Jak odizolovat a vytápět starý domek? Lze zde využít podlahové vytápění a kotel na zplyňování biomasy?

Pro ilustraci toho, co je třeba řešit, uvedu některé obecné zásady:

• Napřed je třeba zamezit pronikání vlhkosti do stěn; v některých případech je to způsobeno povrchovou vodou a správně udělaná drenáž dokáže stav značně zlepšit. To může být výše uvedený případ. Na téma odstraňování vlhkosti existuje několik knih (např. z nakladatelství GRADA), doporučuji si je v knihovně vyhledat a seznámit se s tím, co to obnáší. Existují pochopitelně i na odstraňování vlhkosti specializované stavební firmy, spíše se však ohlédněte ve vašem regionu.
  
• Nejmenší návratnost a nejsnazší proveditelnost má snížení ztrát tepla okny - zatěsnění, přidání třetího skla, použití dvojskla místo jednoduchého skla ve vnějším okně, přidání reflexní (tepelně-odrazivé) rolety, okenice a pod.
  Se starými špaletovými okny lze leccos podniknout, pokud nejsou zničená hnilobou; kompletní výměna za nová (např. dnes oblíbená plastová okna) není zpravidla ekonomicky návratné opatření.
  
• Každý starý dům má velké tepelné ztráty stěnami; velké snížení spotřeby energie přinese jejich zateplení (min. 10 cm minerální vaty nebo pěnového PS).
  
• Někdy je účelné udělat půdní vestavbu; vyřeší to problém izolace stropu a současně zvětší obytnou plochu (často lidem radím, aby začali podkrovím - vytvoří se tak podmínky aby se mohli do domu nastěhovat a potom pomalu a v klidu pracovat na zlepšení přízemí). Tepelná izolace by měla být min. 15 cm silná, 20cm je lepší a 25 cm stále ještě není přehnané.
  Existují i PS šablony, které se kladou na latě a na ně se dávají původní tašky (např. systém "Thermodach").
  
• Často můžeme s výhodou využít sluneční záření dopadající na jižní stěnu domu, t.j. větší okna (ne všechna musí být otevíratelná), zimní zahrada, Trombeho stěna.
  
• Zplynovací kotel na dřevo je výhodné "ekologické" i "ekonomické" vytápění tam, kde je k dispozici dřevo. Pokud máme dobře zaizolovaný dům, pak je zpravidla jeho výkon příliš vysoký a je vhodné k němu zařadit akumulační nádrž, která umožní, aby kotel topil v optimálním režimu.
  Podlahové vytápění má výhodu v tom, že mu stačí nízká teplota vody a umožňuje tedy efektivně použít i teplo z tak zvaných nízkopotenciálových zdrojů (sluneční kolektory nebo tepelné čerpadlo; také pro akumulační nádrž je to výhodné, stačí pak menší objem).
  V dobře tepelně izolovaném domě můžeme do akumulační nádrže instalovat i elektrickou topnou vložku, která nám umožní temperovat dům např. v době naší zimní dovolené (spotřeba není velká).
  

Co bych tedy udělal ve výše zmíněném domě?
1. Drenáž k odvedení povrchové vody od zdí
2. Důkladnou hydroizolaci, která by odstranila problém vlhnutí zdí a podlah; přitom tepelně zaizolovat podlahy a udělat podlahové topení
3. Zatěsnit okna a výměna jednoduchého skla ve vnějším okně za izolační dvojsklo. Pokud jsou na jižní straně malá okna zvážil bych jejich zvětšení.
4. Vybudovat dobře tepelně izolované podkroví
5. Zaizolovat vnější stěny (12cm minerální vaty nebo pěn. PS)
6. Pokud se to hodí, udělat na části jižní strany zimní zahradu
7. K vytápění použít kotel na dřevo připojený do akumulační nádrže (700-1000 l) s el. topením (5-10kW) na noční proud.

Mgr. Karel Murtinger
Autor je poradcem v oboru úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.

9. prosince 2009

Využijte možnosti bezplatného poradenství v oblasti úspor energií a obraťte se se svým dotazem na některé z Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) či položte svůj dotaz prostřednictvím webového formuláře. Můžete také zkusit najít informace v odpovědích na dotazy jiných lidí.

„Veřejnost se může na střediska EKIS obracet osobně nebo prostřednictvím internetové poradny EKIS s dotazy z oblasti energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje Monika Kašparová z EkoWATTu, jednoho ze středisek.

EKISy pokrývají celou šíři zmíněné problematiky počínaje otázkami na domácí spotřebiče a úspory energie v domácnosti, přes energetiku budov, až po problematiku například projektového záměru malé elektrárny na využití obnovitelných zdrojů energie.

Kromě toho, že je potřeba vědět, kde se ptát, je také užitečné vědět, jak se ptát. „Dotazy by měly být pokud možno konkrétní. Zejména v internetové poradně je třeba klást takové dotazy, které jsou dobře a poměrně stručně zodpověditelné písemně. Pro složitější dotazy, konkrétně např. řešení návrhu zateplení domu apod., je vhodnější využít osobní konzultace,“ vysvětluje Monika Kašparová. Pokud se například chcete informovat o možnostech zateplení domu, je vhodné mít co nejpřesnější údaje o stavbě a hodí se i fotodokumentace objektu. Čím obecnější je zadání, tím obecnější bude odpověď.

„Poradci EKIS jsou energetičtí auditoři a projektanti, kteří se zabývají praktickým řešením otázek úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Jsou tedy schopni poradit s konkrétním řešením problému,“ dodává Monika Kašparová. V praxi se běžně konzultuje konkrétní řešení výstavby či rekonstrukce rodinného domu, včetně domů nízkoenergetických a pasivních, zateplování staveb a další opatření na snížení jejich energetické náročnosti, stejně jako vytápění a ohřev vody. V oblasti obnovitelných zdrojů energie prý v poslední době přibývají dotazy na instalaci nových zdrojů, včetně malých domácích elektráren. To už jsou ale dotazy, které je lepší probrat osobně ve středisku EKIS.

Poradenství EKIS je dotováno ministerstvem průmyslu a obchodu.

Martin Mach Ondřej
Autor je redaktorem serveru Ekolist.cz