Vyplatí se přehrady s končící životností opravit, nebo je levnější je odstranit?
Stav vodohospodářské infrastruktury v USA není po technické stránce vůbec uspokojivý. Momentálně se tu nachází 2.170 přehrad, které spadají svou kvalitou do kolonky „vysokého rizika“. Stačí opravdu vydatné deště či povodně a tato železobetonová tělesa mohou snadno nekontrolovaně uvolnit vodu, kterou zatím zadržují. Výsledkem takového selhání by byly ohromné škody na majetku i ztráty na lidských životech. Zdá se tedy logické, že zrovna tady by se s opravami otálet nemělo. Přesto se vyčkává.
Miliardy, jaké svět neviděl
Náklady na jejich opravu jsou optimisticky odhadovány na nějaký 45 miliard dolarů, což jsou podle Asociace státní kontroly přehrad prozatím nedostupné peníze. Navíc, pokud by někdo chtěl udělat víc než jen lepit náplasti na pomyslné i skutečné díry v amerických přehradách a chtěl by uvést do optimálního (nerizikového stavu) ty zbývající, potřeboval by dalších 64 miliard dolarů. „A není třeba dodávat, že takové peníze nikdo teď nemá,“ říká Zbigniew Grabowski, hlavní autor portlandské studie.
Přečtěte si také |
Co se stane, když se odstraní přehrada? Do řeky se vrátí životZdá se tedy vcelku příhodné začít přemýšlet o starých a rizikových přehradách jako o zdrojích neúměrného nebezpečí a ekonomických černých dírách. A v tomto kontextu se pak jako slibná jeví myšlenka, kterou Grabowski spolu se svými kolegy razí. „Jsou tu prostě přehrady, které se už prostě nikdy nevyplatí opravit. Nebylo by tedy lepší je zbourat, rozebrat, odstranit?“
Odstranění je cenově výhodnější…
Pokud by Američané přistoupili na odstranění všech 36.000 funkčně zastaralých přehrad, přišlo by je to nanejvýš na 25,1 miliard dolarů. Není to zrovna málo, ale pořád je to méně, než na kolik přijde údržba. A zmizelo by tím i nemalé riziko, spojené s možným katastrofálním scénářem. Když se Grabowski snažil dohledat podrobnější data o stavu amerických přehrad, o předpokládaných nákladech na jejich opravu (a také informace o tom, za jakých okolností jsou přehrady rušeny), narazil na vcelku nezmapovaný prostor.
Vládní agentury totiž nevedou žádný centrální registr takových informací. Zjistil, že přehrady s vodními elektrárnami a ty sloužící jako vodní rezervoáry bývají odstraňovány nejčastěji. Také ale přišel na to, že za rozhodnutím o nerušení přehrad stojí nejrůznější ekologické, ekonomické a společenské faktory. Někde prostě lidé nedovolí zrušení ani vysoce rizikové přehrady, zatímco v jiných regionech se odstraňují relativně zachovalejší.
…ale univerzálním řešení to nebude
Grabowski na jedné straně soudí, že odstranění zastaralých přehrad z říčních toků je cenově efektivním řešením oproti jejich opravě. „Bude ale zapotřebí mnohem více informací z oblasti bezpečnostního inženýringu vodních staveb, z oblasti ekologické obnovy a společenských věd a technologie, než si budeme opravdu jistí, že rušení je tou nejlepší cestou.“ Přeci jen, ve hře jsou zrovna tak miliardy dolarů, jako lidské životy.
reklama