https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/uzemi-po-tezbe-uhli-na-mostecku-se-plne-otevre-verejnosti-na-jare-2028
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Území po těžbě uhlí na Mostecku se plně otevře veřejnosti na jaře 2028

13.12.2025 18:31 | MOST (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Petr Kinšt / Wikimedia Commons
Území po těžbě hnědého uhlí nedaleko Mostu se plně otevře veřejnosti na jaře 2028. V příštím roce začne demolice budov v prostoru bývalého hlubinného dolu Centrum a stavba tříkilometrové silnice přes území bývalého povrchového dolu ČSA. Novinářům to řekl Pavel Farkač, vedoucí rozvojových a transformačních projektů skupiny Sev.en Energy. První etapa proměny území skončí do konce roku 2027. Lidé z Mostecka se v příštím roce vyjádří, co by si na místě přáli.
 
V hlubinném dole těžba skončila v roce 2016. Vydaná jsou povolení k demolicím nepotřebných objektů, práce se uskuteční v příštím roce. Stát zůstanou památkově chráněné objekty s těžební věží. Zkraje roku se přestěhuje těžební stroj do nedalekého Podkrušnohorského technického muzea. Plochu vlastník přemění v průmyslový areál, kde se počítá například s výrobou vodíku pro studijní účely. Připravit se musí napojení na vodovod, kanalizaci a další sítě. Plánuje se podle Farkače také digitalizace celého území.

Páteřní silnice naváže na stávající, která vede přes areál. "Bude osou pro přesun územím, které má minimálně stejný turistický potenciál jako jezero Most," uvedl Farkač. Silnice bude připravena i pro průjezd nákladních vozidel. Do konce roku 2027 vznikne také potřebná infrastruktura v podobě stezek, laviček, odpadkových košů, informačních cedulí. Část území zpřístupnila skupina veřejnosti už letos.

Součástí strategického projektu Green Mine je výzkumná činnost. Odborníci z vysokých škol testují například dřeviny, které rychle rostou na rekultivované půdě. Využít je bude možné jako biomasu. Vědci zjišťují, jaké vzácné kovy lze získat z popílku z elektráren, který se na území uskladňuje. Lom plní také úlohu terénní učebny, kde se na podzim vystřídalo 140 dětí z 11 škol z Mostecka a Chomutovska. Další série kurzů začne v únoru. Postupně se na vzdělávacích programech o energetice či obnově krajiny vystřídá 800 žáků a studentů základních a středních škol z regionu.

Firma už nyní připravuje zaměstnance na období po úplném ukončení těžby uhlí na Mostecku. Přímo v lokalitě ČSA pracují ještě horníci z Vršanské uhelné na tzv. sanační těžbě v bocích budoucího jezera, které se přirozeně napouští. "Opakovaně pořádáme burzy práce. Teď je například v kurzu pro strojvedoucí pět zaměstnanců," řekl Farkaš s tím, že nyní nelze říci kolika zaměstnanců a kdy se propouštění bude týkat.

Vlastníci plochy chtějí znát názor veřejnosti na to, co by v lokalitě mělo být. S vedením Mostu diskutují o bytové zástavbě, uvažuje se o lehké průmyslové výrobě. Na jaře se uskuteční anketa pro veřejnost. Součástí rozsáhlého území je národní přírodní památka, která zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která památku spravuje, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.

Náklady na první etapu projektu Green Mine jsou podle Farkaše 540 milionů korun, 80 procent z toho pokryje evropská dotace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

14.12.2025 09:33
Já bych tam vyčlenil část plochy pro FV elektrárny. Tento region vyráběl historicky vždy elektřinu, to bych zachoval, navíc je to daleko lepší, než stavět na orné. K tomu samozřejmě masivní kapacity akumulací, třeba série malých, vodních přečerpávaček v Kruškách. Ty hory ani pohledově neničí, jako třeba větrníky, vznikla by série jezírek - přehrádek, spojené rourami, to přírodě ani turistice nevadí.
Samozřejmě ne stylem Dlouhé stráně, to bychom museli zaplatit raketu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.12.2025 09:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Například nad obcí Loučná - výška 400 m nad mořem, horní hladina v údolí pod vrcholem Loučná - výška 750 - 800 m nm. Vzdálenost 3 km, roura může jít po terénu, částečně pod ním, dle finanční náročnosti. Přírodě by to neublížilo, vznikly by tam pouze dvě malé předrady a dole za dědinou strojovna a trafačka.
Žádné gigadílo s odstřelením celého vrcholu Mravanečníku, jak na Dlouhých stráních.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.12.2025 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
plochozemec z Brna jim radí...na vás tam zrovna čekají...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2025 17:51 Reaguje na Pavel Hanzl
A co tak pokrýt hladinu Brněnské přehrady plovoucími panely a kolem
nastavět větrníky? Co vy na to Brňáku, který to přejete jiným? Dyť
je to v létě stejně pouze páchnoucí žumpa pokrytá kožichem sinic!
Vždyť brněnský region vždy vyráběl elektřinu z lignitu a uhlí a tak
může vyrábět elektřinu tak jak radíte na Mostecku!
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2025 13:11
V tom popílku může být i těžitelné množství uranu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.12.2025 14:04 Reaguje na Jan Šimůnek
To vám asi někdo nakukal, že? Aspoň tolik, kolik je lithia v Kruškách?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2025 20:06
Sloje hnědého uhlí byly, a snad ještě i jsou, na některých místech proloženy vrstvičkami jílu s vysokým obsahem uranu (vlastně smolince). Z nalezišť na svazích Krušných hor, z nichž některá kompletně zvětrala a byla zanesena vodou dolů. Tak moc, že se uvažovalo o jejich separátní těžbě na uran. Jenže než se uraňáci rozhoupali, vytěžili to energetici a spálili.
Pak nastal obrovský průšvih, že se z příslušné škváry udělal škvárobeton a z něj panely a z nich domy. V některých měli až desetitisíce Bq/m^3 radonu (vznikajícího rozpadem právě smolince). Aby bylo jasno: V uranových dolech v prostorách, kde nejsou stabilně horníci, se připouštějí maximálně stovky. Čili se dělala různá opatření, jako třeba nucené větrání (jako v Okálech, kde byl problémem formaldehyd), spací kouty se obkládaly olovem (kvůli gama záření, radon vzniká gama rozpadem) apod. Byl plán to vše vykoupit a přeměnit na sklady a archivy. Do toho ovšem přišel rok 1989. Jak to dopadlo, opravdu nevím.
Dost se divím, že vy, takový ekolog, o tomhle megaprůšvihu nevíte.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.12.2025 17:09 Reaguje na Jan Šimůnek
žil jsem v představě (mylné?), že radioaktivita škváry a následně škvárobetonových tvárnic byla problémem výhradně černého uhlí a to především z trutnova a žacléře (ostatně, také jsem doposud žil v tom, že v severočeských hnědouhelných elektrárnách žádná škvára nevzniká, jen popílek). budu rád za poučení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist