Invazní strom naditec ničí v Etiopii půdu i živobytí obyvatel

Naditec jehnědokvětý byl před 50 lety opěvován jako způsob, jak v Etiopii zastavit plíživě se rozpínající poušť. Nyní se ale tato nízká dřevina pocházející z Latinské Ameriky změnila v noční můru, napsala agentura AFP. Invazní naditec (Prosopis juliflora) se nekontrolovatelně šíří po celé východoafrické zemi, ohrožuje její křehké ekosystémy i samotné přežití místních komunit.

Keříkovitý stromek začal být vysazován ve státě Afarsko na severovýchodě Etiopie v 70. letech 20. století a také v sousední Keni. Od té doby se ale stal strašákem pro místní obyvatele, jako je Khadídža Humedová, která chová dobytek.

"Kvůli téhle rostlině jsme zchudli," řekla agentuře AFP. "Já mám deset krav a dvě desítky koz a ovcí. Než se tu rozrostl naditec, mívali lidi 50 až 100 kusů dobytka," tvrdía.

Naditec, kterému nevadí vysoké teploty, původně sliboval v této vyprahlé oblasti snížit erozi půdy, regulovat mikroklima, poskytovat stín a podpořit výrobu dřevěného uhlí. Ale během posledních pěti desetiletí zaplavily jeho pichlavé, svěšené větve rozlehlé etiopské pláně, kde dorůstá výšky až deseti metrů.

Každý strom navíc denně spotřebuje až sedm litrů vody, kterou získává s pomocí hlubokých kořenů, čímž vysušuje půdu a poškozuje zemědělství. Kromě toho naditec podle místních pastevců škodí dobytku. Dužnaté lusky se semeny způsobují kravám zdravotní problémy, občas se jim vzpříčí v hubě nebo v žaludku a byly zaznamenány i případy, kdy dobytek po jejich požití uhynul. Podobná ztráta může uvrhnout do chudoby celou komunitu.

"Tahle rostlina se obrátila proti nám," řekl AFP Hailu Shiferaw, výzkumník z etiopského Střediska pro vodní a zemědělské zdroje. "Nikdo nepředvídal, jaké bude mít škodlivé následky," dodal.

"Všechno se změnilo," souhlasí 76letý Jusuf Mohammed. Hustý porost navíc podle jeho slov přitahuje divoká zvířata, která napadají dobytek. "Předtím tu k útokům divokých zvířat nikdy nedocházelo. Ale co se tu rozrostl naditec, začali v našich vesnicích útočit lvi, hyeny, divoké kočky a lišky," dodal s tím, že jedovaté trny naditce způsobují dobytku zranění, kvůli kterým je příliš slabý, aby si hledal pastvu.

Naditec jehnědokvětý patří mezi invazní exotické druhy, které člověk zavlekl do oblastí, kam původně nepatřily, a nyní ohrožují kvalitu života na Zemi.

Podle zprávy, kterou v roce 2023 zveřejnila agentura OSN pro biologickou rozmanitost (IPBES), připravuje asi 3500 invazních druhů ekonomiky na celém světě odhadem o 423 miliard dolarů (asi 8,8 bilionu korun) ročně, což odpovídá HDP Dánska. Tato částka je "pravděpodobně výrazně podhodnocená" a od roku 1970 se každých deset let čtyřnásobně zvyšuje, dodává IPBES.

Podle docenta environmentální ekonomie Ketemy Bekeleho dosáhly ekonomické ztráty způsobené naditcem v Afarsku "za posledních třicet let 602 milionů dolarů (517 milionů eur), což je téměř čtyřnásobek ročního rozpočtu této oblasti".

Naditec, který se zcela vymkl kontrole, už zaplavil asi 20 000 čtverečních kilometrů Afarska a šíří se do sousedních etiopských států Amharsko a Oromie.

Podle článku, který v prosinci 2024 zveřejnil časopis Journal of Environmental Management, se plocha pokryta touto rostlinou v za posledních 20 let v Etiopii čtyřnásobně zvětšila z 2,16 procenta v roce 2003 na 8,61 procenta v roce 2023, zatímco pastviny se zmenšily o více než 25 procent. Do roku 2060 by tato rostlina mohla zarůst 22 procent území Etiopie - východoafrického giganta s rozlohou přibližně 1,1 milionu čtverečních kilometrů.

Šíření naditce usnadňují velbloudi, kteří jsou v této oblasti velmi početní. Tito sudokopytníci se krmí lusky naditce a jeho semena poté šíří ve svých výkalech do širokého okolí.

Ve snaze omezit tuto hrozbu zavedla nevládní organizace CARE od roku 2022 v Afarsku několik programů, s jejichž pomocí se snaží proti invazní rostlině bojovat. Sušené listy naditce se míchají s obilovinami a zpracovávají se na krmivo pro zvířata. Rostlina se také používá k výrobě tvárnic a dřevěných uhlíkových briket.

S pomocí dánské nadace Danida místní obyvatelé vykopávají rostliny naditce a místo nich vysazují ovocné stromy, jejichž plody pak mohou prodávat na tržištích. "Proti naditci se dá bojovat," říká Jusuf Mohammed. "Ale sami to nezvládneme," dodává.

---

reklama

---