečištěním. Nejprve se tu odpadů z podpalubí a jímek zbavovaly četné kotvící lodě, později přibylo vyústění městské kanalizace přímo do moře. A nakonec se přidaly i polotekuté a tuhé odpady, vypouštěné zdejšími průmyslovými závody. Počínaje 19. stoletím mizí ze zátoky rybáři a později se tu nedoporučuje lidem koupat. Není divu.

Rezignace a přijetí špíny za vlastní

V osmdesátých letech končí ve zdejších vodách 2 miliony m3 kanalizačních splašků každý den. Staletí aktivního znečišťování zanesly dno celé zátoky metry odpadů, pláže se změnily na skládky. „Jen prostý pohyb v okolí zapáchající vody byl do krajnosti nepříjemný,“ vzpomíná Bruce Berman, environmentální aktivista. „Nejsmutnější bylo, že lidé tohle znečištění vnitřně akceptovali, brali to, že je bostonský přístav nejšpinavějším v celých Státech, jako fakt.“ Pobřeží zaplnily továrny, často jen opuštěné haly bývalých fabrik plné nebezpečných odpadů. Jsou tu pololegální skládky a odložiště odpadů, parkovací plochy, ruiny. Žít by tu rozhodně nikdo nechtěl. A právě tehdy do neradostného děje vstupuje Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) se záměrem přístav vyčistit.

Agentura, která se probudila

Tahle tehdy teprve deset let stará agentura, která má na starost ochranou lidského zdraví a životního prostředí (vzduchu, vody a země), má k dispozici silné legislativní nástroje. Ale dosud jich nikdy naplno nevyužila. V případě bostonského přístavu to ale změnila. EPA disponuje relativně slušnými prostředky, které ale nikdy tak masivně neinvestovala, jako zde. Environmentální pamětníci pak budou vzpomínat, že tady se vlastně poprvé pustila EPA do zdánlivě marného boje. Kromě této organizace a pár komunitních sdružení z Bostonu totiž nad přístavem a zátokou všichni dávno zlomili hůl. Odhadované náklady na vyčištění přístavu, tedy vyzvednutí odpadů a likvidaci skládek, činí 3,8 miliard dolarů (asi 84 miliard Kč). Tolik peněz zatím nikdo ve Státech do úklidu kolektivního nepořádku nevrazil.

Prakticky všem přijde takové počínání jako marné, nehospodárné plýtvání s prostředky daňových poplatníků. Z prostého vyčištění totiž neplyne žádný přímý zisk, je to investice bez jakékoliv návratnosti. EPA se ale nevzdává: následují federální soudy a politické třenice, jejichž výsledkem je, že stát Massachusetts musí za vzniklou situaci v zálivu převzít odpovědnost. Dochází k zásadní úpravě režimu kanalizací v Bostonu, rekonstrukci a výstavbě čističek odpadních vod. „Ekonomicky neudržitelný“ projekt vyčištění zálivu paradoxně přinese práci stovkám firem a společností, které se budou podílet na demolicích, opravách, odvozu a stavbách další desetiletí. „Nakonec se takhle tisíce lidí podíleli na čištění, což byl fantastický pocit,“ říká Ken Moraff, ředitel EPA. „Už jsme v tom nebyli sami.“

Máme uklizeno. Co z toho plyne?

Kontroverzí projektu čištění přístavu bylo bezpočet. Zvýšily se daně, poplatky za vodu a odpad. Řešilo se, zda odsunutí čistíren odpadních vod blíže k oceánu nebude mít negativní vliv na mořské živočichy. Náklady navíc vyskočily na 5 miliard dolarů (asi 111 miliard Kč). Výsledek? Ano, voda byla viditelně čistší, nezapáchala, zdevastované pobřeží vůčihledně prohlédlo. Do zálivu se po letech vrátily ryby. O to vše se mohla EPA opřít a považovala to za svůj úspěch. V řadě Američanů ale zůstal pocit hořkosti. Stálo čistší moře pro rybičky za pět miliard dolarů a spoustu práce? To nyní řešili Di Jin a Chris Watson, oceánografové z Institutu Woods Hole. Jejich dolarové vyčíslení benefitů potěší.

Levné to nebylo, ale stálo to za každý dolar

„Vyčištění bostonského přístavu vedlo k prokazatelnému zvýšení navázaných soukromých investic a růstu ekonomických příležitostí podél pobřeží,“ tvrdí v retrospektivním hodnocení projektu Di Jin. „Mnohem více, než kolik činil celkový průměr města Boston a 33 přidružených městských částí. Měli bychom se proto příště dívat na ekosystémové služby jako na významný ekonomický faktor a brát je v potaz při vyhodnocování politických opatření.“ Úklid sám o sobě nikdy nebude cenově efektivní, ale vytváří příležitost pro budoucí zhodnocení. „Většina současných projektů zaměřených na sanaci a čistění vychází z odhadu nízké hodnoty pozemku před vlastním zásahem, což zkresluje výstup.“

Nezapáchající voda s rybičkami, která přišla Boston na 5 miliard, dokázala v následujících letech přinést ekonomický rozvoj v zóně při pobřeží v hodnotě 30-100 miliard dolarů. Z nehezkých brownfields a skládek se dnes staly ty nejvyhledávanější lokality pro realitní a developerské společnosti, nezanedbatelný je přínos plynoucí z cestovního ruchu, vodních sportů, rybářství. Vyčištění a oživení bostonského přístavu bylo velmi nákladné, ale hodnota renesance ekosystémových služeb, přetavená v dolary investic, přinesla místním násobně víc. Úklid se nakonec vyplatil.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist