https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/povinnosti-majitele-rodinne-vily-k-odpadni-vode-z-objektu?ids%5Bxb17cf44c13974863994d422bddcef46f%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povinnosti majitele rodinné vily k odpadní vodě z objektu

dotaz: 203

18. dubna 2005 | IH
Jakou povinnost má majitel rodinné vily (kterou pronajímá firmě) v Praze s ohledem na vypouštění odpadní vody, když v ulici ještě není vybudovaná obecní kanalizace?

Může tuto vodu vypouštět trativodem do zahrady a septik 10 let nevybírat? Domací čistírna odpadní vody není vybudována, septik z 30 let minulého století je asi vzhledem ke svému stáří a stavu samopropustný.

Jakým zákonem je záležitost řešena?




odpověď:


18. dubna 2005

Majitel rodinného domu nemůže dělat trativod, musí mít septik a vyvážet ho.

Způsob likvidace odpadních vod u nemovitostí je stanoven ve stavebním povolení a potvrzen kolaudačním rozhodnutím (stavební odbor úřadu městské části). Vlastník nemovitosti (stavebník) je povinen zajišťovat zneškodňování odpadních vod v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění.

Případy znečišťování povrchových nebo podzemních vod řeší Česká inspekce životního prostředí, vodoprávní úřad (na úřadu příslušné městské části).

Odpadní vody z jímek se vyvážejí za pomoci fekálních vozů do míst stanovených vlastníkem (provozovatelem) kanalizace pro veřejnou potřebu.

Související zákony a vyhlášky:

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, v platném znění
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění.

Marcela Dvořáková
Autorka je ředitelka komunikace a marketingu Pražských vodovodů a kanalizací.


Vážení,

případ, který popisujete, není neobvyklý, podobnou situaci lze předpokládat u desítek tisíc rodinných domků v obcích bez kanalizace.

Pro tyto případy je relevantní směrnice EU č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, která předpokládá tzv. přiměřené čištění (obce pod 2000 EO, viz čl. 7 této směrnice). Přiměřeným čištěním může být domovní ČOV, žumpa (nepropustná jímka) a její pravidelné vyvážení na ČOV, nebo septik s drenážním podmokem v situacích, kdy není vhodnější řešení a není ohrožena jakost podzemních vod v okolí (např. studna souseda).

Povinnost čistit odpadní vody vyplývá z Vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, obecně z § 5 a konkrétně z § 38 odst. 3) a 4) "Vypouštění odpadních vod ..........do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod."

Je zřejmé, že v současné době i pro domovní ČOV v obci bez kanalizace musí být často koncovka s drenážním podmokem, při neohrožení podzemních vod jak bylo uvedeno. Jinak totiž toto řešení ztrácí smysl. Je absurdní napřed odpadní vody vyčistit na domovní ČOV a potom je vyčištěné jímat v nepropustné jímce a vyvážet. To by se v uvedené jímce mohly jímat zrovna a bez investice cca 40 - 50 tis. Kč do domovní ČOV. S tímto pojetím jsou však u místních a prvoinstančních úřadů někdy problémy.

K popsanému případu:

- majitel rodinného domu má samozřejmě za povinnost likvidovat své odpadní vody, není však povinen žádat vodoprávní úřad o povolení k provozování septiku, pokud jej měl již zkolaudovaný dříve zároveň se stavbou a neprovádí změny v užívání stavby, které by se dotkly nakládání s vodami (odpadními vodami), což se asi v předmětném případě stalo.
- ČIŽP ani prvoinstanční vodoprávní úřad nejsou oprávněny bez podnětu k zahájení řízení tohoto majitele kontrolovat a jednat pouze na základě vlastního uvážení. Podnět také musí být věcně doložen (většinou průkaz ohrožení vod v sousedství dotčeného pozemku, např. výskyt zápachu, amoniaku, dusičnanů, E.COLI - bakteriologické nálezy ve studni apod.).

Podle mého názoru nelze za podnět ke kontrole považovat konstatování typu: "majitel ASI nevyváží septik a ASI jej má propustný". Jiná věc je, změnil-li majitel způsob užívání nemovitosti a vyžaduje rozhodnutí o změně užívání stavby. V tomto případě by bylo na místě i nové povolení prvoinstančního vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod podle § 8 a § 38 Vodního zákona.

Zdraví

Miroslav Kopáček
Autor je pracovníkem Ministerstvem životního prostředí.

Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 203".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Odpadní vody - 21. 5. 2007 - Martin Mach/EkoList

Přeji pěkný den,
s Vaším dotazem jsme se obrátili na právničku Terezu Tichou, která nám poslala toto vyjádření:

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových, popř. podzemních, je zásadně možné pouze na základě povolení vodoprávního úřadu (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Trativod je v podstatě zaústění odpadních vod pod úroveň zemského povrchu (vyhloubená jáma s kamením). Jedná se o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a je tedy k němu třeba povolení vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad v tomto povolení stanoví podmínky pro vypouštění - zejména limity znečištění vod, a to podle konkrétních hydrologických podmínek v místě vypouštění. Nelze povolit vypouštění zcela nečištěných odpadních vod.

Vodoprávní úřad povolení v zásadě vydá, a to v případě, že jsou odpadní vody předčištěny na požadovanou úroveň (podle konkrétní lokality). Přísněji je regulováno povolování vypouštění do vod podzemních - toto povolení lze vydat pouze výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb pro individuální rekreaci (což by byl tento případ).

Povinnost mít povolení v případě, že vypouštíte odpadní vody přímo do vodního toku nebo do vod podzemních (i do podmoku), stanovil už zákon z roku 1955. Nicméně novelizací současného vodního zákona (254/2001 Sb.) se stará povolení ruší právě proto, aby i ti, co neměli (a správně měli mít) povolení, jej mohli získat. V případě, že byste již povolení měl (v návaznosti na existenci čistícího stupně), pak byste žádal o prodloužení povolení.

To samo o sobě neznamená, že musíte vybudovat domácí čistírnu odpadních vod. Záleží vždy na konkrétní hydrologické situaci v lokalitě a je třeba postupovat v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Řešením může být např. septik nebo žumpa.

Příslušné orgány – vodoprávní úřady Vás mohou v případě neexistence povolení kontrolovat
a sankcionovat. Podle přestupkového zákona může pokuta dosáhnout výše 50 000 Kč.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist