https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/v-krkonosich-bylo-poprve-potvrzeno-rozmnozovani-vlku-muze-jich-tam-zit-az-11
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších bylo poprvé potvrzeno rozmnožování vlků, může jich tam žít až 11

3.10.2023 10:45 (ČTK)
Do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do 11 vlků. O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo letos potvrzeno u smečky na polské straně hor obývající východní část Krkonoš. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekl dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Intenzivnější výskyt vlků je v Krkonoších zaznamenán od začátku letošního roku.
 

"Lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy nám laická veřejnost i naši pracovníci podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků," uvedl Drahný.

Nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor. "Právě na území KRNAP lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci," uvedl Drahný.

Správci KRNAP monitorují výskyt vlků ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Odborníci z univerzity se v projektu Life Wild Wolf zaměřují na blízká setkání lidí a vlků, která byla letos v Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i Mendelovy univerzity instalují v terénu fotopasti, evidují hlášení veřejnosti a mapují pobytové znaky, tedy vlčí stopy či trus. Z již provedené genetické a potravní analýzy vědci zjistili, že krkonošští vlci pocházejí ze středoevropské, ale i z karpatské populace. Na zimu plánují v Krkonoších první plošné mapování šelem a pokusí se získat ucelenější údaje k jejich výskytu.

"Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti," uvedla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.

Mapování vlků se již několik let koná na Broumovsku v severní části Královéhradeckého kraje, kde se vlci trvale vyskytují od roku 2018 a od roku 2019 pravidelně vyvádějí mláďata. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků. V této oblasti žijí vlci ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském Národním parku Góry Stolowe. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.

Obavy z vlků mají kvůli svým stádům i krkonošští farmáři. "Přirozeně vnímáme jejich obavy, jsme s nimi v kontaktu a snažíme se hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Teď dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků v jejich oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád," uvedl vedoucí odboru péče o KRNAP Václav Jansa.

Připomněl ale, že podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku, doplnil Jansa. "Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá," uvedl Jansa.

Správci KRNAP upozorňují, že při setkání s vlkem je třeba být obezřetný a je nutné mu ponechat únikový prostor. Lidé by také neměli vlky krmit a nechávat venku zbytky jídla. "Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla," uvedl Drahný. Podobné zásady by měli podle něj dodržovat i majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři.

Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit zooložce Správy KRNAP Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon 731 533 895 nebo přes WhatsApp na čísle 776 738 237.

Královéhradecký krajský úřad letos vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu, uvedli dříve zástupci kraje. Opatření se týká 17 honiteb na Trutnovsku mimo území KRNAP. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.10.2023 12:00
Krkonošské louky je nutno vypásat (dle historického postupu). S vlky to půjde hodně obtížně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.10.2023 13:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět

Radek Čuda

3.10.2023 14:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ona ta volná pastva zrovna v Krkonoších až tak moc nefrčela, zejména ve vyšších polohách, a to z mnoha důvodů. Louky se primárně kosily, seno se skladovalo v senících a v zimě na rohačkách sváželo do údolí na krmení. Samozřejmě to nelze brát absolutně a samozřejmě se i páslo, ale ta pastva nehrála oproti jiným regionům zase až tak zásadní roli.

Takže pro zachování krkonošských luk je důležitější spíš kosa, než kráva.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.10.2023 15:34 Reaguje na Radek Čuda
Nevadí však, když je obojí, že.
Odpovědět

Radek Čuda

4.10.2023 14:40 Reaguje na smějící se bestie
Samozřejmě že ne, naopak je to lepší, to byla čistě jen věcná poznámka k tomu historickému stavu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.10.2023 13:16
To už jsou dokonce i tabulky, kolik kde může být predátorů - vlky počínaje, co !
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.11.2023 20:38 Reaguje na smějící se bestie
Psst, nebo na to hned zasedne Jouroparlament a budou nám nutit kvóty vlků a ledních medvědů v zastupitelstvu (podali si žádost o usazení v Ostravě, Jihlavě, Brně a Praze). <rl>
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

3.10.2023 16:45
konečně po dlouhé době příspěvek o vlkovi
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.10.2023 20:47
Snad si pochutnaji na tech nekolika zbyvajicich tetrivcich, co v Krkonosich jeste jsou a pak snad "ochranari" zacnou trochu dostavat rozum
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2023 12:31 Reaguje na Miloš Zahradník
No problém nejsou přímé škody asi tak 15-20 milionů (to je tak 15-20 m dálnice), základní problém je vyhnání drobné pastvy, nejen v Krkonoších, ale i všude jinde. A biodiverzita evropské krajiny je tvořena zejména pastvou už asi 6 tisíc let, kdy přitáhli agresivní Indoevropané a silně omezili konkurenci lovců i predátorů.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.10.2023 15:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pastvu mohou zvladat stroje. Pohanene elektrinou z lokalnich solarnich panelu... Dnes takto obhospodarite placek pred domem ci chalupou s vymezenym anglickym travnikem. Casem budou jiste k dispozici i umele kozy, ovce ci kravy programovatelne na zvoleny usek krajiny ci prirodni rezervace :) Me vlci vadi ze sentimentalniho a kultuurne historickeho hlediska. A jeste vic mi vadi medvedi. Zanevrel jsem na mnou drive milovane Slovensko kde bych jednak uz
nevylezl za par hodin na blizky tatransky stit - ale hlavne bych se necitil bezpecne, vsude bych za rohem ocekaval nahle vynorivsiho se medveda. Vlku se tolik nebojim, to by jich musela byt cela smecka a to v Krkonosich asi uplpne hned - doufejme tedy - nebude
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2023 21:04
Jsem ráda, že se do naší přírody vrátil náš původní vrcholový predátor. Dříve lidmi neuváženě vyhubený. Za důležitou zmínku považuji slova vedoucího odboru péče o KRNAP: „Snažíme se hospodářům pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád".
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.10.2023 06:53 Reaguje na Majka Kletečková
Ale prosím vás.Když zde vlk nebyl, vadilo to někomu? Či myslíte, že naši předci vyhubili vlka jen tak z rozmaru? Napadlo vás vůbec někdy, že ti lidé kolikrát žili z ruky do huby a nutnost nemít vlky v okolí byla jejich existenční nutností? A dnes, kdy samozřejmě vývoj pokročil dál a chov zvířat je v mnoha případech i volnočasovou záležitostí, v čem je to jiné? Proč by se měly proboha donekonečna tyhle rozmary s vlky sanovat dotacemi? Dotace, pokud vůbec, tak pouze na smysluplnou činnost, která přináší zpět hodnoty a nikoliv na nesmysly, řekl bych přímo zpovykanost určitých lidí, kteří za celý život nic nevytvořili,ale rozhazovali by plnými hrstmi, protože neznají cenu práce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2023 19:19 Reaguje na pavel peregrin
Jsem rád, že tu píše paní Kletečková! Ona mne vždy nesmírně
pobaví vychvalováním oficiálních názorů uváděných v článcích
doslova se svazáckou angažovaností. Ještě ji schází mávátko
a vítání vlků i do jejího okolí. To bych jí od srdce přál
stejně, jako vlkomilům z velkých měst, až se to dotkne i jich. Nakonec je dobře, že se vlk šíří i do KRNAPu a že
brzo zakousne nějakou čivavu VIP paničky. Bude to jako
s poníkem V.D.Leynové a bude se to konečně řešit. Dokud
měla škody pouze "lůza" v pohraničí, tak se nic nedělo,
ale až budou vlci v Klánovickém lese, tak to bude jiné!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2023 10:06 Reaguje na Majka Kletečková
Původní zde byl kdysi i hyena, tygr a lev. Znamená to, že se mají vrátit??? Od kdy to počítáte?
Poznámky. V Indii je počet útoků asi 1000 a mrtvých ročně asi 50. To v Indii není problém neb to byly hlavně ženský a ty jsou tam až za krávou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.10.2023 22:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
asi tak od počátku našeho letopočtu

Nemyslím, že by se sem měli vrátit trilobiti nebo živočichové z doby, kdy se naše území nacházelo na rovníku atd.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

7.10.2023 13:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kľudne nech sa hyeny, supy a leopardy vrátia. Keď vám vlky tak vadia.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.10.2023 23:14 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, to je důležitá zmínka. Zase nějaké DOTACE !

Pak se divíme, že ekonomika jde do kopru, zato státní dluh roste tempem nebývalým. Už tu nejsou žádné normální ekonomické vztahy, všechno křiví dotace.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

4.10.2023 09:41
"Článek byl vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE." co to je? Kde je autor clanku?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.11.2023 20:33
Jest zajímavostí statistickou, že počet pozorovaných skutečných vlků je zanedbatelný proti počtu zřejmých zaslepených hlupáků viditelných a šířících svoje pravdy v těchto diskusích.
Věřím, že kdyby se prosadil zákon o tom, že hlasitě v diskusi může hovořit či psát jen ten, kdož má s danou materií řádnou zkušenost, či je odborníkem, ubylo by jalových čtení, článků i různých výlevů na stranu zlých myslivců, zlých vlků i zlých úředníků, přičemž by jasně zvítězil názor, že pokud není v okolí vidět vlk, není co řešit, a není po čem střílet.
Pokud to někomu připadá jako parafráze o ruském způsobu řešení problému (kde není člověk, není problém), jedná se o nepochopení. (na vysvětlenou)
<rýpal lesní>
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist