Z Volarského potoka míří do lipenské nádrže 16 procent fosforu z celkového množství

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | pxhere

Volarský potok vede do čistírny odpadních vod, která však v některých momentech kapacitně nestačí. Potužák uvedl, že největším problémem jsou odlehčovací odpadní vody, což je směs splašků a dešťové vody.

"Pokud při intenzivních srážkách nastane stav, že se se kanalizace naplní, tak abychom ochránili vlastní čistírnu a celou technologii a nezahltila se, musí se naředěné odpadní vody odlehčit," uvedl. Ve skutečnosti to znamená, že v takovém případě část vody z kanalizace míří přímo do Volarského potoka a neprotéká čistírnou.

Potužák dodal, že další problémem je samotný stav kanalizace ve městě. "Je už poměrně letitá a vybudovaná před mnoha a mnoha desítkami let. Z čehož vyplývá, že už je nyní netěsná a stahuje se do ní množství prosakující nežádoucí vody," řekl. Proto stále větší množství vody obchází čistírnu a proudí přímo do potoka.

Situaci by mohl vylepšit například stav, kdy by srážková voda nesměřovala do kanalizace. Znamenalo by to vybudování systému záchytných nádrží na dešťovou vodu nebo takzvané zelené střechy, po nichž by srážky nestékaly přímo do okapů.

Stav pěti přítoků do Vltavy nad lipenskou nádrží sledoval také Výzkumný ústavu pro krajinu. Z monitoringu vyplývá, že nejvíce znečištěný je Volarský potok a Luční potok.

"Jedná se o znečištění organickými sloučeninami z kanalizace z odpadu. Znamená to, že potoky obsahují velké množství dusíku a fosforu, což podporuje růst řas, které mohou být při koupání nebezpečné pro alergiky, jimž vznikají různé kožní reakce," uvedl Ivan Suchara z Výzkumného ústavu pro krajinu.

Fosfor podporuje přemnožení sinic v lipenské přehradě, které se v posledních letech projevuje. Největším zdrojem fosforu jsou odpadní vody nebo zemědělská hnojiva, které se do řek dostávají z polí.