https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/na-jake-zranitelne-skupiny-se-soustredi-klimaticke-strategicke-dokumenty-v-sesti-hlavnich-mestech-stredni-evropy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na jaké zranitelné skupiny se soustředí klimatické strategické dokumenty v šesti hlavních městech střední Evropy?

10.4.2025 16:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na ilustračním snímku Bratislava.
Na ilustračním snímku Bratislava.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Strategie, plány a koncepce politik nepatří právě mezi strhující čtivo. Ovšem jsou důležité. Přečetly jsme tedy 25 strategických klimatických dokumentů hlavních měst střední Evropy, abyste vy nemuseli, a mohli se dozvědět, jak se v nich mluví o tom, jak změna klimatu dopadne na lidi.
 
Při analýze těchto dokumentů, které vznikly v letech 2018–2022 v Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Praze, Varšavě a Vídni, nám přitom nešlo o metodiku prognóz nebo povahu nástrojů, které se plánují využít, ale o to, zda plány připouštějí, že se lidem, resp. konkrétním skupinám, může vinou klimatické změny vést hůře než nyní, nebo zda tato představa v dokumentech běží spíše „na pozadí“.

Naše zjištění ukazují jednak to, že pojetí jsou za různými humny různá, a jednak směr, jakým mohou klimatické politiky měst komunikovat s těmi zdravotními a sociálními. Je totiž podstatné, aby se klimatická změna neřešila jen na odborech životního prostředí a technické infrastruktury, ale aby se propsala i do agend veřejného zdraví a sociálních služeb.

V podstatě ve všech městech střední Evropy se pracuje se „svatou trojicí“ děti, senioři a osoby s onemocněním, k níž se může přidat i „rizikové“ místo bydliště v rámci teplotního ostrova nebo záplavové oblasti. Někde se tyto skupiny spíš jen vyjmenují, jinde se o zranitelnosti přemýšlí důkladněji a s důrazem na opatření, která musí města zavést, aby zmírnila následky klimatické změny.

Velmi inspirativní jsou zejména příklady Bratislavy a Vídně. V hlavním městě Slovenska podnikli velmi detailní práci s indikátory v rámci jednotlivých městských částí a identifikovali ty části, které si zaslouží podporu nejnaléhavěji – např. kvůli kombinaci nedostatku zeleně jako rizikového faktoru při vlnách veder, vysokého podílu seniorské populace a malé kapacitě zdravotních a sociálních služeb.

Ve Vídni pak aspirují na vytvoření „klimatické sociální ochrany“, jejíž součástí je např. adaptace pobytových sociálních zařízení a plánování služeb, které budou potřeba např. kvůli „heat lockdownům“.

Strategické dokumenty klimatických politik se, jak název napovídá, věnují klimatu a způsobům, jak jednak omezovat aktivity, které přispívají ke klimatické změně (tzv. mitigaci), a jak se změnám přizpůsobit (tzv. adaptaci). Zejména v rámci adaptace je velký prostor věnovat se tomu, jak se promění životní podmínky v konkrétních lokalitách a kdo bude jejich změnou nejvíc ohrožen. U mitigace je prostoru méně.

Strategické dokumenty jednotlivých měst, které jsme zkoumaly, mají své těžiště položené různě (některé se soustředí více na mitigaci, některé výhradně na adaptaci), a proto nejsou souměřitelné. Detaily našeho výzkumného postupu a jeho omezení (stejně jako další detaily k jednotlivým dokumentům) jsou k dohledání v odborném článku „XXX“.

Pomyslný „žebříček“ strategických dokumentů se nedá stanovit ani z toho důvodu, že dokumenty vznikaly v různých kontextech a pro různé účely. V tomto článku postupně představíme jednotlivá města (v abecedním pořadí) a jejich klima– dokumenty.

Berlín
Berlín
Foto | Florian Wehde / Unsplash

Berlín: důraz na mitigaci a osvětu

Obecně lze říci, že berlínské strategické dokumenty sledují převážně mitigaci. Be1 představuje integrovaný přístup k ochraně klimatu a mitigaci klimatické změny v Berlíně. Dokument hovoří o potřebě individuálního přístupu k různým skupinám a o zdravotních rizicích v podobě horka a UV záření. Be2 se soustředí se na snížení emisí, ale představuje také příklady dobré praxe v podobě akcí pro veřejnost. Ty slouží jednak jako osvěta, jednak jsou organizovány tak, aby byli návštěvníci např. motivováni k využití veřejné dopravy, aby na akcích byly vratné kelímky apod. Be3 je zaměřen na energii a obnovitelné zdroje, Be4 se soustředí na redukci CO₂. Be5 se pak kromě cíle uhlíkové neutrality v roce 2045 věnuje procesu, který provázel tvorbu dokumentu Be1. Zranitelné skupiny se v dokumentech příliš netematizují; jako podstatnou formulují osvětu a různé druhy veřejných akcí, kde je možné téma komunikovat.

Bratislava: ohrožení lidé bez domova, děti, senioři na straně jedné a kapacity lékařů a sociálních služeb na straně druhé

Se zranitelnými skupinami a obecně spojováním obyvatel s klimatickou změnou pracují bratislavské dokumenty velmi intenzivně a velmi prakticky. Strategickým dokumentem soustředícím se na adaptaci je Br1 a v našem přehledu si zaslouží zvláštní pozornost. Ze všech analyzovaných dokumentů je totiž ve vztahu k dopadům změny klimatu na člověka nejpodrobnější a nejnázornější. Už ve svém úvodu konstatuje: „Mestá sú zraniteľné, zraniteľné sú ich časti, ich substancia, životné prostredie, technická a dopravná infraštruktúra. Najzraniteľnejším článkom je človek a jeho zdravie,“ čímž předznamenává charakter celého textu. Dokument nepracuje s vágní identifikací možných zranitelných skupin, ale pro každou městskou část pracuje s indikátory sociální a environmentální citlivosti a zranitelnosti. Indikátory sociální zranitelnosti jsou:
      - podíl obyvatel ve věku do 14 let a od 65 let;
      - podíl obyvatel bez domova;
      - počet lůžkových nemocničních a ústavních zařízení v městské části;
      - podíl pacientů s kardiovaskulárním nebo respiračním onemocněním z celkového počtu obyvatel;
      - podíl počtu lůžek v sociálních zařízeních z celkového počtu obyvatel.

Tyto indikátory jsou spočítány pro každou městskou část Bratislavy a vizualizovány na mapě – jak samostatně, tak spolu s environmentálními indikátory.

Dále jsou stanoveny indikátory disponibilní kapacity (včetně té sociální). Těmito indikátory byly:

      - dostupnost lékařských ambulancí pro děti a dorost (podíl počtu ambulancí na celkový počet obyvatel MČ spadající do kategorie děti a dorost);
      - dostupnost ambulancí všeobecných lékařů pro dospělé;
      - dostupnost ambulancí sociálních zařízení.

Následně jsou tyto indikátory zhodnoceny a vizualizovány na mapě podle městských částí. Výsledkem tohoto procesu je určení lokalit s vysokou koncentrací zranitelné populace, nízkými disponibilními kapacitami a vysokým rizikem horka, na které je potřeba zaměřit pozornost rozhodovatelů primárně.

Br2 není strategickým dokumentem v pravém slova smyslu – jde o informaci o plnění akčního plánu adaptace; i zde se ale zmiňují zařízení sociálních služeb.

Bratislavský atlas, jak jeho název napovídá, není mechanickým výčtem a „slohovým cvičením“, jaké občas u strategických dokumentů vidíme, ale podrobnou mapou postavenou na přesném měření, díky níž je zřejmé, jaké jsou rizikové oblasti i jak jim čelit.

Budapešť
Budapešť
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Budapešť: lidé v záplavových oblastech, lidé pracující venku, alergici

Dokument Bu1 je velmi komplexní a soustředí se na snížení emisí (mitigaci), adaptaci a zvyšování povědomí o klimatické změně. V části věnované hodnocení rizik a zranitelnosti se píše o vlnách horka, které představují ohrožení zejména pro „lidi trpící chronickými onemocněními (zvláště onemocněními cév), staré lidi a lidi vykonávající práci venku“. Později jsou zmíněna také nová onemocnění, jako jsou nemoci přenášené hmyzem nebo hlodavci, onemocnění souvisejících se znečištěním ovzduší a rozšíření alergenů, což bude znamenat zvýšení počtu osob, které mají alergickou reakci. Strategie očekává také vyšší výskyt melanomů, rakoviny kůže a onemocnění očí v důsledku intenzivnějšího UV záření. V tabulce klimatických hrozeb jsou pak jmenovány jako skupiny, které je pocítí, (a) celková populace (např. UV záření), (b) obyvatelé určitých oblastí (např. záplavových), (c) lidé s alergií. Plán se v další části věnuje zvyšování povědomí, a to jak obecně u obyvatel města, tak specificky u managementu města, aby se město mohlo stát autentickým lídrem v oblasti klimatické politiky; jako zaměstnavatel i jako místo, kde občané řeší různé své záležitosti).

Budapešťská strategie je poměrně přímočará jak v nazvání rizik, tak i ohrožených skupin, kde se kromě klasické triády „děti-senioři-nemocní“ objevují „lidé pracující venku“. Nenačrtává cesty k řešení jako bratislavský atlas, ale zároveň není obtížné si představit, na jaká opatření bude třeba se zaměřit, aby byla adaptace co nejhladší.

Praha
Praha
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | petrsvoboda91 / Depositphotos

Praha: klasické zranitelné skupiny (věk, bydliště, zdravotní stav) a řidiči

Ze tří strategických dokumentů vydaných Prahou jsme nejvýraznější sociální dimenzi nalezly u „adaptačního“ Pr1, která klimatickou změnu představuje jako reálné ohrožení: „Vysoké teploty a vlny horka mají prokazatelný negativní vliv na zdraví obyvatel a extrémní události mohou zvyšovat úmrtnost. Zvýšená tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, vyšší nemocnosti a úmrtnosti v citlivých skupinách obyvatel, zejména v případě seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními a malých dětí. Vlivem extrémních teplot se snižuje efektivita práce a klesá pozornost řidičů, což může vést ke zvýšené nehodovosti. Extrémně vysoké teploty mohou negativně ovlivnit ekonomickou výkonnost a vést ke snížení kvality života.“ Co se týče zranitelnosti, hovoří Pr1 jednak o zranitelnosti z hlediska místa bydliště, jednak z hlediska schopnosti snášet vlny veder: „Pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, malé děti a nemocní, bude pobyt a pohyb v rozpáleném městě představovat zdravotní riziko, pro ostatní skupiny půjde o významné snížení komfortu života projevující se mimo jiné i snížením pracovního výkonu.“

Pr2 obsahuje návrh zejména mitigačních aktivit, ale prostor je věnován i adaptaci. Zmínky o obyvatelích se v dokumentu objevují na různých místech: v úvodu např. jako uživatelé, kteří budou profitovat ze smart technologií, nebo v hesle „čtvrti vstřícné chodcům”; na větší souvislé ploše pojednáni nejsou. U Pr3 se o zranitelných skupinách nemluví – jde o dokument, který je svou povahou zaměřený na mitigaci.

Praha je ve srovnání s ostatními městy stran přemýšlení o zranitelných skupinách a klimatické změně relativně konzervativní. Hovoří o dětech, seniorech a nemocných stejně jako všichni ostatní a specifikuje rizikové městské části. Jako jediná mluví o řidičích.

Varšava
Varšava
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Varšava: zranitelnost ze socioekonomického hlediska

Varšavský magistrát nám poskytl osm dokumentů. Va1 a Va2 klimatickou změnu pouze zmiňují, ale neřeší. Va3 se soustředí na adaptaci (mitigační plán Varšavy byl schválen v roce 2015). O zranitelnosti hovoří, ale spíše v souvislosti se systémy; jako zranitelné skupiny jsou ve Va3 uvedeny ve stručné závorce “senioři, nemocní lidé a děti”. Va5 je zaměřený na mitigaci i adaptaci, ovšem o zranitelných skupinách se zde nedočteme – obsahuje nicméně kapitolu o potřebnosti osvěty a participace, a to stejně jako Va7 a Va8, které se zranitelným skupinám také nevěnují. Va6 je prezentován jako mitigační dokument a deklaruje zohledňování následujících zranitelných skupin (včetně zdůvodnění této zranitelnosti a kontextu):

      • gender (ženy-muži) (zde není zdůvodnění, ale argumentace ústavou a tím, že ženy jsou systematicky znevýhodňovány v řadě aspektů života),
      • senioři (zranitelní ve vztahu k vlnám veder, záplavám a znečištěnému ovzduší),
      • lidé se zdravotním znevýhodněním (výkyvy počasí),
      • mladí lidé (15–24) (hrozí rozvoj respiračních onemocnění ze znečištěného ovzduší),
      • děti pod 15 let (zranitelné ve vztahu k extrémním výkyvům počasí),
      • lidé pracující v prekérních a nízko placených zaměstnáních, nízkopříjmoví, ohrožení energetickou chudobou (menší odolnost vůči ekonomickým šokům způsobeným klimatickou změnou, nerovný přístup ke zdravotní péči a pojištění)
      • migranti (bez zdůvodnění, jsou zde pouze uvedeny počty migrantů)

Shrnujeme, že Varšava má velmi diverzifikovanou skladbu strategických klimatických dokumentů, které se věnují jak mitigaci, tak adaptaci. Co se týče zranitelných skupin, berou varšavské strategické dokumenty v potaz nejen skupiny zranitelné bezprostředně, ale i ty, které mají menší potenciál se adaptovat ze socioekonomického hlediska, což je perspektiva, která se jinak vyskytuje jen ve vídeňských dokumentech.

Vídeň
Vídeň
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Vídeň: klimatická sociální ochrana a opatření na podporu fyzického i psychického zdraví

Vídeň má také velmi komplexní sestavu dokumentů. Vi1 hovoří zejména o tématu horka ve městě a možnostech, jak ho snížit. V dokumentu jsou prezentovány výsledky projektu, který zkoumal dopady horka na seniory jako specifickou zranitelnou skupinu, a představena opatření, která mohou tyto dopady zmírnit. Vi2 shrnuje klimatickou změnu ve Vídni (např. vývoj průměrných teplot či srážek), Vi3 představuje vývoj emisí v souvislosti s již realizovanými opatřeními a také nová mitigační a adaptační opatření.

V dokumentu Vi4, který se soustředí na adaptaci a dále na zdraví a sociální začleňování, je východiskem kvalita života ve městě, která je dlouhodobě vysoká a kterou je žádoucí i přes klimatickou změnu udržet: „Adaptace na klimatickou změnu je neodkladná a nutná. Aby si obyvatelé Vídně mohli udržet kvalitu života navzdory globálnímu oteplování, častějším vlnám horka a extrémním meteorologickým jevům, potřebujeme strategie, které efektivně omezí dopady klimatické změny”.

Vi5 je doplňkem Vi4 a přináší rozbor dopadů vln veder, včetně dopadů na zdraví, vymezení zranitelných skupin a příslušných opatření. Plán je společným dílem odborníků na veřejné zdraví, vzdělávání, plánování, komunikaci a také na inženýrská řešení. Dokument upozorňuje, že: „(d)opad klimatické změny na populaci není rovnoměrný. Zvláště senioři a malé děti, lidé s chronickým onemocněním, lidé žijící v chudobě, lidé bez domova, ale také těhotné ženy a lidé, kteří pracují venku, jsou vystaveni vysokému riziku.” Zmiňuje také lidi s demencí, omezenou hybností a rovněž upozorňuje na to, že izolace při vlnách veder (lockdown) mohou způsobit psychické obtíže. Vi5 považuje horko a fenomén tepelného ostrova za podceňovanou hrozbu a jako cíle stanovuje udržení vysoké kvality života ve městě, zvýšení odolnosti vůči horku, příprava domů s pečovatelskou službou a pobytových zařízení na případy teplotních krizí a ochrana obyvatelstva, zvláště zranitelných skupin.

Jednou z hlavních tezí dokumentu Vi6 je, že „Vídeň se zasazuje o klimatickou sociální ochranu” – v dokumentu se dále zdůrazňuje, že opatření týkající se adaptace na klimatickou změnu je třeba vnímat jako opatření na podporu zdraví.

Vídeňské strategické dokumenty jsou v artikulaci sociální dimenze klimatické změny konzistentní a z hlediska sledovaných měst je Vídeň „nejdál“ v jejím komplexním uchopení, což ukazuje např. Vi5 („Klimatická politika a politika sociální spravedlnosti jdou ve Vídni ruku v ruce“ nebo „Vedra ukazují, co je v naší společnosti špatně“). Zranitelné skupiny jsou zmiňovány napříč dokumenty.

Zranitelné skupiny ve strategických klimatických dokumentech: laso k sociálním a zdravotním politikám, ale i zpřítomnění očekávaných dopadů

Práce se zranitelnými skupinami v rámci strategických klimatických dokumentů nám může o naší situaci napovědět zejména dvě věci.

Jednak vypovídá o tom, do jaké míry se městské politiky životního prostředí, kam má změna klimatu tendenci primárně „spadat“, soustředí na své „hřiště“ vymezené typově zejména energetickou infrastrukturou, nakládáním s odpady, výsadbou zeleně nebo zadržováním vody v krajině. Nebo z druhé strany: do jaké míry klimatické změně rozumí jako něčemu, co má dalekosáhlejší sociální rozměry a do jejího řešení je potřeba zapojit i ostatní rezortní politiky, jako jsou ta zdravotní a sociální. Důvody, proč se děje to či ono, přitom nejsou triviální a než se spustí hejty v diskuzi, je dobré si uvědomit, že odbory životního prostředí nepatří k těm nejsilovějším a pohybují se obvykle spíš v hranicích možného, než že by je posouvaly.

Jednak je tato črta o zranitelných skupinách také svědectvím o tom, jak o klimatické změně vlastně přemýšlíme a mluvíme. Politika a strategické dokumenty jako její páteř jsou pochopitelně více nakloněné technickým opatřením a řešením. Jak ale ukazují některá města, ruku v ruce s nimi může jít i artikulace toho, v čem se nás klimatická změna reálně dotkne a čeho se máme pro sebe a své blízké i vzdálené bát. Zejména v Česku je přitom komunikace klimatické změny spíš technooptimistická a o reálném negativním dopadu na naše životy a zejména zdraví se moc nemluví. Výhodou tohoto přístupu je, že populace není vyděšená, jednoznačnou nevýhodou pak to, že domovy pro seniory, kde máte nebo budete mít své rodiče nebo prarodiče, nebudou na vlny veder připravené (přinejmenším ne všechny). Příklady Vídně a Bratislavy pak naznačují, že pokud se při vyslovení konkrétního ohrožení zároveň ukáže i řešení, nemusí jít o strašení, které nemáme rádi, ale jednoduše o impuls k napnutí našich sil tam, kde je to prostě potřeba.

SEZNAM ANALYZOVANÝCH DOKUMENTŮ

Be1 - BEK 2030. Berlin Energy and Climate Protection Programme 2030. 2019. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climate-action/publications/

Be2 - Alles im grünen Bereich! Handlungsleitfaden Klimaneutrale Veranstaltungen in Berlin. 2021. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climate-action/publications/

Be3 - Klimaschutz und Bebauungsplanung - Ein Leitfaden zu energierelevanten Zusatzanforderungen unter Nutzung des Instrumentariums des Baugesetzbuches. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climate-action/publications/

Be4 - Empfehlung zur Weiterentwicklung des Berliner Energie- und Klimaschutzprogramms 2030. Umsetzungszeitraum 2022 bis 2026. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climate-action/publications/

Be5 - Beteiligungsprozess zur Weiterentwicklung des Berliner Energie und Klimaschutzprogramms 2030. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climate-action/publications/

Br1 - Atlas hodnotenia zraniteľnosti a rizík nepriaznivých dôsledkov zmeny klímy na území hlavného mesta SR Bratislavy. 2020. Dostupné z: https://bratislava.sk/blog/v-klimatickom-atlase-bratislavy-je-zhodnotena-zranitelnost-mesta-na-dosledky-klimatickej-krizy

Br2 - Akčný plán adaptácie na nepriaznivé dôsledky zmeny klímy na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy na roky 2019-2020. 2021. Dostupné z: https://cdn-api.bratislava.sk/strapi-homepage/upload/AP_ZK_Priebezna_sprava_2019_2020_30032021_v2_c6ab839364.pdf

Bu1- Sustainable Energy and Climate Action Plan of Budapest. 2021. Dostupné z: https://budapest.hu/sites/english/Documents/BP_klimastrategia_SECAP_EN_final.pdf

Pr1 - Capital city of Prague climate change adaptation strategy. 2020. Dostupné z: https://adaptacepraha.cz/wp-content/uploads/2020/08/adaptation_strategy_eng_web_compressed.pdf

Pr2 - Prague Climate Plan 2030. Prague on the road towards carbon neutrality. 2021. Dostupné z: https://klima.praha.eu/DATA/Dokumenty/Klimaplan_2109_16_online_v3.pdf

Pr3 - Circular Prague 2030. Prague Strategy Transition to a Circular Economy. 2022. Dostupné z: https://klima.praha.eu/data/Dokumenty/circular-prague-2030-eng.pdf

Va1 - Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014-2020+ (Strategia ZIT WOF). 2018. Dostupné z: https://omw.um.warszawa.pl/zintegrowane-inwestycje-terytorialne/zit-metropolii-warszawskiej-zalozenia-do-strategii/

Va2 - The #Warsaw2030 Strategy. 2018. Dostupné z: https://um.warszawa.pl/documents/56602/38746844/%23Warsaw2030+Strategy.pdf/8845940c-99df-aca4-1a03-524adafe4f63?t=1639549741334

Va3 - The Climate Change Adaptation Strategy for the city of Warsaw by 2030 with the prospects until 2050. Urban Adaptation Plan. 2019. Dostupné z: https://adaptcity.pl/wp-content/uploads/2019/11/strategia_2030-ENG.pdf

Va4 - Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014-2020+ (Strategia ZIT WOF). 2021. Dostupné z: https://omw.um.warszawa.pl/zintegrowane-inwestycje-terytorialne/zit-metropolii-warszawskiej-zalozenia-do-strategii/

Va5 - Program ochrony środowiska dla m.st. Warszawy na lata 2021-2024. 2021. Dostupné z: https://konsultacje.um.warszawa.pl/sites/konsultacje.um.warszawa.pl/files/raport_konsultacje_pos_31.12.2020_0.pdf

Va6 - Zielona Wizja Warszawy. 2022. Dostupné z: https://eko.um.warszawa.pl/-/zielona-wizja-warszawy

Va7 - Polityka żywnościowa miasta stołecznego Warszawy. 2022. Dostupné z: https://um.warszawa.pl/waw/strategia

Va8 - Program zrównoważonej mobilności do roku 2026. 2022. Dostupné z: https://konsultacje.um.warszawa.pl/sites/konsultacje.um.warszawa.pl/files/program_zrownowazonej_mobilnosci_do_roku_2026_-_konsultacje_spoleczna.pdf

Vi1 - Urban Heat Island Strategieplan. 2018. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umweltschutz/raum/uhi-strategieplan.html

Vi2 - KlimaRückblick Wien 2019. 2019. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/klimaschutz/pdf/klimarueckblick-wien2019.pdf

Vi3 - Klimaschutzprogramm der Stadt Wien (KliP Wien) Fortschrittsbericht 2021. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/klimaschutz/publikationen/

Vi4 - Smart Climate City Strategy Vienna. Our way to becoming a model climate city. 2022. Dostupné z: https://smartcity.wien.gv.at/en/strategy/

Vi5 - Wiener Hitze Aktionsplan. Für ein cooles Wien der Zukunft. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/cooleswien/hitzeaktionsplan.html

Vi6 - Vienna Climate Guide. Towards a climate-friendly city. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/english/environment/klip/program.html


reklama

 
foto - Hejzlarová Eva M.
Eva M. Hejzlarová
Autorka je vědkyní na Katedře veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je editorkou knihy Fantastická data ve veřejné politice a jak je využít.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist